Rozhodnutí 58 Co 267/2024-345

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu se žádostí o zaplacení [částka], společně se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení (výrok I.), dále žalobu se žádostí o zaplacení [částka] jako náhradu ušlého zisku, nebo jiné částky určené soudem podle spravedlivého uvážení ve smyslu § 2955 občanského zákoníku, společně se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení (výrok II.). Žalobci uložil povinnost zaplatit žalované do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku ve výši [částka], a to k rukám právního zástupce žalované (výrok III.) a žalobci uložil povinnost zaplatit do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku České republice prostřednictvím Obvodního soudu pro [adresa] na náhradě nákladů řízení částku ve výši [částka] (výrok IV.).

2. Rozhodl tak v řízení, v němž se žalobce domáhal náhrady škody a ušlého zisku s tvrzením, že byl nájemcem prostoru restaurace a dalších souvisejících prostor v období od [datum] do [datum] na základě nájemní smlouvy ze dne [datum] (dále jen ,,Smlouva“). Pronajaté prostory se nacházejí v 2. patře budovy [číslo] na adrese [adresa], na pozemku p. č. [hodnota] v k. ú. [jméno FO], obec [adresa] (dále jen ,,budova“). V budově během roku 2018 probíhaly přípravné práce na následnou rekonstrukci, během kterých bylo zjištěno, že budova je v havarijním stavu, zejména pak její krovy. Žalovaná žalobce dopisem ze dne [datum] vyzvala k neprodlenému zastavení provozu restaurace v předmětu nájmu. Této výzvě žalobce bez odkladu vyhověl a provoz restaurace proto ke dni [datum] ukončil. Dne [datum] žalovaná zaslala žalobci výpověď z nájmu, dle jejího tvrzení z procesní opatrnosti, neboť k zániku nájmu došlo dle čl. 5.1 Smlouvy. Ve výpovědi rovněž žalovaná uvedla, že výpovědní doba je 6měsíční a počíná běžet prvním dnem měsíce následujícího po jejím doručení. Výpovědní doba tedy uplynula dne [datum]. Žalobce se domnívá, že havarijní stav budovy byl zapříčiněn zanedbáním povinné údržby ze strany žalované, když nepostupovala s péčí řádného hospodáře. Žalobci vznikla v důsledku výše uvedeného skutečná škoda ve výši [částka] (náklady stěhování ve výši [částka] a náklady na likvidaci zásob ve výši [částka]) a ušel mu zisk za období, kdy nemohl provozovat restauraci v důsledku havarijního stavu ve výši [částka] (od března 2018 do listopadu 2018), případně žalobce žádal, aby soud určil spravedlivou výši náhrady ušlého zisku s odkazem na ust. § 2955 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen ,,o. z.“.

3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Podle sdělení zhotovitele objednané [právnická osoba] střechy a fasády Pražské konzervatoře byla budova shledána v havarijním stavu z důvodu nálezu rozsáhlého výskytu dřevokazné houby v prostoru nad restaurací, sálem a přístupovou chodbou. Tento stav podpisem na uvedeném sdělení stvrdili rovněž zástupci Národního památkového ústavu, investora, technický dozor a další. Objekt nebylo v rozsahu uvedených prostor s okamžitou platností možno užívat, o čemž byl žalobce obratem písemně vyrozuměn. Nadto byla ze strany žalované - pronajímatele žalobci zaslána následně výpověď z nájmu prostor určených k podnikání, a to z opatrnosti z důvodu vznikajícího sporu ohledně okamžiku ukončení nájmu. Žalovaná vždy avizovala, že nájemní vztah považuje za skončený ke dni [datum] dle čl. 5.1. Smlouvy. Nález výskytu dřevomorky a v důsledku toho pokles krovů a poškození stropu nelze klást k tíži žalované. Žalobce nadto k výši skutečné tvrzené škody nepředložil jediný důkaz. Žalobci nemohl vzniknou nárok na náhradu ušlého zisku, jestliže v období od [datum] již nebyl nájemcem předmětných prostor.

4. Soud I. stupně zjistil následující skutkový stav věci. Za nejpodstatnější je nutno zrekapitulovat, že žalobce a žalovaná původně uzavřeli dne [datum] nájemní smlouvu o nájmu nebytových prostor nacházejících se ve 2. patře budovy č. p. 158 na adrese [adresa], na pozemku p. č. [hodnota] v k. ú. [jméno FO], obec [adresa] (dále jen ,,předmětné prostory“). Na základě této nájemní smlouvy trval nájemní vztah od [datum] do [datum]. Žalobce a žalovaná následně uzavřeli dne [datum] nájemní smlouvu, na základě které žalovaná pronajala žalobci předmětné prostory s tím, že dle čl. 2.1 Smlouvy „Nájem se sjednává na dobu neurčitou s výpovědní lhůtou šest (6) měsíců, bez omezení výpovědních důvodů. Výpovědní lhůta začíná běžet prvního dne měsíce následujícího po doručení písemné výpovědi. Nájem začíná běžet dnem [datum].“. Podle čl. 5.2 Smlouvy „Nájemce je povinen předmět nájmu vyklidit a vyklizený předat pronajímateli ke dni skončení nájmu. Nájemce je povinen předat předmět nájmu ve stavu, v jakém mu byl předán s přihlédnutím k běžnému opotřebení.“. Podle čl. 5.1 Smlouvy „Dojde-li během účinnosti této smlouvy k zničení anebo k takovému poškození předmětu nájmu, že jej nájemce nebude moci dlouhodobě užívat, nebo že jejich užívání ztratí pro nájemce hospodářský význam, zaniká tato smlouva automaticky a bez dalšího ke dni, kdy k takovému zničení nebo poškození došlo. Toto neplatí, zaviní-li/způsobí-li tento stav nájemce. Nájemce je povinen vzniklou škodu nahradit.“. Soud I. stupně vzal za prokázáno znaleckým posudkem č. [č. účtu] ze dne [datum], [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], znalce z oboru stavebnictví, který by v řízení vypracován a jeho výpovědí, že v budově, ve které se nachází předmětné prostory, které byly předmětem nájmu, byl zjištěn výskyt dřevokazných hub a dřevokazného hmyzu, který si vyžádal rozsáhlé rekonstrukční práce. Při provedené rekonstrukci došlo také k zásahu do části nebytových prostor restaurace a zázemí, které byly předmětem nájmu. Jednalo se např. o vztyčení svislých podpor a výměnu části stropní konstrukce ve 3.NP. v prostorách původní restaurace se zázemím. Rozsah prací a míra zásahu je zřejmá i z fotografické dokumentace, obsažené ve znaleckém posudku. Výskyt poruch v prostoru, kde se nacházel provoz restaurace žalobce, byl zjištěn teprve v průběhu přípravných prací plánované rekonstrukce, což potvrdil znalec [tituly před jménem] [jméno FO]. Znalec vyložil, že při rekonstrukcích je relativně obvyklé, že po odkrytí krycích vrstev a zakrytých konstrukcí nebo prvků se zjistí, že stavebně technický stav zakrytých stavebních konstrukcí nebo prvků je horší, než se předpokládal nebo, že některé prvky či konstrukce chybí nebo jsou zásadně poškozeny či jsou na hranici životnosti či únosnosti. Podle závěru znaleckého posudku míra poruch nebyla slučitelná s provozem restaurace. Rovněž ze zprávy [jméno FO] (vedoucího projektanta pozn. odvolacího soudu) ze dne [datum] se podává, že po úplném celoplošném sejmutí vrstev podlahy půdy (půdovky, maltové lože, násyp, záklop z prken) bylo zjištěno, že stav nosných prvků stropní konstrukce nad posledním podlažím v celém objektu je havarijní. Poškození nosných prvků z důvodu jejich napadení dřevokaznými houbami a hmyzem v budově, kde se nachází předmětné nebytové prostory, se dále podává z vyjádření statika ze dne [datum], ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum], z projektové dokumentace vypracované spol. [právnická osoba]. k opravě konstrukcí v havarijním stavu, opravy krovu a střešní krytiny, z mykologického posudku z roku 2017, z roku 2018 [tituly před jménem] [jméno FO] a z fotodokumentace poškození. O existenci poškození nosných prvků stropní konstrukce nad nebytovými prostory, které byly předmětem nájmu, byla žalovaná informována sdělením [právnická osoba] ze dne [datum]. V reakci na toto sdělení žalovaná neprodleně dne [datum] písemně vyzvala žalobce k ukončení provozu restaurace, který výzvě bez odkladu vyhověl.

5. Soud I. stupně po citaci ust. § 2207 a § 2910 o. z. neshledal žalobu důvodnou. Uzavřel, že v posuzovaném případě došlo k poškození předmětných nebytových prostor, které dlouhodobě bránilo jejich užívání žalobcem k provozování restaurace, kdy provoz restaurace je spojen s vysokými hygienickými nároky a pohybem velkého množství lidí. Nelze se ztotožnit s názorem žalobce, že výskyt vad na předmětu nájmu je způsoben zanedbáním povinné údržby ze strany žalované, kdy je třeba připomenout, že budova, ve které se nacházejí předmětné prostory je historickou budovou v Pražské památkové rezervaci, u které je tento druh vad vzhledem ke stáří konstrukcí běžný. Naopak právě zahájení rekonstrukčních prací, kterému předcházelo důsledné zjišťování stávajícího technického stavu budovy, je projevem přístupu řádného hospodáře. Žalovaná v souladu s prevenční povinností (§ 2900 o. z.) učinila opatření k zamezení hrozících škod a vyzvala žalobce k ukončení provozu restaurace v předmětných prostorách.

6. Účastníci si sjednali v čl. 5.1. Smlouvy její automatické ukončení pro případ, že dojde k takovému poškození předmětu nájmu, že jej nájemce nebude moci dlouhodobě užívat, nebo že jeho užívání ztratí pro nájemce hospodářský význam. Vzhledem k tomu, že předmětné prostory, tedy předmět nájmu dle Smlouvy, se staly dlouhodobě nezpůsobilými k provozu restaurace (přičemž rozhodným dnem je den, kdy se žalobce a žalovaná dozvěděli o existenci vad bránících užívání, tj. [datum]) skončil nájem předmětných prostor dle čl. 5.1. Smlouvy ke dni [datum] (správně 2018 pozn. odvolacího soudu). Na uvedeném nemění ničeho ani dopis ze dne [datum], ve kterém žalovaná zdůrazňuje skončení nájemního vztahu dle čl. 5.1 Smlouvy, ale z důvodu právní jistoty a opatrnosti vypovídá nájem předmětných prostor. Podle čl. 5.2 Smlouvy byl nájemce povinen ke dni skončení nájmu předmětné prostory vyklidit a vyklizené předat pronajímateli (čl. 5.2 Smlouvy). Žalobce si byl konstrukce smluvních ujednání vědom, souhlasil s nimi a byl povinen se jimi řídit. Žalobce žalobou uplatnil náhradu skutečné škody, vzniklé právě v souvislosti s vyklizením předmětných prostor, avšak povinnost vyklidit a předat předmět nájmu pronajímateli bylo realizací jeho smluvní povinnosti. V takovém případě pak nelze přičítat vznik nákladů spojených s plněním povinností nájemce (žalobce) žalované, která žádnou smluvní ani zákonnou povinnost neporušila a jednala v souladu se Smlouvou. Smlouva ani nepředpokládá, že by náklady související s ukončením nájmu měla nést žalovaná. Ve vztahu k žalobcem požadovanému ušlému zisku soud I. stupně uzavřel, že po [datum] žalobce již nebyl nájemcem nebytových prostor, tedy mu v příčinné souvislosti s nemožností realizovat v předmětných prostorách podnikatelskou činnost nemohl vzniknout ušlý zisk. O náhradě nákladů řízení rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen ,,o. s. ř.“.

7. Proti rozsudku soudu I., stupně podal žalobce blanketové odvolání s odkazem na ust. § 205 odst. 2 písm. b), c), d), e), f) a g) o. s. ř., které následně doplnil. Nesprávnost postupu prvoinstančního soudu spočívá v tom, že převzal procesní obranu žalované, spočívající v tvrzení, že nájemní vztah zanikl v důsledku naplnění podmínky stanovené v ujednání čl. 5.1 Smlouvy ze dne [datum]. Žalovaná dovozovala, že s ohledem na skončení nájmu v okamžiku vzniku těchto poruch, resp. v momentě, kdy byly zjištěny, došlo k zániku nájmu, z čehož plyne, že nájem nemohl trvat i po následujících šest měsíců, tj. do [datum]. Soud I. stupně této argumentaci přisvědčil. Žalobce v tomto směru odkazuje na své vyjádření ze dne [datum], kdy namítl, že s ohledem na diametrálně odlišný pohled účastníků na význam ujednání čl. 5.1 Smlouvy, bude nezbytné se zabývat výkladem tohoto ujednání. Ve vyjádření ze dne [datum] uváděl celou řadu okolností rozhodných pro výklad takového ujednání, včetně odkazu na soudní judikaturu (viz. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]). Soud I. stupně při jednání dne [datum] poskytl žalované poučení podle ust. § 118a o. s. ř., že dosud netvrdila rozhodné skutečnosti a nenavrhla důkazy, ze kterých by vyplývalo, že předmět nájmu byl v dotčeném období poškozen tak, že jej nájemce nemohl dlouhodobě užívat v kontextu s čl. 5.1. Smlouvy. Rovněž poučil žalobce, aby tvrdil a navrhoval důkazy k prokázání výše skutečné škody a ušlého zisku. Žalobce v navazujícím podání ze dne [datum] výzvě vyhověl, přičemž dále poukazoval na to, že žalovaná není schopna specifikovat rozhodná tvrzení, pokud jde o naplnění ujednání čl. 5.1 Smlouvy a tato prokazovat. Žalovaná ve vyjádření ze dne [datum] v reakci na poučovací výzvu soudu uvedla obecná tvrzení o poškození předmětu nájmu a navrhovala svůj účastnický výslech a zpracování znaleckého posudku. Soud I. stupně vyzval žalovanou, aby navrhla konkrétní zadání znaleckého úkolu, ani po provedeném dokazování na jednání dne [datum] žádnou ze stran již nepoučil dle ust. § 118a o. s. ř. Žalovaná se dne [datum] vyjádřila k návrhu na provedení znaleckého zkoumání z oboru stavebnictví, navrhla položení pěti otázek. Žalobce namítl jejich nevhodnost a nepřípustnost. Soud I. stupně přenechal zadání znaleckého úkolu účastníkům, což není nelegitimní, když neměl ujasněno, jaké konkrétní skutečnosti mají být předmětem dokazování. Nezabýval se výkladem ujednání čl. 5.1 Smlouvy, což je určující. Nevypořádal se s otázkou určitosti tohoto ujednání a jeho platností. Z odůvodnění napadeného rozsudku nelze seznat, na základě jakých skutečností byla naplněna ona dlouhodobá nemožnost užívat předmět nájmu. Jestliže ani po provedené interpretaci není možné s určitostí dospět k výkladu, který poskytujete nezbytnou právní jistotu, může se jednat o neplatnost z důvodu neurčitosti takového ujednání. Tím, jak dlouho takový stav trval, zda trvá dosud a jaký je stávající způsob využití předmětných prostor, se soud I. stupně nezabýval. Není zřejmé, jaká konkrétní doba má být podle Smlouvy považována pro účely automatického zániku za dlouhodobou ani o jakou intenzitu poškození předmětu nájmu, která má působit nemožnost užívání předmětu nájmu, má jít. Zůstala nezodpovězena otázka, zda při aplikaci klauzule má být relevantní zavinění poškození. Soud I. stupně se nezabýval ani právním režimem úpravy, v rámci které by takový výklad měl být prováděn. Právní vztahy týkající se ukončení nájmu se v projednávané věci se řídí „novou“ úpravou, nicméně samotný vznik nájmu, včetně jeho konkrétních ujednání má být posuzován dle předchozí úpravy, a to včetně interpretačních pravidel (§ 3074 o. z.). V této souvislosti poukázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], z něhož citoval. Soud I. stupně se nezabýval jednáním stran po uzavření smlouvy v souvislosti s výskytem vad předmětu nájmu, žalobce opakovaně upozorňoval na vady předmětu nájmu (zatékání) a v souvislosti s plánovanou rekonstrukcí dokonce nabízel přerušení provozu restaurace. Závěrem shrnul, že napadený rozsudek je nepřezkoumatelný (ust. § 157 odst. 2 o. s. ř.). S ohledem na výše uvedené žádal zrušení napadeného rozsudku bez nařízení jednání (§ 214 odst. 2 písm. d/ o. s. ř.).

8. V doplnění odvolání ze dne [datum] rozvedl argumentaci k otázce výkladu ujednání čl. 5.1 Smlouvy z hlediska určitosti a srozumitelnosti, kterou soud I. stupně pominul. Namítl, že musí být zohledněno, zda strany Smlouvy zamýšlely, že v případě poškození předmětu nájmu, bude nájemce povinen současně tento vyklidit a předat pronajímateli, což je fakticky nemožné. Zák. č. 116/1990 Sb. ani zák. č. 89/2012 Sb., nestanoví žádnou možnost ukončení nájmu bez výpovědní lhůty a stejně tak nestanoví, že by nájem zanikl z důvodu poškození předmětu nájmu. Nelze přehlédnout, že návrh Smlouvy byl předložen ze strany pronajímatele. Smyslem ujednání čl. 5.1 Smlouvy bylo chránit nájemce nikoliv pronajímatele. Zopakoval námitky při postupu soudu při zadání znaleckého posudku, který označil za nepoužitelný. Znalec neměl možnost zkoumat poškození předmětu nájmu, neboť tyto v době šetření znalcem již byly odstraněny, znalec vycházel pouze z předložených listin, kdy listinám předkládaným žalovanou soud I. stupně tak ,,přiřkl vyšší duplicitní hodnotu“. Soud I. stupně se nevypořádal s otázkou tzv. ,,dlouhodobosti“, po kterou žalobce nemohl předmět nájmu užívat, kdy kolaudační souhlas byl vydán [datum], tedy pouhý rok poté, kdy vznikla potřeba ,,rozsáhlých rekonstrukčních prací“, ani s charakterem a rozsahem poškození předmětu nájmu. Část nájemních prostor sama žalovaná nyní užívá jako kafeterii. Pokud jde o právní posouzení, pak opětovně poukázal na ust. § 2205 o. z., § 2207 o. z., žalovaná porušila smluvní závazek dle ust. § 2913 o. z. Žalovaná se nemůže zbavit své odpovědnosti za řádnou údržbu budovy pouze odkazem na její stáří. Část žalobcem uplatněného nároku na náhradu ušlého zisku za období od [datum] do [datum] nemohla být závěrem o ,,automatickém zániku“ nájmu k datu [datum] dotčena. Žalobce navrhl, aby odvolací soud změnil napadený rozsudek a žalobě vyhověl a přiznal žalobci náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů, případně aby napadený rozsudek zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

9. V replice na vyjádření žalované ze dne [datum] žalobce opět zdůraznil otázku výkladu předmětného ujednání. Namítl, že žalovaná se dopouští argumentačních manipulací. V době místního šetření znalcem se v předmětu zájmu žádné vzpěry nenacházely. Žalovaná se snaží navodit dojem, že nemožnost užívání prostor přetrvává dodnes. Ve vlastní restauraci a odbytové místnosti, kde byly vzpěry umístěny, se žádná oprava stropů neprováděla.

10. V doplnění odvolání ze dne [datum] vznesl námitky ke znaleckému posudku [tituly před jménem] [jméno FO], znalec připustil, že při vypracování znaleckého posudku vycházel toliko z podkladů dodaných stranami, tato skutečnost velmi zásadně ovlivnila exaktnost výstupu znaleckého posudku. Znalec realizoval místní šetření, prostory viděl již opravené. Žalobce označil závěr posudku za vágní. Znalec připustil, že „by se měl první udělat nějaký stavebně technický průzkum, to právě zjistit, jak ta konstrukce je narušená, jestli to je jenom nějaké povrchové narušení, nebo jestli je to narušení té nosné části; většinou se dělá nějaká sonda“. Žalovaná nejen nepostupovala řádně při přípravě rekonstrukce, ale porušovala své povinnosti pronajímatele ve smyslu ust. § 2205 o. z., jakož i obecnou povinnost předcházet škodám, a to tím, že příčinu předmětné poruchy (údajný výskyt dřevokazných škůdců) nezjistila a neodstranila dříve, což vedlo k tomu, že nájemce nemohl užívat pronajaté prostory. Výstupem znaleckého zkoumání není jednoznačné určení povahy a rozsahu žalovanou tvrzeného poškození předmětu nájmu. Z obecné odpovědi znalce vyplývá, že porucha byla relativně rychle odstraněna (v řádu měsíců), což nenaplňuje znak dlouhodobosti. Pokud jde o charakter poškození předmětu nájmu, kdy soud I. stupně odkazuje na fotodokumentaci, kterou učinil součástí rozsudku, pak znalec vypověděl, že umístění podpěr se týkalo prostor, „kde se nic nestalo“, v době místního šetření sál ,,podstojkovaný“ nebyl. Znalec se nedokázal vypořádat s okolností, na kterou kladl žalobce důraz, že navazující stavební úprava prostor původní kuchyně restaurace (provedená žalovanou), nově na „kafeterii“, je naopak zcela v rozporu s tvrzením žalované o dlouhodobé nemožnosti užívání prostor žalobcem. Žalovaná se snaží těžit ze svého vlastního porušení povinnosti udržovat předmět nájmu ve stavu, k jehož užívání byl sjednán.

11. Žalovaná ve vyjádření k odvolání namítla, že ujednání obsažené čl. 5.1 Smlouvy nevyvolává žádné pochybnosti o jeho obsahu, které by bylo nutno ošetřit soudním výkladem. Pokud žalobce rozsáhle cituje rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], pak tímto rozhodnutí pouze poukazuje na potvrzení správného postupu prvostupňového soudu. Prostory nebylo možno užívat, a to dlouhodobě. Část dokonce není k užívání vhodná dodnes a v prostoru jsou umístěny stropní vzpěry zabírající celou výšku místnosti na několika místech. Znaleckým posudkem pak byl prokázán rozsah poškození. Proti zadání znaleckého posudku, jmenovaní znalce, ani znaleckému posudku neměl žalobce v průběhu řízení žádné relevantní námitky. Žalobce zpochybňuje, co je míněno onou dlouhodobostí, to však není otázka interpretace smluvního ujednání, ale jde o právní posouzení, což soud I. stupně vyložil. Pokud jde o intenzitu poškození předmětu nájmu, pak nutno upozornit, že nemovitost byla v havarijním stavu a bylo nutno ji přestat užívat okamžitě. Oprava a související stavební práce byly naprosto neslučitelné s provozem restaurace, a tyto práce ještě nejsou dokončeny. Otázka ,,zavinění poškození“ je s ohledem na ujednání čl. 5.1 Smlouvy irelevantní. Tvrzení stran neurčitosti ujednání obsaženého v čl. 5.1 Smlouvy je tvrzením novým. Navrhla tak potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného.

12. Při odvolacím jednání účastníci setrvali na svých stanoviscích, žalobce zdůraznil, že předmětem žalobního žádání je ušlý zisk i za období březen 2018 a duben 2018, tedy období před tvrzeným zánikem nájmu, kdy byl omezen v užívání předmětu nájmu. Poukázal analogicky na ust. § 2038 o. z.

13. Odvolací soud ve smyslu ust. § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. přezkoumal napadený rozsudek i řízení, které předcházelo jeho vydání, ve věci nařídil jednání (§ 214 odst. 1 o. s. ř.), zopakoval dokazování za účelem zpřesnění skutkového stavu věci níže uvedenými listinami a znaleckým posudkem [tituly před jménem] [jméno FO] (viz zjištění níže) a odvolání žalobce neshledal důvodným.

14. Ze zprávy [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum], vedoucího projektanta, vedoucího ateliéru, se podává, že na základě probíhají opravy střechy Pálffyovského paláce (na základě souhlasu stavebního úřadu s [číslo] a závazného stanoviska Odboru památkové péče ze dne [datum] sp. zn. [číslo]) jejíž součástí je i oprava podlahy půdy, bylo po odebrání násypu pod půdovkami a rozebrání záklopu zjištěno, že jsou zhlaví nosných trámů u plných vazeb a zhlaví rákosníků značně poškozeny houbou a ,,brouky“. Z tohoto důvodu byla provedena organizační opatření směřující k vyklizení prostor ve 2. patře (pod podlahou půdy) a v současné době je zpracován projekt sanace poškozených trámů ve spolupráci se statikem a mykologem.

15. Ze zprávy [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum] se podává, že odhalení stavu kritického – havarijního v důsledku výskytu dřevokazné houby a hmyzu bylo zjištěno až v rámci stavby po odhalení míst u nepřístupných konstrukcí po provedení sond po celoplošném sejmutí všech vrstev podlahy půdy. Aktivní stav dřevokazné houby Outkovky řadové byl zjištěn ve zdivu v místě uložení stropních trámů a rákosníků a ve zhlaví těchto trámů. Bylo vyhodnoceno, že jde o havarijní stav stropní konstrukce, kdy projektanti ve spolupráci s památkáři, investorem a stavebním dozorem stavby pracují na odstranění tohoto havarijní stavu.

16. Ze zprávy [právnická osoba] - sdělení ke kontrolnímu dni č. [hodnota] ze dne [datum], která realizovala rekonstrukci předmětu nájmu, se podává, že stavba a mykoložka konstatují, že je podezření na přítomnost dřevomorky v prostoru nad restaurací, sálem a přístupovou chodbou. Tyto prostory jsou v havarijním stavu. Došlo k poklesu nosných trámů, je nefunkční dvojitý strop, uhnilá zhlaví trámů – podezření na dřevomorku – nebezpečná havárie, vzniká nebezpečí pádu omítky nebo části stropní konstrukce.

17. Z vyjádření [tituly před jménem] arch [jméno FO] ze dne [datum] - mykologický průzkum staveb - se podává, že dne [datum] byly odebrány kontrolní vzorky ze zhlaví stropních trámů, zhlaví trámu rákosníku a obvodového zdiva, kdy byl zjištěn výskyt dřevokazné houby (Outkovky řadové), kdy 100 % likvidaci mycelia nezaručuje ani použití mikrovlnné technologie, je tak doporučena mechanická sanace a následné chemické ošetření. Vzhledem k šířce zdiva nelze rozsah výskytu mycelia konkrétně zdokumentovat.

18. Z vyjádření [tituly před jménem] arch [jméno FO] z července 2018 vyplývá, že vzhledem k havarijnímu stavu zhlaví trámů byly celoplošně zpřístupněny stropní konstrukce v jednotlivých křídlech a ukázalo se, že poškození stropních trámů včetně trámů rákosníků v řadě případů postupuje i mimo zhlaví, jedná se tak o havarijní poškození stropní konstrukce jako celku v předmětných prostorách.

19. Z mykologického průzkumu březen - až prosinec 2018 ,,Posouzení dřevěných konstrukcí křídlo I. - VII. pod půdními prostory z hlediska poškození dřevokaznými škůdci“ [tituly před jménem] [jméno FO] se podává, výskyt poškození stropních konstrukcí dřevokaznými škůdci.

20. Z rozhodnutí – stavebního povolení Městské části [adresa]- odboru výstavby ze dne [datum], č. j. [číslo], které nabylo právní moci dne [datum], se podává, že bylo vydáno stavební povolení na opravu stropních konstrukcí nad 2. patrem v křídle II. nad 2 patrem a křídlech III. až VII.

21. Z kolaudačního rozhodnutí Městské části [adresa]- odboru výstavby ze dne [datum], č. j. [číslo] se podává, že byl vydán kolaudační souhlas s užíváním stavby - stropní konstrukce - zhlaví trámů v křídle II. nad 2 patrem a křídlech III. až VII.

22. Ze zprávy Stacon statické a projekční práce ([právnická osoba]) ze dne [datum] se mj. podává, že pokud jde o stropní trámy a rákosníky (tedy stropní konstrukci), pak oprava zhlaví trámů a rákosníku je velmi technicky náročná a nelze ji provádět bez uzavření prostor pod stropní konstrukcí, kdy nebylo možno ujišťovat p. [jméno] (tedy žalobce), že se stavební práce nedotknou restaurace. Je správné, že jsou prostory restaurace uzavřeny, protože oprava stropních trámů by případně mohla ohrozit osoby vyskytující se v restauraci. Z časového hlediska se nejedná, v případě opravy historických trámů, o snadnou stavební činnost, kterou by bylo lze zvládnout v krátkém časovém úseku, odhad je cca 6 měsíců (zpráva je opatřena podpisem [tituly před jménem] [jméno FO]).

23. Ze závěru znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum] č. [č. účtu] se podává, že znalec měl k dispozici mj. všechny výše uvedené listinné důkazy. Znalec provedl místní šetření. Podle jeho závěru při provedené rekonstrukci (sanaci) došlo k zásahu do předmětných prostor (prostor restaurace), jednalo se vztyčení svislých podpor a výměnu části stropní konstrukce ve 3. NP v prostorách restaurace se zázemím. Nebylo lze předpokládat, že by pronajaté prostory v době opravy a rekonstrukce bylo možno užívat k provozování restaurace (str. 79 posudku).

24. Podle ust. § 1 odst. 1 písm. a) zák. č. 116/1990 Sb., nebytové prostory se pro účely tohoto zákona považují místnosti nebo soubory místností, které podle rozhodnutí stavebního úřadu jsou určeny k jinému účelu než k bydlení, a jimiž jsou zejména prostory určené k provozování výroby, obchodu, služeb, výzkumu, administrativní činnosti, umělecké, výchovné a vzdělávací činnosti, dále archivy, garáže, skladové prostory a části veřejně přístupných prostorů budov; nebytovými prostory nejsou příslušenství bytu, prádelny, sušárny, kočárkárny a půdy.

25. Podle ust. § 3 zák. č. 116/1990 Sb., nájem vzniká na základě písemné nájemní smlouvy, kterou pronajímatel přenechává nájemci za nájemné nebytový prostor do užívání. Nájemní smlouva musí obsahovat předmět a účel nájmu, výši nájemného a úhrady za plnění poskytovaná v souvislosti s užíváním nebytového prostoru nebo způsob jejich určení, a nejde-li o nájem na dobu neurčitou, dobu, na kterou se nájem uzavírá. Jde-li o nájem sjednaný k účelu podnikání, musí nájemní smlouva obsahovat také údaj o předmětu podnikání v provozovně umístěné v pronajatém nebytovém prostoru.

26. Podle ust. § 5 odst. 1 zák. č. 116/1990 Sb., není-li dohodnuto jinak, pronajímatel je povinen odevzdat nebytový prostor nájemci ve stavu způsobilém ke smluvenému účelu nájmu, v tomto stavu jej svým nákladem udržovat, zabezpečovat řádné plnění služeb, jejichž poskytování je s užíváním nebytového prostoru spojeno, a umožnit nájemci plný a nerušený výkon práv spojených s nájmem.

27. Podle ust. § 3074 o. z. nájem se řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. To neplatí pro nájem movité věci ani pro pacht.

28. I když nájem vznikl před [datum], jeho obsah a způsoby skončení se budou řídit občanským zákoníkem. To platí i pro nájem prostoru sloužícího k podnikání. Vznik nájmu a s tím související otázky (platnost nájemní smlouvy) budou posuzovány podle zákona č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor, a zákona č. 40/1964 Sb.

29. Pokud jde o námitku žalobce stran nepřezkoumatelnosti napadeného rozsudku, pak této odvolací soud nepřisvědčuje. Měřítkem toho, zda rozhodnutí soudu prvního stupně je či není přezkoumatelné, nejsou požadavky odvolacího soudu na náležitosti odůvodnění rozhodnutí soudu prvního stupně, ale především zájem účastníků řízení na tom, aby mohli náležitě použít v odvolání proti tomuto rozhodnutí odvolací důvody. I když rozhodnutí soudu prvního stupně nevyhovuje všem požadavkům na jeho odůvodnění, není zpravidla nepřezkoumatelné, jestliže případné nedostatky odůvodnění nebyly – podle obsahu odvolání – na újmu uplatnění práv odvolatele (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], uveřejněný pod číslem 100/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

30. Účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o nájmu dle zák. č. 116/1990 Sb., která obsahovala všechny náležitosti ust. § 3 cit. zák. Nájem byl sjednán na dobu neurčitou s výpovědní lhůtou šest (6) měsíců, bez omezení výpovědních důvodů (čl. 2.1 Smlouvy), nebo do data poškození předmětu nájmu za podmínek sjednaných v čl. 5.1 Smlouvy (dojde-li k poškození předmětu nájmu tak, že jej nájemce nebude moci dlouhodobě užívat, zaniká tato smlouva automaticky a bez dalšího ke dni, kdy k takovému poškození došlo). Nájemce je povinen předmět nájmu vyklidit a vyklizený předat pronajímateli ke dni skončení nájmu (čl. 5.2 Smlouvy). Bylo tak třeba najisto postavit, zda a kdy došlo ke skončení nájmu alternativně sjednaného na dobu určitou dle čl. 5.1 Smlouvy za splnění podmínek tam sjednaných.

31. Stěžejní odvolací námitka žalobce směřovala sice ,,k výkladu čl. 5.1“ Smlouvy uzavřené dne [datum] dle zák. č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor, což žalobce namítl již v rámci vyjádření ze dne [datum], nicméně odvolatel de facto zpochybňuje, že smluvní podmínky čl. 5.1. Smlouvy nenastaly. Z obsahu ujednání je zcela zřejmé, že předmětem nájmu byly nebytové prostory nacházející se ve 2. patře budovy č. p. 158, [adresa] na pozemku parc. č. [hodnota], [jméno FO], obec [adresa], tak jak jsou specifikovány v čl. 1 Smlouvy (číslem místnosti, plochou a popisem). Ujednání čl. 5.1 Smlouvy je zcela určité, neboť alternativně upravuje zánik nájmu (bez dalšího, bez výpovědní doby) k okamžiku (k datu), kdy je předmět nájmu (nebytové prostory specifikované v čl. 1 Smlouvy) poškozen natolik, že jej nelze nájemcem dlouhodobě užívat. Nájemní smlouvu, potažmo ujednání obsažené v čl. 5.1 Smlouvy, tak odvolací soud posoudil z hlediska jeho určitosti (§ 37 odst. 1 zák. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku) jako platné a Smlouvu platně uzavřenou dle zák. č. 116/1990 Sb.

32. Bylo tak třeba postavit najisto, zda předmět nájmu (prostory určené k provozování podnikatelské činnosti - tedy tento nebytový prostor (který je součástí budovy) byl poškozen v takové intenzitě, že jej nájemce, tedy žalobce nemohl dlouhodobě užívat. V čl. 5.1 Smlouvy není ujednáno, že by k poškození mělo dojít určitým způsobem (např. v důsledku živelné události, jako je např. požár, povodeň, zasažení bleskem apod.), jinými slovy samotné poškození předmětu nájmu bylo vázáno toliko na to, že v důsledku poškození předmětu nájmu tento nebylo možno nájemcem dlouhodobě užívat.

33. Nebytové prostory, které jsou předmětem nájmu jsou vymezeny ust. § 1 odst. 1 písm. a) zák. č. 116/1990 Sb. Jedná se prostory, které podle 85 odst. 1 tehdy účinného zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) byly určeny jako nebytové prostory kolaudačním rozhodnutím, případně stavebním povolením. Nepochybně tyto místnosti tvoří nejen obvodové zdi, ale také podlahy a stropy.

34. Po zopakování dokazování odvolacím soudem bylo jednoznačně prokázáno, že předmět nájmu – nebytové prostory, které žalobce užíval k provozování restaurační činnosti (včetně přípravny, kuchyně, skladu) byly poškozeny takovou intenzitou, že žalobce v postavení nájemce nemohl tyto užívat.

35. Dne [datum] v rámci realizace již probíhající rekonstrukce budovy (jejího střešního pláště) byl zjištěn po odkrytí nedostupných míst stropní konstrukce nebytových prostor (nad restaurací, sálem, přístupovou chodbou), které tvořily předmět nájmu, výskyt dřevokazné houby (viz mykologický průzkum [tituly před jménem] [jméno FO] z roku 2018, zprávy [jméno FO] z roku 2018, zpráva Stacon statické a projekční práce s.r.o. ze dne [datum]), kdy došlo k poklesu nosných trámů, byl nefunkční dvojitý strop, uhnilá zhlaví trámů, zhlaví rákosníků, situace byla vyhodnocena jako nebezpečná havárie, vzniklo nebezpečí pádu omítky nebo části stropní konstrukce. Došlo k poškození stropní konstrukce jako celku v předmětném nebytovém prostoru (viz vyjádření [tituly před jménem] arch [jméno FO] z července 2018). Rovněž ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] se podává, že pronajaté prostory v době opravy a rekonstrukce předmětné stropní konstrukce nebylo možno užívat k provozování restaurace. Pokud v této souvislosti vznesl žalobce námitky ke znaleckému posudku, pak lze žalobci přisvědčit, že znalecký úkol vycházel i z otázek účastníků, znalci byly zadány částečně otázky, které měly být předmětem dokazování a právního posouzení soudem. Nicméně znaleckým posudkem byla stěžejní otázka stran poškození předmětu nájmu a možnosti užívání prostor zodpovězena a podpořena výpovědí znalce, který na svém závěru znaleckého posudku setrval; předně však závěr znaleckého posudku není v rozporu s ostatními listinnými důkazy, které zopakoval k důkazu odvolací soud, a které byly hodnoceny ve vzájemné souvislosti (§ 132 o. s. ř.), nelze tak přisvědčit odvolací námitce žalobce, že by některým listinným důkazům byla připisována ,,vyšší důkazní hodnota“. Z výše označených listinných důkazů i znaleckého posudku se podává shodný závěr stran poškození předmětu nájmu v takové intenzitě, že situace byla vyhodnocena jako havarijní; tyto listiny měl znalec k dispozici, z těchto vycházel (viz seznam podkladů pro vyhotovení znaleckého posudku), je tak irelevantní, že sám realizoval místní šetření v době, kdy již byly prostory částečně zrekonstruovány, když objektivně jiná možnost v době vypracování znaleckého posudku nebyla dána. Odvolací soud uzavřel, že najatý prostor ztratil z objektivních důvodů způsobilost být předmětem užívání žalobcem za účelem provozování jeho podnikatelské činnosti – provoz hostinské činnosti – provozování restaurace, a to v důsledku jeho havarijního stavu, způsobenému napadením stropní konstrukce dřevokaznou houbou, kdy hrozil pád omítky či části stropní konstrukce.

36. Konečně bylo třeba postavit najisto, zda žalobce tyto prostory nemohl užívat dlouhodobě, jak bylo sjednáno v čl. 5.1 Smlouvy. Způsob sanace byl prokázán zprávou [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum], kdy byla navržena mechanická sanace a následné chemické ošetření, neboť ani likvidace mycelia za použití mikrovlnné technologie byla nereálná. Tedy způsob sanace tak vyžadoval časovou dotaci. Z časového hlediska s ohledem na opravu historických trámů, se nejednalo o snadnou stavební činnost, kdy tuto nebylo lze realizovat v krátkém časovém úseku (viz zpráva Stacon statické a projekční práce s.r.o. ), což koresponduje s tím, že dne [datum] bylo vydáno rozhodnutí – stavební povolení na opravu stropních konstrukcí nad 2. patrem, kolaudační rozhodnutí na užívání stropních konstrukcí - zhlaví trámů bylo vydáno dne [datum], což od [datum] splňuje požadavek ,,dlouhodobosti“, čítající období několika měsíců, dokonce přesahující dobu jednoho roku, které lze již s přihlédnutím k okolnostem projednávané věci, zejm. s ohledem na účel sjednaného nájmu považovat za časový úsek dlouhodobý, když po tuto dobu nemohl žalobce prostory ke sjednanému účelu nájmu užívat, tedy realizovat hostinskou činnost - provoz restaurace; tyto bylo možno užívat až po vydání kolaudačního rozhodnutí. Odvolací soud tak uzavřel, že žalobce předmět nájmu nemohl užívat dlouhodobě. Pro posouzení věci je tak nerozhodné, jaký je stav prostor a způsob jejich využití v současné době, tedy v roce 2024.

37. Tento objektivní důvod (výskyt dřevokazné houby vyvolávají havarijní stav nebytových prostor) sám o sobě nepředstavuje porušení povinnosti pronajímatele, jak namítl odvolatel spočívající v tom, že by žalovaná tvrzeně v postavení pronajímatele porušila povinnost spočívající v zanedbání péče o předmět nájmu (§ 2205, § 2207 o. z.) či porušení prevenční povinnosti (§ 2900 o. z.), neboť až po odebrání násypu pod půdovkami a rozebrání záklopu bylo zjištěno, že jsou zhlaví nosných trámů u plných vazeb a zhlaví rákosníků značně poškozeny houbou a ,,brouky“, kdy tento výskyt dřevokazné houby byl zjištěn právě v době probíhající opravy střechy a krovů Pálffyovského paláce, tedy žalovaná do data [datum] neměla o tak závažném poškození předmětu nájmu povědomí. Naopak lze dovodit, že žalovaná v rámci řádné péče o předmět nájmu (§ 2207 odst. 1 o. z.), realizovala postupně opravu střechy a krovů paláce již od roku 2011, žalobce sám učinil nesporným v rámci vyjádření ze dne [datum], že ,,nemovitost procházela a prochází složitou a dlouhodobou rekonstrukcí“. Od roku 2011 nebylo tvrzeno, že by do konce února 2018 žalobce v postavení nájemce neměl možnost prostory nájmu užívat, žalovaná tak plnila své povinnosti, neboť udržovala předmět nájmu v takovém stavu, aby mohl sloužit k účelu, ke kterému byl pronajat, zajistila nájemci jeho užívání dle ust. § 2205 písm. b), c) o. z., a to i přes probíhají rekonstrukční práce na střeše a fasádě paláce.

38. S ohledem na výše uvedené odvolací soud uzavřel, že žalovaná žádnou zákonnou či smluvní povinnost (jako jeden z předpokladů odpovědnosti za škodu) neporušila. K datu [datum] došlo k zániku nájmu sjednaným způsobem dle smlouvy (čl. 5.1 Smlouvy), kdy povinností žalobce bylo dle čl. 5.2. Smlouvy předmětné nebytové prostory vyklidit a vyklizené žalované předat, což ostatně žalobce učinil (s čímž mu vznikly tvrzené náklady představující tvrzenou skutečnou škodu), potud je nedůvodná odvolací námitka žalobce stran fatické nemožnosti splnění povinnosti vyklizení k datu zániku nájmu. Pro absenci prvního předpokladu odpovědnosti za škodu, kdy žalovaná neporušila žádnou smluvní ani zákonnou povinnost, tak bylo nadbytečné se zabývat splněním dalších z nich; odvolací soud tak přisvědčuje soudu I. stupně, když pro nadbytečnost neprovedl důkazy ke vzniku tvrzené škody a její výše. Tvrzená skutečná škoda měla žalobci vzniknout právě s realizací jeho smluvní povinnosti prostory po zániku nájmu vyklidit, od [datum] žalobce již nebyl nájemcem nebytového prostoru, nemohl mu tak ujít za toto období požadovaný ušlý zisk s tvrzením, že mu po datu [datum] do [datum] bylo žalovanou (v postavení pronajímatele) znemožněno užívat předmětné prostory, když žalovaná žádnou povinnost neporušila.

39. Pokud žalobce tvrdil, že v důsledku probíhajících stavebních rekonstrukčních prací, které byly realizovány před [datum], byl již od března 2018 omezen v užívání nebytových prostor (viz žalobní návrh bod 30, vyjádření žalobce ze dne [datum] bod 40), proto se domáhá náhrady ušlého zisku i za období měsíce března 2018 a dubna 2018 (do [datum] včetně), pak v této souvislosti je nutno zdůraznit, že pokud pronajímatel povinnost zakotvenou v ust. § 2205 o. z. nesplní, může nájemce v závislosti na okolnostech vůči pronajímateli postupovat podle ust. § 2212 (nájemce může požadovat přiměřenou slevu na nájemném za podmínek v odst. 3 tohoto ustanovení uvedených) nebo podle ust. § 2232 o. z. (nájemce za podmínek v tomto ustanovení uvedených může okamžitě vypovědět nájem). Žalobce však dle výše uvedených ustanovení nepostupoval, naopak měl zájem nadále v nájmu pokračovat.

40. Na danou věc nedopadá ani ust. § 2326 o. z., dle kterého kdo, byť oprávněně provádí nebo zajišťuje práce, jimiž se jinému působí škoda na nemovité věci, nebo jimiž se držba nemovité věci znemožní nebo podstatně ztíží, nahradí škodu z toho vzniklou (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp zn [spisová značka], sp. zn. [spisová značka]), a to již s ohledem na speciální zákonnou právní úpravu nájmu, potažmo nájmu sloužícího k podnikání a samotná skutková tvrzení žalobce, na základě nichž uplatnil žalobní nárok.

41. Pokud žalobce odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], které se zabývá problematikou zničení a poškození předmětu nájmu v souvislosti se zánikem nájmu, pak tento odkaz je nepřiléhavý právě s ohledem na smluvní ujednání účastníků obsažené v čl. 5.1 Smlouvy s ohledem na princip smluvní volnosti, kterou zák. č. 116/1990 Sb. připouští, kdy ujednání obsažené v čl. 5.1 Smlouvy zákonu neodporuje ani tento neobchází. S ohledem na princip smluvní volnosti (čl. 5.1 Smlouvy) je tak nedůvodná námitka, že zákon neváže zánik nájmu na poškození předmětu nájmu.

42. Námitka žalobce stran absence další poučovací povinnosti ze strany soudu I. stupně dle ust. § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. ve vztahu k žalované je nedůvodná, žalovaná byla řádně poučena při jednání konaném dne [datum] ohledně naplnění smluvních podmínek pro zánik nájmu dle čl. 5.1 Smlouvy, žalovaná na výzvu soudu I. stupně reagovala podáním ze dne [datum], kdy doplnila tvrzení a označila důkazy, další poučení dle ust. § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. se tak jeví nadbytečným.

43. O náhradě nákladů řízení soud I. stupně rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., náklady řízení tvoří odměna za 11 úkonů právní služby po [částka], 11 náhrad hotových výdajů po [částka] (jednotlivé úkony právní služby jsou správně uvedeny v odst. 26 odůvodnění napadeného rozhodnutí, na které odvolací soud pro stručnost odkazuje), DPH [částka] a [částka] představující zálohu na náklady důkazu znaleckým posudkem, celkem [částka]. Rovněž soud I. stupně správně rozhodl o náhradě nákladů řízení státu (§ 148 odst. 1 o. s. ř.), na jehož odůvodnění (odst. 27) odvolací soud pro stručnost odkazuje. Náklady řízení státu celkem činí [částka], po zohlednění zaplacených záloh 2x po [částka] představují částku [částka], tyto náklady je povinen zaplatit žalobce s ohledem na plný úspěch žalované ve sporu.

44. S ohledem na výše uvedené odvolací soud napadený rozsudek jako věcně správný potvrdil dle § 219 o. s. ř., včetně rovněž správných akcesorických výroků o nákladech řízení.

45. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. Plně úspěšné žalované byla přiznána náhrada nákladů za právní zastoupení za 2 úkony (vyjádření k odvolání a účast u jednání odvolacího soudu dne [datum]) po [částka], 2 náhrady hotových výdajů po [částka] dle § 13 odst. 1 a 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu a 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši [částka], celkem [částka].