o zaplacení částky 2 777,59 EUR s přísl.
JUDr. Zdeněk Stibral · předseda senátu · Rozhodnutí ze dne 4. 6. 2025
Městský soud v Praze rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Stibrala a soudců JUDr. Miroslava Stoklasy a Mgr. Terezy Jachura Maříkové ve věci
žalobkyně [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně]
se sídlem v [Adresa žalobkyně]
proti
žalované České republice – [orgán], IČO [IČO]
se sídlem v [adresa]
za níž jedná [Jméno žalované], IČO [IČO žalované]
se sídlem v [Adresa žalované]
o zaplacení 2 743,09 EUR
k odvolání žalobkyně proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 17. prosince 2024,
č. j. 10 C 163/2024-90,
I. Rozsudek soudu I. stupně se ve výrocích II., III. potvrzuje.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náklady odvolacího řízení 900 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně výrokem I. z části zastavil řízení ohledně zaplacení 34,5 EUR s příslušenstvím, výrokem II. žalobu o zaplacení částky 2 743,09 EUR s příslušenstvím zamítl a žalované přiznal náklady řízení.
2. Žalobkyně požadovala vůči státu náhradu škody s odůvodněním, že z odůvodnění rozsudku Obvodního soudu pro [adresa] vyplynulo, že žalobkyni v důsledku nezákonného rozhodnutí vznikla škoda vůči [jméno FO]. Tuto škodu žalobkyně vymáhala u [stát] soudů a u soudního exekutora. Svého práva se nedomohla a v důsledku toho jí vznikla škoda představující uhrazené náklady nalézacího řízení a náklady exekuce.
3. Soud z části řízení zastavil, neboť o totožném nároku žalobkyně v rozsahu 34,5 EUR bylo již v jiném řízení rozhodnuto.
4. Po právní stránce soud dospěl k závěru, že Česká republika nemůže nést odpovědnost za procesní neúspěch žalobkyně v řízení v cizím státě. Mezi její tvrzenou újmou a postupem žalované neexistuje žádná příčinná souvislost a neexistuje ani odpovědnostní titul státu. Nevymožení nákladů bylo způsobeno nemajetností původního žalovaného [jméno FO], nikoliv nesprávným úředním postupem orgánů žalované. Povinností žalobkyně bylo domáhat se náhrady škody vůči prvotnímu dlužníkovi. Skutečnost, že protistrana nedisponovala dostatečnými finančními prostředky nemůže jít k tíži České republiky. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle úspěchu ve věci.
5. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně včasné odvolání, v němž nesouhlasila s právními závěry soudu I. stupně. Odkázala na judikaturu vyšších soudů s tím, že žalobkyni vznikla škoda ve výši uvedené v žalobě a tyto skutečnosti soud I. stupně fakticky ignoroval a jeho rozhodnutí je věcně nesprávné. Navrhla, aby v odvolacím řízení byl napadený rozsudek zrušen, případně změněn a žalobě vyhověno.
6. Žalovaná se k odvolání žalobkyně písemně vyjádřila a navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek potvrdil.
7. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek z podnětu podaného odvolání, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo dle § 212, § 212a odst. 1, 5 a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné.
8. Vycházel přitom ze skutkových zjištění soudu I. stupně, která jsou úplná a umožňují soudu učinit závěr po stránce právní. Nebyly shledány důvody pro opakování či doplnění dokazování, když skutkový stav je mezi účastníky fakticky nesporný.
9. Po právní stránce se odvolací soud bez výhrad ztotožňuje s odůvodněním rozhodnutí soudu I. stupně s tím, že ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. v platném znění nejsou dány zákonné předpoklady odpovědnosti státu za škodu. Zejména v řízení nebylo zjištěno, že by existoval jakýkoliv odpovědnostní titul, tedy existence nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu. Škoda měla vzniknout na nákladech řízení u [stát] soudů a soudního exekutora ve [stát] republice, nicméně o nákladech nalézacího i exekučního řízení bylo vždy rozhodnuto, což ve smyslu ustanovení § 31 odst. 2 citovaného zákona neumožňuje požadovat v tomto řízení jejich náhradu.
10. Navíc žalovaná i soud I. stupně správně vystihly, že skutkový děj vyznačený žalobě, tedy v důsledky procesního postupu žalobkyně před cizími soudy, nemůže zakládat odpovědnost žalované. Ta ve smyslu ustanovení § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. v platném znění se vztahuje pouze na škodu způsobenou při výkonu státní moci, tedy na území České republiky, a k tomu v daném případě nedošlo. Stát nelze činit odpovědným za důsledky řízení probíhající před orgány cizího státu.
11. Stejně tak postrádá logiku to, že žalobkyně shledává příčinnou souvislost mezi nemajetností původního žalovaného pana [jméno FO] a postupem žalované.
12. Z těchto důvodů proto nebylo možno žalobě vyhovět a soud I. stupně rozhodl věcně správně, když žalobní požadavek v celém rozsahu zamítl. Odvolací soud proto postupoval dle § 219 o. s. ř. napadený rozsudek jako věcně správný potvrdil.
13. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. za použití § 224 odst. 1 o. s. ř. Úspěšnému státu bude přiznány náklady za 3 úkony v paušální výši po 300 Kč (příprava k jednání, písemné vyjádření a účast u jednání odvolacího soudu) v paušální výši dle vyhlášky č. 254/2015 Sb. a dle ustanovení § 151 odst. 3 o. s. ř.
Proti tomuto rozsudku lze podat dovolání do dvou měsíců od doručení tohoto rozsudku k Nejvyššímu soudu České republiky v Brně prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2 za podmínek ustanovení § 237 o. s. ř.