Rozhodnutí 55 CO 132/2022-255

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, dále žalobci uložil povinnost nahradit žalovanému náklady řízení [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaného a výroky III. a IV. rozhodl o náhradě nákladů znalečného tak, že povinnost zaplatit [částka] uložil žalobci na účet Obvodního soudu pro Prahu 6 a žalovanému vrátil zálohu za vypracování posudku ve výši [částka].

2. Žaloba se opírá o tvrzení, že žalobce uzavřel v postavení podnájemce s žalovaným jako nájemcem dne [datum] smlouvu o podnájmu bytu, za který žalovanému zaplatil jistotu [částka] a dále částku [částka]. Nedošlo k předání bytu, byt byl v průběhu času pronajat třetí osobě. Následně se žalobce dne [datum] nastěhoval do jiného bytu, ohledně něhož však nedošlo k dohodě a nebyla ohledně něho uzavřena žádná smlouva, pouze byl vyhotoven předávací protokol. Tento druhý prostor měl žalobce užívat od [datum] do [datum], následně mu ze strany matky žalovaného jako pronajímatele byl znemožněn výkon práva bydlení. Požadoval po žalovaném vrátit částku 26 400, v níž je zahrnuta částka, kterou již žalovanému uhradil ([částka]), od níž odečetl odhadem náklady na bydlení [částka].

3. Soud I. stupně po provedeném dokazování vyšel ze zjištění, že mezi účastníky byla [datum] řádně uzavřena podnájemní smlouva k bytu (v odůvodnění označen jako byt [číslo]). K předání bytu nedošlo k [datum] ani následně, přičemž bylo zjištěno, se tak stalo z důvodu na straně žalobce, který žalovanému neposkytl nutnou součinnost. Žalobce si byt i přes výzvy žalovaného nepřevzal. Žalobce tak byl povinen platit sjednané podnájemné, včetně záloh sjednaných za služby, v celkové výši [částka] měsíčně a na této jeho povinnosti nic nemění to, že předmět nájmu fakticky neužíval. Žalovaný tento byt [číslo] podnajal třetí osobě dne [datum], když mezi účastníky nedošlo k zániku podnájemní smlouvy z [datum] smlouvou předpokládaným způsobem. Žalobce se následně rozhodl užívat byt [číslo] který mu předala matka žalovaného, která je pronajímatelem celého domu, v níž se byt [číslo] i byt [číslo] nachází. Ohledně tohoto druhého bytu byl sepsán předávací protokol, u něhož sporoval pravost podpisu žalobce. Ve věci byl zpracován znalecký posudek, nicméně nebylo nade vší pochybnost prokázáno, že by podpis umístěný pod psaným textem byl pravým podpisem žalobce. V řízení však nebylo zjištěno, že by došlo k dohodě, o podstatných náležitostech podnájemní smlouvy k bytu [číslo]. Ten žalovaný užíval až do jeho vyklizení [datum] bez jakéhokoliv právního titulu. Za jeho užívání však nic nehradil a na jeho straně vzniklo bezdůvodné obohacení. Ohledně výše plnění učinil soud závěr, že žalobce měl povinnost platit podnájemné za byt [číslo] za měsíc duben [rok] a 10 dnů měsíce května [rok], kdy byl byt pronajat třetí osobě. Povinnost k úhradě ve vztahu k tomuto bytu [číslo] u žalobce činila částku [částka]. Dále soud dovodil, že žalobci vznikla ještě povinnost vydat žalovanému bezdůvodné obohacení za užívání bytu [číslo] za dobu od [datum] do [datum], pak za období od [datum] do [datum]. Vzhledem k tomu, že žalovaný pozbyl nájemní právo, k bytu [číslo] měl žalobce povinnost k úhradě ve vztahu k rodičům žalovaného, kteří však svou pohledávku na žalobce postoupili. Výše bezdůvodného obohacení byla určena znaleckým posudkem, a to částkou [částka] měsíčně, celkově [částka]. Žalobce tak měl žalovanému plnit celkem [částka], přičemž zaplatil celkem [částka]. Do výše uplatněného nároku však žalovaný úspěšně uplatnil námitku započtení. Z těchto důvodů bylo rozhodnuto tak, že se žaloba zamítá a o nákladech řízení rozhodnuto dle úspěchu ve věci a o nákladech státu ve formě znalečného bylo rozhodnuto dle § 148 odst. 1 o. s. ř.

4. Proti tomuto rozsudku podal žalobce včas odvolání, v němž nesouhlasil zejména s právními závěry soudu I. stupně a zdůraznil, že zejména žalovaný neposkytl žalobci součinnost k předání bytu. Zdůraznil, že pronajímatelka bytu Ing. [jméno] [příjmení] nebyla žalovaným zmocněna k předání bytu, když k tomu neměla písemnou plnou moc. Dále namítal, že nemohlo platně dojít k postoupení pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení z rodičů žalovaného na žalovaného, když k datu [datum] nebyla výše bezdůvodného obohacení známa, neboť výše plnění byla určena až následně znaleckým posudkem. Dále zpochybňoval závěr soudu I. stupně, že by byt [číslo] užíval až do [datum]. Bylo to možné pouze do [datum], kdy pronajímatelka bytu [číslo] Ing. [ulice] vyměnila vložku zámku ve dveřích od chodby vedoucí k bytu a žalobci byl i deaktivován čip od vstupních dveří do domu. Byt [číslo] tak užíval pouze od 22. 5. do [datum]. Navrhl, aby v odvolacím řízení byl napadený rozsudek změněn a žalobě vyhověno, případně zrušen a věc vrácena soudu I. stupně k dalšímu řízení.

5. Žalovaný se k odvolání žalobce písemně vyjádřil. Nesouhlasil zejména s námitkami ohledně neplatnosti smlouvy o postoupení pohledávky. Výše pohledávky byla zřejmá v okamžiku, kdy na straně žalobce k obohacení došlo, přičemž posouzení, zda jde o kompenzabilní pohledávku je věcí další úvahy, s níž se soud I. stupně dostatečně vypořádal. Není podstatné, jakým způsobem žalobce oba byty užíval fakticky, neboť takový způsob užívání představuje pouze realizaci užívacího práva. Nicméně majetkovou hodnotu má přenechávané užívací právo samo o sobě. Navrhl, aby v odvolacím řízení byl napadený rozsudek potvrzen.

6. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu I. stupně v celém rozsahu, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo dle § 212, § 212a odst. 1, 5 o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalobce je v převážné míře důvodné.

7. Odvolací soud vycházel ze skutkových zjištění soudu I. stupně, aniž shledal důvody pro opakování či doplnění dokazování.

8. S právním hodnocením věci se však ztotožnil pouze částečně, a to pouze ve vztahu k bytu označenému v odůvodnění rozsudku jako byt [číslo]. Ohledně tohoto bytu byla uzavřena platná podnájemní smlouva za situace, kdy bylo zjištěno, že žalovanému svědčilo k tomuto bytu nájemní právo. Lze akceptovat i závěr, že k předání bytu [číslo] nedošlo z důvodu na straně žalobce, který si byt mohl převzít a užívat ho v období od [datum] do [datum], kdy byl byt pronajat třetí osobě. V tomto směru je správný závěr soudu I. stupně, že za úhradu tohoto bydlení stíhá povinnost žalobce zaplatit žalovanému částku [částka], když výše plnění vycházela z platné podnájemní smlouvy. To vše za nesporného zjištění, že žalobce v souvislosti s tímto bytem žalovanému uhradil celkem [částka] (jistota [částka] a 2 měsíční úhrady nájemného a záloh na služby ve výši [částka]), tedy celkem [částka]. Rozdíl mezi tím co žalobce uhradil a uhradit fakticky dle uzavřené smlouvy měl tak činí částku [částka] ([částka] - [částka] = [částka]). V tomto rozsahu odvolací soud postupoval dle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. a napadený rozsudek změnil a žalobě v rozsahu částky [částka] s příslušenstvím vyhověl. Naopak nedůvodným soud shledal žalobní požadavek v rozsahu dalšího plnění ve výši [částka] ([částka] - [částka]) a v tomto rozsahu rozsudek soudu I. stupně potvrdil dle § 219 o. s. ř. jako věcně správný.

9. Zcela odlišná situace je však ohledně bytu [číslo] když i zde odvolací soud vycházel ze skutkových zjištění obvodního soudu. Podstatné je, že žalovaný pozbyl nájemní právo k bytu [číslo] tudíž bezdůvodné obohacení, které měl žalobce hradit za užívání bytu [číslo] vzniklo rodičům žalovaného jako pronajímatelům (bytu [číslo]). Ohledně tohoto druhého bytu nebyla uzavřena žádná smlouva mezi žalobcem a rodiči žalovaného, pokud byl někdo legitimován k vydání bezdůvodného obohacení, byla to Ing. [jméno] [příjmení] s manželem a nikoliv žalovaný. Soud I. stupně dovodil, že zde došlo k započtení pohledávky, když výše bezdůvodného obohacení měla být rodiči žalovaného postoupena na žalovaného. Tato skutečnost nebyla jednak jednoznačně prokázána a jednak soud I. stupně nevzal v úvahu, že ve smyslu § 1987 odst. 2 občanského zákoníku pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není. V daném případě nebylo možno postoupit pohledávku, jejíž výše nebyla známa a byla mezi účastníky sporná a tedy nejistá. Právní závěr soudu, že by to, co žalovanému žalobce uhradil, mělo být kompenzováno zjištěnou výší bezdůvodného obohacení ve výši [částka] tak není správný. Tím odvolací soud nijak nezpochybňuje, že ve vztahu k bytu [číslo] bezdůvodné obohacení žalobci vzniklo, nikoliv však na úkor žalovaného, ale faktických pronajímatelů bytu [číslo]. Vzhledem k tomu, že k platnému započtení na pohledávku z titulu dluhu za užívání bytu [číslo] dojít z důvodu shora uvedených nemohlo, bylo rozhodnuto způsobem uvedeným ve výroku I. rozsudku odvolacího soudu.

10. Žalobce tak byl procesně úspěšný v rozsahu 81 % a neúspěšný v rozsahu 19 %, jeho procesní úspěch tak činil 62 %.

11. Odvolací soud tak znovu vzhledem ke změně rozsudku rozhodl o povinnosti k úhradě nákladů řízení, a to dle § 142 odst. 2 o. s. ř. v odvolací fázi řízení dle § 224 odst. 1, 2 o. s. ř. Za řízení před soudem I. stupně byly přiznány pouze účelně vynaložené náklady za právní zastoupení advokátem a úhradu soudního poplatku. Byla přiznána náhrada za celkem 13 úkonů právní služby advokáta dle advokátního tarifu, když sazba za 1 úkon, vzhledem k předmětu sporu činí [částka]. Nahrazeny byly úkony za kvalifikovanou předžalobní výzvu, převzetí zastoupení, sepis žaloby, účast u sedmi jednání soudu I. stupně, doplnění žaloby a dvojí vyjádření ke znaleckým posudkům, dále 13 paušálních náhrad po [částka] a 21% sazba DPH 6 770,40 a za úhradu soudního poplatku z žaloby [částka], což činí v součtu [částka]. Dle poměrného úspěchu ve věci 62 % z této částky činí [částka].

12. U nákladů odvolacího řízení bylo postupováno stejně. Procesně úspěšnější žalobce, zde vynaložil náklady za úhradu soudního poplatku z odvolání [částka] a za zastoupení advokátem 2 úkony po [částka] (písemné odvolání a účast u odvolacího jednání), 2 paušální náhrady hotových výloh po [částka], 21 % sazbu DPH [částka], což součtu činí [částka]. Dle poměrného úspěchu i v odvolacím řízení ve výši 62 %, tak činí účelně vynaložené náklady žalobce částku [částka]. Celkově tak náklady před soudy obou stupňů činí [částka] ([částka] + [částka]).

13. Konečně odvolací soud rozhodl i o nákladech znalečného dle § 148 odst. 1 o. s. ř. za použití § 211 o. s. ř. a § 224 odst. 1 o. s. ř. Ve věci byly zpracovány dva znalecké posudky. Odvolací soud postupoval tak, že vzhledem ke skutečnosti, že podpis, na protokolu o předání bytu zpochybňoval žalobce, nicméně nebylo zjištěno, zda podpis na protokolu je pravým podpisem žalobce, tak náhrada za tento zpracovaný znalecký posudek v rozsahu [částka] byla rozdělena jednou polovinou mezi oba účastníky v rozsahu částky [částka] Náklady za druhý posudek ohledně výše bezdůvodného obohacení vzhledem k výsledku sporu uhradí státu žalovaný, tedy celkem ve výši [částka] ([částka] + [částka]).