pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č. j. 43 C 80/2020-72
JUDr. Markéta Wildová · Rozhodnutí ze dne 8. 12. 2022
Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Markéty Wildové a soudkyň JUDr. Blanky Bendové a JUDr. Vladimíry Čítkové ve věci
žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně]
sídlem [adresa]
zastoupená advokátem JUDr. [jméno] [příjmení]
sídlem [adresa]
proti
žalované: [osobní údaje žalované]
sídlem [adresa]
zastoupená advokátem JUDr. [jméno] [příjmení]
sídlem [adresa]
o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím
k odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 43 C 80/2020-72
I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů odvolacího řízení částku [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám jejího advokáta.
1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši [částka], to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok I.) a současně žalovanou zavázal k povinnosti nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám jejího advokáta (výrok II.).
2. Žalobkyně se výše uvedené částky domáhala s tvrzením, že v této výši vyplatila poškozené [právnická osoba] pojistné plnění v souvislosti se škodou, která vznikla na jejím majetku v důsledku vytopení ze dne [datum], které mělo příčinu v prasklé přívodní hadičce vedoucí k umyvadlu umístěnému v nebytových prostorách, jež měla v rozhodné době v nájmu žalovaná. Žalovaná odmítla, že by nesla odpovědnost za škodu vzniklou v důsledku prasknutí přívodní hadičky. Bránila se tím, že nebytové prostory, o jejichž řádném stavu byla ze strany pronajímatele ujištěna, měla v nájmu jen krátce před škodní událostí a neměla žádný rozumný důvod stav přívodní hadičky kontrolovat. Ta byla navíc zčásti zakrytá porcelánovou nohou umyvadla a před svým prasknutím nejevila žádné zjevné známky poškození. Nebylo lze po ní spravedlivě požadovat, aby krátce po vzniku nájmu prováděla jakékoliv technické zkoušky, případně mimořádné prohlídky předmětu nájmu, a neumí si představit, v čem konkrétně by dohled nad hadičkou měl spočívat.
3. Soud I. stupně vzal za prokázané, že žalovaná a společnost [právnická osoba] uzavřely dne [datum] nájemní smlouvu, jejímž předmětem byl nebytový prostor nacházející se ve třetím nadzemním podlaží domu [adresa] v ulici [ulice a číslo], [obec a číslo]. Nájem byl sjednán na dobu určitou, a to od [datum] do [datum]. Žalovaná se ve smlouvě zavázala hradit si drobné opravy související s užíváním nebytových prostor a rovněž náklady spojené s běžnou údržbou, a dále byla povinna oznámit pronajímateli potřebu těch oprav, které měl provést, a umožnit jejich provedení, jinak odpovídala za škodu, která by nesplněním této povinnosti vznikla. Z výpovědi svědkyně [příjmení] [jméno], která pro žalovanou pracovala v době od [datum] do [datum] jako účetní, soud I. stupně zjistil, že svědkyně při svém odchodu nebytové prostory (které sloužily jako kancelář) zamykala, vytahovala kávovar a konvici ze zásuvky, nic dalšího (ani ve vztahu k vodě) nečinila. Před víkendem dbala na to, aby byla zavřená okna, vodu nezavírala. K prasknutí hadičky došlo v noci, svědkyně to zjistila až příchodem do kanceláře. Jednalo se o gumovou hadičku pod umyvadlem na WC, obalenou„ textilním pletením“ a částečně zakrytou sloupkem. Dle přípisu správce budovy, společnosti [právnická osoba], ze dne [datum] nebyly v době od [datum] do [datum] pronajaté nebytové prostory nijak zásadně opravovány ani rekonstruovány, s výjimkou výměny podlahových krytin a výmalby. Žalovaná byla se stavem předmětu nájmu seznámena standardním způsobem, tzn. za účasti správce objektu si je prohlédl jednatel p. [příjmení]. Nebyl dohledán žádný doklad o tom, že by žalovaná během nájemního vztahu ohlásila jakýkoliv problém související s užíváním nebo stavem nebytových prostor, a ani ze strany pronajímatele nebyly v její péči o tyto prostory shledány žádné nedostatky. K prasknutí vodovodní hadičky došlo v lednu 2019 a instalace byla okamžitě opravena.
4. Soud I. stupně po citaci § 2937 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), dospěl ohledně sporné otázky, zda žalovaná za vzniklou škodu odpovídá, ke kladnému závěru. Žalovaná užívala nebytový prostor, v němž dne [datum] došlo k prasknutí přívodní hadičky, jako nájemce a dle nájemní smlouvy ze dne [datum] byla povinna hradit si drobné opravy související s užíváním předmětu nájmu, jakož i hlásit pronajímateli potřebu těch oprav, které jdou za ním. Z toho vyplývá, že byla subjektem, který byl ve smyslu § 2937 odst. 1 o. z. povinen vykonávat nad věcmi umístěnými v pronajatém nebytovém prostoru dohled. K tomuto dohledu sama žalovaná uvedla, že kontrolu prostor prováděla namátkově vizuálně, a to jak při běžném provozu, tak při úklidu. Neprokázala však, že by jakýmkoliv způsobem, byť jedinkrát za dobu trvání nájemního vztahu, vizuálně zkontrolovala stav přívodních hadiček. Svědkyně [příjmení] při odchodu z kanceláře pouze vytahovala kávovar a konvici ze zásuvky, jinak za účelem předcházení škodám nic nečinila a přívod vody, ať už do celého nebytového prostoru anebo alespoň na WC, nezavírala. Z její výpovědi přitom bylo zjištěno, že přívodní hadičky byly zčásti přístupné, což dokládají i žalovanou předložené fotografie. Z nich je zřejmé, že hadičky byly připojeny na tzv. roháčky, jejichž prostřednictvím je možné přívod vody uzavřít. To vše svědčí o tom, že žalovaná, minimálně ve vztahu k vodovodní instalaci, náležitý dohled nevykonávala. Je totiž obecně známým doporučením, aby uživatel před delším opuštěním užívaného prostoru uzavřel přívod vody, a to právě za účelem minimalizace škod vzniklých v důsledku obdobných nahodilých událostí. Pokud tak žalovaná (alespoň před dny pracovního klidu) nečinila, jedná se o zanedbání náležitého dohledu.
5. Z výše uvedených důvodů soud I. stupně žalobě vyhověl a žalované podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. přiznal (vedle úroků z prodlení) rovněž náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši [částka] O nákladech řízení rozhodl dle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), a procesně úspěšné žalobkyni přiznal jejich náhradu tvořenou soudním poplatkem a náklady jejího právního zastoupení v tomto sporu, jejichž výši určil dle vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif.
6. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná včasné a přípustné odvolání. Uvedla, že nezpochybňuje, že byla od [datum] nájemcem nebytového prostoru, jehož stav byl velmi dobrý a který bez jakýchkoliv problémů užívala až do [datum]. V noci ze dne [datum] (úterý) na [datum] (středa) došlo k samovolnému prasknutí přívodní hadičky pod umyvadlem na záchodě. Jednalo se standardní pryžovou hadičku s textilním opletem, znemožňujícím vizuální kontrolu stavu pryže. Předmět nájmu byl užíván běžným způsobem během pracovních dnů. Žalovaná byla v dobré víře, že předmět nájmu jí byl předán s bezvadným příslušenstvím. Je proto nelogické, aby po čtyřech měsících nájmu nějakým (soudem blíže neuvedeným) způsobem (snad speciální tlakovou zkouškou?) kontrolovala stav takových detailů jako je přívodní hadička pod umyvadlem, jejíž životnost je nejméně deset let. Nelze jí vytýkat, že se na hadičku, která nevykazovala žádné zjevné závady (sáknutí, kapání) speciálně nesoustředila. Logiku nemá ani poznámka soudu o obecně známém doporučení uzavírat přívod vody, jestliže k prasknutí hadičky došlo mezi dvěma pracovními dny. Žalovaná nezná nikoho, kdo by se takovým způsobem choval k vlastní věci, natož k předmětu nájmu, který byl po rekonstrukci. Soud se nijak nevypořádal se skutečností, která je zřejmá každému, kdo přívodní hadičku viděl, totiž že její stav nelze nijak - bez exaktní zkoušky v laboratoři - laicky prověřit. Prasknutí hadičky, jak vyplývá i ze sdělení pojišťoven publikovaných ve sdělovacích prostředcích, je nahodilou událostí patřící k nejčastěji řešeným pojistným událostem. Jako nejkratší doba jejich životnosti se uvádí pět let. Pokud se hovoří o době, kdy má smysl vypínat vodu, uvádí se„ třeba i víkend“, zatím ale nikdo nedoporučoval vypínat ji při opuštění prostoru na noc. Soud by se měl při svých úvahách pohybovat v mezích běžného chování obyčejného člověka a měl by aplikovat tzv. zdravý rozum, pak by sotva mohl dospět k závěru, že žalovaná zanedbala dohled nad svěřeným předmětem nájmu. V životě se dějí i nahodilé události a z toho důvodu se osoby pojišťují. Žalobkyně byla zřízena za účelem krytí pojistných rizik a musí počítat s tím, že ne vždy se může dočkat náhrady pojistného plnění. V daném případě pro přiznání takové náhrady není prostor. Navrhla, aby nesprávný a nespravedlivě vyznívající rozsudek soudu I. stupně byl změněn a žaloba byla zamítnuta.
7. Žalobkyně se s rozsudkem soudu I. stupně plně ztotožnila. Žalovaná dle jejího názoru neunesla břemeno tvrzení, natož důkazní ohledně toho, v čem měl jí prováděný dohled nad škodící věcí spočívat, nýbrž se omezila pouze na konstatování, že dohled vykonávat nemohla, a tudíž jej neprováděla. Jako nájemce přitom byla nepochybně osobou, kterou taková povinnost stíhala, a pokud se spoléhala na chybné informace od třetí osoby (pronajímatele), že pronajatý prostor je bez závad, nemá to žádný dopad do vztahu mezi ní a poškozeným, resp. žalobkyní jako jeho právním nástupcem. Je pak zcela bez významu, že žalující stranou je pojišťovna, která je zřízena„ za účelem krytí pojistných rizik“, neboť primárně jde o vztah mezi žalovanou jako škůdcem a původním poškozeným, jehož nárok následně přešel na žalobkyni. Bylo by nespravedlivé, pokud by škodu, jejímuž vzniku nemohla - na rozdíl od žalované - nijak zabránit, měla nést sama poškozená. Žalobkyně navrhla, aby rozsudek soudu I. stupně byl jako věcně správný potvrzen.
8. Městský soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 58 Co 156/2021-105 rozsudek soudu I. stupně změnil, žalobu zamítl a zavázal žalovanou k náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů. Uzavřel, že v řízení bylo prokázáno, že žalovaná užívala pronajaté prostory jako kancelář a že osoby vykonávající činnost pro žalovanou na ně (tedy na předmět nájmu jako takový) dohlížely způsobem odpovídajícím běžné péči při kancelářském provozu. Sotva však bylo možno po žalované spravedlivě požadovat, aby předvídala každý v budoucnu možný vznik škody a měla pod plnou kontrolou stav veškerých jednotlivých součástí, jimiž byl předmět nájmu tvořen. Prasknutí přívodní vodovodní hadičky se nedalo předvídat a nedalo se mu zabránit, a to ani v tom případě, že by ji žalovaná pravidelně prohlížela. Jestliže žalovaná nemohla ani tímto způsobem hrozící škodu odhalit a tím jí i zabránit, pak nedává smysl, aby jen z toho, že svou pozornost nezaměřovala přímo na samotnou přívodní hadičku k umyvadlu, bylo dovozováno, že podmínky liberačního důvodu dle výše citovaného § 2937 o. z. nesplňuje. Trvat na tom, aby žalovaná v intervalu mezi dvěma pracovními dny zavírala vodu, čímž by vzniku škody způsobené únikem vody z místa protržení hadičky zabránila, rovněž přesahuje rámec obvyklosti, který od ní bylo lze ať již v souvislosti s její prevenční povinností (§ 2900 o. z.) či dohledem nad předmětem nájmu rozumně vyžadovat. Prasknutí přívodní vodovodní hadičky je tedy třeba hodnotit jako nepředvídatelnou„ nešťastnou náhodu“, kterou žalovaná v rámci dohledu nad předmětem nájmu nemohla odvrátit, a za kterou proto ani nemůže nést odpovědnost.
9. V důsledku podaného dovolání Nejvyšší soud rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 25 Cdo 2342/2021-125 rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. Po citaci ust. § 2937 o. z. vyložil, že jde o zcela novou úpravu zakládající objektivní typ odpovědnosti za škodu (bez ohledu na protiprávnost a zavinění – viz § 2895 o. z.), pro nějž je rozhodující naplnění tzv. kvalifikované okolnosti, vycházející z více či méně samovolného působení věci, které je způsobilé vyvolat škodu. Jde o situaci, kdy věc působí sama od sebe, tj. z vnitřních důvodů, okolností či vlastností, které nejsou vyvolány způsobem jejího užívání. [příjmení] povinnou k náhradě je ten, kdo měl mít nad věcí dohled. Není rozhodující, zda jej skutečně vykonával, nýbrž zda byl povinen tak činit. Dohledem může být pouhá kontrola věci bez jejího používání i její aktivní využití, přičemž se pak dohled vlastně mění na požadavek správného zacházení. Pro případ, že nelze osobu povinnou dohledem určit, přenáší zákon povinnost k náhradě škody pomocí fikce na vlastníka věci. Liberační důvod se odvozuje od kvality prováděného dohledu, neboť škůdce se může povinnosti k náhradě zprostit, prokáže-li, že nezanedbal náležitý dohled. Jinými slovy platí, že zproštění odpovědnosti přichází v úvahu jen tehdy, prokáže-li ve sporu žalovaný škůdce, že nezanedbal náležitý dohled, tedy jej tíží břemeno tvrzení a břemeno důkazní. V projednávané věci je při posouzení rozsahu náležitého dohledu nutno zohlednit též okolnost, že žalovaná užívala nebytový prostor na základě nájemní smlouvy z [datum] o nájmu prostor sloužících podnikání (§ 2302 a násl. o. z.), v níž bylo sjednáno, že nájemce je povinen si hradit drobné opravy související s užíváním nebytových prostor a náklady spojené s běžnou údržbou. Jelikož občanský zákoník neříká, co se rozumí běžnou údržbou a drobnými opravami v případě nájmu prostor sloužících k podnikání, avšak umožňuje v ustanovení § 10 použití analogie, vychází se z úpravy těchto pojmů u nájmu bytu (§ 2235 a násl. o. z.) jako úpravy nejbližší, resp. z prováděcího předpisu vztahujícího se k této smluvní oblasti, jímž je nařízení vlády č. 308/2015 Sb., o vymezení pojmu běžná údržba a drobné opravy související s užíváním bytu (zejména ust. § 2, § 3, § 4 písm. e), g) cit. nařízení). Obdobně jsou pak upravena tato práva a povinnosti v ustanovení § 2207 o. z. (ve spojení s § 2302 věta druhá o. z.).
10. S ohledem na výše uvedené platí, že běžnou údržbu a drobné opravy související s užíváním prostoru sloužícího k podnikání provádí a hradí nájemce. Z toho plyne, že je povinností takovou údržbu svými silami a prostředky zajišťovat, a že její nesplnění je porušením zákonem uložené či smluvně ujednané povinnosti (§ 2910 a § 2913 o. z.) a může představovat též okolnost svědčící o zanedbání náležitého dohledu, tedy vylučující možnost uplatnění liberačního důvodu podle ust. § 2937 věty druhé o. z. Drobnými opravami se pak ve smyslu ust. § 4 písm. e) nařízení č. 308/2005 rozumí mimo jiné opravy a výměny uzavíracích armatur na rozvodech vody s výjimkou hlavního uzávěru pro byt (prostor sloužící k podnikání). Vedle toho zákon ukládá pravidelné prohlídky a udržování ve funkčním stavu k vodovodním součástem vyjmenovaným pod písm. g) tohoto ustanovení. Vznikla-li škoda na níže položeném nebytovém prostoru v důsledku úniku vody v horním nebytovém prostoru v návaznosti na prasknutí přívodní hadičky pod umyvadlem (nešlo o hlavní uzávěr pro nebytový prostor), jedná se o škodní následek nastalý v bezprostřední souvislosti s neplněním povinností žalované provádět běžnou údržbu a drobné opravy nájmu.
11. Uzavřel-li za dané situace odvolací soud, že žalovaná jako nájemce prostor nezanedbala náležitý dohled (ve smyslu § 2937 o. z.) nad přívodní hadičkou k umyvadlu, neboť její prasknutí je třeba hodnotit jako nepředvídatelnou„ nešťastnou náhodu“, kterou žalovaná v rámci dohledu nad předmětem nájmu nemohla odvrátit, není jeho právní posouzení správné, neboť právě takovou péči zákon v rámci snahy o efektivní předcházení vzniku škod na cizím majetku po nájemcích vyžaduje (srov. obdobně rozsudek Nejvyššího soudu z 28. 1. 2021, sp. zn. 25 Cdo 1817/2020, v němž šlo o podobnou situaci prasklého uzávěru vody pod umyvadlem v pronajatém bytě). Kromě toho nebylo zjištěno, co bylo důvodem havárie. Žalovaná o způsobu kontroly hadičky neuvedla nic, co by odůvodňovalo použití liberačního důvodu. Není ovšem povinností poškozeného (žalobce v soudním sporu) prokazovat, jak konkrétně a z jakých příčin nastalo působení věci samy od sebe, to musí tvrdit a prokazovat ten, kdo má nad věcí dohled, aby podle doložených okolností mohl soud učinit podložený závěr, že požadavku náležitého dohledu dostál. Závěr odvolacího soudu je v tomto ohledu předčasný a jeho rozhodnutí věcně nesprávné. [příjmení] tak na odvolacím soudu, aby opětovně posoudil oprávněnost uplatněného nároku, a to i z hlediska dalších v úvahu přicházejících ustanovení zákona k náhradě škody (viz též ust. § 2913 o. z. o povinnosti k náhradě z porušení smluvního ujednání).
12. Odvolací soud přezkoumal z podnětu podaného odvolání napadený rozsudek, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1, 5 o. s. ř.), vázán právním názorem dovolacího soudu, a po doplnění dokazování výpovědí jednatele žalované, svědkyně [příjmení] [jméno], svědkyně [jméno] [příjmení], předžalobní výzvou a doručenkou datové zprávy dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné.
13. Z výpovědi svědkyně [příjmení] při odvolacím jednání bylo zjištěno, že byla v rozhodné době zaměstnancem žalované, hadičku pod umyvadlem nikdy nekontrolovala, nebytové prostory, kde došlo ke škodní události, nebyly nové, nejednalo se o prostory po rekonstrukci, byly čisté – nově vymalované. Z doslechu se dozvěděla, že se v den havárie ochladilo, čemuž,,se přizpůsobil kotel, tlak v kotli, nebo něco takového“, proto došlo k prasknutí hadičky.
14. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že pracovala v rozhodné době u žalované jako uklízečka, z doslechu usuzuje, že hadička praskla,,,protože byla venku zima a byl nějaký tlak v kotli“. Prostory běžně uklízela, žádné závady tam nebyly.
15. Z výpovědi jednatele žalované [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že k protečení došlo v době, kdy žalovaná užívala nebytové prostory tři měsíce, realizovala zde podnikatelskou činnost. Nebytové prostory byly nově vymalované, vybavené novou podlahovou krytinou a nábytkem, byl zde realizován běžný úklid, důvod pro kontroly nebyl. K dotazu proč došlo k prasknutí hadičky sdělil, že nemá technické vzdělání, ale údržbář říkal, že,,asi změnou tlaku v potrubí“.
16. Podle § 2937 o. z. způsobí-li škodu věc sama od sebe, nahradí škodu ten, kdo nad věcí měl mít dohled; nelze-li takovou osobu jinak určit, platí, že jí je vlastník věci. Kdo prokáže, že náležitý dohled nezanedbal, zprostí se povinnosti k náhradě.
17. Co se rozumí běžnou údržbou a drobnými opravami v případě nájmu prostor sloužících k podnikání za použití analogie (§ 10 o. z.) upravuje nařízení vlády č. 308/2015 Sb., o vymezení pojmu běžná údržba a drobné opravy související s užíváním bytu. Drobnými opravami se rozumí dle ust. § 4 písm. e) nařízení č. 308/2015 Sb. jiné opravy a výměny uzavíracích armatur na rozvodech s výjimkou hlavního uzávěru pro byt (prostor sloužící k podnikání); zákon ukládá i pravidelné prohlídky a udržování ve funkčním stavu k vodovodním součástem vyjmenovaným pod písmenem g) tohoto ustanovení.
18. Bylo najisto postaveno, že žalovaná užívala nebytový prostor na základě nájemní smlouvy z [datum] o nájmu prostor sloužících podnikání (§ 2302 a násl. o. z.), v níž bylo sjednáno, že nájemce je povinen si hradit drobné opravy související s užíváním pronajatých nebytových prostor a náklady spojené s běžnou údržbou (čl. 9 smlouvy). Přívodní hadička k umyvadlu byla částečně přístupná (viz fotodokumentace a výpověď svědkyně [příjmení]); hadičky byly připojeny na tzv. roháčky, prostřednictvím kterých lze přívod vody uzavřít (viz fotodokumentace), nejednalo se o hlavní uzávěr vody pro tento nebytový prostor. Svědkyně [příjmení], bývalá zaměstnankyně žalované, při odchodu z kanceláře pouze vytahovala kávovar a konvici z elektro zásuvky, ničeho dalšího nečinila, a to ani ve vztahu k vodovodní instalaci (viz odst. 5 odůvodnění napadeného rozsudku).
19. Pokud jde o příčinu protečení vody, pak není povinností žalobkyně prokazovat, jak konkrétně a za jakých příčin nastalo působení věci samy od sebe, břemeno tvrzení a břemeno důkazní je na žalované, která měla nad věcí dohled, aby bylo možno podle doložených okolností učinit podložený závěr, že požadavku náležitého dohledu dostála. Odvolací soud tak poučil při odvolacím jednání žalovanou dle ust. § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. nechť tvrdí, z jakých příčin nastalo působení věci samy od sebe (prasknutí hadičky) a označí důkazy k prokázání takového tvrzení, kdy nesplnění povinnosti tvrzení a důkazní může mít za následek neúspěch ve sporu.
20. Žalovaná reagovala na výzvu odvolacího soudu podáním ze dne [datum], kdy poukázala na to, že se jednalo o nebytové prostory rekonstruované – nová výmalba, nová podlahová krytina a nově vybavené nábytkem, k čemuž označila důkazy (výpověď jednatele žalované, výpověď svědkyně [příjmení] [jméno] - bývalé sekretářky, [jméno] [příjmení] – bývalé uklízečky, potvrzení [právnická osoba] ze dne [datum]). Tvrdila, že hadička nebyla zjevně stará, neudržovaná, opotřebená, k prasknutí došlo materiálovou vadou, k čemuž označila důkazy (fotodokumentace pořízená likvidátorem žalobkyně, popř. výstup z prohlídky místa likvidátorem, výpověď svědkyně [příjmení] [jméno] - bývalé sekretářky, [jméno] [příjmení] – bývalé uklízečky, výpověď jednatele žalované [jméno] [příjmení]).
21. Žalobkyně se vyjádřila tak, že veškerou fotodokumentaci již předložila prvostupňovému soudu v souvislosti s podáním ze dne [datum] a zdůraznila, že stran příčin havárie tíží břemeno důkazní žalovanou. V replice ze dne [datum] namítla, že žalovaná opakovaně zdůvodňuje, proč žádný dohled nad škodící věcí nevykonávala, resp. že to nebylo možné. Nejvyšší soud vyložil, že pokud žalovaná žádný dohled nad věcí nevykonávala, nemůže se odpovědnosti za vzniklou škodu zprostit. Stejně tak je irelevantní, jakým způsobem informoval o stavu pronajatých prostor žalovanou pronajímatel. Judikatura vztahující se k ustanovení § 2937 o. z. je zcela ustálená v tom, že osobou povinnou k dohledu je nájemce, nemůže tak svou odpovědnost přenášet na pronajímatele. Pokud žalovaná poukazuje na to, že se na něj žalobkyně obrátila až„ se značným odstupem času od škodní události“, pak je takové konstatování v rozporu se skutečným vývojem věci, nadto je toto tvrzení pro posouzení věci irelevantní.
22. Tvrzení žalované stran charakteru nebytových prostor (nově vybavené kancelářským nábytkem, rekonstruované, kdy rekonstrukce spočívala v nové výmalbě, v provedené výměně podlahové krytiny k datu uzavření nájemní smlouvy) nesouvisí s příčinou protečení vody, resp. s tím, z jakých příčin nastalo působení věci samy od sebe (prasknutí hadičky), potud bylo nadbytečné provádět dokazování další fotodokumentací nebytových prostor. Relevantní je toliko tvrzení žalované, že k prasknutí hadičky došlo materiálovou vadou, k čemuž žalovaná označila důkazy. Žalovaná však neprokázala, že hadička praskla v důsledku vady materiálu, kterou by ani nebylo možno k okamžiku provádění dohledu seznat, byl-li by žalovanou prováděn. I pokud svědkyně [příjmení] a [příjmení] vypověděly, že jim je z doslechu známo, že došlo v den havárie ke změně tlaku v kotli v důsledku změny venkovní teploty, kdy změnu tlaku v potrubí připustil i jednatel žalované, který byl takto informován od údržbáře, pak změna tlaku v kotli sama o sobě nebyla příčinou vzniku škodní události, neboť pokud by tomu tak bylo, muselo by dojít k havárii vody - k prasknutí přívodních hadiček vody ve všech bytových či nebytových prostorách, které jsou na tento kotel (či přívodní potrubí) napojeny, což ani nebylo tvrzeno; k této okolnosti tak musela přistoupit další skutečnost, hadička byla opotřebená a tlaku nevydržela (praskla), přesto dohled nad ní nebyl žalovanou vykonáván, tedy žalovaná požadavku náležitého dohledu nedostála. Žalovaná však tvrdila, že hadička nebyla opotřebená, ale trpěla vadou materiálu, toto tvrzení však provedenými důkazy nebylo prokázáno. Nadto je nutno v této souvislosti poznamenat, že výpovědí svědkyně [příjmení], Terekhove i jednatele žalované nebylo prokázáno, že by v rozhodné době před škodní událostí byla přívodní hadička k umyvadlu měněna, jinými slovy, že by se jednalo o hadičku novou či zánovní. Žalovaná neunesla břemeno důkazní, že by příčinou vzniku škodní události byla vada materiálu hadičky, nezávislá na tom, zda byl dohled vykonáván či nikoliv, případně v jaké kvalitě byl vykonáván. Rovněž je irelevantní tvrzení žalované, pokud poukazovala na důvody, proč dohled nevykonávala, a to s ohledem na liberační důvod uvedený v ust. § 2937 odst. 1 věta druhá o. z. S odkazem na ust. § 2937 o. z. tak žalovaná odpovídá za vzniklou škodu, neboť důvod pro možnou liberaci dle ust. § 2937 odst. 1 věta druhá o. z. nebyl prokázán, rovněž tak ani skutečnost, že by příčinou vzniku škody byla materiálová vada hadičky.
23. Odvolací soud, vázán právním názorem dovolacího soudu, rovněž posuzoval oprávněnost uplatněného nároku i s odkazem na ust. § 2913 o. z.
24. Podle ust. § 2913 odst. 1 o. z. poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit. Povinnosti k náhradě se škůdce zprostí, prokáže-li, že mu ve splnění povinnosti ze smlouvy dočasně nebo trvale zabránila mimořádná nepředvídatelná a nepřekonatelná překážka vzniklá nezávisle na jeho vůli. Překážka vzniklá ze škůdcových osobních poměrů nebo vzniklá až v době, kdy byl škůdce s plněním smluvené povinnosti v prodlení, ani překážka, kterou byl škůdce podle smlouvy povinen překonat, ho však povinnosti k náhradě nezprostí (odst. 2).
25. Odpovědnost podle § 2913 odst. 1 o. z. je objektivní, zavinění se nezkoumá, vnitřní vztah škůdce ke vzniku škody je bez významu. Předpokladem vzniku odpovědnosti je porušení smluvní povinnosti škůdcem a vznik škody v příčinné souvislosti s porušením smlouvy. Tyto skutečnosti je povinen prokázat poškozený. Odstavec druhý citovaného ustanovení zakotvuje možnost liberace z důvodu překážky, která škůdci nezávisle na jeho vůli zabránila ve splnění smlouvy, a to jen tehdy, jde-li o překážku současně mimořádnou, nepředvídatelnou a nepřekonatelnou. Důkazní břemeno ohledně důvodu liberace tíží škůdce. Škůdce se nemůže zprostit odpovědnosti poukazem na překážky, jejichž původ leží na jeho straně (překážky z jeho osobních poměrů a ty, které podle smlouvy byl povinen překonat) a překážky, které vznikly až v době škůdcova prodlení se splněním smluvní povinnosti.
26. Žalovaná jako nájemce prostor byla povinna vykonávat náležitý dohled (ve smyslu § 2937 o. z.) nad přívodní hadičkou vody k umyvadlu (prohlížet a udržovat ve funkčním stavu tuto vodovodní součást, provádět opravy a výměny uzavíracích armatur na rozvodech dle ust. § 4 písm. e), g) nařízení č. 308/2015 Sb.), což vyplývalo z uzavřené nájemní smlouvy ze dne [datum]; bylo tak prokázáno, že žalovaná nesplnila povinnosti vyplývající z čl. 9 nájemní smlouvy. Vznikla-li škoda na níže položeném nebytovém prostoru v důsledku úniku vody v horním nebytovém prostoru v návaznosti na prasknutí přívodní hadičky pod umyvadlem (nešlo o hlavní uzávěr vody pro nebytový prostor), jedná se o škodní následek nastalý v bezprostřední souvislosti s neplněním smluvní povinností žalované provádět běžnou údržbu a drobné opravy nájmu, když jiná příčina vzniku škody (tvrzená materiálová vada hadičky), jak výše uvedeno, nebyla prokázána. První předpoklad odpovědnosti za škodu byl naplněn. V příčinné souvislosti s porušením čl. 9 nájemní smlouvy ze strany žalované došlo k úniku vody z horního nebytového prostoru do níže položeného nebytového prostoru právě v návaznosti na prasknutí přívodní hadičky pod umyvadlem, v důsledku čehož vznikla škoda ve výši [částka], neboť pojistné plnění v této výši žalobkyně vyplatila poškozené [právnická osoba] Liberační důvody jsou upraveny v ust. § 2913 odst. 2 o. z. Odpovědnosti za porušení nájemní smlouvy se žalovaná mohla zprostit, pokud by prokázala existenci překážky podle § 2913 odst. 2 o. z., která jí zabránila závazek ze smlouvy splnit, a to překážky mimořádné, nepředvídatelné a nepřekonatelné (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 3788/2019). V posuzovaném případě však žádné okolnosti nenasvědčovaly tomu, že by překážky takového charakteru, které by žalované bránily ve splnění jinak možné smluvní povinnosti zakotvené v čl. 9 nájemní smlouvy, nastaly; ostatně nebyly žalovanou ani tvrzeny.
27. S ohledem na výše uvedené shledal odvolací soud žalobní návrh důvodným, kdy žalobkyně má s odkazem na ust. § 2820 o. z. nárok na výše uvedené plnění.
28. Prodlení žalované posoudil dle ust. § 1970 o. z., žalovaná byla vyzvána k plnění předžalobní výzvou ze dne [datum] ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení výzvy, výzva byla doručena žalované dne [datum] (viz doručenka datové zprávy), dne [datum] se ocitla v prodlení, soud tak nemůže překročit návrhy účastníka a přisoudit více, proto zavázal žalovanou k zaplacení zákonného úroku z prodlení od [datum], včetně nákladů spojených s uplatněním pohledávky (§ 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).
29. Žalobkyně byla v řízení úspěšná, má tak právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení (§ 142 odst. 1 o. s. ř.) Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši [částka] z žalobního návrhu, odměna za 7 úkonů právní služby (převzetí zastoupení, kvalifikovaná předžalobní výzva, sepis žaloby, vyjádření ze dne [datum], účast u jednání dne [datum], účast u jednání dne [datum] a účast u jednání dne [datum]) dle § 7, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif) po [částka], 7 náhrad hotových výdajů po [částka] (§ 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb.) a 21 % DPH z odměny a náhrady hotových výdajů ve výši [částka] (§ 137 odst. 3 o. s. ř.), celkem [částka].
30. Odvolací soud s ohledem na výše uvedené rozsudek soudu I. stupně jako věcně správný podle § 219 o. s. ř. potvrdil.
31. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. a procesně úspěšné žalobkyni byla přiznána jejich náhrada, kterou tvoří soudní poplatek za dovolání ve výši [částka], odměna advokáta za 7 úkonů právní služby (vyjádření k odvolání ze dne [datum], účast u odvolacího jednání dne [datum], sepis dovolání, účast u odvolacího jednání dne [datum], dne [datum], dne [datum] a vyjádření ze dne [datum]) po [částka] (§ 7, § 8 odst. 1 a § 11 odst. 1 písm. d), g) vyhl. č. 177/1996 Sb.), odměna za jeden úkon právní služby [částka] za účast u odvolacího jednání dne [datum], při němž byl toliko vyhlášen rozsudek dle ust. § 11 odst. 2 písm. f) cit. vyhl., 8 náhrad hotových výdajů po [částka] (§ 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb.) a 21% DPH z odměny a náhrady hotových výdajů ve výši [částka] (§ 137 odst. 3 o. s. ř.), celkem [částka].
Proti tomuto rozhodnutí lze podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu České republiky prostřednictvím soudu I. stupně, jestliže rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o. s. ř.). Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud. Proti výroku o nákladech řízení dovolání není přípustné (§ 238 odst. 1 písm. h) o. s. ř.).