pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu o uložení povinnosti žalovanému provést do tří měsíců od právní moci rozsudku nápravná opatření definovaná v bodech 5.1 a 5.2 posudku„ Rozvaha nápravných opatření pro omezení vlhkosti obvodového zdiva bytové jednotky [číslo] bytového domu [ulice a číslo] č. 2017 [číslo] – [příjmení], vypracovaný spol. [právnická osoba], [IČO], zpracovaný v období únor – březen 2018“, který je nedílnou součástí rozsudku, a to:

a) v konstrukcích do ulice – aplikace svislé hydroizolace na konstrukcích v kontaktu s terénem – obvodová drenáž – opatření proti vzlínání vody svislými konstrukce – injektáž.

b) v konstrukcích směrem do dvora – aplikace svislé hydroizolace na konstrukcích kontaktu s terénem – oprava vnějších omítek a klempířských prací.

2. Výrokem II. byla zamítnuta žaloba o uložení povinnosti žalovaného zdržet se průniku vody a vlhkosti ze společných částí nemovité věci v předmětné nemovitosti ve výroku specifikované.

3. Výrokem III. žalovanému nebyla přiznána náhrada nákladů řízení a výrokem IV. nebyla přiznána náhrada nákladů řízení státu ve vztahu ke každému z účastníků.

4. Podle odůvodnění se žalobkyně domáhala vůči žalované, aby se zdržela průniku vody a vlhkosti ze společných částí nemovité věci pozemku [parcelní číslo], jehož součástí je stavba [parcelní číslo] v k. ú. [část obce], obec Praha, zapsané na [list vlastnictví], vedeného pro kat. úz. hl. m. [příjmení]; dále, aby provedla nápravná opatření definovaná v bodě 5.1 a 5.2 posudku: Rozvaha nápravných opatření pro omezení vlhkosti obvodového zdiva bytové jednotky [číslo] nacházející se v předmětné budově.

5. Mezi účastníky nebylo sporným, že vliv na vzlínání vlhkosti v bytě žalobkyně má transport vlhkosti ze dvora sousedního domu, když žalobkyně vyzývala kromě zásahu uvedených v petitu žaloby i k omezení transportu vlhkosti ze dvora sousedního objektu. Rovněž mezi účastníky nebylo sporu o tom, že v mezidobí, na základě smíru, který byl uzavřen mezi účastníky v řízení vedeném u téhož soudu pod [anonymizováno] [spisová značka] došlo k provedení stavebních úprav na sousedním objektu – domu [adresa].

6. Při místním šetření provedeném v bytovém domě [adresa] na adrese [adresa], že dům je ve svahu nad domem č. orientační 10. Dvůr předmětného domu č. o. 10 sousedí s opěrnou zdí, na které se nachází terasa domu [adresa]. Při místním šetření dne [datum] byla tato opěrná zeď podmáčená. Byla zjištěna značná vlhkost v suterénu domu na společné chodbě. Společné sklepy domu byly také vlhké, na některých místech se nacházela plíseň. Přímo v bytě žalobkyně k tomuto datu soud zjistil, že v kuchyni bytu na stěně směřující do dvora je opadávající omítka a malba. Na omítce byly známky podmáčení. V obývacím pokoji, který se nachází naproti kuchyni, byla v prostoru pod oknem podmáčená malba na zdi vedoucí do ulice. I zde byla odlupující se omítka a zeď byla vlhká. V dalším pokoji, což je ložnice napravo od vchodových dveří soud neshledal žádné viditelné známky vlhkosti. V bytě, který se nachází v prvním podlaží domu (byt nájemce P. [příjmení]), nebyly shledány žádné známky vlhkosti, a to ani na obvodové zdi, která směřuje do dvora předmětného domu.

7. Ze znaleckého posudku znalce [jméno] [příjmení], vypracovaného dne [datum] soud vzal za prokázané, že oba posuzované bytové domy, tedy, jak [číslo], tak [číslo] jsou situovány ve svažitém terénu. Objekt [číslo] na zpevněné ploše dvora má vytvořenou pochůznou úpravu ze zámkové dlažby navazující na obvodové stěny domu a opěrnou stěnu. U objektu [adresa] do dvora směřuje na obvodovou stěnu navazující terasa, která je situována ve výškové úrovni cca 2,5 m nad povrchem dlažby objektu [adresa]. Terasa je odvodňována výpustí. Na sousedním domě byl přerušen dešťový svod ze střechy a v důsledku toho docházelo k vytékání vody na podlahu terasy a k jejímu zatékání do obvodového zdiva. V bytě [číslo] znalec zjistil výrazné projevy vlhnutí obvodového zdiva v rohu kuchyňského koutu vedle balkonu spojené s porušením vnitřní omítky, která se odlupuje od podkladu. Další projevy vlhnutí zjistil v rohu obývacího pokoje směrem do ulice. Dle znalce jednoznačnou příčinou vlhnutí obvodového zdiva je chybějící hydroizolace suterénních stěn obou objektů a opěrné stěny. Pronikání vlhkosti do obvodového zdiva přispívá propustnost zpevněných ploch chodníku, tvořeného drobnou dlažbou (tzv. pražská mozaika) a zámkovou dlažbou dvora objektu [adresa]. Rovněž vadně provedený sklon pochůzné terasy objektu [adresa] způsobuje vytváření kaluží na jejím povrchu a vsakování vod do zeminy, která je v kontaktu se suterénním zdivem. Úroveň terasy domu [adresa] je výškově situované nad úrovní podlahy bytu [číslo] v objektu [adresa]; sklepní prostory tohoto objektu nejsou dostatečně odvětrávány.

8. Ze znaleckého posudku znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] [číslo] ze dne [datum] soud vzal za prokázané, že znalec provedl dne [datum] a dále [datum] za účasti manželů [příjmení], jejich právního zástupce, právního zástupce žalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení] ze spol. [anonymizováno] a Pharm. Dr. [jméno] [příjmení] odběr vzorků v bytě [číslo]. Dne [datum] provedl odběr vzorků ve společných prostorách. Vzorky byly odebrány za účelem zjištění vlhkosti ve zdivu v předmětných prostorách. Při místním šetření zjistil, že v interiéru bytové jednotky [číslo] jsou patrné poruchy omítek nad podlahou, a to jak na dvorní straně v kuchyni, tak na uliční straně v obou pokojích. Poruchy omítek jsou zřejmě staršího data. Při místním šetření dne [datum] odebral 4 vzorky zdiva z dvorní stěny kuchyně. Při místním šetření dne [datum] vzorky zdiva z obvodové uliční stěny bytu, 2 vzorky byly odebrány v obývacím pokoji, 2 vzorky v dětském pokoji. Po vyhodnocení zjistil, že vlhkost zdiva v bytě žalobkyně je velmi nízká. Vlhkost vzorků odebraných ze sklepa z obvodové dvorní stěny domu pod kuchyní bytu žalobkyně byla shledána rovněž nízkou (od 1,6 % do 2,9 %), stejně tak vlhkost vzorků odebraných z domovní chodby za vchodovými dveřmi na straně bytové jednotky [číslo] (1,7 % a 1,8 %). Znalec rovněž zkoumal výskyt výkvětotvorných solí a zjistil, že stav v bytě i ve sklepě pod bytem je dobrý. Mírně zhoršený byl stav dusičnanů, naměřené hodnoty dosahovaly stupně zvýšeného. Vyhodnotil, že v exteriéru je třeba dbát na průběžnou údržbu a kontrolu dešťových svodů sousedního domu, ale i prostoru dvora i domu [adresa]. Pro podpoření dobrého stavu zdiva doporučil vyklidit zbytečný materiál ze sklepů a v letních měsících provádět jejich řádné větrání. Uzavřel, že k dalším stavebním zásahům (sanačním opatřením) na domě [adresa] není vzhledem k naměřeným hodnotám důvod. Tyto závěry znaleckého posudku znalec obhájil i při jednání soudu. Vyjádřil se k viditelným poruchám na omítce v bytu žalobkyně s tím, že tyto vlhkostní poruchy jsou historické. Materiál omítky má paměť, pokud zeď vyschne, tak tam vlhkostní poruchy zůstanou.

9. Ing. [jméno] [příjmení], v řízení slyšen jako svědek, uvedl, že svoji znaleckou činnost již ukončil. Vyjádřil se tak, že gravimetrická metoda, kterou použil Ing. [příjmení] je nejpřesnějším metodou, kterou lze zjistit vlhkost ve zdivu. Vyjádřil se dále tak, že stav sousedního domu, kde bylo zřejmé, že do stěny, která byla mezi oběma domy, silně zatékalo a docházelo k přetransformování vlhkosti z této opěrné stěny do stěn v bytě.

10. Ze znaleckého posudku [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] soud zjistil, že jeho pracovníci provedli v bytě žalobkyně odběry vzorků cihlového zdiva ve třech svislých profilech, které odpovídají místům hodnoceným Ing. [příjmení] ze dne [datum]. Na základě odebraných vzorků podle normy ČSNT [číslo] je možné klasifikovat vlhkost ve všech třech profilech jako velmi nízkou. Zjištěné hodnoty odpovídají hodnotám stanoveným v posudku Ing. [příjmení], resp. jsou mírně nižší. Znalci dospěli k závěru, že původ poškození omítky je staršího data, tedy před rokem 2020. Dle měření však dle znaleckého posudku nelze přímo vyloučit možnost krátkodobého zvýšení vlhkosti např. během zimních měsíců nebo v deštivém období, která následně za dobu šesti měsíců stihne vyschnout. Projevy vlhkosti mohou být zapříčiněny přítomností hydroskopických solí. Příčinou vlhkosti ve zdivu v bytě byla vlhkost, která vzlínala zdivem. Obvodové zdivo domu nemá efektivní hydroizolaci, která by zabránila pronikání srážkové či jiné vody a je pravděpodobné, že v určitých nepříznivých okamžicích dochází ke vzlínání vody zdivem až do výšky, která zasahuje do bytu žalobkyně. K poškození omítek - puchýřkování a odlupování - se vyjádřili tak, že příčinou je vzlínající vlhkost zdiva a její následný odpar. Přitom dochází ke zvýšenému zasolení a zátěži materiálu. V současné situaci přítomnost soli ve vyšších koncentracích je spolupříčinou zmiňovaných poškození. Stávající ochrana spodní stavby domu proti vodě a vlhkosti z vnějšího prostředí odpovídá stáří domu a stavebním zvyklostem v době jeho výstavby. Z dnešního pohledu by požadavkům na hydroizolaci nevyhovovala. K otázce technického řešení se vyjádřili tak, že před volbou technického řešení bude vhodné sledovat vlhkost vzduchu ve sklepních prostorách i přímo vlhkost zdiva na vybraných místech po dobu minimálně jednoho roku. Nezbytné bude provést průzkum salinity omítek a zdiva v kritických oblastech; technické řešení by mělo odpovídat stupni vlhkosti zdiva a míry zasolení. Například je možné, že lepší větrání sklepních prostor zajistí i vysychání zdiva na dostatečnou úroveň a zamezí tak opakovanému vzlínání až do úrovně bytové jednotky. Znalecký ústav následně vypracoval doplněk ke svému znaleckému posudku, ve kterém měřil vlhkost zdiva ve sklepních prostorách. Dospěl k závěru, že vnitřní konstrukce prvního a podzemního podlaží nesou známky poškození, které bylo zapříčiněno vzlínající vlhkostí a vodorozpustnými solemi. V měřených profilech nevykazovalo zdivo pod bytem žalobkyně výrazně zvýšenou vlhkost, kromě spodních 500 ml profilu [číslo] [ulice] zeď do ulice byla v době měření nepatrně vlhčí ve srovnání s obvodovou zdí do dvora a podle vlhkostního profilu je možné uvažovat, že kromě vzlínající vlhkosti od země, proniká vlhkost zdiva i z vnější strany, tj. v úrovni pod chodníkem. Na základě projednání vlhkosti zdiva do dvora a průčelí domu naměřený na konci září a po čtyřech měsících koncem února je zřejmé, že současné době je v těchto místech zdivo výrazně suší, tzn., že poškození omítky v kuchyni bytu žalobkyně bylo velmi pravděpodobně způsobeno především špatným technickým stavem přilehlé části sousedního domu [ulice a číslo]. Po opravě tohoto sousedního domu, která nedávno byla provedena, lze předpokládat, že již nebude docházet k pronikání vlhkosti z tohoto zdroje. Po opravě omítek v kuchyni v bytě žalobkyně by k jejich opětovnému porušování již nemělo dojít. Uzavřel spolehlivost a jednoznačného prokázání, že příčinou poškození omítek a maleb ve dvou pokojích bytu žalobkyně je chybějící hydroizolace obvodové zdi domu do ul. [ulice], když podlaha obývacího pokoje bytu žalobkyně je pouze 0,43 m nad úrovní přilehlého chodníku, podlaha vedlejšího pokoje 0,72 m nad chodníkem.

11. Ze znaleckého posudku spol. [právnická osoba] ze dne [datum], neověřený znaleckou doložkou ve smyslu § 127 a) o. s. ř., prováděného jako listinný důkaz, soud vzal za prokázané, že tento znalecký ústav provedl měření vlhkosti dne [datum], a to pomocí kapacitního vlhkoměru testu 616. Přeměřením tímto vlhkoměrem bylo zjištěno, že v bytě žalobkyně v prostoru kuchyně za balkonovými dveřmi byla naměřená vlhkost se výše 1 m nad podlahou 5,7 %, [částka] cm nad podlahou 4,4 % a u podlahy 6 %; v obývacím pokoji byly naměřené hodnoty v prostoru kolem okna 1 m nad podlahou 2 % a 10 cm nad podlahou 14,3 % a u podlahy 15,2 %. V prostoru druhé strany okna byly naměřené hodnoty 1,6 %, 7,8 % a 14,3 % (ve stejných místech). V ložnici bytu byly naměřené hodnoty ve výši 1 m nad podlahou 1,5 %, 10 cm nad podlahou ve výši 4,2 % a u podlahy 4,9 %. Na venkovní straně z druhé strany okna byly naměřeny hodnoty 1,2 % 1 m nad podlahou, 9,7 % 10 cm nad podlahou a 9,3 % u podlahy. Skutečnosti uváděné v této listině byly vyvráceny uvedeným posudkem Znaleckého [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova].

12. Další dokazování ve věci soud neprováděl, neboť pro jeho rozhodnutí byl rozhodující stav vlhkosti v bytě žalobkyně zjištěný znaleckým posudkem Ing. [příjmení] a zejména znaleckým posudkem Znaleckého [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. Další prováděné důkazy, by již byly pro rozhodnutí soudu vzhledem k závěrům znaleckých posudků nadbytečné.

13. Po právní stránce soud uplatněný nárok posoudil dle § [číslo] odst. 1 a § [číslo], § 1190 zák. č. 89/2012 Sb.

14. Na základě provedeného dokazování a s odkazem na zákonná ustanovení soud dospěl k závěru, že žalobou uplatněný nárok není po právu. V řízení bylo dvěma znaleckými posudky, a to znaleckým posudkem znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] i Znaleckým ústavem [anonymizováno] a [anonymizována čtyři slova] zjištěno, že v době měření prováděných těmito znalci, byla ve zdivu v bytě žalobkyně pouze velmi nízká vlhkost (dle klasifikace vlhkosti zdiva ČSNP [číslo]). V žádném ze dvou měření, prováděných v rozdílných termínech Znaleckým ústavem [anonymizováno] a [anonymizována čtyři slova], v. v. i. nebyla v bytě žalobkyně naměřena větší vlhkost, než velmi nízká. Z doplňku znaleckého posudku znaleckého [anonymizováno] soud navíc zjistil, že míra vlhkosti stěn ve sklepních prostorách pod bytem žalobkyně v průběhu času mezi [datum], kdy bylo provedeno první měření a [datum], kdy bylo provedeno druhé měření, se snižuje. Dochází tedy ke zlepšování stavu vlhkosti ve sklepních prostorách a k vysychání zdiva. Uvedený stav je zřejmě následkem stavebních úprav provedených v sousedním objektu. Zjišťování rozsahu provedených změn a jejich vlivu na stav bytu žalobkyně by však přesahoval rámec skutkových zjištění nutných k rozhodnutí soudu. Pro rozhodnutí soudu je podstatným zjištěný skutkový stav, a to absence vlhkosti v bytě žalobkyně, tedy absence vzlínající vlhkosti ze společných prostor domu a tedy nadbytečnost jakýchkoliv stavebních úprav ze strany žalovaného. Soud uzavřel, že žalovaný neporušil své povinnosti vyplývající mu z § 1189 zák. č. 89/2012 Sb., neboť nezanedbal správu domu takovým způsobem, aby ze společných částí domu vzlínala vlhkost do bytu žalobkyně. Ke dni rozhodnutí soudu v bytě žalobkyně nebyla zjištěna žádná zvýšená vlhkost, proto uložení žalobkyní navržených opatření žalovanému postrádá právní oporu. Z tohoto důvodu soud žalobu zamítl.

15. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud aplikoval § 150 o. s. ř., neboť bylo prokázáno, že v minulosti a v době podání žaloby ke vzlínání vlhkosti do bytu žalobkyně i do společných prostor domu [adresa] docházelo. Dle soudu žalobkyně oprávněně volila možnost domáhat se ochrany svých práv soudní cestou. Teprve na základě uvedených znaleckých posudků bylo zjištěno, že v době rozhodování soudu již vlhkost v bytě žalobkyně není. Přiznáních náhrady nákladů řízení žalované by se soudu jevilo ve vztahu k žalobkyni jako nepřiměřená tvrdost. Ze stejného důvodu soud nepřiznal ani státu ve vztahu k řízení neúspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení.

16. Proti rozsudku podali odvolání oba účastníci, žalovaný pouze do výroku o náhradě nákladů řízení. Žalobkyně soudu vytýkala nesprávný závěr, že znalecký posudek [číslo] vypracovaný znaleckým ústavem [právnická osoba] ze dne [datum] neměl znaleckou doložku ve smyslu § 127 a) o. s. ř. a byl prováděn jako listinný důkaz. Tento znalecký posudek obsahuje znaleckou doložku dle § 127a o. s. ř. na straně 22, soud tedy neprovedl důkaz řádně v souladu s § 129 o. s. ř. Nadto uvedla, že tento znalecký ústav je jmenovaný pro obor stavebnictví s rozsahem znaleckého oprávnění pro obytné, průmyslové a zemědělské stavby, střechy, obvodové pláště, bazény a mokré provozy, stavební izolace, stavební fyzika. Soud dále neprovedl důkaz žalobkyní navržený výslechem zpracovatele znaleckého posudku Ing. J. [příjmení], který je znalcem pro základní obor stavebnictví, pro odvětví stavby obytné, průmyslové a zemědělské stavby, střechy, obvodové pláště, spodní stavby a jejich poruchy, a proto technické obory se specializací na hydroizolace, tepelné izolace stavební fyziku. Soud provedl výslech znalce [příjmení] [příjmení], zpracovatele znaleckého posudku pro žalovaného, dokonce znalci umožnil i konfrontaci se zpracovatelem znaleckého posudku znalcem [příjmení] [jméno]. Rodem při jednání dne [datum]. Nepředvolal znalce [příjmení] [jméno]. [příjmení], čímž porušil její právo na spravedlivý proces i zásadu rovnosti stran. Závěr soudu, že žalovaný neporušil své povinnosti vyplývající z § 1189 zák. č. 89/2012 Sb. je v rozporu se zjištěnými skutečnostmi a provedenými důkazy. Domnívá se, že soud postupoval při rozhodování přehnaně formalisticky, striktně dle § 154 o. s. ř.; jeho závěr postrádá jakoukoliv skutkovou oporu, neboť poslední měření vlhkosti v jejím bytě se uskutečnilo dne [datum], tedy třičtvrtě roku přede dnem rozhodnutí soudu. Uvedenými důkazy bylo jednoznačně prokázáno, že ze společných částí domu vzlíná vlhkost do jejího bytu.

17. Jednoznačně bylo prokázáno, že existuje konkrétní nebezpečí, že pronikání vlhkosti ze společných částí domu do bytu žalobkyně se bude opakovat i v budoucnu. Závěr soudu je v rozporu nejen se zjištěními a závěry znaleckých posudků, ale dokonce i s konstatováním soudu, učiněným na základě osobního zjištění předsedkyně senátu při místním šetření dne [datum]. Odkázala jednak na znalecký posudek [číslo] ze dne [datum] a doplněk k němu ze dne [datum] vypracovaný znaleckým ústavem ustanoveným soudem, z něhož citovala. Závěr soudu, že znalecký ústav v rámci doplňku ke znaleckému posudku navíc zjistil, že míra vlhkosti stěn ve sklepních prostorách pod bytem žalobkyně v průběhu času mezi [datum], kdy bylo provedeno první měření a [datum], kdy bylo provedeno druhé měření, se snižuje; že dochází tak ke zlepšování stavu vlhkosti ve sklepních prostorách a vysychání zdiva, že uvedený stav je zřejmě následkem stavebních úprav provedených v sousedním objektu, když zjišťování rozsahu provedených z nich a jejich vlivu na stav bytu žalobkyně však přesahoval rámec skutkových zjištění nutných pro rozhodnutí soudu...“ je zkreslený, pravdivý jen zčásti, nemá podklad v provedeném dokazování a je nepřezkoumatelný. Soud záměrně nerozlišuje a nerozděluje stranu domu do dvora, kde se nachází kuchyně bytu žalobkyně a stranu domu do ulice [ulice], kde se nacházejí oba pokoje předmětného bytu. Na základě předžalobní výzvy žalobkyně žalovanému ze dne [datum] začal žalovaný po sedmi letech konat a podal dne [datum] žalobu vůči majiteli sousedního pozemku a stavby [adresa], [ulice a číslo], o zdržení se průniku vody a vlhkosti, jak vyplývá z vyjádření žalovaného ze dne [datum] Soudní řízení bylo vedeno u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod č. j. (správně [anonymizováno]) [spisová značka]. V průběhu let 2020 [číslo] skutečně majitel sousedních nemovitostí provedl jejich opravy na stranu do dvora dle návrhu sanačních prací. Opravy majitelem sousedních nemovitostí byly provedeny pouze ze strany do dvora, tedy u kuchyně jejího bytu. Dále v tomto odkázala opakovaně na znalecký posudek Znaleckého [anonymizováno] Akademie věd, z něhož opět citovala. Závěry znaleckého posudku [anonymizováno] a jeho doplňku je jednoznačně prokázáno, že teprve provedení sanačních oprav je důvodem vysychání obvodové zdi směrem do dvora, ale pouze jen do dvora. Jak vyplývá ze znaleckého posudku a z výpovědi znalce [příjmení] [jméno]. Roda, aby bylo zamezeno vzlínání vlhkosti do bytu žalobkyně, je nutné, aby sanační opravy provedl i žalovaný. Neobstojí závěr soudu prvního stupně o nadbytečnosti jakýchkoliv stavebních úprav ze strany žalovaného, neboť se jedná o rozpor s provedenými důkazy. Dle závěrů znaleckého posudku [anonymizováno] jsou stavebně technická řešení nutná, k totožnému závěru dospěli znalci [příjmení] [jméno]. Rod, Ing. J. [příjmení] i J. [příjmení].

18. Dále se vyjádřila k místnímu šetření soudu dne [datum] a ke konstatování soudu z tohoto zjištění. Zdůraznila skutečnost, že závěry a zjištění soudu jsou v příkrém rozporu se závěry a zjištěními, která učinil o pouhých 14 dní později [datum], [datum] znalec [příjmení] [příjmení]. S těmito rozpory se soud nevypořádal. Soud prvního stupně provedl místní šetření, ale z tohoto provedeného důkazu neučinil žádný závěr, což je v rozporu s § 132 o. s. ř., a žalobkyně se domnívá, že se jedná o tzv. opomenutý důkaz. V tomto odkázala a citovala komentářovou literaturu k o. s. ř. Odkázala i na ustálenou judikaturu [anonymizována dvě slova] ohledně tzv.„ opomenutých důkazů“, tj. důkazy, o nichž v řízení před soudem nebylo rozhodnuto, případně důkazy, jimiž se soud při postupu dle § 132 o. s. ř. nezabýval ([anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [ústavní nález]). Vyjádřila se dále ke znaleckému posudku Ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] a k jeho výslechu dne [datum], a opět citovala obsah jeho znaleckého posudku zdůrazněním doporučený soubor sanačních opatření, který je nutno realizovat na obou sousedních objektech. Dle žalobkyně došlo k porušení jejího práva na spravedlivý proces a zásady rovnosti stran, neboť při výslechu znalce vyšlo najevo, že soud vůbec nechtěl znalci [příjmení] [jméno]. Rodovi poslat k prostudování jako přípravu na jednání znalecké posudky předložené k důkazu žalobkyní, tedy znalecký posudek [právnická osoba] a znalecký posudek vypracovaný znaleckým ústavem [anonymizováno] – znalecký ústav, spol. s r. o., ale pouze znalecký posudek vypracovaný Ing. [příjmení] pro žalovaného. Soud provedl důkaz znaleckým posudkem i výslechem znalce a vůbec se nevypořádal se závěry znalce, které svědčí ve prospěch žalobkyně a potvrzují tvrzení a důkazy žalobkyně ohledně vzlínání vlhkosti a nutnosti provést nápravná opatření žalovaným. Opět se jedná o tzv. opomenutý důkaz. Dále odkázala na znalecký posudek [číslo]„ posouzení příčin projevu vlhkosti obvodového zdiva bytové jednotky [číslo] návrh nápravných opatření“ vypracovaného znaleckým ústavem [právnická osoba] ze dne [datum]. Tento posudek vycházel z podkladu posudku„ rozvaha nápravných opatření pro omezení vlhkosti obvodového zdiva bytové jednotky [číslo] bytového domu [ulice a číslo], č. 2017 [číslo] – [příjmení], vypracovaný totožným znaleckým ústavem ze dne [datum], který byl přílohou žaloby; místní šetření dne [datum], [datum]. Opět konstatovala obsah tohoto znaleckého posudku. Soud prvního stupně tento důkaz řádně neprovedl. Není pravdivý závěr soudu, že skutečnosti uvedené v tomto listinném důkazu byly vyvráceny znaleckým posudkem [anonymizováno], naopak ten včetně doplňku, potvrdil závěry znaleckého posudku [právnická osoba] ohledně vzniku vlhkostních map, že příčinou pronikání vlhkosti z okolí domu, vzlínání zdivem, dále i závěry ohledně nutnosti provést nápravná opatření. Závěry znaleckého posudku [právnická osoba] potvrdil i znalec [příjmení] [jméno]. Rod. Opět se s těmito důkazy soud nevypořádal, jedná se tedy o opomenutý důkaz.

19. Již v žalobě žalobkyně navrhovala ustanovení znalce soudem pro vypracování projektové dokumentace nápravných opatření, který opakovala i v průběhu jednání. Návrh byl při posledním jednání dne [datum] zamítnut. Oprávněnost návrhu žalobkyně je prokázána znaleckými posudky v řízení vypracovanými. V rozporu se zásadou rovnosti stran soud neumožnil znalci [příjmení] [jméno]. [příjmení], aby se vyjádřil osobně k ostatním znaleckým posudkům, zvláště ke znaleckému posudku [příjmení] [příjmení], ačkoliv znalec [příjmení] [příjmení] možnost osobně se vyjádřit měl. V dalším obsahu odvolání citovala částečně obsah posudku vypracovaného znaleckým ústavem [anonymizováno] – znalecký ústav, spol. s r. o.

20. Rozhodnutí soudu bylo pro ni zcela překvapivé a nepředvídatelné, zvláště s ohledem na závěry soudu při místním šetření a především na shodné závěry čtyř znaleckých posudků ohledně příčin vlhkosti a opadávání omítek, o nutnosti provedení sanačních oprav, a že ke vzlínání vlhkosti vody bude bez provedení oprav docházet opakovaně. V případě, že soud dospěl k závěru, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno, měl ji poučit dle § 118a o. s. ř. Sám žalovaný ve svém vyjádření ze dne [datum], konstatoval, že je nutné nejprve odstranit průnik vody a vlhkosti ze sousedního domu, a poté mohou být provedena opatření do společných částí domu, tedy si je vědom nutnosti opravy provést. Navrhla zrušení napadeného rozsudku a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení, případně změnu napadeného rozsudku tak, že žalobě bude vyhověno.

21. Žalovaný ve svém vyjádření vyvracel argumentaci v odvolání uvedenou. Žalobkyní vytýkané vady označil za bezpředmětné, neboť po celou dobu přehlíží relevantní závěry a opakovaná měření znalců, snaží se upozorňovat na skutečnosti a informace, které nesouvisejí s předmětem sporu, který sama svojí žalobou vymezila. Předmětem řízení bylo posouzení základní otázky, zdali ve společných částech zdiva bytového domu ve správě žalovaného je či není vlhkost. Provedeným dokazováním bylo zjištěno, že vlhkost ve zdivu objektu, [ulice a číslo] se dle měření jedinou odborně uznávanou metodou měření vlhkosti nenachází. Není-li ve zdivu voda ani vlhkost, což je potvrzeno znaleckými posudky revizního znalce [příjmení] [jméno], rovněž i Ing. [příjmení], nemá se žalovaný čeho zdržet, žaloba je proto nedůvodná a její zamítnutí zcela správné. Argumentace ve vztahu k posuzované věci je nepřehledná a nerelevantní. Důkaz znaleckým posudkem Ing. [příjmení] byl proveden řádně, neboť při jeho prvním předložení skutečně neobsahoval příslušnou znaleckou doložku, proto byl proveden jako listinný důkaz ve smyslu § 129 o. s. ř. Odvolací argumentace opakovaně uvádí, že žalobkyně navrhovala výslech Ing. [příjmení], čemuž soud nevyhověl. Soud postupoval správně, jelikož v rámci průběhu řízení bylo zřejmé, že jeho výslech nepovede k objasnění věci a bude nutné vyhotovit revizní znalecký posudek. Soud postupoval správně, když Ing. [příjmení] nepředvolal, přičemž závěry jeho znaleckého posudku byly revizním znalcem posuzovány a následně vyvráceny. Nejedná se o tzv. opomenutý důkaz. Tento případ spadá pod zásadu volného hodnocení důkazů, a tzv. nadbytečný důkaz i s ohledem na zachování zásady procesní ekonomie. Žalovaný po celou dobu řízení tvrdí a dokládá, že ve společných částí zdiva se nevyskytuje vlhkost (resp. je v nejnižší možné kategorii), což potvrdilo měření Ing. [příjmení] a následně revizního znaleckého posudku [anonymizována dvě slova]. Tato měření byla opakována s časovým odstupem, což zajistilo vyšší míru objektivity všech měření. Není-li relevantními měřeními prokázána vlhkost či voda, nemůže logicky docházet ke vzlínání vlhkosti do bytu žalobkyně, nemůže tak být stanovena povinnost žalovanému, aby se zdržel průniku vody a vlhkosti do společných částí zdiva do bytu žalobkyně. Došlo-li v minulosti k pronikání vlhkosti, bylo toto zapříčiněno závadným stavem sousedního objektu [ulice a číslo], který byl minimálně po dobu deseti let v dezolátním stavu. V uplynulých letech byl zcela rekonstruován a došlo tak k odstranění závadného stavu. Tedy žalobkyně se se svými nároky měla obracet na škůdce, tj. vlastníka sousedního domu [ulice a číslo], protože i sám žalovaný byl v pozici poškozeného obdobně jako žalobkyně. Tento postup žalobkyně však nezvolila.

22. Ze znaleckého posudku [anonymizována dvě slova] plyne, že v době měření nebyla zjištěna zvýšená vlhkost, přičemž dosavadní poškození byla zapříčiněna vzlínající vlhkostí v minulosti. To potvrdila i sama žalobkyně, která v podaném odvolání uvádí, že v části týkající se bytu do dvora došlo k poškození z důvodu závadného stavu objektu [ulice a číslo], sama si je tedy vědoma, že poškození nejsou zapříčiněna z důvodů na straně žalovaného. V části bytu týkající se části do ulice nebyla v bytu žalobkyně naměřena vlhkost, ani v prvním podzemním podlaží, s výjimkou nejnižšího jednoho profilu. Odkázal v tomto na dodatek znaleckého posudku [anonymizována dvě slova]. Uvedl, že zdivo i přes opadané omítky, které nebyly opravovány od výstavby domu, tj. více jak 100 let, nevykazuje zvýšenou vlhkost, přičemž hodnoty dosáhly s výjimkou znalcem uvedeného profilu [číslo] který byl ve spodní části sklepních prostorů, hodnoty do cca [číslo], což odpovídá vlhkosti 1 hm procent, tj. dle ČSN P [číslo] do kategorie„ velmi nízká“. Opětovně [anonymizována dvě slova] určuje, že ani v podzemních prostorech nebyla ke dni provedení šetření výrazná vlhkost, která by tedy následně mohla vzlínat do vyšších části objektu [ulice a číslo]. Nadto předmět soudního sporu je byt žalobkyně. Jednotlivé závěry z místního šetření označil za nerelevantní, neboť žádná z osob účastnících se místního šetření není odborně způsobilá k určení vlhkosti ve zdivu. Ani v této věci se nejedná o tzv. opomenutý důkaz, neboť soud z tohoto činí určité závěry ve svém rozhodnutí. Odborná otázka zjišťování vlhkosti ve zdivu byla ponechána znalcům. K námitce týkající se znaleckého posudku Ing. Roda uvedl, že jak plyne i z výslechu Ing. Roda, ten neprováděl žádné měření a sám potvrdil, že nejpřesnější metoda měření vlhkosti je gravimetrická metoda. Touto metodou byla následně zjišťována vlhkost Ing. [příjmení] a [anonymizována dvě slova]. Znalecký posudek Ing. Roda, resp. jeho závěry byly vyvráceny, obdobně jako závěry o vlhkosti ve zdivu učiněné znaleckým posudkem [právnická osoba] Zdůraznil, že nedošlo k porušení práva na spravedlivý proces a zásady rovnosti stran tím, že nebylo Ing. Rodovi poskytnuto k prostudování znalecký posudek vypracovaný znaleckým ústavem [anonymizováno]. V průběhu jednání bylo znalci umožněno nahlédnout do příslušného znaleckého posudku a seznámit se s jednotlivými závěry. Zdůraznil, že následně již Ing. Rod nebyl vyslechnut jako znalec, ale jako svědek. Závěry znaleckého posudku [právnická osoba] o míře vlhkosti ve zdivu byly vyvráceny měřením Ing. [příjmení] a dále revizním posudkem [anonymizována dvě slova].

23. K námitce neustanovení znalce soudem pro vypracování projektové dokumentace nápravných opatření uvedl, že soud první instance deklaroval, že nejdříve je nutné posoudit, zda se ve zdivu, které představuje společnou část a je ve správě žalovaného, nachází či nenachází vlhkost. Podle výsledku tohoto bude případně postupováno dále. Takový postup žalovaný považuje v souladu s procesní ekonomií. Znalecký ústav [právnická osoba] opětovně neprováděl žádná měření vlhkosti, došlo pouze k fyzické prohlídce v roce 2015. Závěry tohoto posudku soud správně ani neprováděl, neboť byly k dispozici posudky aktuálnější, reflektující daný případ. Není pravdivé tvrzení žalobkyně, že rozhodnutí soudu je zcela překvapivé a nepředvídatelné. Již od znaleckého posudku Ing. [příjmení] a výsledku jeho měření bylo zřejmé, že se ve zdivu v bytu žalobkyně vlhkost nenachází, následně to měřením potvrdil i revizní znalecký posudek [anonymizována dvě slova], a to i v doplnění znaleckého posudku.

24. Žalovaný se ztotožnil s úvahami soudu prvního stupně vyjádřenými v napadeném rozsudku, pouze s výjimkou výroku III. o nákladech řízení, proti kterému podal vlastní odvolání. Doplnil, že i pokud by byl vyslechnut Ing. [příjmení], či dále prováděné další důkazy v rozsahu požadované žalobkyní, zejména těch z roku před rokem 2020, je zřejmé, že by jejich závěry byly neaktuální.

25. Navrhl potvrzení rozsudku soudu prvního stupně ve výroku I. výroku II. a výroku IV., a ve výroku III. jeho zrušení a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení, případně změnu tohoto výroku tak, že se žalovanému přiznává náhrada nákladů řízení.

26. Žalovaný v odvolání proti výroku o náhradě nákladů řízení namítl, že nejsou dány pro aplikaci § 150 o. s. ř. v daném řízení. Poukázal na § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého platí při náhradě nákladů řízení tzv. zásada úspěchu. Pro § 150 o. s. ř. pak platí, že jsou-li dány důvody hodné zvláštního zřetele, nebo odmítne-li se účastník bez vážného důvodu zúčastnit prvního setkání s mediátorem nařízeného soudem, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat. Dle ustálené judikatury lze toto ustanovení použít ve zcela výjimečných případech a s přihlédnutím ke všem relevantním okolnostem a tomu, jak se rozhodnutí promítne do sféry účastníků ([anonymizována tři slova] III. ÚS 727/2000). K aplikaci § 150 o. s. ř. je nutné splnit několik podmínek, což je opakovaně uváděno v judikatuře soudů (NS [anonymizována dvě slova] [spisová značka]), podle kterého soud přihlíží zejména k majetkovým, sociálním, osobním a dalším poměrům účastníků řízení, k okolnostem, které vedly k uplatnění nároku u soudu prvního stupně nebo k podání odvolání, k postojům účastníků v průběhu řízení a podobně. Dojde-li k nesprávné aplikaci moderačního práva ze strany soudu, dochází k porušování práv jedné ze stran na právní pomoc zakotvenou mimo jiné v čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod ([anonymizována tři slova] II. ÚS 598/2000). Soud v projednávané věci nepřihlédl a ani jakkoliv nehodnotil jednotlivá kritéria, která tvoří podmínky pro aplikaci moderačního práva soudu. Nehodnotil žádné majetkové, sociální, osobní či další poměry účastníků řízení. U žalobkyně nejsou žádné důvody k tomu, aby bylo moderační právo užito z důvodu majetku či jejího postavení. To plyne z toho, že je vlastníkem bytové jednotky v ul. [ulice], je zaměstnána, tedy nejsou důvody pro to, aby došlo k uplatnění moderačního práva. Ostatně ani sama žalobkyně toto nenavrhovala, či nepředkládala žádná tvrzení a důkazy vedoucí k tomu, aby soud postupoval dle § 150 o. s. ř. Žalovaný nesouhlasil ani se závěrem soudu v tom smyslu, že žalobkyně oprávněně volila možnost domáhat se ochrany svých práv soudní cestou z důvodu, když v minulosti docházelo ke vzlínání vlhkosti. V tomto dále odkázal na skutkový stav zjištěný soudem, zejména, že již v době před zahájením řízení bylo zřejmé, že případná vlhkost či poruchy jsou zapříčiněny závadným stavem sousedního domu [ulice a číslo], který byl v tu dobu v havarijním stavu a prošel v posledních letech komplexní a rozsáhlou rekonstrukcí. Odkázal na rozhodnutí [název soudu] [anonymizováno] [spisová značka], který dovodil, že„ jestliže v důsledku nečinnosti soudu či dlouhodobosti řízení obecně došlo ke změně poměrů, nelze pro tyto okolnosti moderovat nákladovou povinnost“. Rozhodnutím soudu výrokem o náhradě nákladů řízení se žalovaný cítí poškozen, neboť od počátku řízení trval na nedůvodnosti žaloby, řádně se procesně bránil, k tomu byl nucen vynaložit nemalé finanční náklady, přesto mu právo na náhradu nákladů řízení nebylo přiznáno, ačkoliv v řízení byl úspěšný. Závěrem vyčíslil vzniklé náklady řízení a navrhl změnu napadeného výroku tak, aby mu byla přiznána náhrada nákladů řízení ve výši [částka], případně aby byl tento výrok zrušen a věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

27. Žalobkyně ve vyjádření k odvolání žalovaného se ztotožnila s napadeným výrokem. Odkázala opět na průběh dokazování v daném řízení, zejména na zjištění znalce [příjmení] [jméno]. Roda, předložený znalecký posudek [anonymizováno] – znalecký ústav, spol. s. r. o. a dále na to, žalovaný teprve po doručení předžalobní výzvy podal žalobu vůči majiteli sousední nemovitosti, jinak byl v celých sedm let nečinný. Vůči majiteli sousední nemovitosti jako hlavní důkaz žalovaný předložil posudek„ rozvaha nápravných opatření pro omezení vlhkosti obvodového zdiva bytové jednotky [číslo] bytového domu [ulice a číslo], č. 2017 [číslo] – [příjmení]“. Tento žalobkyně nechala vypracovat na své náklady, žalovaný jí za to nic neuhradil. Dále obsah jejího odvolání směřoval ke skutkovým zjištěním při rozhodování o věci samé. Za naprostou nehoráznost označila nárokování si odměny advokáta za některé právní úkony, které v odvolání specifikovala.

28. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek, včetně řízení, které předcházelo jeho vyhlášení (§ 205, § 205a, § 212 o. s. ř.), a odvolání žalobkyně neshledal důvodným, důvodným shledal odvolání žalovaného do nákladového výroku.

29. Soud prvního stupně založil své rozhodnutí na dostatečně zjištěném skutkovém stavu na základě toho, co účastníci uvedli, a co vyšlo provedeným dokazováním v řízení najevo. Žalobkyně proti žalovanému uplatnila nárok, aby žalovaný se zdržel průniku vody a vlhkosti ze společných částí zdiva objektu [ulice a číslo] do její bytové jednotky. Vzhledem k tomu, že se jedná o vysoce odbornou otázku spočívající v posouzení, zda společné části zdiva předmětného objektu zadržují vodu a vlhkost, soud správně založil své rozhodnutí na závěrech znaleckých posudků. Závěr znaleckých posudků, a to jak znalce [příjmení] [jméno]. [příjmení], tak i revizní znalecký posudek Akademie věd, včetně jeho doplňku vyzněl tak, že vlhkost v měřených vzorcích vlhkost nevykazuje, resp. tato vlhkost je velmi nízká. Neobstojí proto odvolací argumentace žalobkyně, že se soud nevypořádal se znaleckým posudkem [anonymizováno] – znalecký ústav spol. s r. o., že nevyslechl jako svědka (znalce) Ing. [příjmení], neboť jednak tento znalecký posudek předcházel posudkům vypracovaných v rámci soudního řízení, a tedy vztahoval se k době neaktuální, pro řízení tedy byl nepoužitelný. Správně soud prvního stupně, konstatoval, že pro rozhodnutí soudu je zásadní stav v době jeho vyhlášení. Ostatně i svědek [příjmení]. Rod, na kterého se žalobkyně ve svém odvolání odvolává, potvrdil při jednání soudu, že metoda použitá znaleckým ústavem je metodou nejpřesnější.

30. Neobstojí odvolací námitky týkající se tzv. opomenutých důkazů. Soud se řádně a dostatečně vzhledem k projednávané věci vypořádal s důkazy, které provedl. V případě, že některé důkazy neprovedl, odůvodnil to jejich nadbytečností, neboť jím provedené dokazování bylo dostatečné a tvořilo dostatečný podklad pro rozhodnutí ve věci. Z obsahu spisu se nepodává, že by žalobkyně byla na svých právech v rámci řízení jakkoliv zkrácena, neobstojí proto ani odvolací námitka, že soud porušil rovnost stran. V tomto správně žalovaný odkazuje na to, že Ing. J. Rod, který dle žalobkyně nebyl předem seznámen s ostatními znaleckými posudky, v řízení nevystupoval jako znalec, ale pouze jako svědek. Zásadní odvolací námitka žalobkyně konečně spočívala v tom, že soudu vytýkala, že své rozhodnutí nezaložil na místním ohledání, které sám provedl dne [datum]. Tato argumentace není důvodná již proto, že jak již bylo víc výše uvedeno, rozhodnutí v souzené věci záviselo na posouzení odborné otázky. Soud sám rozhodně není odborníkem proto, aby posoudil vlhkost zdiva, navíc pak jeho příčinu. Z toho důvodu neobstojí ani odvolací námitka, že soud nevyhověl návrhu žalobkyně na provedení projektové dokumentace k odstranění vlhkosti. V průběhu celého řízení bylo zdůrazňováno, toto nepopírá ani žalobkyně, že problémy s vlhkostí byly způsobené havarijním stavem sousedního domu na adrese [ulice a číslo], který nebyl řadu let udržován. Po jeho zásadní rekonstrukci došlo k výraznému zlepšení situace, a to včetně situace v bytě žalobkyně. Ze závěrů znaleckých posudků je pak patrné, že pokud se na omítkách v bytě žalobkyně objevují puchýře a omítka opadává, jedná se o důsledek právě předchozího stavu, a v případě opravy vnitřní omítky v bytě, by se již tyto problémy projevovat neměly. Pro rozhodnutí soudu pak není podstatné, jaké úvahy znalci vznesli do budoucna jako o případných možnostech, neboť se jedná o úvahy pouze [anonymizováno], byť uvedené odborníky. Jedním z důvodů vlhkosti v bytě žalobkyně bylo zjištěno znalci byla skutečnost, že sklepní prostory jsou nesprávně užívané, jsou přeplněné. Odstraněním tohoto stavu a jejich řádným větráním dojde rovněž ke snížení vlhkosti v objektu, možná k odstranění celého problému (ovšem pouze opět úvaha).

31. Žádná z odvolacích námitek žalobkyně tedy není důvodná, rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé je správné, řízení nebylo postiženo žádnými vadami, které by mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Z uvedeného důvodu odvolací soud napadený rozsudek ve věci samé jako věcně správný dle § 219 o. s. ř. potvrdil.

32. Jako důvodné pak shledal odvolání žalovaného do výroku o náhradě nákladů řízení. V dané věci se jedná o klasické sporné řízení, rozhodnutí o náhradě nákladů řízení podléhá § 142 odst. 1 o. s. ř., a v řízení byl plně úspěšný žalovaný. Úvaha soudu o aplikaci § 150 o. s. ř. v souzené věci není na místě. Argumentaci soudu spočívající v tom, že žalobkyně se důvodně obrátila na soud, neboť jiná možnost jí nezbyla, je v přímém rozporu s tím, že v řízení žalobkyně úspěšná nebyla. Z tohoto důvodu odvolací soud změnil napadený výrok dle § 221a o. s. ř. a procesně úspěšnému žalovanému přiznal náhradu nákladů řízení ve výši [částka] za právní zastoupení (11 úkonů právní služby po [částka], 11 × paušální náhrada hotových výdajů po [částka] a náklady znaleckého posudku ve výši [částka], dle vyhl. č. 177/1996 Sb.). Ostatní žalovaným uplatněné náklady v rámci náhrady řízení odvolací soud neshledal účelnými, a tyto přiznány nebyly.

33. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle § 224 odst. 1 o. s. ř. a plně procesně úspěšnému žalovanému přísluší náhrada nákladů tohoto řízení ve výši [částka] (2× [částka] za úkon právní služby, 2× paušální náhrada hotových výdajů dle vyhl. č. 177/1996 Sb.). Žalovanému nebyla přiznána náhrada nákladů řízení spojených s podáním odvolání proti náhradě nákladů řízení, neboť s ohledem na podané odvolání do věci samé, tento výrok soud přezkoumává z úřední povinnosti. Vynaložené náklady tedy nebyly hodnoceny jako náklady účelné.

34. Při [anonymizováno] rozhodnutí odvolací soud opomněl výrok o náhradě nákladů řízení státu. Tento postup je odstraněn za použití § 166 o. s. ř., kterým je doplněn výrok rozsudku odvolacího soudu. S odkazem na § 148 odst. 1 o. s. ř. změnil odvolací soud výrok IV., procesně neúspěšné žalobkyni uložil zaplatit náklady státu ve výši [částka] (vyplacené znalečné [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [částka], odměna znalci [příjmení] [jméno] [příjmení] [částka], svědečné Ing. [jméno] [příjmení] [částka])