o zaplacení částky 80 000 Kč s příslušenstvím

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu o zaplacení částky 80 000 Kč s příslušenstvím a uložil žalobci nahradit žalované náklady řízení 300 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

2. Žalobce v tomto řízení požadoval přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu za nepřiměřenou délku řízení vedeného u Krajského soudu v [adresa] pod sp. zn. [spisová značka].

3. Obvodní soud po provedeném dokazování vyšel ze zjištění, že žalobce figuroval v posuzovaném řízení v postavení žalovaného od 13. 11. 2020, kdy mu byla doručena žaloba a platební rozkaz. Následovalo více jednání, byl zpracován znalecký posudek, ve věci rozhodoval soud I. stupně a soud odvolací. Ve vztahu k žalobci v tomto řízení trvalo 3 roky a 8 měsíců.

4. Na přiměřenou délku řízení lze usuzovat vždy dle konkrétních okolností věci. Nejistota žalobce, jaký bude výsledek řízení trvala jen shora uvedenou dobu. Předtím, než byla v posuzovaném řízení doručena žaloba nelze v tomto řízení přičítat dobu předchozí k tíži státu, neboť tato doba se žalobce netýkala.

5. Celková doba řízení byla ovlivněna i procesní aktivitou účastníků, kteří opakovaně žádali o odročení jednání a pokusům o mimosoudní vyřízení věci. Věc byla skutkově složitější, bylo třeba opatřit větší množství důkazů., přičemž dokazování proběhlo pečlivě a koncentrovaně. Význam řízení pro žalobce byl spíše nižší.

6. Na základě těchto skutečností obvodní soud dovodil, že ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. v platném znění o odpovědnosti státu za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem délka posuzovaného řízení byla ve vztahu k žalobci přiměřená a neshledal, že by zde existoval odpovědnostní titul státu. Žaloba byla proto zamítnuta a o nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst.1 o.s.ř.

7. Proti tomuto rozsudku podal žalobce včasné odvolání. Nesouhlasil s tím, jak soud posoudil celkovou dobu řízení, které před vstupem žalovaného trvalo více let. Tím soud dle odvolatele porušil právo žalobce na rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Řízení bylo pro žalobce frustrující, neboť mu hrozilo v případě neúspěchu hradit i úrok z prodlení. Navíc protistrana doručila žalobci i předžalobní výzvu k úhradě, takže ten se žalobou cítil být ohrožen. Navrhl, aby v odvolacím řízení byl napadený rozsudek zrušen.

8. Žalovaná se k odvolání žalobce písemně vyjádřila a navrhla potvrzení napadeného rozsudku.

9. Odvolací soud přezkoumal rozsudek obvodního soudu v celém rozsahu včetně řízení, které jeho vydání předcházelo dle §212 o.s.ř., § 212a odst.1, 5 o.s.ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalobce není důvodné.

10. Vycházel přitom ze skutkových zjištění obvodního soudu. Ta jsou dostatečná, důkazy byly náležitě vyhodnoceny a soud na jejich základě dospěl i ke správným závěrům po stránce právní. Odvolací soud proto neshledal důvody pro opakování či doplnění dokazování. Skutkový stav byl navíc mezi účastníky fakticky nesporný.

11. Pokud jde o délku posuzovaného řízení, odvolací soud se ztotožňuje se závěrem, že ve vztahu k žalobci je třeba zvažovat jen ten časový úsek sporu následující po doručení žaloby, nikoliv celou dobu od zahájení řízení. Jen v této době byl odvolatel vystaven psychickému tlaku z pro něj nejistého výsledku. Doba 3 let a 8 měsíců vzhledem ke komplikovanému dokazování, žádostem účastníků o odročování jednání a rozhodování soudů na dvou stupních se proto jeví s ohledem na všechny známé okolnosti věci jako v zásadě přiměřená. Podstatné je, že ve vztahu k žalobci bylo řízení vedeno bez průtahů a koncentrovaně.

12. Odvolací soud nepřihlédl k novému tvrzení o tom, že nejistota žalobce vyplynula z doručení předžalobní výzvy, jde o nepřípustnou novotu, která je v rozporu se zásadou neúplné apelace odvolacího řízení dle § 205a o.s.ř.

13. Z uvedených důvodů byl napadený rozsudek včetně akcesorického výroku o nákladech řízení potvrzen jako věcně správný postupem dle § 219 o. s. ř.

14. Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení plyne z ust. § 142 odst.1 o.s.ř., § 151 odst. 3 o. s. ř. a § 224 odst.1 o.s.ř. Žalovaná se k odvolání žalobce písemně vyjádřila o náleží jí náhrada za jeden úkon v paušální výši 300 Kč dle Vyhlášky č. 254/2015 Sb.