pro [část Prahy] j. [číslo jednací] z [datum rozhodnutí],

1. Žalobce i žalovaná podali včasná odvolání proti rozsudku, jímž soud I. stupně uložil žalované zaplatit žalobci [částka] s blíže specifikovanými úroky z prodlení (výrok I.), v rozsahu [částka] s úrokem z prodlení žalobu zamítl (výrok II.) a rozhodl o nákladech řízení.

2. Žalobce podal odvolání do zamítavého výroku II. v rozsahu [částka] s úrokem z prodlení. Jde o zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nezákonným [anonymizována dvě slova]. Brojil proti závěru soudu I. stupně, že újmu neprokázal a že nebylo možno postavit najisto, že tvrzená újma vznikla v příčinné souvislosti s daným nezákonným [anonymizováno]. I [anonymizováno] v dané věci bylo významným zásahem do osobnostní sféry žalobce, přičemž žalovaná se mu také za nezákonné rozhodnutí o zahájení [anonymizováno] omluvila, což soud (v rozporu se závěrem o neprokázání újmy) hodnotí jako dostatečné zadostiučinění.

3. Poukazoval na to, že [anonymizována dvě slova] je významným zásahem do osobnostní sféry a jeho újma spočívala zejména ve stresu, nejistotě, narušení dobré pověsti, lidské důstojnosti a osobní cti. Hrozil mu trest odnětí svobody až [anonymizováno] let. Podle [anonymizována dvě slova] z [datum] začal docházet do [anonymizována dvě slova] v r. [rok] nikoli [číslo] – [číslo], jak uvedl soud. Kauza byla také medializována se jmenovitým uvedením žalobce. Okolnost, že proti žalobci byla vedena jiná [anonymizováno] řízení, jeho újmu zvyšuje a hrozilo mu, že nebude podmíněně propuštěn z výkonu trestu. Poukazoval na judikaturu ústavního soudu o nutnosti poskytnout zadostiučinění jako podmínce materiálního právního státu, a to i ve vztahu k délce nezákonného [anonymizováno]. Dále se vyjádřil k tomu, jaká by měla být výše zadostiučinění na základě podobných případů s tím, že jím požadovaná částka není nijak nepřiměřená. Navrhl rozsudek ve výroku II. změnit tak, že žalobě bude vyhověno a přiznat mu též náhradu nákladů odvolacího řízení.

4. Žalovaná podala včasné odvolání do části vyhovujícího výroku v rozsahu [částka] s tím, že za úkony z [anonymizováno] a [datum] neměla být náhrada přiznána, protože byly vykonány jiným advokátem. První ani třetí z úkonů nebyly úkony dle advokátního tarifu, proto za ně náhrada nenáleží. Dále též do výroku nákladového s tím, že soud nesprávně počítal výši odměny advokáta po částečném zpětvzetí žaloby, kdy došlo ke snížení ceny předmětu řízení. Navrhla rozsudek v napadeném výroku změnit a přiznat jí proti žalobci náhradu nákladů odvolacího řízení.

5. K odvolání žalované se vyjádřil žalobce tak, že i náklady za úkony provedené Mgr. [příjmení] byly vynaloženy účelně a nezáleží na tom, který z obhájců je vykonal. Čtvrtý úkon byl vyjádřením k meritu věci dle § 11 odst. 1 písm. d) tarifu a je běžně přiznáván.

6. Odvolací v rozsahu dotčeném odvoláními přezkoumal rozsudek dle §§ 212, 212a odst. 1, 5 o. s. ř. a shledal zčásti důvodným odvolání žalované.

7. Vyšel přitom ze skutkového stavu zjištěného soudem I. stupně na základě provedeného dokazování, který byl také v odůvodnění rozsudku řádně a přiléhavě uveden. Pokud jde o [anonymizována dvě slova], na kterou odkazuje žalobce, plyne z ní, že žalobce navštěvoval [anonymizována dvě slova] již v období let [rok] [číslo] a poté od listopadu [rok] do [anonymizováno] [rok]. Podle zjištění z výpovědi žalobce v [anonymizováno] řízení a z posudku znalkyně [příjmení] [příjmení], byl žalobce léčen pro úzkostné [anonymizováno] charakteru panických atak včetně medikace antidepresivy již od r. [rok], od roku [rok] docházel na pravidelné ambulantní [anonymizováno] kontroly. Soud tedy správně uzavřel, že uváděnými psychickými [anonymizováno] žalobce trpěl již před zahájením odškodňovaného řízení a v tomto nedošlo k nějakým změnám.

8. Soud I. stupně také věc převážně správně právně posoudil. Pokud jde o náklady obhajoby, je podstatné, zda žalobci sporované náklady vznikly, tedy zda byly provedeny, zda spadají do úkonů dle advokátního tarifu, zda šlo o úkony účelné a zda jsou nárokovány ve správné výši. Není tedy rozhodující, který z advokátů úkony vykonal. Sporována nebyla ani výše odměny. Odvolací soud vychází z toho, že šlo o úkony účelné odpovídající advokátnímu tarifu. Nad rámec toho je třeba poukázat na to, že výčet úkonů uvedený v § 11 odst. 1 není konečný, neboť dle § 11 odst. 3 tarifu lze přiznat odměnu i za úkony explicitně neuvedené.

9. Z hlediska účelnosti však nebyl důvod k tomu, aby obhájci žalobce dne [datum] podávali dvakrát stížnost proti témuž usnesení. Účelnými jsou proto ze sporovaných 4 úkonů náklady na 3 z nich.

10. Proto byl rozsudek ve výroku I. v rozsahu dotčeném odvoláním v částce [částka] s příslušenstvím jako správný dle § 219 o. s. ř. potvrzen, ohledně částky [částka] s příslušenstvím dle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. změněn a žaloba zamítnuta.

11. Pokud jde o závěry soudu I. stupně ohledně nemajetkové újmy za nezákonné [anonymizována dvě slova], je třeba dát žalobci za pravdu v tom, že odůvodnění v bodě 27. je rozporné. Na jednu stranu soud I. stupně uvádí, že žalobce neprokázal vznik nemajetkové újmy, na druhé, že konstatování porušení práva a omluva jsou dostatečným zadostiučiněním. Nemajetkovou újmu pak ztotožňuje v zásadě jen s tvrzenými [anonymizována dvě slova]. Ve výsledku však odvolací soud považuje rozhodnutí ohledně tohoto nároku za věcně správné.

12. Vznik újmy nezákonným [anonymizována dvě slova] v dané věci uznala i sama žalovaná a poskytla žalobci zadostiučinění v podobě konstatování porušení práva a omluvy. Jde tedy o to, zda takové zadostiučinění je vzhledem k okolnostem případu dostačující. Judikatura dovodila, že každé nezákonné [anonymizována dvě slova] je způsobilé být zdrojem újmy stíhané osobě jak z důvodu nejistoty ohledně výsledku, včetně rizika uložení trestu, tak pro zásah do osobní integrity i z dalších individuálních důvodů. Z nich žalobce uplatňuje jednak [anonymizována dvě slova] psychické, jednak zásah do cti a dobré pověsti v důsledku medializace.

13. Ohledně psychických obtíží však soud I. stupně správně uzavřel, že nelze prokázat jejich souvislost právě s předmětným nezákonným [anonymizováno], když takovými obtížemi žalobce trpěl a léčil se s nimi již od r. [rok] či [rok].

14. Žalobce prokázal, že jeho [anonymizováno] v této věci bylo medializováno na [webová adresa], ovšem jen v tom směru, že se soud začal zabývat případem podvodného získání licencí u 2 solárních elektráren, kde obžaloba viní konkrétní techniky, včetně jména a příjmení žalobce. Tato informace byla pravdivá a formulačně korektní (respektována presumpce neviny), přičemž uvedení jména žalobce bylo nepochybně způsobilé zasáhnout do jeho cti a dobré pověsti. Došlo k tomu ovšem v situaci, kdy žalobce již byl (nepravomocně) odsouzen za obdobný [anonymizováno] (rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. [spisová značka]) a v době jeho nezákonného [anonymizováno] byl dále stejným soudem souzen pod sp. zn. [spisová značka] pro další obdobný [anonymizována dvě slova]. V obou dalších případech byl pravomocně uznán vinným. Lze tedy uzavřít, že medializace v daném případě nebyla významným zásahem do cti a pověsti žalobce s ohledem na jiné obdobné [anonymizována dvě slova], za něž byl odsouzen.

15. V důsledku těchto souvisejících dalších trestních [anonymizováno] žalobce za obdobné [anonymizována dvě slova], jež zasahují do doby předmětného nezákonného [anonymizováno], včetně odsouzení žalobce k nepodmíněnému trestu odnětí svobody (nepravomocně ještě před zahájením předmětného [anonymizováno]) pak lze uzavřít, že i nejistota žalobce ohledně výsledku předmětného řízení (včetně hrozby trestu odnětí svobody) byla menší intenzity, než kdyby šlo o [anonymizováno] jediné, vedené proti osobě dosud netrestané, jež hrozbu trestu odnětí svobody vnímá zpravidla intenzivněji a tíživěji, než osoba vícekrát trestaná. Jinými slovy – nejistota žalobce ohledně výsledku předmětného řízení – byla zde zeslabena tím, že žalobci hrozily a v průběhu [anonymizováno] se také konkretizovaly další odsouzení a tresty za činnost obdobnou

16. Za této situace se odvolací soud ztotožnil se soudem I. stupně v tom, že dostačujícím zadostiučiněním zde bylo konstatování porušení práva a omluva poskytnuté žalovanou. Proto rozsudek v napadené části výroku II. rovněž potvrdil.

17. Z části důvodným bylo odvolání žalované do výroku o nákladech řízení. Vzhledem k částečné změně výroku o věci samé o nich však musel znovu rozhodnout odvolací soud spolu s náklady řízení odvolacího. Vyšel z toho, že žalobce uplatňoval v prvním stupni 3 různé nároky a výsledně měl částečný (převažující úspěch). U nároku na skutečnu škodu -náklady obhajoby- měl výsledně neúspěch v rozsahu [částka] (z [částka]), byl tedy úspěšný v rozsahu 89,8%, neúspěšný v rozsahu 10,2%. Ohledně druhého nároku za nepřiměřenou délku řízení ve výši [částka] byl zcela neúspěšný (nárok nebyl dán). Ohledně třetího nároku ve výši [částka] sice byl rovněž neúspěšný, avšak nárok tu byl, přičemž soudy shledaly, že postačující je tu konstatování porušení práva a omluva (jichž se žalobci dostalo). Přiznání nároku na zadostiučinění v penězích záleželo na úvaze soudu, tudíž ohledně tohoto nároku se na něj hledí jako na úspěšného dle § 142 odst. 3 o. s. ř. Ve výsledku tedy žalobce z požadovaných [částka] dosáhl úspěchu ohledně [částka], což je cca 70%, neúspěšný byl v rozsahu 30%, má tedy proti žalované v prvním stupni právo na náhradu nákladů v rozsahu 40%.

18. Jeho náklady v řízení před soudem I. stupně sestávají z [částka] za soudní poplatek a nákladů právního zastoupení. Odměna advokáta při spojení více nároků (když spojení není dáno právním předpisem) se stanoví dle § 12 odst. 3 vyhl. č. 177/96 Sb., advokátní tarif, v platném znění, ze součtu tarifních hodnot spojených věcí. Tzn. z částky [částka] a 2 x [částka] u nároků na nemajetkovou újmu dle § 9 odst. 4 vyhlášky. Odměna advokáta tak činila [částka] za úkon právní služby v první fázi řízení. V druhé došlo k částečnému zastavení řízení, tudíž tarifní hodnota činila [částka], odměna [částka].

19. V první fázi řízení shledal odvolací soud účelnými 3 úkony právní služby: převzetí zastoupení, sepis žaloby a částečné zpětvzetí žaloby spolu s vyjádřením k věci. Doplnění žaloby k výzvě nikoli, neboť doplňované údaje správně měly být již v žalobě. Vzhledem k charakteru řízení není také nárok na náhradu za předžalobní výzvu, jak již správně uvedl soud I. stupně. V druhé fázi šlo rovněž o 3 úkony: účast u jednání v únoru a dubnu 2022 a vyjádření k věci na výzvu soudu. K tomu 6 paušálních náhrad hotových výdajů po [částka] a 21% DPH. Celkem tak v řízení před soudem I. stupně po snížení na 40% vzniklo žalobci vůči žalované právo na náhradu nákladů ve výši [částka].

20. Předmětem odvolacího řízení byly 2 nároky: skutečná škoda ve výši [částka] a nemajetková újma s tarifní hodnotu [částka]. Odvolací sud vychází z toho, že zde má žalobce vůči žalované právo na plnou náhradu nákladů, jelikož byl neúspěšný jen v nepatrné části (opět při zohlednění toho, že u nemajetkové újmy plnění záviselo na úvaze soudu). Náleží mu odměna za odvolání ve výši [částka] (netýkalo se skutečné škody), [částka] za vyjádření k odvolání žalované (týkalo se jen skutečné škody) a [částka] za účast při odvolacím jednání (týkalo se obou nároků). K tomu přičteny 3 paušální náhrady po [částka] a 21% DPH. To v souhrnu činí [částka].