Rozhodnutí 55 CO 360/2022-93

1. Napadeným rozsudkem soud rozhodl výrokem I., tak že hned nepromíjí žalobci zmeškání lhůty k podání žaloby, dalším výrokem I. řízení částečně zastavil, výrokem II. uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku [částka] s 10 % úrokem z prodlení ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení do 15 dnů od právní moci rozsudku a výrokem III. uložil žalobci povinnost zaplatit žalované náklady řízení [částka] do 15 dnů od právní moci rozsudku.

2. Žalobce se domáhal zadostiučinění za nemajetkovou újmu v souvislosti se svým trestním stíháním, v rámci něhož byl pravomocně zproštěn obžaloby. Žalovaná na žalobcův nárok uhradila částku [částka] a odškodnila i další nároky uplatněné v rozšíření žaloby. Následně byla žaloba vzata zpět a soud se zabýval pouze zbývající částí nároku, představující náhradu nákladů obhajoby. Žalobě vyhověl, pouze pokud jde o přiznání požadované DPH z jednotlivých úkonů obhájkyně žalobce v posuzovaném trestním řízení. Přiznáním odškodnění za tyto úkony žalovaná uznala oprávněnost těchto úkonů a v řízení bylo doloženo, že obhájkyně žalobce je plátkyní DPH. Tato daň byla přiznána z úkonů, které byly vyúčtovány v rozsahu [částka]. Z toho 21 % sazba činí částku [částka] a ta byla, včetně příslušenství výrokem III. přiznána. Výrok o náhradě nákladů řízení vycházel z ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalovaná měla procesní úspěch v rozsahu 98,59 % nákladů. Požadovala přitom nahradit 6 úkonů po [částka], z toho poměrný úspěch žalované ve věci činí [částka].

3. Proti oběma výrokům pod bodem I. podala žalovaná včas odvolání, když navrhla, ohledně výroku I., aby ohledně neprominutí zmeškání lhůty byl tento výrok zrušen a další výrok o částečném zastavení řízení pod bodem I. byl potvrzen. Dále navrhla, aby byl změněn výrok II. ohledně úrokové sazby, když žalobci náleží pouze úroková sazba v rozsahu 8,25 % ročně, nikoliv 10 % ročně. Dále požadovala přiznání nákladů odvolacího řízení.

4. Žalobce se k odvolání žalované nevyjádřil.

5. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu I. stupně dle § 212, § 212a odst. 1, 5 o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalované je nutno zčásti odmítnout, zčásti bylo shledáno důvodným pouze ve vztahu k výroku II. ohledně příslušenství pohledávky.

6. Proti výroku o prominutí zmeškání lhůty ve smyslu § 202 odst. 1 písm. c) o. s. ř. jednak není odvolání přípustné, jednak tím bylo rozhodnuto ve vztahu k žalobci a žalovaná není subjektivně legitimována ve smyslu § 218 písm. b) o. s. ř. k podání odvolání, neboť k tomu není oprávněna. Odvolání může podat jen účastník, jemuž nebylo rozhodnutím soud I. stupně vyhověno nebo mu byla rozhodnutím způsobena určitá újma na jeho právech. Toto pravidlo nelze vztáhnout k usnesení o zastavení řízení, které fakticky znamená úspěch žalované. Ve vztahu vůči oběma výrokům označeným I. ohledně neprominutí zmeškání lhůty a částečnému zastavení řízení, bylo proto odvolání žalované odmítnuto.

7. Ke změně rozhodnutí došlo pouze ve vztahu k napadenému výroku II. a to postupem dle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. ohledně výše sazby příslušenství pohledávky z částky [částka].

8. Dle § 2 vyhlášky č. 351/2013 Sb. v platném znění, kterým se určuje výše úroků z prodlení, výše tohoto úroku odpovídá ročně výši reposazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž k prodlení došlo, zvýšené o 8 % bodů. [příjmení] sazba [obec] národní banky činila přitom v době od [datum] do [datum] 0,25 %, s připočtením o 8 % bodů tak činí správná výše této sazby 8,25 %.

9. Výrok o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů vyplývá ve smyslu ustanovení § 224 odst. 2 o. s. ř. ze skutečnosti, že došlo k částečné změně rozhodnutí soudu I. stupně a odvolací soud proto rozhodoval i o náhradě nákladů za řízení před obvodním soudem. Soud I. stupně v této fázi řízení správně vypočetl výši náhrady nákladů řízení dle poměrného úspěchu ve věci. [příjmení] [částka] odpovídá s ohledem na poměrnou výši procesního úspěchu žalované 98,59 %. V odvolacím řízení byla žalovaná ve větší části neúspěšná, a proto v souvislosti s odvolacím řízením jí žádné náklady nebyly přiznány. Za řízení před soudy obou stupňů proto odvolací soud rozhodl tak, že žalované náleží nahradit ze strany žalobce částku [částka].