pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] ve spojení s doplňujícím rozhodnutím téhož soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu o určení, že výpověď z nájmu [anonymizováno] [číslo] o velikosti [anonymizováno] s příslušenstvím nacházejícím se ve druhém patře domu [adresa] v ulici [ulice a číslo], [obec a číslo] ze dne [datum] je neoprávněná (výrok I.), žalobci uložil povinnost zaplatit žalované na nákladech řízení částku [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], advokátky (výrok II.) a uložil žalobci povinnost zaplatit na účet prvostupňového soudu soudní poplatek z podané žaloby ve výši [částka] do třiceti dnů od právní moci rozsudku (výrok III.).

2. Takto rozhodl o žalobě, podané dne [datum], kterou se žalobce domáhal soudního přezkumu výpovědi z nájmu [anonymizováno] [číslo] o velikosti [anonymizováno] s příslušenstvím, nacházejícím se ve druhém patře domu [adresa], v ulici [ulice a číslo], [obec a číslo] s tvrzením, že právní předchůdce žalované dopisem ze dne [datum] učinil vůči žalobci a jeho manželce výpověď dle [ustanovení pr. předpisu]“) z důvodu zvlášť závažného porušení povinnosti nájemců [anonymizováno] spočívajícím v tom, že nájemci opakovaně nezaplatili nájemné a náklady na služby za dobu přesahující tři měsíce, konkrétně za období [anonymizováno] [rok] až červen [rok] nebylo uhrazeno ničeho a za březen [rok] byla uhrazena pouze část nájemného a ničeho na náklady za služby. Pronajímatel (právní předchůdce žalované) vyzýval písemně nájemce k tomu, aby v přiměřené době odstranili své závadné chování spočívající v neplacení nájemného a nákladů na služby, avšak bezvýsledně.

3. Původní žalovanou v řízení byla [anonymizováno], správní a delimitační unie odborových svazů, [IČO], která jako tehdejší pronajímatel dala nájemcům [anonymizováno] výpověď. V průběhu řízení se vlastníkem předmětného domu stala společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], která tak vstoupila do práv a povinností předchozího pronajímatele. Soud I. stupně rozhodl usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], že tato společnost vstupuje do řízení na místo původní žalované. [právnická osoba], [IČO], změnila k datu [datum] název obchodní firmy na [právnická osoba]

4. Usnesením prvostupňového soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze č. j. [číslo jednací], byl pravomocně návrh žalobce na připuštění dalšího účastníka řízení na straně žalující, a to manželky žalobce, [jméno] [příjmení], narozené [datum], bytem [adresa], zamítnut (pro její nesouhlas se vstupem do řízení, pozn. odvolacího soudu).

5. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, namítla, že v okamžiku, kdy byla žalobcům dána výpověď z nájmu, dlužili na nájemném a nákladech za služby za dobu přesahující tři měsíce, konkrétně za období dubna [rok] do června [rok], kdy nebylo uhrazeno ničeho a za březen [rok], kdy byla uhrazena pouze část nájemného, nikoliv náklady za služby. Výpověď byla dána žalobcům bez výpovědní doby dle ust. § 2291 o. z. pro porušení povinnosti nájemce zvlášť závažným způsobem. Výpovědi předcházely dvě výzvy k úhradě dluhu ze dne [datum] a ze dne [datum] adresované žalobci i jeho manželce. Výpověď byla adresovaná žalobci i jeho manželce a žalobce ji na poště převzal dne [datum]. Dále namítla nedostatek věcné aktivní legitimace.

6. Soud I. stupně vyšel ze zjištění, že žalobce a jeho manželka [jméno] [příjmení] jsou společní nájemci [anonymizováno] [číslo] o velikosti [anonymizováno] s příslušenstvím, nacházejícího se ve druhém patře domu [adresa] v ulici [ulice a číslo], [obec a číslo], a to na základě dekretu ze dne [datum] nazvaného [anonymizována dvě slova]. Dopisem ze dne [datum] byla žalobci a jeho manželce doručena výpověď z nájmu [anonymizováno] po předcházejících výzvách k odstranění závažného porušení povinností platit řádně a včas nájemné a náklady za služby spojené s užíváním [anonymizováno]. Výpověď byla doručena žalobci dne [datum] a manželce žalobce byla doručena uložením pro nevyzvednutí zásilky. Žalobce podal žalobu na přezkum oprávněnosti výpovědi nájmu [anonymizováno] dne [datum].

7. Po právní stránce prvostupňový soud věc posoudil s odkazem na ust. § 3074 odst. 1 o. z., zejména dle ust. § [číslo], § [číslo], § [číslo] odst. 1 a § 2271 o. z. Uzavřel, že žaloba, která byla podána v zákonné dvouměsíční lhůtě, je nedůvodná. V řízení o určení oprávněnosti výpovědi z nájmu [anonymizováno] mají manželé - společní nájemci [anonymizováno] - v souladu s ust. § 2270 o. z. [anonymizováno] nerozlučných společníků a právo společného nájmu [anonymizováno] manželi se ve způsobu ukončení nájemního poměru (v tom smyslu, že nájem [anonymizováno] zanikne oběma manželům současně) neliší od zániku nájemního poměru u výlučných nájemců [anonymizováno]. Právo společného nájmu [anonymizováno] manželi je zvláštním případem společného nájmu [anonymizováno], jehož podstata spočívá v tom, že svědčí oběma manželům společně a nedílně a v hmotně právní oblasti se tato nedílnost projevuje mimo jiné i tím, že výpověď musí být dána oběma manželům a oběma musí být také doručena (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], uveřejněný v časopise Soudní judikatura [číslo] roč. [rok], pod [číslo]). [anonymizováno] [role v řízení] - společných nájemců [anonymizováno] - jako nerozlučných společníků se projevuje i v tom, že oba manželé musí být účastníky řízení o určení neoprávněnosti výpovědi z nájmu [anonymizováno]. Vzhledem k výše uvedenému, pokud podal žalobu o určení neoprávněnosti výpovědi z nájmu [anonymizováno] jen jeden ze společných nájemců [anonymizováno], tj. jeden z [role v řízení], je nutné, aby druhého manžela v žalobě označil jako dalšího žalobce nebo žalovaného - vedle pronajímatele, který dal manželům výpověď z nájmu [anonymizováno]. Z výše uvedeného je zřejmé, že manželé mají [anonymizováno] nerozlučných společníků v řízení o přezkum oprávněnosti výpovědi z nájmu [anonymizováno] podle § 2290 o. z. Závěr o (ne) oprávněnosti výpovědi musí pro oba manžele - společné nájemce - vyznít stejně a musí být také zajištěno, aby vůči oběma byla tato otázka vyřešena rozhodnutím soudu závazně ([ustanovení pr. předpisu]“). Neúčastní-li se všichni nerozluční společníci (manželé - společníci nájemci [anonymizováno]) řízení, nemůže být žalobě vyhověno, a to pro nedostatek věcné legitimace (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka]). Soud I. stupně tak vzhledem k nedostatku věcné legitimace žalobu zamítl a pro nadbytečnost neposuzoval naplněnost uplatněného výpovědního důvodu ze strany žalované. O náhradě nákladů řízení rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř.

8. Proti rozsudku soudu I. stupně podal žalobce včasné a přípustné odvolání s odkazem na ust. § 205 odst. 2 písm. c) o. s. ř. Namítl, že soud I. stupně zamítl žalobu z důvodu absence věcné aktivní legitimace. Žalobce podal žalobu původně sám, avšak dne [datum] učinil návrh na připuštění změny účastníků na obou stranách. Žalobce navrhl, aby soud připustil vstup [jméno] [příjmení] do řízení na straně žalující, a výslovně uvedl, že adresa jejího trvalého pobytu se sice nachází na adrese [adresa], avšak adresa faktického bydliště a zároveň adresa pro příjem korespondence se nachází na adrese [adresa]. Žalobce tak označil„ jinou adresu adresáta“ ve smyslu § 46a odst. 2 o. s. ř., dle něhož„ jestliže o to adresát požádá, soud doručuje na jinou adresu nebo elektronickou adresu, kterou mu sdělil, nevylučuje-li to zákon nebo povaha věci, zejména může-li to přispět k urychlení řízení. Tato adresa je pro dané řízení adresou pro doručování.“ Soud I. stupně následně vydal usnesení ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], kterým vyzval manželku žalobce, aby se vyjádřila, zda souhlasí se vstupem do řízení na straně žalobce. Toto usnesení bylo [jméno] [příjmení] podle soudu doručeno fikcí dne [datum], avšak na adresu [adresa]. Následně prvostupňový soud usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] zamítl návrh žalobce na vstup jeho manželky do řízení na straně žalující s odůvodněním, že tato na výzvu nereagovala. Městský soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] usnesení prvostupňového soudu potvrdil s odůvodněním, že předmětná výzva k vyjádření byla manželce žalobce doručena na adresu [adresa], avšak tato se ve lhůtě nevyjádřila, a tudíž soud návrh na připuštění změny účastníků zamítl. Tato informace se neshoduje s obsahem spisu. Soud I. stupně přesto tuto vadu nezhojil tím, že by opakovaně doručil výzvu manželce žalobce, tentokrát na správnou adresu. Tato procesní vada měla za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, tj. zamítnutí žaloby pro absenci aktivní věcné legitimace. Současně soud I. stupně tímto postupem porušil právo žalobce na spravedlivý proces dle čl. 36 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv. S ohledem na výše uvedené žádal, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil prvostupňovému soudu k dalšímu řízení.

9. Žalovaná se vyjádřila k podanému odvolání. Výzva k vyjádření se k tomu, zda [jméno] [příjmení] souhlasí se vstupem do řízení na straně žalobce, obsažená v usnesení prvostupňového soudu č. j. [číslo jednací], byla [jméno] [příjmení] doručována na adresu [adresa]. Zásilka s výzvou byla dne 20. 1 2021 vhozena do schránky, neboť adresát nebyl při doručení zastižen, jak se podává z obsahu spisu. Usnesení soudu I. stupně č. j. [číslo jednací] o zamítnutí vstupu [jméno] [příjmení] do řízení na straně žalobce bylo [jméno] [příjmení] doručováno též na adresu [adresa]. Zásilka s usnesením byla dne [datum] vhozena do schránky, neboť adresát nebyl při doručení zastižen. Předmětné usnesení bylo [jméno] [příjmení] současně doručováno na adresu [adresa]; zásilka nebyla vyzvednuta a byla vrácena odesílajícímu soudu (nebylo možné ji vhodit do schránky) s tím, že předmětné usnesení bylo následně doručováno i vyvěšením na úřední desce soudu. Proti usnesení č. j. [číslo jednací] o zamítnutí vstupu [jméno] [příjmení] do řízení na straně žalobce podal žalobce dne [datum] odvolání, v němž tvrdil, že manželka bydlí v [obec], že na adrese trvalého pobytu v [obec a číslo] se nezdržuje, že se občas zdržuje v bytě na [obec a číslo], přičemž není zřejmé, na kterou adresu byla manželce doručována výzva, žádal zrušení napadeného usnesení a nové doručování výzvy manželce do [obec]. Takto odůvodněné odvolání žalobce podal, aniž by,,se obtěžoval“ nahlédnout do spisu, aby zjistil, jakým způsobem byla manželce výzva doručována. Pokud by tak učinil, věděl by, že výzva byla manželce doručována do [obec]. Odvolací soud usnesením č. j. [číslo jednací] potvrdil usnesení č. j. [číslo jednací] a v odůvodnění rozhodnutí vyložil způsob doručování výzvy manželce žalobce (viz odst. 7 rozhodnutí odvolacího soudu). Žalobce proti rozhodnutí odvolacího soudu nepodal dovolání, ani nepodal nový návrh na vstup manželky do řízení na straně žalobce. V odvolání proti rozsudku ze dne [datum] žalobce zopakoval výše uvedenou argumentaci, dokonce uvedl nepravdivé tvrzení, že výzva byla manželce doručena fikcí na adresu na [obec a číslo]. Odvolání proti napadenému rozsudku bylo podáno ryze účelově a jeho jediným cílem je oddálení nabytí právní moci rozsudku. Řízení tak není stiženo vadou, která by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Žalovaná se nadto vyjádřila k otázce doručování [jméno] [příjmení]. [jméno] [příjmení] je osobou s právním vzděláním, jejíž tvrzené [anonymizována dvě slova] mají dlouhodobý charakter (několik let). [jméno] [příjmení], přestože se na adrese svého trvalého pobytu dlouhodobě nezdržuje, jak tvrdí žalobce, neučinila ničeho, aby zajistila možnost bezproblémového doručování písemností určených její osobě (bez využití zákonných fikcí při doručování). Jedná se o záměr. V tomto ohledu stojí za povšimnutí, že [jméno] [příjmení] má sjednánu výplatu důchodu tzv. důchodovou službou na adrese [adresa] (viz č. l. 237). [anonymizováno] s doručováním písemností manželce žalobce jsou dlouhodobé, resp. k námitkám žalobce či jeho manželky je řeší soudy opakovaně. Každý je však povinen hájit svá práva v souladu se zásadou vigilantibus iura a současně nepoškozovat práva ostatních (viz § 6 a § 8 o. z.). Žalovaná s ohledem na dlouhodobé negativní zkušenosti s manželi [příjmení] jakožto nájemci [anonymizováno] (neplacení nájemného, působení škody na bytě v důsledku způsobu jeho užívání manželi [příjmení] apod.) zcela legitimně nabyla dojmu, že manželé [příjmení] zneužívají dobrodiní, která jim český právní řád jakožto nájemcům [anonymizováno] dává. Manželé [příjmení] spolu bezpochyby běžně komunikují, vídají se (viz obsah žádostí žalobce o osvobození od soudních poplatků), a tedy [jméno] [příjmení] má všechny informace o průběhu soudních řízení, resp. o nájmu [anonymizováno] zprostředkovaně od svého manžela [příjmení] [příjmení]. S určitostí tak věděla, že žalobce navrhl její přistoupení do řízení na straně žalobce, resp. že tento jeho návrh byl zamítnut, proti čemuž se žalobce neúspěšně odvolal. Nový návrh na její přistoupení do řízení nebyl dán. S ohledem na výše uvedené navrhla potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného.

10. Při odvolacím jednání účastníci setrvali na svých stanoviscích, žalobce poukázal na [anonymizováno] stav své manželky s tím, že bydlí na adrese [adresa].

11. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek soudu I. stupně, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1, 5 o. s. ř.), ve věci nařídil jednání (§ 214 odst. 1 o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání žalobce důvodné není.

12. Podle § 2291 o. z. poruší-li nájemce svou povinnost zvlášť závažným způsobem, má pronajímatel právo vypovědět nájem bez výpovědní doby a požadovat, aby mu nájemce bez zbytečného odkladu byt odevzdal, nejpozději však do jednoho měsíce od skončení nájmu (odst. 1). Nájemce porušuje svou povinnost zvlášť závažným způsobem, zejména nezaplatil-li nájemné a náklady na služby za dobu alespoň tří měsíců, poškozuje-li byt nebo dům závažným nebo nenapravitelným způsobem, způsobuje-li jinak závažné škody nebo obtíže pronajímateli nebo osobám, které v domě bydlí nebo užívá-li neoprávněně byt jiným způsobem nebo k jinému účelu, než bylo ujednáno (odst. 2). Neuvede-li pronajímatel ve výpovědi, v čem spatřuje zvlášť závažné porušení nájemcovy povinnosti, nebo nevyzve-li před doručením výpovědi nájemce, aby v přiměřené době odstranil své závadné chování, popřípadě odstranil protiprávní stav, k výpovědi se nepřihlíží (odst. 3).

13. V projednávané věci není sporu o tom, že žalobci jsou jako manželé společnými nájemci předmětného [anonymizováno] (nyní § 745 o. z.); ostatně tento závěr přijal již dovolací soud ve svém rozhodnutí sp. zn. [spisová značka] ve věci téhož žalobce a jeho manželky stran výpovědi z nájmu z téhož [anonymizováno], ale datované dne [datum].

14. Ustálená soudní praxe již v minulosti (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], uveřejněný pod [číslo] v sešitě [číslo] z roku [rok] časopisu Soudní judikatura) dovodila, že v řízení o přivolení k výpovědi z nájmu [anonymizováno] mají manželé, společní nájemci [anonymizováno] ve smyslu § 703 a násl. obč. zák., [anonymizováno] nerozlučných společníků, a že právo společného nájmu [anonymizováno] manžely se ve způsobu ukončení nájemního poměru (v tom smyslu, že nájem [anonymizováno] zanikne oběma manželům současně) neliší od zániku nájemního poměru u výlučných nájemců [anonymizováno]. Současně dovodila, že právo společného nájmu [anonymizováno] manžely je zvláštním případem společného nájmu [anonymizováno], jehož podstata spočívá v tom, že svědčí oběma manželům společně a nedílně, a že v hmotně právní oblasti se tato nedílnost projevuje mimo jiné tím, že výpověď musí být dána oběma manželům a oběma musí být také doručena (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], uveřejněný pod [číslo] v sešitě 7 z roku [rok] časopisu Soudní judikatura).

15. [anonymizováno] [role v řízení] (společných nájemců [anonymizováno]) jako nerozlučných společníků se podle názoru dovolacího soudu však projevuje i v tom, že oba manželé musí být účastníky řízení o určení neplatnosti výpovědi z nájmu [anonymizováno]. Podal-li proto žalobu o určení neplatnosti výpovědi z nájmu [anonymizováno] jen jeden ze společných nájemců [anonymizováno], tj. jeden z [role v řízení] (např. proto, že s druhým manželem v důsledku neshod vůbec nekomunikuje, či proto, že druhý manžel s podáním žaloby nesouhlasil), je zapotřebí, aby druhého společného nájemce (druhého manžela) v žalobě označil jako (dalšího) žalovaného - vedle pronajímatele, který dal manželům výpověď z nájmu [anonymizováno]. Přitom však postačí (je-li výpověď z nájmu [anonymizováno] doručena oběma manželům), jestliže v šedesátidenní lhůtě (§ 711 odst. 3 obč. zák.) podá žalobu na určení její neplatnosti jen jeden z nich a v řízení před soudem prvního stupně, a to i po uplynutí lhůty podle § 711 odst. 3 obč. zák., navrhne přistoupení druhého manžela do řízení na straně žalobce podle § 92 odst. 1 o. s. ř. (citované ustanovení neplatí pro odvolací řízení - viz § 216 odst. 1 o. s. ř.); není však vyloučeno, aby podle citovaného ustanovení navrhl vstup druhého manžela do řízení na straně žalovaného, a pak už je vůbec nerozhodné, zda takový návrh byl podán ve lhůtě podle § 711 odst. 3 obč. zák. Zbývá dodat, že vyhoví-li soud žalobě na určení neplatnosti výpovědi z nájmu [anonymizováno], pak rozsudkem pouze deklaruje (slovy zákona„ určuje“), že výpověď je neplatná. Jelikož účastníkům se v tomto řízení neukládají žádné povinnosti, je nerozhodné, zda druhý z [role v řízení] je jako účastník řízení na žalující straně či na straně žalované. Na podporu uvedeného názoru lze rovněž poukázat na rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], uveřejněný pod [číslo] v sešitě [číslo] z roku 1996 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, v němž vrchní soud, byť v řízení o určení neplatnosti dohody uzavřené mezi povinnou osobou a oprávněnou osobou o vydání věci podle zákona č. 403/1990 Sb. dovodil, že v tomto řízení musí být účastníky řízení všichni, kteří tuto dohodu uzavřeli (popřípadě jejich právní nástupci), a to ať jako žalobci, nebo jako žalovaní.

16. Z uvedeného vyplývá, že neúčastní-li se řízení o určení neplatnosti výpovědi z nájmu [anonymizováno] všichni nerozluční společníci (zde manželé jako společní nájemci [anonymizováno]), nemůže být žalobě vyhověno, a to pro nedostatek věcné legitimace. V případě opačného výkladu by se totiž nedalo vyloučit podání žaloby o určení neplatnosti jediné výpovědi z nájmu [anonymizováno] doručené oběma manželům každým z [role v řízení] jako společných nájemců [anonymizováno] samostatně (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]).

17. Stěžejní odvolací námitka žalobce byla shledána nedůvodnou, předně odvolací soud již nemůže revidovat pravomocné rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka] ve spojení usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]; měl-li žalobce za to, že se se závěry přijatými v rozhodnutí odvolacího soudu neztotožňuje, měl možnost brojit proti usnesení odvolacího soudu dovoláním, o čemž byl výslovně poučen, což neučinil. Rovněž s ohledem na ustálenou judikaturu dovolacího soudu měl žalobce (v řízení právně zastoupen) možnost druhého společného nájemce (manželku) v žalobě označit jako (další) žalovanou - vedle pronajímatele, pokud nevyslovila se vstupem do řízení souhlas na straně žalující (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]).

18. Nadto nelze přisvědčit argumentaci odvolatele, že usnesení prvostupňového soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], kterým soud vyzval manželku žalobce, aby se vyjádřila, zda souhlasí se vstupem do řízení na straně žalobce, bylo doručováno na adresu [adresa]. Z obsahu spisu se podává, že sám žalobce označil [jméno] [příjmení] adresou bydliště a zároveň adresou pro doručování [adresa] (č. l. 71) a na tuto adresu byla výzva manželce žalobce doručována – č. l. 75 p. v . Usnesení Obvodního soudu pro Prahu 3 o zamítnutí návrhu na připuštění dalšího účastníka do řízení na straně žalující pak bylo doručováno [jméno] [příjmení] jak na adresu [adresa] (č. l. 103 p.v.), tak na adresu [adresa] (č. l. 117, 124).

19. S ohledem na výše uvedené tak nelze přisvědčit stěžejní odvolací námitce žalobce, že řízení je stiženo vadou, která by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.

20. Soud I. stupně správně aplikoval § 142 odst. 1 o. s. ř., v souladu s nímž zavázal k náhradě nákladů řízení žalobce, jejich výši rovněž správně určil. Mezi náklady, které žalovaná účelně vynaložila na bránění svého práva, patří náklady jejího právního zastoupení, tj. odměna a hotové výdaje jejího advokáta. Náklady tvoří odměna advokáta po [částka] dle ust. § 9 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]) za níže uvedené úkony právní služby: 1) převzetí zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a/ vyhl. č. 177/1996 Sb.), 2) vyjádření ve věci samé ze dne [datum] a ze dne [datum] (§ 11 odst. 1 písm. d/ vyhl. [číslo] 1996 sb.), 3) účast u jednání dne [datum] (§ 11 odst. 1 písm. g/ vyhl. č. 177/1996 Sb.), a za každý z úkonů právní služby dále náleží náhrada hotových výdajů v paušální výši [částka] (§ 13 odst. č vyhl. č. 177/1996 Sb.) a 21 % DPH z odměny a náhrady hotových výdajů ve výši [částka] dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. Celková výše náhrady nákladů řízení, které je žalobce povinen žalované nahradit, proto činí [částka].

21. Konečně lze přisvědčit závěru soudu I. stupně stran poplatkové povinnosti žalobce k datu vydání jeho rozhodnutí s odkazem na ust. § 9 odst. 6 zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích v platném znění. Nelze však přehlédnout, že usnesením prvostupňového soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] byl žalobce osvobozen od soudních poplatků v plném rozsahu; nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí. S ohledem na výše uvedené tak žalobce poplatková povinnost nestíhá.

22. Odvolací soud tak rozsudek soudu I. stupně ve výroku o věci samé (výrok I.) a ve výroku o náhradě nákladů řízení (výrok II.) jako věcně správný potvrdil dle ust. § 219 o. s. ř., ve výroku o poplatkové povinnosti (výrok III.) jej změnil dle ust. § 221a o. s. ř. tak, že žalobci se poplatková povinnost neukládá.

23. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. a procesně úspěšné žalované byla přiznána jejich náhrada, která sestává z odměny advokáta za dva úkony právní služby po [částka] (vyjádření k odvolání a účast u jednání odvolacího soudu dne [datum]; § 7, § 9 odst. 1 a § 11 odst. 1 písm. d/ a g/ vyhl. č. 177/1996 Sb.) a dvou náhrada hotových výdajů po [částka] (§ 13 odst. 1 a 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.) a 21 % DPH z odměny a náhrady hotových výdajů ve výši [částka] dle ust. 137 odst. 3 o. s. ř. ve svém součtu se tak jedná o částku [částka] Lhůta a místo k plnění se řídí ust. § 160 odst. 1 a § 149 odst. 1 o. s. ř.