Rozhodnutí 55 Co 350/2023-592

1. Žalovaná podala včasné odvolání proti rozsudku, kterým jí soud I. stupně uložil zaplatit žalobkyni [částka] s 8,05 % úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení (doplňujícím rozsudkem byla žaloba co do [částka] s příslušenstvím pravomocně zamítnuta) a rozhodl o nákladech řízení.

2. Vytýkala soudu nesprávná a neúplná skutková zjištění, nesprávné právní posouzení věci a zejména nedostatečné odůvodnění. Z výslechu svědků (zejména [jméno], [jméno], [adresa]) vyplývá, že provedení zkoušky chlazení prostřednictvím zapůjčené chladicí jednotky bylo zmařeno tím, že předchůdkyně žalobkyně žalované poškodila topný systém, aniž by to ohlásila, tudíž systém nešlo natlakovat. Proto byla jednotka vrácena a následně zakoupena jiná, silnější. Soud však nesprávně uzavřel, že zkouška proběhla, nebyla zmařena a od té doby byla jednotka využívána. To je v rozporu i s předchozím závěrem odvolacího soudu, že žalovaná vznik škody co do důvodu uznala.

3. Soudu I. stupně přitom bylo uloženo odvolacím soudem, aby se zabýval námitkou započtení vznesenou žalovanou v rozsahu [částka] tvořenou nároky žalované na náhradu škody za náklady na: zjištění závady a její opravu, vypuštění a napuštění soustavy, pronájem chladicí jednotky, její montáž a demontáž a na spotřebu elektřiny touto jednotkou. Rovněž výrok nákladový nebyl řádně odůvodněn. Navrhla rozsudek změnit tak, že se žaloba zamítá a pro případ zrušení rozsudku přikázání věci jinému soudci, vzhledem k délce řízení i vadám tohoto i předchozích rozhodnutí.

4. Žalobkyně označila námitky žalované za nedůvodné. Soud vyšel ze zjištění, že předmětnou chladicí jednotku žalovaná dodnes používá, tudíž zkouška byla úspěšná. To vyplynulo z výpovědí svědků. Tvrzení žalované, že následně pořídila silnější chladicí jednotku, je nepřípustnou skutkovou novotou, a navíc nemá oporu v důkazech. Kromě toho, náklady na zapůjčení jednotky a spotřebovanou elektřinu by musela vynaložit tak jako tak, tudíž jí žádná škoda nevznikla.

5. Pokud jde o započtení částky [částka] z titulu náhrady části tvrzené škody, tyto pohledávky jako nejisté nebylo možno započítat. K tomu odkázala na vyjádřeni své právní předchůdkyně z [datum] a [datum]. Jediným započtením tak bylo to z [datum], s fakturací splatnou [datum] přičemž v době vystavení faktury již byla pohledávka promlčena. Navrhla proto rozsudek jako správný potvrdit.

6. Žalovaná v následném vyjádření poukázala na závěry odvolacího soudu v této věci ohledně nedůvodnosti tvrzení o promlčení (korespondence mezi stranami po započtení není rozhodná) i ohledně nutnosti zabývat se předchozím započtením částky [částka]. U pojišťovny ostatně předchůdkyně žalobkyně škody v původní výši [částka] uplatnila, nicméně strany po prvním započtení dohodly výši [částka]. Tvrzení o úspěšnosti původní zkoušky topného systému se opírá jen o nepřesné vyjádření svědka Kysilky. Dále se vyjádřila k technickým aspektům a otázce původních jednání mezi stranami, které nyní žalobkyně v rozporu s dobrými mravy popírá, resp. zpochybňuje.

7. Odvolací soud rozsudek včetně jemu předcházejícího řízení přezkoumal dle §§ 212, 212a o. s. ř. přičemž nejprve zopakoval některé z provedených důkazů z nichž soud v rozsudku žádná zjištění neučinil, jakkoli směřují ke skutkovým tvrzením pro rozhodnutí významným, jimiž se soud I. stupně jinak zabýval (§ 213 odst. 2, 3 o. s. ř.).

8. Odvolatelce lze dát za pravdu v tom, že soud I. stupně se nezabýval otázkou předchozího započtení částky [částka] jakožto části pohledávky na náhradu tvrzených škod způsobených předchůdkyní žalobkyně, ačkoli odvolací soud v předchozím rozhodnutí mu toto uložil. Tato otázka má dílčí význam pro posouzení výše jednotlivých tvrzených nároků, které žalovaná započetla proti pohledávce žalobkyně na doplatek ceny díla, o jejíž výši nebylo pochyb.

9. Námitka žalobkyně, že toto předchozí započtení nemělo účinky, ježto mělo jít o pohledávky nejisté, nemůže přinést žalobkyni příznivější výsledek, neboť pokud by byla námitka důvodná, znamenalo by to jen tolik, že pohledávka žalované vůči žalobkyni (pokud by byla důvodná) by byla vyšší.

10. Odvolací soud vychází z toho, že dle tvrzení žalované k tomuto započtení došlo a žalobkyně zde uplatňuje k započtení jen zbylou část tvrzených pohledávek v rozsahu [částka]. Bylo tedy nejprve třeba vyjít z tohoto prvního započtení (bez zřetele k tomu, zda jím žalovaná způsobila zánik jiné pohledávky či nikoli) aby bylo možno specifikovat výši tvrzených pohledávek uplatněných k započtení v tomto řízení.

11. Žalovaná tvrdila, že celková výše škody činila [částka] a sestávala z pohledávek:

1) [částka] za nalezení místa poškození, opravu, vypuštění a napuštění systému

2) [částka] za pronájem jednotky

3) [částka] za montáž a demontáž jednotky

4) [částka] za elektřinu spotřebovanou jednotkou přičemž uvedla, že tyto pohledávky v rozsahu [částka] započítává (dopis z [datum]) „poměrně“ proti jiné faktuře.

12. Součet těchto nároků činí 100 % a jejich poměrné rozdělení odpovídá podílu té které pohledávky na celku. Nárok 1) z toho tvoří 2,3 %, nárok 2) 37,6 %, nárok 3) 16,4 % a nárok 4) 43,67 %.

13. Po odečtení těchto podílů by výše tvrzených nároků započtená proti žalovanému nároku činila u jednotlivých nároků:

1) [částka]

2) [částka]

3) [částka]

4) [částka] a po prvním započtení uplatněných [částka].

14. Následně bylo třeba posoudit důvodnost, popř. výši těchto nároků, aby bylo možno učinit závěr o tom, zda popř. v jakém rozsahu žalovaná pohledávka zanikla započtením.

15. Soud I. stupně uznal zánik žalované pohledávky v rozsahu [částka] s příslušenstvím a v tomto rozsahu je rozsudek pravomocný. Odvolací soud se proto dále nárokem 1) nezabýval. Ohledně dalších nároků soud I. stupně vyšel ze závěru, že žalované škoda nevznikla, protože zapůjčenou jednotku žalovaná koupila, odzkoušení s ní proběhlo, tudíž předmětné nároky nejsou škodou, nýbrž náklady, které by musela žalovaná tak jako tak vynaložit (bez ohledu na škodní událost).

16. Jinak ovšem nepovažuje odvolací soud výsledný závěr soudu I. stupně za správný. Z provedených důkazů nevyplývá, že by chladicí jednotka zapůjčená žalovanou zůstala na místě a byla bez dalšího využitelná k provedeným zkouškám. Tento závěr učinil soud I. stupně toliko ze selektivně vybrané části výpovědi svědka [jméno]. Nekoresponduje ovšem s výpověďmi dalších svědků ani se závěrem, uvedeným rovněž soudem I. stupně, že „V podstatě všichni svědci vypověděli o porušeném critallovém vedení a o nemožnosti provést zkoušku chlazení v srpnu 2013.“ Právě tento závěr považuje odvolací soud za správný, neboť odpovídá i tomu, že předchůdkyně žalobkyně škodu co do důvodu původně uznávala, a je v souladu i s listinnými důkazy provedenými odvolacím soudem, jež budou uvedeny dále.

17. Otázka následného osudu zapůjčené chladicí jednotky, tedy zda si žalovaná následně koupila a nainstalovala tuto, anebo jednotku jinou, pak není významná, neboť rozhodné je, že žalovaná vynaložila náklady na provedení zkoušek systému se zapůjčenou jednotkou, přičemž tyto byly v důsledku porušení potrubí předchůdkyní žalobkyně při provádění díla vynaloženy zbytečně, čímž se majetek žalované snížil bez dosažení protihodnoty a vznikla jí tak škoda v příčinné souvislosti s porušením povinnosti provádět dílo s náležitou péčí a vyvarovat se způsobení škod. Otázka, jak následně žalovaná řešila situaci a jakým způsobem se rozhodla realizovat pro další období vytápění objektu, tak na vzniku škody již ničeho nemění.

18. Z faktury vystavené [datum] AHI CARRIER s. r. o. vůči žalované na č. l. 47 spisu vyplývá, že tato požadovala za zapůjčení chladící jednotky 30 RA140 včetně dovozu, šéfmontáže a uvedení do provozu [částka].

19. Z faktury vystavené [právnická osoba]. 4. 9. 13 na č. l. 48 spisu a soupisu prací na č. l. 50-51 spisu vyplývá, že tato firma účtovala žalované původně [částka] za připojení chladicí jednotky Carrier „OS [adresa]“. Práce sestávaly z propojení, měření, odpojení, zaslepení, přesunu jednotky, dopravy. Následně (č. l. 49) vystavila uvedené firma žalované dobropis „dle skutečného stavu“ na [částka], tudíž tyto náklady činily původně [částka].

20. Z těchto listin ve spojení s důkazy uvedenými výše má odvolací soud za prokázáno, že žalované škody uvedené jako nároky 2) a 3) vznikly a jejich výše po zkrácení prvním započtením činí [částka] u nároku 2) /pozn.: žalovaná požadovala z tohoto titulu již u prvního započtení částku nižší než plná fakturovaná výše/ a [částka] u nároku 3).

21. Odpovědnost předchůdkyně žalobkyně za tyto škody vyplývá z ust. §§ 373 a 380 obchodního zákoníku, přičemž k nedůvodnosti námitky promlčení se již odvolací soud vyjádřil. V rozsahu uvedených částek tedy nárok nabytý žalobkyní započtením zanikl.

22. Odvolací soud dále doplnil dokazování i k nároku 4) za zbytečnou spotřebu elektřiny. Z emailu žalované (ing. Chaloupka) předchůdkyni žalobkyně ([jméno FO]) z [datum] (č. l. 61 resp. 109 spisu) vyplývá, že po přepočtu byla nadbytečná spotřeba elektřiny (náklad na chlazení) vypočtena na 5.524 kWh což při ceně [částka]/kWh činí [částka]. Tento rozdíl oproti původně uplatňované částce vysvětluje následně zástupce žalované v dopisu ze [datum] (č. l. 194) s tím, že zařízení neběželo na plný výkon a jde o rozdíl spotřeby oproti období července a srpna 2012. Skutečná výše nároku ad 4) tedy činila [částka] před prvním započtením.

23. Jelikož žalovaná již v rámci prvního započtení na tento nárok započetla částku přes 62 tisíc Kč, zanikla tak celá tato pohledávka a nebylo možno ji znovu započítávat.

24. Výsledně tedy v situaci, kdy nebylo sporu o existenci a důvodu žalované pohledávky včetně její aktuální výše shledal, že zanikla započtením nároků ad 2) a 3) v rozsahu celkem [částka], tudíž žaloba je důvodná co do částky [částka] s příslušenstvím. V tomto rozsahu tedy byl rozsudek dle § 219 o.s.ř. potvrzen, v rozsahu [částka] s příslušenstvím byl dle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. změněn a žaloba zamítnuta.

25. Vzhledem k částečné změně rozsudku rozhodl odvolací soud znovu o nákladech prvostupňového řízení spolu s náklady řízení odvolacího. Vyšel z toho, že nakonec měla převážný úspěch ve věci žalovaná. Z hlediska předmětu řízení v prvním stupni měla úspěch v rozsahu 63,68 %, tudíž podle § 142 odst. 2 jí náleží náhrada účelně vynaložených nákladů v rozsahu 27,36 %. V odvolacím řízení po zmenšení předmětu řízení činí úspěch žalované 63,78 %, tudíž jí náleží náhrada v rozsahu 27,56 % nákladů.

26. Náklady žalované v prvním stupni sestávají z paušální odměny nezastoupeného účastníka [částka] (za vyjádření k žalobě) a dále z nákladů právního zastoupení. Při ceně předmětu řízení [částka] činí odměna za úkon právní služby [částka], paušální náhrada hotových výdajů [částka]/úkon. Účelnými úkony shledal odvolací soud přípravu a převzetí zastoupení, účast zástupce u jednání v červnu, srpnu a listopadu 2017, vyjádření k věci k výzvě soudu z listopadu 2017, dále v rozsahu 2 odměn za účast u jednání přesahujícím 2 hodiny v lednu 2018, účast u jednání v květnu, srpnu a říjnu 2018, závěrečný návrh k výzvě soudu, dále za účast u jednání v lednu 2019, ve výši poloviny odměny za účast u vyhlášení rozhodnutí v únoru 2019, dále za vyjádření k odvolání z března 1019, účast u jednání v červenci 2020, září 2021, květnu 2022, závěrečně vyjádření k výzvě soudu z června 2022, účast u jednání v červenci 2022, podání odvolání, účast u jednání v červnu 2023, závěrečné vyjádření k výzvě soudu, účast u jednání v červenci 2023, poloviční odměna náleží za účast u vyhlášení rozhodnutí v červenci 2023, odměna v poloviční výši náleží za účast u druhého jednání v říjnu 2018, kde nedošlo k projednání věci Za účast u neuskutečněného jednání v červnu 2021 náleží odměna za zmeškaný čas v poloviční výši (bez režijního paušálu). Další podání soudu v podobě doplnění tvrzení, replik či dalších vyjádření neshledává odvolací osud účelnými, neboť soudní jednání se řídí zásadou přímosti a ústnosti, tudíž zpravidla je namístě argumentaci přednést u soudního jednání (nejde o řízení korespondenční). Celkem tak odměna + náhrada za zmeškaný čas odpovídá 24násobku [částka], tj. [částka]. Paušální náhrada je 25 x 300 = [částka]. Po zvýšení o 21 % DPH tak celková výše nákladů činí [částka] plus [částka] a [částka] za soudní poplatek z odvolání, tj. [částka]. Z toho 27,36 % činí [částka].

27. Náklady odvolacího řízení sestávají z odměny a paušálních náhrad za 3 úkony právní služby (sepsání odvolání, účast u 2 jednání) přičemž odměna vzhledem předmětu řízení [částka] činí [částka]/úkon (paušální náhrady beze změny). Po přičtení 21 % DPH z odměn a paušálních náhrad je to celkem [částka] z čehož 27,56 % činí [částka].

28. Celkem tak žalované náleží náhrada nákladů ve výší [částka]. Při vyhlášení rozhodnutí došlo k početní chybě (počítáno o jeden úkon + paušální náhradu a DPH v prvním stupni více) tudíž má toto vyhotovení rozsudku současně povahu opravného usnesení dle § 166 o. s. ř.