pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č. j. 14 C 144/2021-57
JUDr. Markéta Wildová · Rozhodnutí ze dne 23. 6. 2022
Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu JUDr. Markéty Wildové a soudkyň JUDr. Blanky Bendové a JUDr. Vladimíry Čítkové ve věci
žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem Mgr. [jméno] [příjmení]
sídlem [adresa]
žalované: [osobní údaje žalované]
o [částka]
k odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 14 C 144/2021-57
I. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku o věci samé (výrok I.) mění tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci [částka] do 15 dnů od právní moci rozsudku, jinak se v tomto výroku potvrzuje.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení před soudem I. stupně [částka] do 15 dnů od právní moci rozsudku k rukám jeho advokáta.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů odvolacího řízení [částka] do 15 dnů od právní moci rozsudku k rukám jeho advokáta.
1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu se žádostí o zaplacení [částka] (výrok I.) a zavázal žalobce zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok II.).
2. Takto rozhodl v řízení, v němž se žalobce domáhal odškodnění za nepřiměřenou délku řízení, které bylo vedeno u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 37 Cm 71/2011. Posuzované řízení bylo zahájeno k návrhu žalobce dne [datum], předmětem řízení byla částka [částka] s přísl. Pravomocně byla věc skončena dne [datum], dosud trvalo téměř 9 let a 2 měsíce. Ke dni podání žaloby probíhalo řízení o dovolání u Nejvyššího soudu České republiky. Žalobce byl v průběhu řízení aktivní, mimo jiné se účastnil osobně každého soudního jednání, řádně a včas navrhoval důkazy a činil včas veškeré procesní úkony. Posuzované řízení mělo pro žalobce zásadní význam, jelikož se jednalo o uplatnění pohledávky z obchodního styku, zaplacení ceny díla za odvedené stavební práce. Výši přiměřeného zadostiučinění učinil žalobce v souladu se zákonnými kritérii a se Stanoviskem občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne [datum], sp. zn. Cpjn 206/2010, dále jen,, Stanovisko“. Žalobce požadoval po žalované zadostiučinění v penězích ve výši [částka] ([částka] za rok trvání řízení).
3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, neboť v posuzovaném řízení nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu, jeho délka byla přiměřená. Žalovaná shrnula průběh posuzovaného řízení a dospěla k závěru, že předmětné řízení trvá 10 let a 4 měsíce, v průběhu řízení nedocházelo k výrazným prodlevám, všechny úkony byly prováděny v přiměřených lhůtách. Žalobce ani žádné průtahy nespecifikuje. Žalovaná má za to, že v řízení vedeném u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 37 Cm 71/2011 nedošlo k porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě; nadto délku posuzovaného řízení nelze považovat za extrémní.
4. Soud I. stupně zjistil podrobně ze spisu Krajského soudu sp. zn. 37 Cm 71/2011 průběh posuzovaného řízení (viz odst. 5 odůvodnění napadeného rozsudku). Za podstatné je nutno zrekapitulovat, že posuzované řízení bylo zahájeno dne [datum], žalobce vystupoval v řízení ve shodném procesním postavení. Dne [datum] byl soudem vyzván k zaplacení soudního poplatku, který ve lhůtě nezaplatil, proto dne [datum] bylo řízení pro nezaplacení soudního poplatku zastaveno, žalobce soudní poplatek zaplatil v odvolací lhůtě, dne [datum] tak bylo usnesení o zastavení řízení soudem zrušeno. Dne [datum] byl vydán platební rozkaz, proti němuž brojil žalovaný dne [datum] odporem. Jednání se konala dne [datum] a dne [datum], posledně uvedené jednání bylo odročeno na neurčito a stranám bylo uloženo, aby podaly návrhy na další procesní postup. Další jednání se konalo [datum], bylo odročeno na [datum], kdy byl vyhlášen rozsudek ve věci samé, kterým byla žaloba zamítnuta. Žalobce podal proti rozsudku prvostupňového soudu dne [datum] odvolání a žádost o osvobození od soudních poplatků. Dne [datum] soud zaslal žalobci pro účely posouzení žádosti o přiznání osvobození od soudních poplatků formulář, který však žalobce vyplněný soudu nedoložil, dne [datum] tak soud nepřiznal žalobci osvobození od soudních poplatků. Dne [datum] žalobce opět žádal o přiznání osvobození od soudních poplatků, své poměry doložil, žalobci tak bylo usnesením ze dne [datum] jeho žádosti vyhověno. Dne [datum] byl spis předložen odvolacímu soudu, který dne [datum] nařídil jednání na [datum], které bylo zrušeno a téhož dne odvolací soud zrušil rozsudek soudu I. stupně a věc vrátil prvostupňovému soudu k dalšímu řízení. Další jednání před prvostupňovým soudem se konalo dne [datum], jednání dne [datum] bylo k žádosti žalované strany odročeno na [datum]. Další jednání se konalo [datum], dne [datum], dne [datum] a dne [datum]. Dne [datum] byl ustanoven znalec a dne [datum] mu byl zaslán spisový materiál. Dne [datum] byl znalec urgován o zaslání znaleckého posudku, znalec opakovaně požádal o prodloužení lhůty k jeho vypracování, lhůta k vyhotovení znaleckého posudku byla znalci prodloužena do [datum], následně do [datum]. Znalecký posudek byl soudu dodán dne [datum]. Jednání bylo nařízeno na [datum], avšak zástupce žalobce požádal o odročení jednání pro nemoc; další jednání se konalo [datum], dne [datum] a dne [datum], kdy bylo rozhodnuto ve věci samé. Žalobce podal proti rozsudku soudu I. stupně odvolání, odvolací soud dne [datum] rozsudek soudu I. stupně jako věcně správný potvrdil. Žalobce brojil dne [datum] proti rozsudku odvolacího soudu dovoláním, [datum] byl vyzván k úhradě soudního poplatku a [datum] byl spis předložen Nejvyššímu soudu, který dne [datum] dovolání žalobce odmítl. Posuzované řízení trvalo 9 let a 2 měsíce.
5. Soud I. stupně po citaci zejména ust. § 13 odst. 1 a § 31a odst. 3 zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, neboť celkovou dobu řízení shledal přiměřenou. Posuzované řízení trvalo 9 let a 2 měsíce. Délka řízení byla způsobena převažujícím podílem žalobce, který poté co byl po podání žaloby vyzván k zaplacení soudního poplatku, tento zaplatil až v odvolací lhůtě po zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku z jeho strany, dne [datum] tak bylo usnesení o zastavení řízení soudem zrušeno a řízení se tak zdrželo o 3 měsíce. Další prodloužení cca o 3 měsíce opět vyvolal žalobce, který byl lhostejný k výzvě soudu z [datum], nedoložil své poměry (nevyplnil formulář), soud tak usnesením ze dne [datum] nepřiznal žalobci osvobození od soudních poplatků z odvolání, dne [datum] žalobce opět žádal o osvobození, své poměry doložil, soud tak usnesením ze dne [datum] žalobci přiznal osvobození od soudních poplatků. Žalobce žádal o odročení jednání dne [datum] pro nemoc jeho zástupce, došlo tak k prodloužení řízení o další 3 měsíce. V průběhu řízení nedocházelo k výrazným prodlevám ze strany žalované a všechny úkony byly prováděny v přiměřených lhůtách. O náhradě nákladů řízení rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen,,o. s. ř.“).
6. Proti rozsudku soudu I. stupně podal žalobce včasné odvolání, namítl nesprávné právní posouzení věci. Průtahy v řízení byly z majoritní části zaviněny prvostupňovým soudem, který věc opakovaně odročoval. Soud I. stupně nařizoval většinou pouze jedno až dvě jednání do roka. Stalo se též, že celý rok se ve věci nejednalo. Pokud se žalobce podílel na průtazích v řízení, pak se tak stalo v řádu dnů či týdnů. Co se týče osvobození od soudních poplatků, žalobce byl osvobozen od soudních poplatků a soud jej k doložení jeho výdělkových a majetkových poměrů vyzýval opakovaně, ač mu bylo známo, že žalobce nepodniká a jeho jediným příjmem je jeho starobní důchod. Z těchto důvodů má žalobce za to, že délka soudního řízení přesahující 10 let je nepřiměřeně dlouhá a nárok žalobce na odškodnění ze strany žalované je dán. S ohledem na výše uvedené žádal, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil a sám ve věci rozhodl s tím, že žalobce má právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.
7. Žalovaná se k podanému odvolání v rámci omluvy k odvolacímu jednání vyjádřila a navrhla potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného.
8. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu I. stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, ve věci nařídil jednání (§ 214 odst. 1 o. s. ř.), jednal v nepřítomnosti účastníků, žalovaná se k jednání omluvila a nežádala jeho odročení jednání, žalobce, ač řádně předvolán, se k jednání odvolacího soudu nedostavil (§ 101 odst. 3 ve spojení s ust. § 211 o. s. ř.); po zopakování dokazování (§ 213 odst. 2 o. s. ř.) spisem Krajského soudu v Hradci Králové sp. zn. 37 Cm 71/2011 dospěl k závěru, že odvolání žalobce je zčásti důvodné.
9. Pro určení celkové délky řízení je rozhodující okamžik, kdy došlo k zahájení řízení a konečným okamžikem řízení je okamžik nabytí právní moci posledního rozhodnutí, které bylo v daném řízení vydáno (srov. Stanovisko). Ve vztahu k žalobci posuzované řízení trvá od [datum], kdy bylo zahájeno, dosud není pravomocně skončeno, byť ve věci již rozhodl [datum] dovolací soud, který odmítl dovolání, rozhodnutí dovolacího soudu však dosud nenabylo právní moci; posuzované řízení k datu [datum] trvá 11 let, 1 měsíc, 11 dní (ověřeno ze spisu Krajského soudu v Hradci Králové sp. zn. 37 Cm 71/2011 a na [webová adresa]). V této souvislosti je nutno zdůraznit, že účelem poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřeně dlouhým řízením je právě kompenzace stavu nejistoty ohledně výsledku řízení, do níž byl poškozený v důsledku nepřiměřeně dlouze vedeného řízení uveden a v níž byl udržován (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 4336/2010, sp. zn. 30 Cdo 520/2014), žalobce tak je v nejistotě ohledně výsledku řízení až do jeho pravomocného skončení ode dne jeho zahájení. Odvolací soud na rozdíl od soudu I. stupně dospěl k závěru, že v řízení vedeném před Krajským soudem v Hradci Králové pod sp. zn. 37 C 142/2016 došlo k porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě, neboť délka řízení není vzhledem k okolnostem případu tak, jak byly zjištěny, přiměřená. Přiměřenost délky soudního řízení je součástí práva na spravedlivý proces, jednoho ze základních lidských práv garantovaných jak vnitrostátními právními předpisy nejvyšší právní síly (čl. 38 Listiny základních práv a svobod), tak i předpisy mezinárodního původu, které jsou ve smyslu čl. 10 Ústavy České republiky součástí právního řádu České republiky (čl. 6 odst. 1 Úmluvy). V této souvislosti je třeba zmínit, že při úvaze o poskytnutí přiměřeného zadostiučinění je třeba přihlížet k celkové době řízení, po kterou řízení trvalo, nikoliv tedy jen k době, po kterou docházelo k průtahům.
10. Odvolací soud rozdílně od prvostupňového soudu uzavřel, že žalobce má nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění a to v penězích, avšak v odlišné, než požadované výši, tedy že s ohledem na níže uvedené, především s ohledem na celkovou dobou řízení a význam posuzovaného řízení pro žalobce, nepostačí pouze konstatování porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené době. Odvolací soud vyšel při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění ze základní částky [částka] za rok trvání řízení, přičemž vzhledem k tomu, že každé řízení nějakou dobu trvá, pak za první dva roky krátil základní částku na jednu polovinu, tedy [částka] za první dva roky trvání řízení (srov. Stanovisko). Pokud řízení trvalo výše uvedenou dobu (11 let, 1 měsíc, 11 dní), pak přiměřenému odškodnění odpovídá částka [částka] ([částka] + [částka] + 9 x [částka] + [částka] + [částka]). Odvolací soud při určení výše odškodnění nevycházel z částky vyšší než je [částka] za rok trvání řízení, neboť takový postup přichází v úvahu, pokud celková doba řízení je extrémní, jinými slovy byla-li jeho délka násobně delší, než by bylo možno vzhledem k okolnostem případu očekávat (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 806/2012); délku doby řízení přesahující cca 10 let vzhledem k charakteru projednávané věci (viz níže) ještě nelze označit za extrémní.
11. Pokud jde o jednotlivá kritéria zakotvená v ust. § 31a odst. 3 zák. č. 82/1998 Sb., pak odvolací soud se neztotožnil s tím, jak soud I. stupně jednotlivá kritéria hodnotil. Pro procesní i skutkovou složitost věci je na místě přiměřené zadostiučinění krátit o 30 %, neboť řízení vykazovalo nejen určitou skutkovou složitost (posouzení nároku z titulu smlouvy o dílo, ve věci bylo prováděno množství listinných důkazů, výslechy svědků, byl vyhotoven znalecký posudek z oboru ekonomika - stavebnictví, který byl hodnocen ve vzájemné souvislosti s ostatními důkazy za účelem zjištění skutkového stavu věci). V posuzovaném řízení lze shledat i složitost procesní, je třeba přihlédnout k tomu, že řízení probíhalo opakovaně ve dvou stupních soudní soustavy (dvakrát rozhodoval prvostupňový soud, dvakrát soud odvolací), nutno vzít v potaz, že ve věci rozhodoval i soud dovolací (srov. Stanovisko, rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 1112/2011).
12. Pokud jde o chování poškozeného, pak odvolací soud uzavřel, že pro toto kritérium je na místě modifikovat výši odškodnění, neboť žalobce se na délce částečně podílel, řízení bylo prodlouženo byť v řádu několika měsíců. Nezaplatil soudní poplatek ve stanovené lhůtě, kdy pro nezaplacení soudního poplatku bylo řízení zastaveno, poplatkovou povinnost splnil až v odvolací lhůtě, kdy brojil proti usnesení o zastavení řízení odvoláním (prodloužení řízení o dva měsíce od [číslo] do [číslo]), nedoložil své poměry pro účely osvobození od soudních poplatků, v důsledku čehož mu nebylo prvostupňovým soudem přiznáno osvobození, opětovně pak žádal o přiznání osvobození od soudních poplatků, o žádosti bylo rozhodnuto [datum] (prodloužení řízení od listopadu 2013 do ledna 2014), konečně jednou žádal o odročení jednání, což ve svém důsledku prodloužilo řízení cca o dva měsíce. Celkově tak chování žalobce prodloužilo celkovou dobu řízení o více jak 6 měsíců. Pro toto kritérium bylo na místě odškodnění ponížit o 5 %. V této souvislosti je nutno poznamenat, že jestliže účastník brojí proti rozhodnutí prvostupňového soudu opravným prostředkem, nelze účastníka sankcionovat za uplatnění návrhů, které mu skýtá občanský soudní řád, byť v konečném důsledku prodlouží řízení, neboť o každém z nich musí být rozhodnuto.
13. Dalším kritériem je postup orgánů veřejné moci, v průběhu řízení bylo shledáno období nečinnosti od [datum], kdy byl odpor žalované zaslán žalobci do [datum] kdy bylo nařízeno jednání na [datum] (cca 9 měsíců). Odvolací soud zrušil rozhodnutí prvostupňového soudu rozhodnutím ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 37 Cm 71/2011-142 pro jeho nepřezkoumatelnost dle ust. § 219a odst. 1 písm. b) o. s. ř., rozsudek nerespektoval zásady uvedené v ust. § 157 o. s. ř. Pro období nečinnosti a důvody kasace (viz Stanovisko, rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 1112/2011) je na místě odškodnění navýšit o 10 %. Pokud žalobce namítl, že jednání se nekonalo v určitém období téměř rok, pak tato skutečnost souvisela se zadáním znaleckého posudku. Spis byl zaslán znalci za účelem vyhotovení znaleckého posudku ve lhůtě 40 dnů ode dne doručení usnesení dne [datum], znalecký posudek byl soudu doručen po opakovaných urgencích dne [datum] (dvakrát byla lhůta k vypracování posudku však prodloužena pro objektivní důvody na straně znalce, jednak do [datum] a jednak do [datum]), v této době se tak nekonala ústní jednání.
14. Posledním kritériem je význam řízení pro poškozeného. V této souvislosti je nutno poznamenat, že Evropský soud pro lidská práva poukazuje na to, že některá řízení mají pro jeho účastníky zvýšený význam a vyžadují ze strany vnitrostátních orgánů zvláštní nebo dokonce mimořádnou péči. Mezi taková řízení Evropský soud pro lidská práva řadí zejména řízení v trestních věcech (typicky se však jedná o trestní řízení, zejména je-li omezena osobní svoboda účastníka), ve věcech opatrovnických, v pracovněprávních sporech, ve věcech osobního stavu, ve věcech sociálního zabezpečení či ve věcech týkajících se zdraví nebo života (srov. Stanovisko, rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 3203/2013). Mezi řízení, která mají pro účastníky zvýšený význam, tak nelze podřadit posuzované řízení, žalobu o plnění z titulu smlouvy o dílo. V rámci tohoto kritéria však bylo zohledněno, co bylo pro žalobce,,ve hře“ – částka [částka] s příslušenstvím, což odvolací soud zohlednil navýšením odškodnění o 5%.
15. Přiměřenému odškodnění za nemajetkovou újmu za řízení, které trvalo 11 let, 1 měsíc a 11 dní s přihlédnutím k tomu, co řízení prodlužovalo a naopak k tomu, jaký dopad to mělo pro poškozeného, plně odpovídá částka [částka]. Odvolací soud vyšel z celkové částky [částka] (viz výpočet uvedený shora), kterou s přihlédnutím k jednotlivým kritériím zakotveným v ust. § 31a odst. 3 zák. č. 82/1998 Sb. v konečném výsledku modifikoval a ponížil o 20 % (- 30 % jednalo se o věc procesně a skutkově složitou, - 5% chování poškozeného + 10 % postup orgánů veřejné moci, + 5% význam řízení pro poškozeného). Byl tak zachován princip proporcionality, potažmo vztah přiměřenosti mezi utrpěnou újmou a za ni poskytovaným odškodněním (srov. Stanovisko). Přiměřenému odškodění tak odpovídá částka [částka].
16. S ohledem na výše uvedené odvolací soud rozsudek soudu I. stupně ve výroku o věci samé (výrok I.) změnil dle ust. § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci [částka], jinak jej v tomto výroku jako věcně správný dle ust. § 219 o. s. ř. potvrdil.
17. O náhradě nákladů řízení před soudem I. stupně bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. Odměna advokáta za zastupování v řízení, jehož předmětem je náhrada nemajetkové újmy za nesprávný úřední postup či nezákonné rozhodnutí ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., se vypočte z tarifní hodnoty stanovené podle § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 3378/2013). Rozhodování o výši náhrady za nemajetkovou újmu, resp. o výši přiměřeného zadostiučinění obecně splňuje podmínky aplikace ust. § 136 o. s. ř., neboť neexistuje žádná exaktní metoda, jak stanovit přiměřenost zadostiučinění (resp. jeho výši). Za ne zcela přiléhavý odhad výše budoucího zadostiučinění nemůže být žalobce v rámci náhrady nákladů řízení sankcionován. Podaří-li se žalobci prokázat příčinnou souvislost mezi nemajetkovou újmou mu způsobenou a nesprávným úředním postupem, je prokázán základ nároku a žalobce má v zásadě plný úspěch ve věci, i když mu je přiznáno zadostiučinění v jiné výši, než jakou v řízení uplatnil. Shodný závěr vyslovil i Ústavní soud ve svém rozhodnutí sp. zn. I. ÚS 1310/09.
18. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši [částka], odměna advokáta za 2 úkony právní služby po [částka] (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby) dle ust. § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, 2 náhrady hotových výdajů po [částka] a 21 % DPH z odměny a náhrady hotových výdajů ve výši [částka] dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř., celkem [částka].
19. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 ve spojení s ust. § 224 odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení tvoří odměna advokáta za 1 úkon právní služby ve výši [částka] (odvolání) dle ust. § 11 odst. 1 písm. d) vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, 1 náhrada hotových výdajů ve výši [částka], 21 % DPH z odměny a náhrady hotových výdajů ve výši [částka] dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř., celkem [částka].
Proti tomuto rozhodnutí, a to výroku, kterým byl rozsudek soudu I. stupně změněn, je přípustné dovolání, které se podává do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu I. stupně, jestliže napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o. s. ř.), proti výroku, kterým byl rozsudek soudu I. stupně potvrzen a proti výroku o náhradě nákladů řízení není dovolání přípustné (§ 238 odst. 1 písm. c), h) o. s. ř.).