Rozhodnutí 55 CO 198/2022-33

Napadeným rozsudkem soud prvního stupně žalované uložil výrokem I. vydat žalobkyni hardwarové vybavení RB - [příjmení] [příjmení]: E4:8C:77:9C:D9 a TP-Link 841 N s. n. [číslo], výrokem II. žalované uložil zaplatit žalobkyni [částka] spolu s úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení, a výrokem III. na náhradu nákladů řízení [částka]. Usnesením ze dne [datum] soud opravil dle § 164 o. s. ř. výrok III. rozsudku tak, že uvedená částka přiznaných nákladů řízení činí správně [částka].

Soud rozhodl ve věci dle § 153a o. s. ř. rozsudkem pro uznání. Žalované bylo spolu se žalobou doručeno usnesení dle § 114b odst. 4 o. s. ř. fikcí do datové schránky dne [datum]. Žalovaná se k podané žalobě ve lhůtě 30 dnů od doručení usnesení nevyjádřila. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. a procesně úspěšné žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení, v písemném vyhotovení rozsudku ve výši [částka], kterou následně opravným usnesením opravil na [částka]. Náhradu nákladů řízení žalobkyni přiznal za zaplacený soudní poplatek [částka] a náklady právního zastoupení za 3 úkony právní služby po [částka], 3× paušální náhradu hotových výdajů po [částka] a DPH ve výši [částka].

Proti rozsudku, pouze výroku III. o náhradě nákladů řízení, podala žalobkyně včas odvolání. Soudu vytýkala, že při rozhodování o náhradě nákladů řízení nevyšel z toho, že v řízení byly uplatněny dva samostatné nároky, ale její výši přiznal pouze z předmětu řízení [částka], kterou se žalobkyně domáhala zaplacení smluvní pokuty. Dalším uplatněným nárokem v řízení bylo vydání věci, ve které byla žalobkyně rovněž procesně úspěšná. Za této situace hodnota úkonu právní služby činí celkem za oba dva nároky [částka]. Žalobkyni v řízení vznikly náklady právní služby za 3 úkony po [částka], 3 režijní paušály po [částka], 21 % DPH ve výši [částka] a [částka] za zaplacený soudní poplatek. V tomto smyslu navrhla změnu napadeného výroku.

Žalovaná se k odvolání nevyjádřila.

Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek v rozsahu vymezeném odvoláním (§ 205, § 205a, § 212 o. s. ř.), včetně řízení předcházejícího jeho vyhlášení (§ 206 odst. 2 písm. c/o. s. ř.) a odvolání shledal důvodným.

Odvoláním nebyly napadené výroky o věci samé I. a II., které tak samostatně nabyly právní moci a nebyly předmětem přezkumu odvolacím soudem.

Odvolatelce je třeba přisvědčit, že soud prvního stupně sice správně o náhradě nákladů řízení rozhodl dle procesního úspěchu ve věci dle § 142 odst. 1 o. s. ř., nesprávně však vypočítal výši těchto nákladů, neboť žalobkyně v řízení uplatnila dva zcela samostatné právní nároky, a to nárok na vydání hardwarového vybavení, a dále zaplacení smluvní pokuty [částka]. Rovněž soudní poplatek v řízení zaplatila ve výši [částka] za dva samostatné návrhy. Žalobkyni tak přísluší dle § 7, § 9 odst. 3 písm. a) a § 12 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., za úkon právní služby ve vztahu k oběma uplatněným nárokům částka [částka]. Úkony právní služby pak soud prvního stupně určil správně, což ani odvolatelka nezpochybňovala, tedy že jí přísluší odměna za 3 úkony právní služby advokáta. Správně určená výše náhrady nákladů tak činí celkem [částka] (3 úkony právní služby po [částka], 3× paušální náhrada hotových výdajů po [částka], 21 % DPH z odměny advokáta ve výši [částka], a [částka] za zaplacený soudní poplatek dle vyhl. č. 177/1996 Sb.).

S odkazem na výše uvedené změnil odvolací soud napadený výrok dle § 221a o. s. ř. tak, že procesně úspěšné žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení ve výši ve výroku uvedené.

Žalobkyně byla procesně úspěšná v odvolacím řízení a dle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. jí přísluší náhrada nákladů odvolacího řízení ve výši [částka], když předmětem odvolacího řízení byl rozdíl mezi soudem prvního stupně přiznané výše nákladů a výše nákladů přisouzené odvolacím soudem, tj. částka [částka]. Výše náhrady nákladů řízení činí [částka] (za 1 úkon právní služby krácený na jednu polovinu [částka], paušální náhrada hotových výdajů [částka] a 21 % DPH z odměny advokáta [částka] dle vyhl. č. 177/1996 Sb.).