o 312.428 Kč s příslušenstvím

1. Žalovaný podal včasné odvolání proti rozsudku, kterým mu soud I. stupně uložil zaplatit žalobci 221.098,23 Kč s 8,05% úrokem z prodlení od 7.11.2017 do zaplacení a náklady řízení. Navrhl rozsudek zrušit a vrárit věc soudu I. stupně k dalšímu řízení nebo změnit a žalobu zamítnout.

2. Namítal nepřezkoumatelnost rozsudku, protože nebylo rozhodnuto o celé žalované částce a jeho odůvodnění je nepřesvědčivé, některé závěry protichůdné, absentuje právní posouzení věci.

3. Soud I. stupně rozhodl o částce 312.427,70 Kč ačkoli předmětem žaloby byla částka o 0,30 Kč vyšší. Neřídil se také pokynem odvolacího soudu a neujasnil si správnou výši tvrzených nároků obou stran. Nebylo odůvodněno přiznání částky 120.000,- Kč za osobní automobil.

4. Nevypořádal se s důkazy žalobce (dopisy [tituly před jménem], [jméno FO] zaslané jednatelce žalobkyně z 2.2.2018 a bez data) z nichž vyplývá, že žalovaný provedl zápočet svých pohledávek proti pohledávkám žalobkyně, čímž pohledávky žalobkyně zanikly a je tu pohledávka žalovaného vůči žalobkyni ve výši 172.995,-Kč. Provedl naopak bez návrhu stran důkaz posudkem zhotovitele [právnická osoba]. Jestliže soud uzavřel, že byla uzavřena smlouva o dílo, nemá podle čl. IV. odst. 3 této smlouvy žalobce nárok na úhradu víceprací či vícenákladů, jelikož je žalovaný neodsouhlasil. Soud také sdělil, že byla uazvřena smlouva o dílo, aniž by se účastníci dohodli ne ceně díla. Cena je však esenciální náležitostí smlouvy. Soud následně přesto nárok posoudil jako bezdůvodné obohacení.

5. Z posudku [právnická osoba]. vyplývají 3 varianty výpočtu ceny projektové dokumentace a není jasné, proč soud vybral variantu s cenou 98.665,- Kč. Zhotovitel dokumentace přitom převzal dokumentaci zhotovenou pro žalovaného v březnu. 2017 pro územní řízení, tudíž výše nákladů na dokumentaci pro stavebí řízení toum neodpovídá.

6. Pokud jde o přípravné práce 24.151,-Kč, ty měly být provedeny v kvetnu a červenci 2017, avšak projektová dokumentace pro stavební povolení je z července 2017, stavební povolení vydání v září 2017. Tyto práce nemohly započíst před vyhotovením projektové dokumentace a vydáním stavebního pobvolení. Smlouva na stavbu garáže a dílny uzavřená s p. [jméno FO] je až z 2P8.2017. Prostrádá tedy logiku, aby si žalovaný objedal práce, které již byly provedeny.

7. Nesprávně bylo rozhodnuto též o nákladech řízení. Jednak o nich mělo být rozhodnuto poměrně, jednak nebylo namístě přiznávat odměnu za opakovaná vyjádření ve věci, když rozhodná tvrzení měla být uvedena v žalobě.

8. Žalobkyně navrhla rozsudek jako správný potvrdit s tím, že soud dostatečně a správně zjistil skutkový stav a věc též správně právně posoudil.

9. Odvolací soud rozsudek přezkoumal podle §§ 212, 212a odst. 1, odst. 5 o. s. ř. a shledal odvolání důvodným jen zčásti.

10. Okolnost, že soud I. stupně v rozsudku nevypořádal celý předmět řízení (narozhodl o částce 0,30 Kč) nezpůsobuje nepřezkoumatelnost rozsudku, neboť bylo možno zjednat nápravu v odvolacím řízení. Odůvodnění rozsudku splňuje zákonné náležitosti a je srozumitelné, přičemž není v rozporu s dřívějšími závěry odvolacího soudu. Některé dílčí nepřesnosti bylo možno zhojit v rámci odvolacího řízení.

11. Vyšel v zásadě ze skutkového stavu zjištěného soudem I. stupně. Žalovanému je třeba dát za pravdu v tom, že soud I. stupně se opomněl vyjádřit k důkazu dopisem přechozího zástupce žalovaného žalobkyni z 2.2.2018, ačkoli tento důkaz při jednání 1.2.2019 provedl. Naopak provedení důkazu znaleckým posudkem [právnická osoba] vyplynulo z obsahu spisu a právního posouzení soudem I. stupně (zjištění výše bezdůvodného obohacení namísto žalované smluvní ceny). Šlo tedy o důkaz provedený v souladu s § 120 odst. 2 o.s.ř.

12. Tento důkaz souvisí s obranou žalovaného spočívající v námitce, že nároky žalobce zanikly započtením. K tomu je v první řadě třeba uvést, že tvrzení žalovaného o zániku nároků zpočtením bylo uplatněno poprvé až v odvolacím řízení, tudíž jde o skutkovou novotu.

13. Žalovaný podal proti platebnímu rozkazu 13.8.2018 blanketní odpor. Byl vyzván soudem 20.9.2018, aby se vyjádřil k žalobě. Učinil tak 1.10.2018 s tím, že „ohledně zápočtu na zápůjčku, kterou žálovaný žalobkyni poskytl se již vyjádřil v odůvodnění odporu“ a poukázal na důkazní návrhy z podání z 3.9.2018. Z toho vyplývá, že soud neměl podání datované 3.9.2018 k disposici, jinak by žalovaného nevyzýval k vyjádření k žalobě.

14. Na č.l. 131 pak je ve spisu fotokopie odůvodnění odporu z 3.9.2018, jež podle razítka na ní měla být soudu odeslána 4.9.2018. Z výše uvedeného nutno dovodit, že k odeslání listiny 4.9.2018 zřejmě nedošlo (popř. nedošla soudu) a byla do spisu vložena dodatečně.

15. Nicméně ani v tomto vyjádření není uvedena konkrétní námitka započtení (jaké k započtení způsobilé pohledávky má žalovaný vůči žalobkyni a vůči jakým pohledávkám žalokyně je započítává). Uvedené vyjádření uvádí toliko to, že žalovaný má proti žalobkyni pohledávku z titulu nevrácení finančních prostředků ze smlouvy o zápůjčec a že má být jednáno o zápočtech. Tvrení o započtení tedy chybí.

16. Pokud pak jde o dopis [jméno FO] z 2.2.2018 a další bez data, jde de facto je o o důkaz k neuplatněnému tvrzení o započtení. Odvolací soud přesto zopakoval důkaz těmito listinami. Lze z nich dovodit, že žalovaný zamýšlel započíst svou pohledávku z titulu půjčky žalobkyni vůči jejím pohledávkám za dodání mobilního domu a automobilu s tím, že ve výsledku je tu rozdíl ve prospěch žalovaného 167.720,-Kč. Vychází však z nesprávné ceny domu i automobilu a neuvádí nic o tom, zda jde o pohledávky způsobilé k započtení, kdy se setkaly.

17. K okamžiku koncentrace řízení 21.9.2020 tak žalovaný před soudem žádné konkrétní tvrzení o zániku pohledávek žalobkyně nevznesl. Nad rámec toho je třeba zmínit, že ani listina žalobkyně datovaná 31.10.2017 adresovaná žalovanému není započtením, neboť pouze rekapituluje pohledávky, které by měla mít žalobkyně za žalovaným a naopak, je formulována podmíněně („uplatním-li s Vaším souhlasem možnost zápočtu“) a neuvádí jaké k započtení způsobilé pohledávky strany vůči sobě mají a v jakém rozsahu se ta která pohledávka započítává proti konkrétní pohledávce protistrany. Jde v zásadě jen o shrnutí vzájemných pohledávek s požadavek zaplatit žalobkyni výsledný rozdíl.

18. Soud I. stupně respektoval pokyny odvolacího soudu a zabýval se jen nároky, které byly předmětem žaloby, resp. tvrzení žalobkyně o výši pohledávek za žalovaným po zohlednění pohledávek žalovaného, přičemž jeho závěry ohledně jednotlivých pohledávek převážně vyplývají z provedeného dokazování, byť – jak bude uvedeno dále – odvolací soud shledal potřeným některé z nich upřesnit.

19. Věc také správně právně posoudil. Ohledně dodání domu vyšel z uzavřeného závazkového vztahu (který má povahu smlouvy kupní), ohledně projektové dokumentace, zajištění staveniště a přípravných pozemních prací vyšel z toho, že uzavření smlouvy nebylo prokázáno, provedení prací však ano, tudíž jde o nárok na vydání bezdůvodného obohacení, a to ve výši ceny obvyklé, stanovené znaleckým posudkem.

20. Nároky žalobkyně sestávají z ceny mobilního domu ve výši 1,349.999,40 Kč. Po odečtení částky 149.000 zaplacených přímo žalovaným tak jde o 1,200.999,40 Kč. Dále jde o částku 120.000,-Kč za dodání auta (toto nebylo sporné), 98.665,-Kč za projektovou dokumentaci (cena bez DPH) vyplynuvší ze znaleckého posudku, který dokumentaci takto ocenil. Tvrzení, že tato dokumentace navazovala na předchozí dokumentaci k územnímu řízení tu není rozhodné. A konečně jde o stavební práce vyčíslené na 24.151,-Kč bez DPH.

21. Součet uvedených nároků žalobkyně tak činí 1,443.815,40 Kč. Nárok žalovaného vůči žalobkyni z titulu půjčky činí 1,250.000,-Kč.

22. Rozdíl mezi uvedenými částkami je 193.815,40 Kč.

23. Odvolací soud proto rozsudek soudu I. stupně podle § 220 odst. 1 písm. a) o.s.ř. změnil tak, že co do rozdílu mezi částkou přiznanou a částkou takto vypočtenou, tedy 27.282.83 Kč žalobu zamítl. K této částce připočetl ještě 0,30 Kč o které soud I. stupně nerozhodl, aby tak vyčerpal předmět řízení, a příslušenství ze součtu těchto částek. Důvodem zamítnutí je okolnost, že nad rámec výše přiznané a potvrzené částky nebyly žaloba nakonec důvodná vzhledem k právnímu posouzení nároků za projektovou dokumetaci a stavební práce a ocenení znaleckým posudkem.

24. V rozsahu zbytku byly nároky žalobkyně důvodné, tudíž ohledně této částky s příslušenstvím byl rozsudek jako správný podle § 219 o.s.ř. povrzen.

25. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle pomeru úspěchu ve sporu. Předmětem žaloby byla částka 312.428,-Kč, žalobkyně uspěla ohledně 193.815,40 Kč, žalovaná ohledně 118.612,60 Kč. Úspěch žalobkyně tak činí 62%, úspěch žalovaného 38%. Žalobkyně tak má právo na úhradu účelně vynaložených nákladů v rozsahu 24%.

26. Tyto náklady sestávají ze soudních poplatků 2x12.498,-Kč z žaloby a z odvolání. Dále z odměny advokáta, v prvním stupni po 9.580,- Kč, za tyto úkony právní služby: přípravy a převzetí zastoupení, sepsání žaloby, účast u jednání v únoru 2019, lednu 2020, červenci 2020, srpnu 2020, sepsání závěrečného návrhu v listopadu 2020, účast u jednání v prosinci 2020, sepis odvolání z května 2021, vyjádření z 5.10.2021 ( k výzvě soudu po zrušení prvního rozsudku, účasti u jednání v 4.2.2022, vyjádření k věci z 4.2.2022 (k výzvě soudu), účast u jednání 8.4.2022, v poloviční výši za podání z 10.10.2022 (k výzvě soudu) a za vyjádření k závěrům znaleckého posudku v lednu 2024, ) účasti u jednání v dubnu, červnu a červeni 2024. V souhrnu jde o 17x9580,-Kč tj. 162.9860 Kč. K tomu náleží 18 paušálních náhrad hotových výdajů po 300,- Kč, tedy 5.400,-Kč.

27. Další úkony uvedené soudm I. stupně shledal odvolací soud neúčelnými. Šlo buď o podání reagující na protistranu, nebo o další doplňování skutkových tvrzení a důkazů, které mělo být uvedeno již v žalobě anebo k výzvě soudu na zákadě závěru o jiném právním posouzení nároku (potřebě dalšího dokazování), v situaci, kdy měl žalobce takto doplnit svá tvrzení najednou, nikoli postupně, popř. o podání jež souvisela s jednáním soudu a měla být uplatněna při takovém jednání. Soud I. stupně naopak opomněl zohlednit účast zástupce žalobce u jednání v dunbnu 2024, tudo odvolací soud zohlednil.

28. Dále jde o cestovní náklady zástupce a náhrady za zmeškaný čas, jak byly vypočteny soudem I. stupně, s přičtením částek 413 Kč (za cestu k soudu a zpět) a 400,-Kč (za zmeškaný čas) v dubnu 2024. Cestovní náhrady tak činí celkem 3.908,50 Kč, nájrady za zmeškaný čas 4.400,-Kč. V odvolacím řízení nebyly tyto položky požadovány.

29. V odvolacím řízení jde o odměnu advokáta za účast u jednání počítanou z aktuální ceny předmětu řízení 9.220,-Kč a paučální náhradu 450,-Kč. Celkem tak účelné náklady právního zastoupení činily v prvním stupni 176.568,50 Kč, v odvolacím řízení 9.670,-Kč. Po přičtení 21% DPH jde o částky 213.643,88, resp. 11.700,70 Kč. Spolu se soudními poplatky to činí celkem 238.643,88 Kč. Z toho 24% tvoří částku uvedenou ve výroku rozsudku.