Přeskočit na obsah
Městský soud v Praze 58 CO 249/2022-272 ECLI:CZ:MSPH:2022:58.Co.249.2022.1 Rozsudek

pro zaplacení [částka] s příslušenstvím, k odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]

JUDr. Markéta Wildová · Rozhodnutí ze dne 25. 8. 2022

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Markéty Wildové a soudců JUDr. Blanky Bendové a Mgr. Vladimíry Čítkové ve věci

žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátkou [údaje o zástupci]

proti

žalované: [osobní údaje žalované]

jednající Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových

sídlem [adresa]

pro zaplacení [částka] s příslušenstvím, k odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]


I. Rozsudek soudu I. stupně se v zamítavém výroku o věci samé (výrok II.) mění tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci [částka] s 8,5 % p. a. z této částky od [datum] do zaplacení do 15 dnů od právní moci rozsudku, jinak se v tomto výroku potvrzuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů [anonymizováno] před soudem I. stupně [částka] do 15 dnů od právní moci rozsudku k rukám jeho advokátky.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů odvolacího [anonymizováno] [částka] do 15 dnů od právní moci rozsudku k rukám jeho advokátky.

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně zastavil [anonymizováno] co do zaplacení úroku z prodlení z částky [částka] ve výši 8,5% p.a. od [datum] do [datum] (výrok I.), žalobu se žádostí o zaplacení [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % p.a. od [datum] do zaplacení zamítl (výrok II.). Současně rozhodl, že žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů [anonymizováno] částku [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok III.).

2. Takto rozhodl v [anonymizováno], v němž se žalobce domáhal přiměřeného zadostiučinění ve výši [částka] s příslušenstvím s tvrzením, že bylo porušeno jeho právo na projednání věci v přiměřené lhůtě v [anonymizováno] vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. [spisová značka]. Ohledně části příslušenství vzal žalobce žalobu zpět, v rozsahu tohoto zpětvzetí bylo [anonymizováno] zastaveno (§ 96 odst. 2 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen,,o. s. ř.“).

3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, namítla, že v posuzovaném [anonymizováno] nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu, zdůraznila procesní a skutkovou složitost věci. Poukázala na jednání žalobce (v posuzovaném [anonymizováno] byl v procesním postavení žalovaného), který zmařil mediaci, když k prvnímu setkání s mediátorem nedošlo právě pro jeho postoj. Rovněž v průběhu posuzovaného [anonymizováno] docházelo k většímu počtu žádostí o odročení jednání z důvodů na straně žalobce. Význam [anonymizováno] pro žalobce byl nízký, mezi účastníky v podstatě nebylo sporu o tom, která nemovitost jim připadne, veškerá aktivita žalobce směřovala ke snížení jeho povinnosti vyplatit vypořádací podíl bývalé manželce.

4. Rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] soud žalobu pro důvodně vznesenou námitku promlčení zamítl. K dovolání žalobce Nejvyšší soud rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] oba výše uvedené rozsudky zrušil se závazným právním názorem, že nárok žalobce není promlčen a věc vrátil prvostupňovému soudu k dalšímu [anonymizováno].

5. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobce uplatnil nárok u žalované dne [datum]. Žalovaná Stanoviskem ze dne [datum] nároku žalobce nevyhověla.

6. Soud I. stupně zjistil ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 6 sp. zn. [spisová značka] průběh posuzovaného [anonymizováno]. Za nejpodstatnější je třeba zrekapitulovat, že [anonymizováno] bylo zahájeno dne [datum] žalobou podanou bývalou manželkou žalobce na vypořádání společného jmění manželů (dále jen„ [anonymizováno]“), žalobce vystupoval v procesním postavení žalovaného. Předmětem vypořádání žalobkyně učinila nemovitosti, členský podíl v družstvu, pohledávku žalobkyně za [anonymizováno], soubor movitých věcí, automobil, finanční prostředky ze stavebního spoření a pohledávku z úhrady úvěru. Usnesením ze dne [datum] soud vyzval žalobkyni k zaplacení soudního poplatku z žalobního návrhu, který zaplatila dne [datum]. Dne [datum] soud nařídil jednání na den [datum], které bylo odročeno na [datum]. Dne [datum] žalobkyně vzala částečně žalobu zpět, pokud šlo o část souboru movitých věcí. Dne [datum] se ve věci vyjádřil žalovaný. Dne [datum] soud odvolal nařízené jednání na [datum] z důvodu zvážení důkazní situace a splnění povinnosti tvrzení na neurčito. Usnesením ze dne [datum] soud vyzval žalovaného k doplnění jeho nejasného a neurčitého podání ze dne [datum] a vyzval ho k doplnění tvrzení ohledně vozidla a jeho stavebního spoření do 15 dnů. Dne [datum] žalovaný doplnil tvrzení k výzvě soudu. Usnesením ze dne [datum] soud vyzval účastníky, aby do 15 dnů doplnili vyjádření k ceně členského podílu v bytovém družstvu. Dne [datum] se žalobkyně vyjádřila, dne [datum] se vyjádřil žalovaný. Usnesením ze dne [datum] soud vyzval účastníky, aby do 15 dnů sdělili své stanovisko k ceně rodinného domu a pozemků v k. ú. [obec]. Dne [datum] se vyjádřila žalobkyně, žalovaný dne [datum]. Dne [datum] soud vyzval žalovaného, aby konkrétně a nezaměnitelně specifikoval movité věci, jejichž vypořádání se domáhá. Dne [datum] soud ustanovil ve věci znalecký ústav ke stanovení obvyklé ceny nemovitostí, osobního motorového vozidla a členského podílu v družstvu, a to ve lhůtě 30 dnů. Znalecký posudek byl soudu dodán dne [datum], když spis byl znaleckému ústavu doručen dne [datum]. Jednání bylo nařízeno na den [datum], k žádosti žalovaného bylo odročeno z důvodu kolize právní zástupkyně se školením na [datum], toto jednání se konalo a bylo odročeno na [datum] za účelem doplnění dokazování. Nařízené jednání bylo zrušeno dne [datum] z důvodu vyžádání výpisů z účtu [právnická osoba] [anonymizováno] jednání se konalo dne [datum] a bylo odročeno na [datum]. Při jednání dne [datum] byli vyslechnuti svědci, jednání bylo odročeno za účelem doplnění dokazování na den [datum], jednání se konalo a rovněž bylo odročeno opět za účelem doplnění dokazování na [datum], účastníci byli poučeni dle § 118a odst. 3 o. s. ř., nařízené jednání však bylo zrušeno dne [datum] bez uvedení důvodu. Dne [datum] proběhlo místní šetření. Dne [datum] bylo účastníkům uloženo zúčastnit se prvního setkání s mediátorem a [anonymizováno] bylo přerušeno, proti čemuž žalobkyně i žalovaný podali dne [datum] námitky, které byly dne [datum] zamítnuty. Jednání dne [datum] bylo z důvodu [anonymizována dvě slova] soudce odročeno a [anonymizováno] termín jednání byl stanoven na [datum]. Jednání nařízené na den [datum] bylo odročeno na den [datum]. Právní zástupkyně žalovaného požádala o odročení jednání z důvodu kolize, jednání bylo odročeno na [datum]. Opětovně právní zástupkyně žalovaného žádala o odročení z důvodu akutní [anonymizována dvě slova], této žádosti o odročení jednání nebylo vyhověno. [anonymizováno] jednání bylo nařízeno na den [datum]. Dne [datum] by nařízen výslech svědka dožádaným soudem, a to den [datum]. Dne [datum] byl ustanoven znalecký ústav k podání znaleckého posudku ve lhůtě 30 dnů. [anonymizováno] jednání se konalo dne [datum], bylo odročeno za účelem doplnění dokazování doplňujícím znaleckým posudkem na den [datum]. Znalecký posudek byl soudu doručen dne [datum]. Dne [datum] bylo rozhodnuto ve věci samé soudem prvního stupně. Spis byl předložen odvolacímu soudu dne [datum] s odvoláním obou účastníků. Odvolací jednání bylo nařízeno na [datum], bylo odročeno z důvodu zahraniční dovolené žalobkyně, dne [datum] bylo rozhodnuto ve věci samé, [anonymizováno] bylo pravomocně skončeno dne [datum].

7. Soud I. stupně po citaci § 1, § 5 písm. a), b), § 13 odst. 1, § 31a zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) neshledal žalobu důvodnou. Uzavřel, že posuzované [anonymizováno] bylo zahájeno dne [datum], rozhodné období začalo však běžet až dnem [datum], kdy zmocněnkyně žalovaného (nyní v procesním postavení žalobce) nahlížela do spisu, k tomuto datu se žalobce o vedení [anonymizováno] dozvěděl. Věc byla pravomocně skončena dne [datum], posuzované [anonymizováno] tak trvalo 7 let a 10 měsíců.

8. Prvostupňový soud se vyjádřil k jednotlivým kritériím zakotveným v ust. § 31a odst. 3 zák. č. 82/1998 Sb. Pokud jde o složitost věci, pak [anonymizováno] bylo skutkově složité, neboť předmětem vypořádání bylo více nemovitostí, vozidlo, movité věci, stavební spoření, zůstatek na běžném účtu a úvěr. Účastníci uplatnili vnosy do [anonymizováno], museli být opakovaně poučováni dle ust. §118a odst. 1, 3 o. s. ř., opakovaně jim byla poskytována lhůta k doplnění tvrzení a označení důkazů. [anonymizováno] si vyžádalo nutnost vypracování znaleckého posudku. Bylo rozhodováno ve dvou stupních soudní soustavy. Pokud jde o postup orgánů veřejné moci, pak rozhodnutí soudu nebyla rušena pro závažná procesní pochybení nebo pro nerespektování názoru odvolacího soudu. V [anonymizováno] nebyly shledány průtahy spočívající v nečinnosti soudu, jednotlivé úkony soudu na sebe plynule navazovaly, byť některé úkony nebyly činěny obratem, avšak v době ještě přiměřené. Rovněž znalecké posudky byly dodávány v přiměřených lhůtách. Taktéž nelze klát k tíži soudu nařízení prvního setkání s mediátorem, kdy mediace by mohla vyřešit napjaté vztahy mezi účastníky do budoucna. Jednání poškozeného posuzované [anonymizováno] neprodloužilo, žalobce se na celkové délce [anonymizováno] ve smyslu nečinnosti či obstrukcí nepodílel. Význam [anonymizováno] pro žalobce byl standardní, neboť se nejednalo o [anonymizováno], kterému by bylo možno přičítat zvýšený význam pro účastníky. Nebylo prokázáno, že by délka [anonymizováno] měla vliv na [anonymizováno] stav žalobce, jak tvrdil, neboť výpovědí jeho současné manželky bylo prokázáno, že hypertenzí žalobce trpěl již před zahájením posuzovaného [anonymizováno], svědkyně rovněž vypověděla, že jí není známo, o co konkrétně při vypořádání SJM,,žalobci šlo“, přestože žalobce tvrdil, že byl velmi zasažen tím, že nemohl udržovat chalupu, o kterou měl zájem. Soud I. stupně tak uzavřel, že nebyl naplněn první předpoklad odpovědnosti za škodu, jímž je existence nesprávného úředního postupu (§ 13 cit. zák.), proto žalobu jako nedůvodnou zamítl. O náhradě nákladů [anonymizováno] rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř.

9. Proti rozsudku soudu I. stupně podal žalobce včasné odvolání s tím, že brojí proti výroku II. a III. s odkazem na ust. § 205 odst. 2 písm. b), e) g) o. s. ř. Soud I. stupně při hodnocení skutkových okolností nepřihlédl k tvrzením žalobce, kterými zdůvodnil svůj nárok na náhradu nemajetkové újmy způsobenou nesprávným úředním postupem. Pokud jde o postup soudu v posuzovaném [anonymizováno], pak soud postupoval zjevně nesprávně, když opakovaně nečinil jednotlivé úkony v přiměřené lhůtě (zejm. roční prodleva mezi nařízením prvního ústního jednání ve věci samé a zahájením [anonymizováno], prodleva tří let mezi prvním a druhým ústním jednáním ve věci, neustálé nečekané odročování jednání téměř vždy 1 den před jejich konáním). V posuzovaném [anonymizováno] se stalo pravidlem, že nařízená ústní jednání ve věci samé byla opakovaně jeden den před jejich konáním odročována, a to i bez uvedení důvodu. Žalobce odkázal na svá tvrzení uvedená zejm. v dokumentu„ Stručný souhrn průběhu [anonymizováno] o vypořádání [anonymizováno]“ a na ucelený přehled všech předvolání a vyrozumění o (ne) konání jednání. Soud I. stupně nehodnotil způsob odročování jednání a jejich důvodnost v jednotlivých případech. Ústní jednání nařízené původně na [datum] bylo odročeno z důvodu vyžádání si výpisů z účtů [právnická osoba], nicméně z referátu na č. l. 202 vyplývá, že soud si vyžádal předmětné výpisy z účtu až po [datum], tj. až po 6 týdnech od původně plánovaného ústního jednání. Z referátu ze dne [datum] (č. l. 211) vyplývá, že soud opakovaně vyzval [právnická osoba] (resp. ČSOB) k poskytnutí potřebných bankovních výpisů, ústní jednání ve věci dne [datum] se konalo, i když vyžádané bankovní výpisy soudu nedošly. Mohlo-li se konat jednání nařízené na [datum], pak se mohlo konat již jednání nařízené původně na [datum]. Ústní jednání ve věci samé nařízené původně na [datum] bylo odročeno z důvodu provedení důkazu dožádaným soudem (výslech svědka). K tomuto je třeba uvést, že [datum] se i přes námitky zástupkyně žalovaného konalo jednání ve věci samé v nepřítomnosti žalovaného a jeho zástupkyně. Toto jednání bylo odročeno na [datum] za účelem provedení výslechu svědka dožádaným soudem. Vzhledem ke své neúčasti na jednání byla právní zástupkyně žalovaného následně informována o termínu dalšího jednání ([datum]) a současně byla vyzvána, aby soudu zaslala ve lhůtě 1 týdne otázky na svědka (viz. též referát ze dne [datum] na č. l. 300). Žalovaný ve lhůtě 1 týdne soudu zaslal své otázky na svědka (č. l. 311). Stejně tak žalobkyně sdělila dne [datum] soudu své otázky na svědka (viz. č. l. 304). Obvodní soud pro Prahu 6 ale zaslal spis s dotazy na svědka dožádanému soudu až dne [datum] (viz. referát ze dne [datum]), tzn. po cca 9 týdnech od konání posledního jednání ve věci samé a po cca 8 týdnech ode dne, kdy měl od účastníků [anonymizováno] o vypořádání společného jmění manželů zaslané jejich dotazy na svědka. Soud postupoval liknavě při doručování písemností (např. výzva k vyjádření k žalobě byla datována dnem [datum], ale žalobci byla doručena až [datum], tzn. o dva měsíce později). Dne [datum], tj. 1 den před konáním jednání odročil předseda senátu jednání na neurčito, z důvodu zvážení důkazní situace a splnění povinnosti tvrzení. Po dobu cca následujících tří let vyzýval soud účastníky [anonymizováno] zcela nekoncepčně k odstraňování vad podání, k dalším dílčím vyjádřením, ke specifikaci jednotlivých položek [anonymizováno], atd. Předseda senátu nevyzval již na samém počátku účastníky [anonymizováno] uceleně a najednou k doplnění jejich tvrzení, která považoval za nejasná/neúplná, nýbrž tak činil postupně a s prodlevami. Soud teprve víc jak po roce od podání žaloby a až po konání prvního jednání ve věci došel k závěru, že je třeba ujasnit důkazní situaci a splnit povinnost tvrzení. Soud bezdůvodně nejprve určil znalce ke stanovení hodnoty nemovitých věcí a teprve v [anonymizováno] části [anonymizováno] ustanovil znalce k ocenění movitých věcí. Tím zbytečně plynula doba pro zpracování dvou znaleckých posudků samostatně. V obecné rovině lze souhlasit s tím, že by v nalézacím [anonymizováno] měla být uplatňována zásada hospodárnosti [anonymizováno], nicméně současně je též třeba uplatňovat zásadu rychlosti [anonymizováno]. V žádném případě se nelze ztotožnit se závěrem soudu I. stupně, že postup Obvodního soudu pro Prahu 6, který po dobu 3 let vyzýval účastníky [anonymizováno] k doplnění skutkových tvrzení, byl v souladu se zásadou hospodárnosti [anonymizováno]. Tato skutečnost spíše svědčí o neschopnosti soudu účelně vyzvat účastníky k doplnění jejich skutkových tvrzení, jakož i o neznalosti příslušné problematiky. Nedůvodné a zcela nečekané nařízení prvního setkání s mediátorem po více jak 5,5 letech od zahájení [anonymizováno] prodloužilo [anonymizováno] o cca rok. Žalobce při nahlížení do spisu Obvodního soudu pro Prahu 6 sp. zn. [spisová značka] zjistil, že spis je veden chaoticky (z obsahu spisu je patrné, že nebyl řádně žurnalizován) a nejsou v něm založeny všechny protokoly z jednání, ani předvolání či vyrozumění o konání/nekonání nařízených jednání. Prvostupňový soud i žalovaná, která ve svém Stanovisku ze dne [datum] sice tvrdí, že jednotlivé úkony soudu na sebe plynule navazovaly, zároveň sama uvedla, že„ někdy byly tyto úkony činěny na hraně přiměřenosti“. Otázka významu posuzovaného [anonymizováno] pro žalobce je relevantní toliko pro posouzení výše přiměřeného zadostiučinění, nikoli pro učinění závěru, zda délka posuzovaného [anonymizováno] byla či nebyla přiměřená. Pokud se soud I. stupně vyjádřil k jednotlivým kritériím dle ust. § 31a odst. 3 zák. č. 82/1998 Sb., pak posouzení složitosti věci je nepřezkoumatelné (viz odst. 13 napadeného rozhodnutí). Žalobce setrvává na svém tvrzení, že [anonymizováno] o vypořádání [anonymizováno] náleží svojí povahou spíše k řízením složitějším, nicméně v daném případě nebyl rozsah majetku, který účastníci učinili předmětem vypořádání, tak velký, aby odůvodňoval nepřiměřenou délku [anonymizováno]. Žalobce ohledem na výše uvedené žádal, aby odvolací soud výrok II. a III. napadeného rozsudku změnil tak, že žalobci se přiznává přiměřené zadostiučinění v penězích za újmu způsobenou nepřiměřenou délkou soudního [anonymizováno], jakož i náhradu nákladů [anonymizováno] před soudy obou stupňů.

10. Žalovaná se písemně k odvolání vyjádřila, navrhla potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného.

11. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu I. stupně (v rozsahu podaného odvolání § 206 odst. 2 o. s. ř.), jakož i [anonymizováno], které jeho vydání předcházelo dle ust. § 212 o. s. ř., ve věci nařídil jednání (§ 214 odst. 1 o. s. ř.), zopakoval důkaz spisem Obvodního soudu pro Prahu 6 sp. zn. [spisová značka] a shledal odvolání žalobce zčásti důvodným.

12. Předně odvolací soud nepřisvědčuje odvolací námitce žalobce stran nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí, pokud jde o posouzení kritéria složitosti posuzovaného [anonymizováno]. Měřítkem toho, zda rozhodnutí soudu prvního stupně je či není přezkoumatelné, nejsou požadavky odvolacího soudu na náležitosti odůvodnění rozhodnutí soudu prvního stupně, ale především zájem účastníků [anonymizováno] na tom, aby mohli náležitě použít v odvolání proti tomuto rozhodnutí odvolací důvody. I když rozhodnutí soudu prvního stupně nevyhovuje všem požadavkům na jeho odůvodnění, není zpravidla nepřezkoumatelné, jestliže případné nedostatky odůvodnění nebyly – podle obsahu odvolání – na újmu uplatnění práv odvolatele (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], uveřejněný pod [číslo] [rok] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

13. Pro určení celkové délky [anonymizováno] je rozhodující okamžik, kdy došlo k zahájení [anonymizováno] a konečným okamžikem [anonymizováno] je okamžik nabytí právní moci posledního rozhodnutí, které bylo v daném [anonymizováno] vydáno (srov. Stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [číslo], dále jen,, Stanovisko“). Ve vztahu k žalobci posuzované [anonymizováno] trvalo od [datum], kdy se o probíhajícím [anonymizováno] dozvěděl (právní zástupkyně žalobce nahlížela do spisu – č. l. 11) do [datum], kdy bylo [anonymizováno] pravomocně skončeno, tedy trvalo 7 let, 11 měsíců, 8 dní (prvostupňový soud se dopustil chybného výpočtu). V této souvislosti je nutno zdůraznit, že účelem poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřeně dlouhým řízením je právě kompenzace stavu nejistoty ohledně výsledku [anonymizováno], do níž byl poškozený v důsledku nepřiměřeně dlouze vedeného [anonymizováno] uveden a v níž byl udržován (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka]), žalobce tak byl v nejistotě ohledně výsledku [anonymizováno] až do jeho pravomocného skončení ode dne, kdy se o probíhajícím [anonymizováno] dozvěděl. Odvolací soud na rozdíl od soudu I. stupně dospěl k závěru, že v [anonymizováno] vedeném před Obvodním soudem pro Prahu 6 pod sp. zn. [spisová značka] došlo k porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě, neboť délka [anonymizováno] není vzhledem k okolnostem případu tak, jak byly zjištěny, přiměřená. Přiměřenost délky soudního [anonymizováno] je součástí práva na spravedlivý proces, jednoho ze základních lidských práv garantovaných jak vnitrostátními právními předpisy nejvyšší právní síly (čl. 38 Listiny základních práv a svobod), tak i předpisy mezinárodního původu, které jsou ve smyslu [ustanovení pr. předpisu] [země] (čl. 6 odst. 1 Úmluvy). V této souvislosti je třeba zmínit, že při úvaze o poskytnutí přiměřeného zadostiučinění je třeba přihlížet k celkové době [anonymizováno], po kterou [anonymizováno] trvalo, nikoliv tedy jen k době, po kterou docházelo k průtahům.

14. Odvolací soud rozdílně od prvostupňového soudu uzavřel, že žalobce má nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění a to v penězích, avšak v odlišné, než požadované výši, tedy že s ohledem na níže uvedené, především s ohledem na celkovou dobou [anonymizováno] a význam posuzovaného [anonymizováno] pro žalobce, nepostačí pouze konstatování porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené době. Odvolací soud vyšel při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění ze základní částky [částka] za rok trvání [anonymizováno], přičemž vzhledem k tomu, že každé [anonymizováno] nějakou dobu trvá, pak za první dva roky krátil základní částku na jednu polovinu, tedy [částka] za první dva roky trvání [anonymizováno] (srov. Stanovisko). Pokud [anonymizováno] trvalo výše uvedenou dobu (7 let, 11 měsíců, 8 dní), pak přiměřenému odškodnění odpovídá částka [částka] ([částka] + [částka] + 5 x [částka] + [částka] + [částka]). Odvolací soud při určení výše odškodnění nevycházel z částky vyšší než je [částka] za rok trvání [anonymizováno], neboť takový postup přichází v úvahu, pokud celková doba [anonymizováno] je extrémní, jinými slovy byla-li jeho délka násobně delší, než by bylo možno vzhledem k okolnostem případu očekávat (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]); délku doby [anonymizováno] přesahující 7 let vzhledem k charakteru projednávané věci (viz níže) ještě nelze označit za extrémní.

15. Pokud jde o jednotlivá kritéria zakotvená v ust. § 31a odst. 3 zák. č. 82/1998 Sb., pak odvolací soud se neztotožnil s tím, jak prvostupňový soud některá kritéria hodnotil. Pro procesní i skutkovou složitost věci je na místě přiměřené zadostiučinění krátit o 30 %, neboť [anonymizováno] vykazovalo nejen určitou skutkovou složitost (vypořádání [anonymizováno] – kdy jeho masu tvořily nemovitosti, movité věci, pohledávky, finanční prostředky ze stavebního spoření, hodnota členského podílu v družstvu, ve věci bylo prováděno množství listinných důkazů, výslechy svědků, byly vyhotoveny znalecké posudky z oboru ekonomika za účelem ocenění jednotlivých věcí, které tvořily součást [anonymizováno]). V posuzovaném [anonymizováno] lze shledat i složitost procesní, je třeba přihlédnout k tomu, že [anonymizováno] probíhalo ve dvou stupních soudní soustavy (jedenkrát rozhodoval prvostupňový soud, jedenkrát soud odvolací), v průběhu [anonymizováno] byl prováděn důkaz dožádaným soudem, byla vydána řada procesních rozhodnutí - o znalečném, o uložení povinnosti zúčastnit se setkání s mediátorem, o námitkách proti mediaci. Účastníci byli opakovaně poučování dle ust. § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., v návaznosti na tato poučení doplňovali skutková tvrzení a činili důkazní návrhy.

16. Pokud jde o chování poškozeného, pak odvolací soud uzavřel, že pro toto kritérium není na místě modifikovat výši odškodnění, neboť žalobce se na délce nepodílel, k žádosti jeho právní zástupkyně bylo jednání odročeno pro doložený důvod (kolize), což však celkovou délku [anonymizováno] neovlivnilo. Pokud žalobce uplatnil opravné prostředky proti rozhodnutím prvostupňového soudu, pak v této souvislosti je nutno poznamenat, že jestliže účastník brojí proti rozhodnutí prvostupňového soudu opravným prostředkem, nelze účastníka sankcionovat za uplatnění návrhů, které mu skýtá občanský soudní řád, byť v konečném důsledku prodlouží [anonymizováno], neboť o každém z nich musí být rozhodnuto.

17. Dalším kritériem je postup orgánů veřejné moci, lze přisvědčit odvolací námitce žalobce, že opakovaně dne [datum] (č. l. 43), dne [datum] (č. l. 197), dne [datum] (č. l. 201), dne [datum] (č. l. 263), dne [datum] (č. l. 287) bylo jednání prvostupňového soudu odročeno vždy 1 den přede dnem, kdy se mělo jednání konat; v prvém případě z důvodu zvážení důkazní situace a splnění povinnosti tvrzení což prodloužilo [anonymizováno] od 2 měsíce, neboť až v lednu [rok] soud vyzval žalovaného k doplnění jeho tvrzení; v druhém případě bylo jednání odročeno za účelem vyžádání zprávy od [právnická osoba], což [anonymizováno] prodloužilo o více jak 1,5 měsíce, neboť zpráva ze strany soudu byla vyžádána až dne [datum]; ve třetím případě bylo jednání odročeno na [datum] pro písařskou chybu, což prodloužilo [anonymizováno] o cca 2 měsíce, pokud jde čtvrté odročení jednání, pak absentuje referát o zrušení jednání, z podání právní zástupkyně žalovaného, které je součástí spisu, se však podává, že jednání nařízené dne [datum] bylo zrušeno, důvod neuveden, [anonymizováno] jednání bylo nařízeno na [datum], což prodloužilo [anonymizováno] o 1 měsíc. V posledně uvedeném případě rovněž došlo k odročení jednání bez uvedení důvodu, což prodloužilo [anonymizováno] o 1 měsíc. Lze rovněž přisvědčit odvolateli, že spis mohl být zaslán dožádanému soudu za účelem výslechu svědka v listopadu 2016 (oba účastníci splnili v tomto měsíci povinnost formulovat otázky na svědka), spis však byl odeslán dožádanému soudu až [datum] (č. l. 315), což prodloužilo [anonymizováno] o cca 2 měsíce; celkově tak došlo k prodloužení [anonymizováno] o cca 9,5 měsíce. [anonymizováno] období nečinnosti nebyla zjištěna, v průběhu roku [rok], [rok] soud vyzýval účastníky k doplnění tvrzení stran jednotlivých položek, které byly předmětem vypořádání, ustanovil znalce k vypracování znaleckého posudku, proto v pořadí druhé jednání bylo nařízeno až na den [datum]. Pokud se konalo první jednání až po roce od zahájení [anonymizováno], pak nařízeno bylo již [datum], v mezidobí však soud řešil poplatkovou povinnost a vyzýval účastníky k vyjádření k žalobnímu návrhu. Rovněž tak mezi druhým jednáním [datum] a třetím jednání dne [datum], která se konala, soud činil úkony (byla nařízena jednání, která byla odročena, což již bylo v rámci tohoto kritéria zohledněno, soud poskytl účastníkům opakovaně poučení dle ust. § 118a o. s. ř., žádal listiny). Lze sice přisvědčit odvolateli, že soud postupoval nekoncentrovaně, pokud opakovaně v průběhu roku [rok], [rok] vyzýval účastníky k doplnění tvrzení stran jednotlivých položek, které byly předmětem vypořádání, kdy tak mohl učinit v rámci jediné výzvy, nicméně nelze dovodit období nečinnosti mezi jednotlivými úkony, která by prodloužila celkovou dobu [anonymizováno]. Rovněž pokud žalobce namítl, že soud ustanovil dvakrát znalce za účelem vypracování znaleckého posudku, a to s časovým odstupem (byť tak mohl učinit zároveň), či nařídil mediaci po 5,5 letech od zahájení [anonymizováno], pak způsob vedení [anonymizováno] není předmětem přezkumu v rámci [anonymizováno] dle zák. č. 82/1998 Sb. Celkovou délku [anonymizováno] neprodloužila ani skutečnost, že samotný spis byl,,veden chaoticky“ ani liknavý postup při doručování písemností účastníkům délku [anonymizováno] výrazně neovlivnil. S ohledem na prodloužení celkové délky [anonymizováno] (cca necelý rok viz výše) bylo na místě pro toto kritérium navýšit odškodnění o 10 %.

18. Posledním kritériem je význam [anonymizováno] pro poškozeného. V této souvislosti je nutno poznamenat, že Evropský soud pro lidská práva poukazuje na to, že některá [anonymizováno] mají pro jeho účastníky zvýšený význam a vyžadují ze strany vnitrostátních orgánů zvláštní nebo dokonce mimořádnou péči. Mezi taková [anonymizováno] Evropský soud pro lidská práva řadí zejména [anonymizováno] v trestních věcech (typicky se však jedná o [anonymizována dvě slova], zejména je-li omezena osobní svoboda účastníka), ve věcech opatrovnických, v pracovněprávních sporech, ve věcech osobního stavu, ve věcech sociálního zabezpečení či ve věcech týkajících se zdraví nebo života (srov. Stanovisko, rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]). Mezi [anonymizováno], která mají pro účastníky zvýšený význam, tak nelze podřadit posuzované [anonymizováno], žalobu o vypořádání [anonymizováno]. V rámci tohoto kritéria však bylo zohledněno, co bylo pro žalobce,,ve hře“ – nemovitosti, movité věci, zůstatek na účtu, členský podíl v družstvu, výše vypořádacího podílu, který byl žalobce povinen vyplatit v částce [částka], což odvolací soud zohlednil navýšením odškodnění o 10%. Lze přisvědčit argumentaci prvostupňového soudu, že nebyla prokázána hypertenze žalobce v souvislosti s délkou posuzovaného [anonymizováno], neboť tímto [anonymizováno] trpěl již před jeho zahájením; rovněž nebylo prokázáno tvrzení žalobce, že nemohl nemovitosti, o které měl zájem, po dobu [anonymizováno] udržovat (viz výpověď svědkyně [jméno] [příjmení]).

19. Přiměřenému odškodnění za nemajetkovou újmu za [anonymizováno], které trvalo 7 let, 11 měsíc a 8 dní s přihlédnutím k tomu, co [anonymizováno] prodlužovalo a naopak k tomu, jaký dopad to mělo pro poškozeného, plně odpovídá částka [částka]. Odvolací soud vyšel z celkové částky [částka] (viz výpočet uvedený shora), kterou s přihlédnutím k jednotlivým kritériím zakotveným v ust. § 31a odst. 3 zák. č. 82/1998 Sb. v konečném výsledku modifikoval a ponížil o 10 % (- 30 % jednalo se o věc procesně a skutkově složitou, + 10 % postup orgánů veřejné moci, + 10% význam [anonymizováno] pro poškozeného). Byl tak zachován princip proporcionality, potažmo vztah přiměřenosti mezi utrpěnou újmou a za ni poskytovaným odškodněním (srov. Stanovisko). Přiměřenému odškodění tak odpovídá částka [částka].

20. Odvolací soud dospěl k závěru, že žalobci náleží i úrok z prodlení z přiznané částky. Dle ust. § 15 odst. 2 zák. č. 82/1998 Sb. se poškozený může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. S ohledem na znění posledně citovaného ustanovení stojí soudní judikatura na závěru, že stát se ocitá v prodlení s náhradou škody způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem teprve uplynutím šestiměsíční lhůty určené k předběžnému projednání nároku, jež začíná běžet ode dne uplatnění nároku poškozeným u příslušného úřadu, teprve od následujícího dne po uplynutí lhůty jej stíhá povinnost zaplatit úrok z prodlení (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]). Odvolací soud tak dovodil, že žalovaná se ocitla v prodlení dne [datum] (dne [datum] jí bylo doručena žádost žalobce o odškodnění). Pokud jde o výši úroku z prodlení, pak soud nemůže překročit návrh účastníka a přisoudit více i když výše úroku z prodlení k datu [datum] činila 10 %.

21. S ohledem na výše uvedené odvolací soud rozsudek soudu I. stupně ve výroku o věci samé (výrok I.) změnil dle ust. § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci [částka] s přísl., jinak jej v tomto výroku jako věcně správný dle ust. § 219 o. s. ř. potvrdil.

22. O náhradě nákladů [anonymizováno] před soudem prvního stupně bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. Odměna advokáta za zastupování v [anonymizováno], jehož předmětem je náhrada nemajetkové újmy za nesprávný úřední postup či nezákonné rozhodnutí ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., se vypočte z tarifní hodnoty stanovené podle § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]). Rozhodování o výši náhrady za nemajetkovou újmu, resp. o výši přiměřeného zadostiučinění obecně splňuje podmínky aplikace ust. § 136 o. s. ř., neboť neexistuje žádná exaktní metoda, jak stanovit přiměřenost zadostiučinění (resp. jeho výši). Za ne zcela přiléhavý odhad výše budoucího zadostiučinění nemůže být žalobce v rámci náhrady nákladů [anonymizováno] sankcionován. Podaří-li se žalobci prokázat příčinnou souvislost mezi nemajetkovou újmou mu způsobenou a nesprávným úředním postupem, je prokázán základ nároku a žalobce má v zásadě plný úspěch ve věci, i když mu je přiznáno zadostiučinění v jiné výši, než jakou v [anonymizováno] uplatnil. Shodný závěr vyslovil i Ústavní soud ve svém rozhodnutí sp. zn. I. ÚS 1310/09.

23. Náklady [anonymizováno] tvoří zaplacený soudní poplatek z žalobního návrhu ve výši [částka], soudní poplatek z dovolání ve výši [částka], odměna advokáta za 11 úkonů právní služby po [částka] (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, vyjádření ze dne [datum], ze dne [datum], odvolání žalobce, dovolání žalobce, vyjádření ze dne [datum], účast u jednání dne [datum], dne [datum], dne [datum] a dne [datum]) dle ust. § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, odměna za 2 úkony právní služby po [částka] dle ust. § 11 odst. 2 písm. f) cit. vyhl. za účast u jednání dne [datum] a dne [datum], při nichž byl toliko vyhlášen rozsudek, 13 náhrad hotových výdajů po [částka] dle ust. § 13 odst. 4 cit. vyhl. a 21 % DPH z odměny a náhrady hotových výdajů ve výši [částka] dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř., celkem [částka].

24. O náhradě nákladů odvolacího [anonymizováno] bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 ve spojení s ust. § 224 odst. 1 o. s. ř. Náklady [anonymizováno] tvoří odměna advokáta za 2 úkony právní služby po [částka] (odvolání, účast u odvolacího jednání dne [datum]) dle ust. § 11 odst. 1 písm. d), g) vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, 2 náhrady hotových výdajů po [částka] dle ust. § 13 odst. 4 cit. vyhl., 21 % DPH z odměny a náhrady hotových výdajů ve výši [částka] dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř., celkem [částka].

Proti tomuto rozhodnutí lze podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu I. stupně, jestliže rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o. s. ř.). Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud. V části týkající se výroku o nákladech [anonymizováno] není proti tomuto rozhodnutí dovolání přípustné (§ 238 odst. 1 písm. h/ o. s. ř.).