Rozhodnutí 58 Co 252/2024-69

1. V záhlaví uvedeným rozsudkem ze dne [datum] (dále též jen „napadený rozsudek“) soud I. stupně zamítl žalobu ohledně zaplacení částky [částka] s příslušenstvím (výrok I.) a žalobkyni uložil povinnost do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení [částka] (výrok II.).

2. Soud I. stupně tak rozhodl v řízení zahájeném dne [datum] návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, v němž se žalobkyně domáhala vůči žalované zaplacení shora uvedené částky z titulu pojistného plnění na základě havarijního pojištění vozidla (specifikovaného v žalobě), kdy havarijní pojištění bylo součástí pojistné smlouvy č. [hodnota] o sdruženém pojištění vozidel uzavřené žalobkyní a žalovanou dne [datum]. Pojistné plnění požadovala na základě pojistné události (střetu vozidla se zvěří), k níž došlo dne [datum]. Žalobkyně existenci pojistné události oznámila žalované (byť původně žalobkyně omylem uvedla datum [datum]) a popsala její průběh. Žalobkyně předala poškozený automobil k diagnostice a opravě do autorizovaného servisu [právnická osoba]. v [adresa] s tím, že po provedení diagnostiky opravu nakonec (s ohledem na kapacitní omezení servisu) realizoval servisem doporučený subjekt, konkrétně zhotovitel [jméno FO], IČO [IČO], který za provedení opravy vyúčtoval žalobkyni fakturou č. [hodnota] ze dne [datum] částku [částka], kterou žalobkyně zcela uhradila. Žalobkyně požaduje uhradit po žalované zaplacené náklady opravy ponížené o sjednanou spoluúčast ve výši [částka] s tím, že se několikrát marně obrátila na žalovanou s požadavkem na jejich zaplacení z titulu výplaty pojistného plnění dle pojistné smlouvy o havarijním pojištění.

3. Žalovaná žalovaný nárok sporovala, navrhovala zamítnutí žaloby. Učinila nesporným, že s žalobkyní uzavřela dne [datum] pojistnou smlouvu č. [hodnota] ve znění Všeobecných pojistných podmínek VPPPMV-R-3/2021 dále jen (“VPPPMV-R-3/2021“). Ke své obraně argumentovala k tomu, že na základě šetření škodní události na základě oznámení žalobkyně a žalobkyní uváděných skutečností dospěla k závěru o tom, že jsou naplněny důvody pro odmítnutí pojistného plnění podle čl. 27 odst. 11 písm. b) [právnická osoba] podmínek pro porušení čl. 27 odst. 2 [právnická osoba] podmínek, který ukládá povinnost k pravdivým údajům, a rovněž pro výluku z pojištění podle čl. 26 odst. 1 písm. p) [právnická osoba] podmínek.

4. Soud I. stupně rozhodl po provedeném dokazování listinami (viz bod 3. odůvodnění napadeného rozsudku) na základě skutkových zjištěný popsaných pod bodem 4. až 10. odůvodnění napadeného rozsudku (na něž odvolací soud v tomto směru odkazuje). Pod bodem 11. odůvodnění napadeného rozsudku vysvětlil, z jakého důvodu nevyhověl návrhu žalobkyně na výslech označených svědků. Po právní stránce soud I. stupně věc posoudil podle § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Na základě skutkového závěru, že ze strany žalobkyně označeného opravujícího servisu byla na vozidle v souvislosti s tvrzeným poškozením provedena diagnostika vozidla, ze které je patrné, že k poškození na vozidle docházelo postupně, uzavřel, že k celkovému uplatněnému poškození vozidla nemohlo dojít dne [datum], tak jak tvrdila primárně v rámci likvidace škodní události žalobkyně, žalovaná tak (po provedeném šetření škodní události) uplatněný nárok na pojistné plnění důvodně odmítla. V řízení bylo totiž prokázáno, že žalobkyně porušila Všeobecné pojistné podmínky VPPPMV-R-3/2021 (dále jen „[právnická osoba] podmínky“) v čl. 27 odst. 2, který ukládá povinnost k pravdivým údajům, a že odmítnutí plnění tak bylo v souladu s čl. 27 odst. 11 písm. b) [právnická osoba] podmínek, který stanoví, že pojišťovna může vznesený nárok na pojistné plnění odmítnout v případě, že pojistník, pojištěný nebo oprávněná osoba nebo osoba jednající z jejich podnětu nebo v jejich zastoupení uvede při uplatňování práva na pojistné plnění, byť z nedbalosti, nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje týkající se rozsahu pojistné události nebo podstatné údaje týkající se této události zamlčí. Soud I. stupně dále měl za prokázané, že při uvedené pojistné události došlo ke kontaktu vozidla se sloupkem u krajnice, avšak nebyla přivolána Policie ČR, z čehož dovodil, že se jedná o výluku z pojištění podle čl. 26 odst. 1 písm. p) Všeobecných pojistných podmínek (ve spojení s § 47 odst. 5 písm. a/ zákona č. 361/2000 Sb.). Žalovaný nárok z uvedených důvodů jako neoprávněný zamítl.

5. Výrok o nákladech řízení účastníků odůvodnil § 142 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen ,,o. s. ř.“, kdy zcela úspěšné žalované přiznal náhradu nákladů účastníka nezastoupeného advokátem podle vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu v platném znění (jak je specifikoval pod bodem 14. odůvodnění napadeného rozsudku).

6. Proti rozsudku podala žalobkyně včasné a přípustné odvolání. Namítla, že soud I. stupně dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištění, neúplně zjistil skutkový stav, když neprovedl navržené důkazy potřebné k prokázání rozhodných skutečností, dospěl k nesprávnému právnímu posouzení věci. Konkrétně uvedla, že soud I. stupně bez dalšího akceptoval závěr žalované, že vozidlo neneslo známky poškození střetu se zvěří, aniž by uvedené konfrontoval s vyjádřením autorizovaného servisu ze dne [datum]. Nesprávným skutkovým zjištěním je i to, že nárokované a uplatněné poškození přední kapoty bylo detekováno až [datum]. Žalobkyni není zřejmé, proč soud I. stupně „dedukuje“, že k uplatněnému poškození vozidla nemohlo dojít dne [datum], když žalobkyně toto původně chybně uvedené datum pojistné události korigovala. Soud I. stupně rovněž nesprávně dovodil, že v rámci nehodového děje mělo dojít k poškození majetku třetí osoby (sloupku u krajnice), když taková skutečnost nebyla prokázána. Žalobkyně namítala, že došlo k opomenutí důkazů, pokud soud I. stupně zamítl důkaz znaleckým posudkem za účelem zjištění nehodového děje, mechanismu poškození vozidla žalobkyně a ke škodě jako takové. Soud I. stupně rovněž pochybil, pokud nevyslechl žalobkyní označené svědky, navržené rovněž ke zjištění nehodového děje, mechanismu poškození vozidla žalobkyně a ke škodě jako takové, čímž žalobkyni znemožnil prokázání pro věc rozhodných skutečností. Žalobkyně dále namítala nesprávné právní posouzení věci, pokud soud I. stupně dospěl k závěru, že žalovaná důvodně v souladu se Všeobecnými pojistnými podmínkami odmítla vyplatit požadované pojistné plnění. Navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení.

7. Žalovaná v písemném vyjádření k odvolání navrhla potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného s tím, že soud I. stupně rozhodl na základě objektivně zjištěného skutkového stavu a věc správně právně posoudil a v zásadě zopakovala svoji argumentaci uplatněnou v řízení před soudem I. stupně.

8. Při jednání odvolacího soudu účastníci setrvali na své argumentaci uvedené v odvolacím řízení. Zástupce žalobkyně v rekci na vyjádření žalované namítl, že z žádného provedeného důkazu nevyplynulo, že by se při předmětné pojistné události při střetu se ,,sloupkem“ jednalo o dopravní značení nebo směrový sloupek, takovou skutečnost nikdo netvrdil, jde o vyfabulované tvrzení, pročež argumentace žalované je v tomto směru zcela irelevantní. Dále vyjádřil nesouhlas s tím, že by byl skutkový stav objektivně zjištěn za situace, kdy likvidátor žalované vozidlo fyzicky neviděl a kdy sama žalovaná v řízení před soudem I. stupně k otázce nehodového děje, mechanismu poškození vozidla a škodě jako takové navrhovala znalecké zkoumání. Zástupce žalované v reakci na uvedené uvedl, že skutečnost, že byl poškozen silniční sloupek, zazněla ze strany žalobkyně při jednání soudu.

9. Odvolací soud z podnětu podaného odvolání přezkoumal napadený rozsudek včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 5, 6 o. s. ř.), při nařízeném jednání, přičemž odvolání žalobkyně neshledal důvodným.

10. Odvolací soud dílčím způsobem – za účelem zpřesnění skutkového stavu zjištěného soudem I. stupně – jednak zopakoval dokazování fakturou ze dne [datum], zápisem o poškození vozidla a protokolem z diagnostiky, jednak doplnil dokazování vyjádřením autorizovaného servisu, tj. listinami označenými žalobkyní v žalobnímu návrhu (návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) a k tomuto návrhu připojenými.

11. Z faktury ze dne [datum] vystavené [jméno FO] za opravu předmětného vozidla na částku [částka] bylo zjištěno, že byl opraven také „spouštěč“. Ze zápisu o poškození předmětného vozidla, kde je jako mobilní technik uveden [jméno FO] a jako servis [právnická osoba]. bylo zjištěno, že je zde ohledně dílů na výměnu kromě jiného zmínka o spouštěči a snímači ochrany chodců. Z diagnostického protokolu datovaného dnem [právnická osoba]. 2022 bylo zjištěno, že snímač, respektive roznětka ochrany chodců, byla detekována až dne [datum], nepodává se z něj, že by zde bylo detekováno nějaké poškození vozidla, respektive jeho elektroniky, dne [datum] nebo již dne [datum]. Z vyjádření autorizovaného servisu ([právnická osoba].) datovaného dne [datum], sepsaného [jméno FO] se podává, že: „V době, kdy vozidlo přijelo na servis, stav poškození odpovídal nehodovému ději střetu se zvěří, nebo něčím podobným. Došlo k nárazu, který v přední části aktivoval patrony pro vystřelení přední kapoty, aby došlo k vytvoření “záchranného pole“ pro minimalizaci poranění. Z důvodu přetížení kapacit servisu bylo nabídnuto dočasné odstranění patron, pro možnost dalšího pohybu vozidla s tím, že se poskytl termín na uvedenou opravu vozidla.“

12. Na základě soudem I. stupně zjištěného skutkového stavu upřesněného odvolacím soudem při odvolacím jednání (viz zjištění bod bodem 11. odůvodnění shora) bylo možné ve věci rozhodnout. Protokolem o diagnostice předmětného vozidla bylo prokázáno, že k poškození předmětného vozidla, které bylo uplatněno žalobkyní při ohlášení pojistné události u žalované (při němž mělo podle tvrzení žalobkyně mj. dojít k záznamu na palubní desce o aktivaci airbagů a podle fakturace, záznamu o poškození vozidla též k opravě/výměně dílu spouštěč/snímač ochrany chodců) docházelo postupně, tedy nikoliv dne [datum] ani dne [datum] (jak žalobkyně původně uvedené datum pojistné události následně v průběhu jejího šetření žalovanou opravila). Rovněž z vyjádření autorizovaného servisu je zřejmé, že údaje žalobkyně o průběhu uplatněné pojistné události nebyly pravdivé, neboť bez dílčího zásahu autorizovaného servisu, spočívajícího v ,,odstranění patron“ nebylo předmětné vozidlo pojízdné, jinými slovy nebylo ,,možno dalšího pohybu“. Již jen na základě uvedeného soud I. stupně správně uzavřel, že žalobkyně porušila čl. 27 odst. 2 Všeobecných pojistných podmínek, které byly součástí pojistné smlouvy ze dne [datum], který ukládá povinnost k pravdivým údajům, neboť žalobkyně při oznámení pojistné události označeném konkrétním datem [datum] (opraveného na [datum]) uplatnila jako pojistné plnění poškození vozidla, k němuž však uvedeného dne nedošlo. Žalovaná tak důvodně pojistné plnění v souladu s čl. 27 odst. 11 písm. b) [právnická osoba] podmínek odmítla. Bylo proto nadbytečné provádět výslech navržených svědků i znalecké zkoumání ke skutečnostem uvedeným pod bodem 6. odůvodnění shora. Již jen s ohledem na výše uvedené bylo na místě napadený rozsudek jako věcně správný potvrdit.

13. Odvolací soud se tak pro nadbytečnost nezabýval spornou skutečností, zda poškozený ,,sloupek“ byl dopravní značkou, či jiným majetkem třetí osoby, k jehož poškození bylo třeba volat Policii ČR. Lze totiž přisvědčit žalobkyni, že tato skutečnost nebyla v řízení prokázána.

14. Z uvedených důvodů odvolací soud napadený rozsudek ve výroku o věci samé (I.) jako věcně správný podle § 219 o. s. ř. potvrdil, včetně správného souvisejícího nákladového výroku (II.), když ani ohledně náhrady nákladů řízení neshledal ze strany soudu I. stupně žádné pochybení.

15. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť s ohledem na jeho výsledek je třeba žalovanou považovat i v tomto stádiu řízení za plně procesně úspěšnou. Žalované vznikly v odvolacím řízení náklady sestávající ze dvou paušálních náhrad nákladů účastníka nezastoupeného advokátem podle vyhlášky č. 254/2015 Sb., v platném znění, po [částka] za vyjádření k odvolání a účast na jednání odvolacího soudu. Lhůta k plnění vyplývá z § 160 odst. 1 o. s. ř.