pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č. j. 28 C 220/2019-81,

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované zaplatit žalobkyni [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně od [datum] do zaplacení, a dále náhradu nákladů řízení [částka], do tří dnů od právní moci rozsudku.

2. Po provedeném dokazování soud vyšel ze zjištěného skutkového stavu, že žalovaná v rámci své podnikatelské činnosti, a nad rámec svého spoluvlastnického oprávnění užívá pozemek parc. [číslo] o výměře 924 m² – zastavěná plocha a nádvoří, na němž stojí stavba bez čp/če zapsané na [list vlastnictví] v obci a v katastrálním území Hrušky, u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Břeclav. Dále je spoluvlastníkem pozemku o velikosti ½ na parc. [číslo] o výměře 531 m² – zastavěná plocha a nádvoří, na kterém stojí stavba bez čp/če, zem. stavba, [list vlastnictví] v obci a v katastrálním území Hrušky, který je zapsán u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Břeclav na [list vlastnictví], pro obec a kat. území [obec]. [příjmení] druhé poloviny pozemku je žalovaná. Žalovaná je vlastníkem stavby bez čp/če O užívání uvedených pozemků ve vlastnictví žalobkyně mezi účastníky nebyla uzavřena žádná nájemní ani jiná smlouva. Užíváním pozemků se žalovaná na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila. Rozsah užívání pozemků v řízení soud zjistil místním šetřením dožádaným Okresním soudem [obec].

3. Žalobkyně za užívání pozemku vycházela z bezdůvodného obohacení ve výši [částka] m²/rok.

4. Po právní stránce soud nárok žalobkyně posoudil dle § 2991 zák. č. 89/2012 Sb. Při určení výše bezdůvodného obohacení vyšel z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1, sp. zn. 26 C 91/2017, kde byl znaleckým ústavem [právnická osoba], vypracován dne [datum] znalecký posudek, kterým znalec určil cenu nájmu za předmětné pozemky na [částka] /rok za období od [datum] do [datum], ve výši [částka] za období od [datum] do [datum]. Soud dospěl k závěru, že nebylo nutno vyhotovovat nový znalecký posudek, když je zřejmé, že cena nájmu za období od roku [rok] do roku [rok] (žalované období) neklesla, naopak stoupla.

5. V řízení, vedeném před Obvodním soudem pro Prahu 1 sp. zn. 26 C 91/2017, se žalobkyně domáhala po žalované bezdůvodného obohacení za stejné pozemky za období od [datum] do [datum], kdy byla znaleckým posudkem stanovena cena nájmu pozemku částkou 19,87/m² /rok.

6. Vzhledem k tomu, že žalobkyni se podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, soud žalobě vyhověl. Zamítl další návrhy na provedení dokazování, protože provedenými důkazy byly zjištěny všechny relevantní skutečnosti, na základě kterých mohl soud ve věci rozhodnout. Žalovaná dluh neuhradila, a to ani po výzvě, proto přiznal soud žalobkyni i úroky z prodlení dle § 1987 zák. č. 89/2012 Sb.

7. Proti rozsudku podala žalovaná včas odvolání. V jeho následném odůvodnění namítla, že nebylo dostatečně zjištěno, že dotčené pozemky vůbec užívá, eventuálně, v jakém rozsahu. Dle žalované jsou provedené důkazy nedostatečné a závěry z nich dovozené jsou navýsost sporné. Dále se soud nezabýval tím, zda je žalovaná užívá bez spravedlivého důvodu ve smyslu § 2991 zák. č. 89/2012 Sb. Žalovaná dle svého názoru ani nebyla dostatečně vyzvána k doplnění rozhodných skutečností. Naopak si není jista, zda byly řádně jako důkazy označené znalecké posudky, na kterých soud staví své rozhodnutí. Po vydání napadeného rozsudku žalovaná zjistila, že ve věci sousedních pozemků byl vypracován znalecký posudek [číslo] ve kterém znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] dospěl k závěru o dramaticky nižší výši obvyklého nájemného v místě, byť o několik málo let dříve, kdy nájem v Kč za m² činil jen jednotky korun. Jako důkaz navrhla tento znalecký posudek. Rovněž dle žalované z napadeného rozsudku jasně neplyne za jaké období je žalobkyni přiznán nárok na vydání bezdůvodného obohacení, což je, zvláště za situace, kdy lze, bohužel, očekávat další žalobu v této věci, velký nedostatek. Rozsudek označila za nepřezkoumatelný a navrhla jeho zrušení a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

8. Žalobkyně ve vyjádření k odvolání vyvracela argumentaci tam uvedenou. K námitce žalované ohledně rozsahu užívání dotčených pozemků poukázala na to, že ten byl předmětem dokazování, byl proveden důkaz ohledáním na místě samém dne [datum], kdy bylo jednoznačně zjištěno, že pozemky parc. [číslo] jsou zastavěny stavbou bez čp/če ve vlastnictví žalované, a že nezastavěné části pozemku před a za stavbou jsou zpevněny betonovými plochami, jsou užívány žalovanou jako manipulační plochy okolo budovy, a je z nich přístup do budovy žalované. Dále bylo jednoznačně prokázáno, že budova bez čp/če, je užívána pro provozní účely žalované. Pozemky se nacházejí v oploceném areálu bývalého Zemědělského družstva [obec] a provozní areál žalované je rovněž samostatně uzavřen oplocením, přístup do areálu je přes bránu, kterou obsluhují pracovníci žalované.

9. Předmětem dokazování bylo i to, zda žalovaná nemá právo užívat dotčené pozemky bezplatně, a bylo jednoznačně prokázáno, že žalované nesvědčí žádný právní titul k bezplatnému užívání. Odkázala na § 13 zák. č. 89/2012 Sb. Mezi účastníky tohoto řízení již v minulosti byly vedené soudní spory o zaplacení peněžitých částek z titulu vydání bezdůvodného obohacení, kdy skutkové okolnosti byly ve všech řízeních stejné. Rozsah užívání byl opakovaně předmětem dokazování ve věci soudních řízení vedených u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 41 C 26/2014, sp. zn. 26 C 91/2017 a sp. zn. 23 C 172/2015. Soudy dospěly ke skutkovému zjištění, že žalovaná užívá pozemky v celé výměře, žalobkyně byla z užívání svých pozemků zcela vyloučena, resp. v případě pozemku parc. [číslo] byla vyloučena z užívání svého spoluvlastnického podílu. K námitce výše bezdůvodného obohacení poukázala na to, že se žalobou domáhala vydání bezdůvodného obohacení ve výši [částka] /rok, kdy uvedená částka je cenou v místě a čase obvyklou a odpovídá částkám, které požaduje po žalované k zaplacení za předcházející období či za období následné, a které byly žalobkyni pravomocně přiznány soudními rozhodnutími, a žalovanou v rámci exekučního řízení i zaplaceny.

10. K námitce žalované ohledně existence znaleckého posudku na jiné pozemky uvedla, že žalovaná uvádí, že tuto skutečnost zjistila po vydání rozsudku soudu prvního stupně. Tato námitka však není důvodná. Již z protokolu o jednání ze dne [datum] vyplývá, že zde právní zástupce žalované na tento znalecký posudek odkazoval, když se jedná o řízení vedené u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 108 C 116/2014. Posudek však ze strany žalované v průběhu prvního jednání ve věci nebyl označen k provedení důkazu. Návrh na doplnění dokazování spisem Okresního soudu v Břeclavi sp. zn. 108 C 116/2014 byl učiněn po koncentraci řízení. K tomuto řízení dále žalobkyně uvedla, že Krajským soudem v Brně v řízení vedeném pod sp. zn. 14 Co 85/20219 (zřejmá písařská chyba), bylo nařízeno vypracování revizního znaleckého posudku na obvyklou cenu nájmu pozemků dotčených žalobu. Krajský soud v Brně tak vyhověl námitkám žalobkyně proti zpracovanému znaleckému posudku Ing. [příjmení], že stanovená cena nájmu není cenou v místě a čase obvyklou. Návrh žalované je v rozporu se zásadou koncentrace řízení. Důvodná není ani další námitka žalované, že není specifikováno období, za které byl nárok přiznán, neboť v odůvodnění svého rozhodnutí soud toto období specifikoval. Navrhla potvrzení napadeného rozsudku.

11. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek i řízení, které předcházelo jeho vyhlášení (§ 205, § 205a, § 212 o. s. ř.), a odvolání neshledal důvodné.

12. Soud prvního stupně založil své rozhodnutí na dostatečně zjištěném skutkovém stavu vzhledem k tomu, co účastníci řízení uvedli, a co vyšlo provedeným dokazováním najevo. Z obsahu spisu se podává, že se jedná již o několikátý spor mezi týmiž účastníky, týkající se stejného předmětu řízení, pouze za různá časová období. Žalovaná uplatnila v řízení obranu, že soud neprokázal její užívání předmětných pozemků a nezabýval se tím, zda jí, případně nesvědčí právo bezplatného jejich užívání. Tato odvolací argumentace je vyvrácena provedeným dokazováním Okresním soudem v Břeclavi, kdy bylo provedeno místní ohledání, kterým bylo prokázáno, že sporné pozemky žalovaná užívá, když se dokonce nacházejí v oploceném areálu. Skutečnost, že by snad žalované svědčilo právo bezplatného užívání, je věcí, kterou musí žalovaná sama tvrdit a zejména prokázat, není úkolem soudu ve sporném řízení zajišťovat důkazy ve prospěch jedné či druhé strany sporu. Ostatně ani v podaném odvolání žalovaná neuvádí jakékoliv tvrzení, které by této její odvolací argumentaci svědčilo. Je tedy zřejmé, že obě uplatněné námitky jsou zcela ryze účelové a jsou v rozporu s provedeným dokazováním v řízení.

13. Byla vyvrácena i odvolací námitka směřující k výši přiznaného bezdůvodného obohacení. Je navíc s podivem, že žalovaná se takto brání současně s tvrzením, že pozemky neužívá, případně, že by jí snad mělo právo svědčit užívat je bezplatně, a současně očekává další spory v téže věci. Argumentace znaleckým posudkem v jiném sporu a týkající se jiných pozemků, a v jiném časovém období, není relevantní pro posouzení správnosti napadeného rozsudku. Žalobkyně navíc ve svém vyjádření poukázala na to, že tvrzení žalované není zcela správné, neboť znalecký posudek vypracovaný v jiném řízení, bude revidován posudkem znaleckým revizním. Z odůvodnění napadeného rozsudku se pak podává, že období, které je mezi účastníky řešeno, je období roku 2017 Ani v tomto tedy nelze rozsudek označit za nepřezkoumatelný. Žádná z uplatněných odvolacích námitek žalovanou tedy nebyla důvodná.

14. S odkazem na výše uvedené, když pochybení nebylo shledáno ani ve výroku o náhradě nákladů řízení, byl napadený rozsudek jako věcně správný dle § 219 o. s. ř. potvrzen.

15. Žalobkyně byla plně procesně úspěšná i v odvolacím řízení a dle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. jí přísluší náhrada nákladů řízení za dvě paušální náhrady po [částka], a dále náklady cestovného ze [obec] do [obec] a zpět, když odvolací soud dal žalobkyni souhlas k použití osobního vozidla pro dostavení se k soudu.