Přeskočit na obsah
Městský soud v Praze 58 CO 234/2022-424 ECLI:CZ:MSPH:2022:58.CO.234.2022.1 Rozsudek

pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č. j. 30 C 52/2019-379, a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 30 C 52/2019-391

JUDr. Markéta Wildová · Rozhodnutí ze dne 28. 7. 2022

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Markéty Wildové a soudkyň JUDr. Blanky Bendové a JUDr. Vladimíry Čítkové ve věci

žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci]

proti

žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem Mgr. [jméno] [příjmení]

sídlem [adresa]

o zaplacení [částka] s příslušenstvím

k odvolání žalobkyně proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 30 C 52/2019-379, a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 30 C 52/2019-391


I. Rozsudek soudu I. stupně se ve výrocích I., II. a III. potvrzuje, ve výroku IV. se mění tak, že se žalobkyni povinnost zaplatit soudní poplatek neukládá.

II. Usnesení soudu I. stupně se potvrzuje.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradu nákladů odvolacího řízení částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jejího advokáta.

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím (výrok I.), uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované náklady řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jejího právního zástupce (výrok II.), uložil žalobkyni povinnost zaplatit České republice 100 % nákladů řízení, jejichž výše a splatnost bude stanovena v samostatném usnesení (výrok III.) a uložil žalobkyni povinnost zaplatit České republice soudní poplatek ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí (výrok IV.). Následně rovněž napadeným usnesením vyčíslil tyto náklady částkou [částka].

2. Takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení výše uvedené částky s tím, že se jedná o neuhrazené nájemné za leden – červenec 2018 a dodávky tepla a energie na ohřev studené vody z titulu nájemní smlouvy [číslo] uzavřené mezi účastníky.

3. Žalovaná učinila daný dluh nesporným, ale uplatnila zápočet svých pohledávek za žalobkyní, a to částky [částka] z titulu náhrady škody, která jí vznikla v důsledku přerušení dodávky elektrické energie dne [datum], čímž došlo ke škodě na potravinách umístěných v chladicích a mrazicích zařízeních, a částky [částka] z titulu náhrady škody, která jí vznikla v srpnu 2014 v důsledku poruchy mrazicího boxu, který byl předmětem nájmu, čímž došlo ke znehodnocení potravin tam umístěných, a jejich likvidaci musela provést specializovaná firma.

4. Rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 30 C 52/2019-80 soud I. stupně žalobu zamítl, Městský soud v Praze usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 58 Co 101/2020-119, tento rozsudek zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení. Shledal přitom správným závěr soudu I. stupně, že přerušení dodávky elektřiny bylo porušením smluvních povinností žalobkyně coby pronajímatele, i že žalované nelze vytýkat porušení prevenční povinnosti, pokud vzniku škody v souvislosti s tím nezabránila. Vytkl soudu I. stupně, že akceptoval tvrzení žalované, že mrazicí box byl součástí nájmu, ačkoliv žalobkyně tuto skutečnost sporovala, a že ohledně vzniku a výše škody vyšel pouze z listin předložených žalovanou – soupisu zboží, které mělo být škodnými událostmi znehodnoceno, aniž by se zabýval okolnostmi vzniku těchto listin a prokázáním jejich obsahu, s námitkami žalobkyně vůči rozsahu škody se nevypořádal, důkazy žalovanou navržené neprovedl. Uložil dále soudu I. stupně, aby poučil žalovanou ve smyslu § 118a zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen,,o. s. ř.“), aby označila důkazy k prokázání tvrzení, že daný mrazicí box byl součástí nájmu a že v důsledku jeho poruchy a v důsledku výpadku dodávky elektřiny došlo ke škodě v tvrzeném rozsahu.

5. Soud I. stupně postupoval dle pokynů odvolacího soudu, doplnil dokazování k výše uvedeným skutečnostem a na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že mezi žalobkyní jako pronajímatelem a žalovanou jako nájemcem byla uzavřena smlouva o nájmu nebytových prostor, předmětem nájmu byly mimo jiné skladové prostory včetně zázemí v suterénu budovy. Součástí nájemní smlouvy byl závazek žalobkyně poskytovat služby dodávky elektrické energie (článek 6.2. smlouvy). Dne [datum] ve večerních hodinách došlo k výpadku dodávky elektrické energie do předmětu nájmu v důsledku poruchy transformátoru ve správě žalobkyně. [obec] byla odstraněna až následující den v odpoledních hodinách. V důsledku výpadku elektrické energie došlo k přerušení teplotního řetězce u skladovaných potravin v chladicích a mrazicích boxech, potraviny musely být zlikvidovány. Soupis těchto potravin potvrdila svědkyně [příjmení], znalkyně [jméno] [příjmení] určila obvyklou cenu těchto potravin částkou [částka]. Žalované dále vznikly náklady na odstranění zkažených potravin ve výši [částka]. Vznik škody ve výši [částka] za zničení odpadu neshledal soud I. stupně prokázaným.

6. Ohledně mrazicího boxu dospěl k závěru, že se nacházel v suterénu prostor pronajatých žalované, byl vestavěn do místnosti a byl považován za mrazicí box nepřenosný, i když bylo možné ho rozebrat a převézt. Poukázal na to, že mrazicí box je nezbytnou součástí pro provoz jídelny, skutečnost, že mrazicí box je žalovanou využíván, musel být žalobkyni znám již z nahlášené pojistné události v roce 2010. Vycházel z toho, že předmětem nájmu byly dle nájemní smlouvy skladové prostory včetně zázemí suterénu budovy, kde se mrazicí box nacházel, mrazicí box vytvářel zázemí pro provoz jídelny. Vycházel dále z výpovědi svědkyně [příjmení], která potvrdila, že mrazicí box byl předmětem nájmu; měl své evidenční číslo, pod kterým byl veden, dle revizí byl provozován a kontrolován. Poukázal na to, že při předávání pronajatých prostor bylo uvedeno, že pronajatý prostor byl předán bez závad, pouze s jednou závadou – nefunkčním chladicím boxem. Dospěl tedy k závěru, že mrazicí box byl předmětem nájmu.

7. Shledal dále prokázanou i škodu vzniklou poruchou mrazicího boxu, v důsledku poruchy kompresoru byly zničeny všechny potraviny v něm uložené. Množství zničených potravin bylo prokázáno soupisem věcí pořízeným před prázdninami 2014 při fyzické inventuře zboží, které bylo umístěno do mrazicího boxu, a stav byl zachycen v počítačovém programu používaném žalovanou. Znalkyně ocenila obvyklou cenu těchto potravin částkou [částka]. Žalované dále vznikla škoda na nákladech na likvidaci zničených potravin ve výši [částka].

8. Pokud žalobkyně namítala, že ke škodě došlo v důsledku nesprávného uskladnění potravin v tomto boxu, vycházel soud I. stupně ze znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení], který provedl experiment uskladnění potravin a dospěl k závěru, že v prostoru mrazicího boxu byly dostatečné průduchy k cyklaci vzduchu. S tímto závěrem nesouhlasil znalec [příjmení] [jméno] [příjmení], Ph.D., jehož posudek předložila žalobkyně, který po přepočítání objemu potravin dospěl k závěru, že průduchy nemusely být dostatečné. Znalci se shodli na tom, že k upřesnění jejich závěru by bylo třeba provést modelaci situace, která by byla vysoce nákladná a stejně by nemusela přinést jednoznačný závěr. Za této situace dospěl soud I. stupně k závěru, že se žalobkyni nepodařilo prokázat, že k poruše kompresoru došlo nesprávným uskladněním potravin.

9. Po právní stránce soud I. stupně posoudil vztah mezi účastníky jednak dle § 5 odst. 1 zákona č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor, jako vztah mezi pronajímatelem a nájemcem, jednak dle § 373 a násl. zákona č. 531/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen,,obch. zák.“) jako vztah z titulu náhrady škody mezi podnikateli. Dospěl k závěru, že žalobkyně jako pronajímatel porušila povinnost dodávky elektrické energie, v důsledku toho vznikla žalované škoda, když k obnovení dodávky elektřiny došlo až v odpoledních hodinách následujícího dne. Neshledal žádnou okolnost vylučující odpovědnost žalobkyně, poukázal na to, že bylo na žalobkyni, aby zajistila opravu transformátoru a obnovení dodávky elektřiny. Pokud žalobkyně namítala, že o přerušení dodávky byla žalovaná informována ve večerních hodinách, jednak doručení této SMS zprávy nebylo prokázáno, jednak tato skutečnost nezbavila žalobkyni povinnosti zajistit náhradní zdroj energie k zajištění chodu mrazicích a chladicích zařízení. Stejně tak shledal žalobkyni odpovědnou i za škodu vzniklou poruchou mrazicího boxu. Žalované tak vznikla v celkové výši [částka], která přesahovala žalovanou částku. Žalobu tak shledal nedůvodnou.

10. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř., úspěšné žalované byla přiznána náhrada nákladů řízení za právní zastoupení v celkové výši [částka] (ohledně specifikace těchto nákladů odvolací soud pro stručnost odkazuje na odůvodnění napadeného rozsudku odst. 49).

11. Podle výsledku řízení bylo rozhodnuto dle § 148 odst. 1 o. s. ř. o náhradě nákladů řízení státu, neúspěšné žalobkyni byla uložena povinnost zaplatit náklady znalečného s tím, že jejich výše a splatnost bude uvedena v samostatném usnesení.

12. Současně byla žalobkyni uložena povinnost zaplatit soudní poplatek s tím, že jej přes výzvu soudu I. stupně nezaplatila, s odkazem na § 2 odst. 1 písm. a/ a § 9 odst. 4 písm. a/ a odst. 6 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.

13. Následně byla napadeným usnesením (v souladu s výrokem III. napadeného rozsudku) žalobkyni uložena povinnost zaplatit České republice náklady řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto usnesení. Rozhodnutí bylo odůvodněno tím, že České republice vznikly náklady řízení za znalečné znalkyni [jméno] [příjmení] ve výši [částka] po odečtení zálohy ve výši [částka], znalečné Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D., ve výši [částka], znalečné Ing. [jméno] [příjmení] ve výši [částka] po odečtení zálohy [částka] a [částka], tedy celkem ve výši [částka].

14. Proti tomuto rozsudku i usnesení podala žalobkyně včasné blanketové odvolání, které následně doplnila. Poukázala na to, že žalovaná tvrzenou škodu vůči žalobkyni uplatnila až poté, co dostala výpověď z nájmu kvůli dluhu na nájemném. Namítala, že nebylo prokázáno, že by mrazicí zařízení umístěné v pronajatých prostorech, u kterého mělo v roce 2014 dojít k poruše, bylo předmětem nájmu, příloha se seznamem movitých věcí, která měla být součástí nájemní smlouvy, nikdy fakticky součástí smlouvy nebyla. Namítala, že mrazicí zařízení nebylo vestavěno v zadní místnosti, ale bylo umístěno jako věc movitá v předmětu nájmu, nebylo součástí nemovitosti, vytýkala soudu I. stupně závěr o tom, že se jednalo o součást nemovitosti, takový závěr nevyplýval ani z místního šetření. Žalobkyně ani žalovaná v průběhu řízení neuvedla, že by mrazicí box považovala za nepřenosný a připevněný k předmětu nájmu, žalobkyně nebyla povinna vybavit žalovanou jako nájemce jakýmkoliv mrazicím zařízením. Žalobkyně tak nesporuje, že by mrazicí box byl umístěn v předmětu nájmu, ale byl žalovanou užíván bez právního titulu. Z inventárního soupisu lze pouze zjistit, že byl umístěn v předmětu nájmu, nikoliv, že byl jeho součástí. Skutečnost, že nebyl součástí nemovitosti, vyplývá i z toho, že byl v mezidobí odstraněn, aniž by to mělo vliv na nemovitý prostor. Mrazicí box tak byl žalovanou užíván bez právního titulu a žalobkyně tak nenese odpovědnost za škodu vzniklou v roce 2014. Vytýkala tak soudu I. stupně, že dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním a věc nesprávně právně posoudil. Ohledně znaleckých posudků namítala, že se soud I. stupně již v průběhu jednání dne [datum] přiklonil k závěrům znalce [příjmení] bez hlubšího a pečlivého zvážení, s tímto závěrem soudu I. stupně nesouhlasila, poukázala na to, že závěry posudků jsou protichůdné, znalec [příjmení] přitom disponoval vyšší odborností, neboť má specializaci v oblasti systémů, měření a regulace chladicích, vzduchotechnických a klimatizačních zařízení, tato odbornost nebyla soudem I. stupně zohledněna. Namítala tak, že hodnocení důkazů ve vztahu k posouzení, zda mrazicí box byl součástí nájmu a zda poruchu v roce 2014 způsobila svým jednáním žalovaná, nebylo provedeno řádně, nestranně a objektivně. Ohledně škody v roce 2010 poukázala na to, že z e-mailové korespondence včetně stanoviska pojišťovny nelze učinit závěr o vzniku a výši škody. Namítala, že výpadek elektrické energie trval jen 16 hodin, chladicí a mrazicí zařízení udržují teplotu pod bodem mrazu v rozsahu cca 24 hodin, nemohl tak být důvod ke vzniku škody. Namítala tak, že nebylo prokázáno, že by došlo k přerušení chladicího a mrazicího řetězce, v jehož důsledku by došlo ke škodě. Sporovala i rozsah škody s tím, že žalovaná pouze předložila seznam zboží, což však nelze považovat za dostatečné. Poukázala dále na to, že k převzetí odpadu došlo až [datum], považovala za nepravděpodobné, že by odpad mohl být předán ke svozu až po takové době. Žalovaná neprokázala ani vlastnické právo k potravinám, na nichž měla vzniknout škoda v roce 2010, seznam zkažených potravin a neurčitou a nedostatečnou fotodokumentaci nepovažovala za dostačující. Namítala, že ani nebyla přizvána k procesu zjišťování škody. Nesouhlasila dále s povinností zaplatit soudní poplatek s tím, že jej uhradila na základě výzvy soudu již [datum], svou poplatkovou povinnost tak splnila. Žádala, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil a žalobě vyhověl a napadené usnesení v souvislosti s tím zrušil.

15. Žalovaná ve vyjádření k odvolání žalobkyně považovala napadený rozsudek za věcně správný, pokud bylo poukazováno na to, že náhradu škody uplatnila až v souvislosti s ukončením nájmu, namítala, že vznik škody žalobkyni oznámila vždy již v době, kdy škoda vznikla, v roce 2010 dokonce žalobkyně škodu uplatnila u své pojišťovny, do soudního sporu se žalobkyní nechtěla jít kvůli svému postavení nájemce. Ohledně mrazicího boxu se ztotožnila se závěrem soudu I. stupně, že byl nepřenosný a připevněný, poukázala na to, že proběhlo místní šetření, soud I. stupně tak mohl sám vyhodnotit povahu mrazicího boxu. Poukázala na to, že prostory byly pronajaty pro provozování kuchyně a jídelny, včetně skladových prostor, zázemí bylo tvořeno mimo jiné jednou místností, která byla tvořena mrazicím a chladicím boxem, soud I. stupně tak správně uzavřel, že se jednalo o součást předmětu nájmu. Nepovažovala přitom za podstatné, zda tvořil součást nemovitosti, či zda se jednalo o věc movitou. Prostory byly pronajaty včetně zázemí, mrazicí a chladicí box vyplňuje podstatnou část jedné z pronajatých místností, pokud by tyto prostory měly být vyňaty z nájmu, v podstatě by bylo znemožněno řádné užívání těchto prostor. Movité věci sice nebyly uvedeny v příloze nájemní smlouvy, jejich soupis však existoval a byl průběžně kontrolován, poukázala přitom na předávací protokol a inventurní seznam, zdůraznila text předávacího protokolu, z něhož vyplývá, že movité věci zde uvedené byly pronajaty nájemci. To vyplývá i z toho, že byla zaznamenána vada na chladicím zařízení jako součásti pronajatých věcí. Pokud žalobkyně poukazovala na výpověď svědka [příjmení], ten ve své výpovědi naopak potvrdil, že mrazicí box byl předmětem nájmu. Ohledně znaleckých posudků poukázala na to, že žalobkyně byla soudem I. stupně poučena o tom, že vzhledem k rozpornosti těchto posudků nemá závěr o příčinách škody na straně žalované za prokázaný, žalobkyně na to nereagovala. Závěry znalce [příjmení] považovala žalovaná za přesvědčivější již z toho důvodu, že tento znalec provedl experiment ke způsobu uskladnění zboží, zatímco znalec [příjmení] vycházel ze způsobu uskladnění, který neodpovídal skutečnému stavu. Poukázala dále na to, že žalobkyně s těmito příčinami poškození mrazicího boxu přišla až po dvou letech od zahájení sporu. Zdůraznila, že box užívala řádně, na nějaké zvláštní zacházení s mrazicím boxem nebyla žalobkyní ani upozorněna. Ohledně škodní události z roku [rok] poukázala na to, že závěr pojišťovny nebyl rozhodný, k rozsahu znehodnocení potravin vypovídala svědkyně [příjmení], k výši škody byl vypracován znalecký posudek, o znehodnocení potravin svědčí předložené fotografie, o likvidaci faktura za likvidaci biologického odpadu. Pokud žalobkyně poukazovala na to, že část odpadu byla likvidována až v dubnu 2010, žalovaná opakovaně vysvětlovala, že byla vybavena uzavřeným lapačem potravinářského odpadu, kde se zbytky a likvidované potraviny rozkládaly pomocí biologického přípravku, následně přepadem odcházela čistá voda do kanalizace. Neshledávala tedy nic podivného na tom, že biologický odpad z tohoto lapače byl odvezen až později. Navrhla potvrzení napadeného rozsudku.

16. Při odvolacím jednání účastníci setrvali na svých stanoviscích.

17. Odvolací soud ve smyslu ust. § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. přezkoumal napadený rozsudek i řízení, které předcházelo jeho vydání, přičemž v souladu s § 213 a 213a o. s. ř. doplnil dokazování k upřesnění skutkových zjištění soudu I. stupně.

18. Dopisem žalované ze dne [datum] vzal za prokázané, že žalovaná požádala Odbor hygieny dětí a mladistvých, Hygienické stanice hlavního města Prahy o stanovisko k postupu při výpadku dodávky elektrické energie dne [datum], uvedla, že došlo k přerušení dodávky na dobu přesahující 16 hodin, došlo k přerušení teplotního řetězce, kdy teplota uložených chlazených a mražených potravin výrazně přesáhla povolenou zákonnou odchylku 3 stupňů Celsia, přičemž s ohledem na pololetní prázdniny a víkend nebylo možné suroviny zpracovat, proto přistoupili k likvidaci těchto potravin.

19. Odpovědí Ing. [příjmení] (odborného rady oddělení hygieny dětí a mladistvých [příjmení] stanice hlavního města Prahy) ze dne [datum] vzal za prokázané, že postup žalované (likvidace potravin) byl shledán správným, v souladu se zásadami správní výrobní a hygienické praxe.

20. Po takto doplněném dokazování odvolací soud neshledal odvolání žalobkyně důvodným, ztotožnil se se závěrem soudu I. stupně, že byla prokázána existence pohledávek žalované z titulu náhrady škody, které žalovaná započetla proti uplatněnému nároku žalobkyně z titulu dlužného nájemného.

21. Soud I. stupně postupoval v souladu s pokyny odvolacího soudu v předchozím zrušujícím rozhodnutí, řádně provedl dokazování, poskytl účastníkům příslušná procesní poučení, na základě provedeného dokazování učinil odpovídající skutkový závěr, který rovněž správně právně posoudil.

22. Existence pohledávky uplatněné žalobkyní byla mezi účastníky nesporná, spornou byla existence a výše pohledávky uplatněné žalovanou k započtení.

23. Žalovaná uplatnila pohledávky z titulu náhrady škody ze dvou škodních událostí – jednak v lednu 2010, kdy došlo k přerušení dodávky elektřiny, jednak v srpnu 2014, kdy došlo k poruše mrazicího boxu.

24. Ohledně prvé škodní události nebylo sporným, že došlo k přerušení dodávky elektrické energie do nebytových prostor, pronajatých žalobkyní jako pronajímatelem žalované coby nájemci. Odvolací soud již ve svém zrušujícím rozhodnutí učinil závěr o tom, že zajištění dodávky elektrické energie do pronajatých prostor bylo povinností pronajímatele, za škodu vzniklou žalované v důsledku přerušení dodávky elektřiny tak shledal žalobkyni odpovědnou. Od tohoto závěru neshledal důvod se odchýlit ani nyní.

25. Soud I. stupně se řádně zabýval rozsahem škody takto vzniklé, soupis poškozeného zboží byl potvrzen výpovědí svědkyně [příjmení] a výše škody byla určena znaleckým posudkem znalkyně [příjmení] ([částka]). Přerušení chladicího řetězce bylo potvrzeno výpovědí svědkyně [příjmení] ve spojení s předloženými fotografiemi a skutečnost, že bylo třeba přistoupit k likvidaci těchto potravin, byla potvrzena i výše uvedeným sdělením Hygienické stanice hlavního města Prahy. Správně byly rovněž zohledněny doložené náklady na likvidaci těchto potravin ve výši [částka]. Pokud žalovaná poukazovala na časový odstup (ke škodě došlo [datum], k odvozu odpadu až v dubnu 2010), žalovaná logicky vysvětlila, jak bylo s odpadem tehdy nakládáno, jakým procesem likvidace probíhala a z jakého důvodu tedy ke konečnému odvozu došlo s daným časovým odstupem.

26. Ohledně druhé škodní události v srpnu 2014 se odvolací soud ztotožnil se závěrem soudu I. stupně, že mrazicí box byl součástí nebytového prostoru pronajatého žalované. I když se nejednalo o pevnou součást stavby, tedy šlo o movitou věc, pouze z absence přílohy nájemní smlouvy nelze dovodit, že by nebyl předmětem nájmu, když z nájemní smlouvy přímo vyplývalo, že součástí pronajatých prostor a předmětem nájmu jsou i věci movité. [jméno] nepřesnost nájemní smlouvy je třeba vykládat i na základě následného jednání účastníků, mrazicí box coby součást pronajatých prostor potvrdil i svědek [příjmení] a lze to dovodit i z inventurních soupisů a předávacího protokolu. Konečně i z účelu, k jakému byl daný prostor pronajat, je zjevné, že chladicí a mrazicí boxy byly nezbytnou součástí pro provozování školní jídelny. Pokud se tedy nacházely v pronajatém prostoru pronajatému k danému účelu, přičemž nájemní smlouva předpokládala užívání movitých věcí nacházejících se v pronajatých prostorech, je na místě závěr, že daný mrazicí box byl předmětem nájmu bez ohledu na to, zda byl pevně spojen se stavbou či nikoliv. Pokud žalobkyně vytýkala soudu I. stupně jeho závěr o tom, že mrazicí box byl součástí nemovitosti, pak takový závěr soud I. stupně neučinil, uzavřel, že byl vestavěn do místnosti a byl považován za mrazicí box nepřenosný a připevněný (odst. 36 odůvodnění napadeného rozsudku), tedy se vyslovil pouze tak, že dělal dojem, že je součástí nemovitosti (tak se soudu I. stupně jevil při místním šetření), nikoliv, že by tomu tak skutečně bylo.

27. Pokud žalobkyně namítala, že příčinou vzniku škody bylo jednání žalované spočívající v tom, že do mrazicího boxu bylo uloženo více potravin, než bylo pro řádný chod možné, nebylo toto její tvrzení prokázáno. Byly vypracovány dva znalecké posudky s rozdílnými závěry, soud I. stupně tak správně vyzval žalobkyni dle § 118a o. s. ř. k označení dalších důkazů s tím, že tuto skutečnost nemá za prokázanou, žalobkyně žádné další důkazy neoznačila, neunesla tedy důkazní břemeno. Odvolací soud přitom neshledal důvodnou námitku žalobkyně, pokud poukazovala na vyšší odbornost znalce [příjmení], tato skutečnost sama o sobě nepostačuje k tomu, aby byly vyvráceny závěry posudku znalce [příjmení], který své závěry řádně zdůvodnil. Na rozdíl od znalce [příjmení], který vycházel ryze z teoretických předpokladů, učinil znalec [příjmení] experiment uskladnění potravin a shledal jej způsobilým. Soud I. stupně správně vyhodnotil oba znalecké posudky, přistoupil ke konfrontaci jejich závěrů, přičemž ani odvolací soud neshledal podmínky pro upřednostnění závěrů některého z nich. [jméno] skutečnost tak nelze mít za prokázanou.

28. Rovněž v případě této škodní události byl rozsah poškozených věcí doložen jejich soupisem, který potvrdila svědkyně [příjmení] i svědci [příjmení] a [příjmení], kteří rovněž potvrdili i okolnosti, za jakých došlo k soupisu věcí (inventurou před prázdninami) a potvrdili i vznik škody (poškození potravin) a jejich likvidaci. Výše škody byla stanovena znaleckým posudkem znalkyně [příjmení] ([částka]). Náklady na likvidaci zničených potravin byly doloženy fakturou firmy Dekonta ([částka]).

29. Žalobkyně nedůvodně namítala, že žalovaná uplatnila tyto nároky až v souvislosti s výpovědí z nájmu, když z e-mailové komunikace mezi účastníky vyplývá, že žalovaná žalobkyni vznik škody v obou případech oznámila hned poté, co k nim došlo, v prvém případě ji dokonce žalobkyně uplatnila, byť neúspěšně, v rámci svého pojištění vůči pojišťovně.

30. Odvolací soud tak shodně se soudem I. stupně dospěl k závěru, že pohledávky žalované z obou škodních událostí byly prokázány, tedy bylo prokázáno porušení smluvních povinností žalobkyně coby pronajímatele a vznik škody v příčinné souvislosti s tímto porušením ve smyslu § 373 obch. zák., současně byla prokázána výše této škody [částka] ([částka] [anonymizováno] + [částka] [anonymizováno] + [částka] [anonymizováno] + [částka] [anonymizováno]), provedeným zápočtem tedy došlo k zániku pohledávky žalobkyně z titulu dlužného nájemného s ohledem na to, že výše škody dlužné nájemné ([částka]) přesahovala.

31. Odvolací soud tedy potvrdil napadený rozsudek jako věcně správný dle § 219 o. s. ř. včetně rovněž správného akcesorického výroku o nákladech řízení účastníků i nákladů státu.

32. Důvodnou shledal pouze námitku žalobkyně, že soudní poplatek, který jí uložil soud I. stupně zaplatit výrokem IV. napadeného rozsudku, již zaplatila, jak vyplývá z obsahu spisu, v tomto výroku tedy odvolací soud napadený rozsudek změnil dle § 221a o. s. ř. tak, že se tato povinnost žalobkyni neukládá.

33. Jako věcně správné potvrdil dle § 219 o. s. ř. i napadené usnesení, kterým byla stanovena výše znalečného, neboť tato výše odpovídá vynaloženým nákladům státu při zohlednění zaplacených záloh na znalečné (ohledně výše těchto nákladů odvolací soud pro stručnost odkazuje na odůvodnění napadeného usnesení).

34. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř., úspěšné žalované byla přiznána náhrada nákladů za právní zastoupení za dva úkony po [částka] dle § 7 a § 11 odst. 1 písm. d/ a g/ vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ AT“), 2 režijní paušály po [částka] dle § 13 odst. 1 a 4 AT a v souladu s § 137 odst. 3 o. s. ř. 21 % DPH ve výši [částka], celkem [částka].

Proti tomuto rozsudku lze podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu I. stupně, jestliže rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o. s. ř.). Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud. Proti výroku o nákladech řízení není dovolání přípustné (§ 238 odst. 1 písm. h/ o. s. ř.)