o zaplacení částky 98 000 Kč s příslušenstvím,

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni částku 90 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od 20. 9. 2022 do zaplacení (výrok I), co do částky 8 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od 20. 9. 2022 do zaplacení žalobu zamítl (výrok II), o povinnosti k náhradě nákladů řízení mezi účastníky navzájem rozhodl tak, že žalovaná je povinna na jejich náhradu zaplatit žalobkyni částku 2 400 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok III), a o povinnosti k náhradě nákladů řízení vynaložených státem rozhodl tak, že žalovaná je povinna na jejich náhradu zaplatit České republice částku 2 369 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku na účet Obvodního soudu pro [adresa] (výrok IV).

2. Takto bylo rozhodnuto o žalobě, kterou se žalobkyně domáhá po žalované doplacení pojistného plnění v žalované výši 98 000 Kč s příslušenstvím s tvrzením, že z titulu účastníky uzavřené pojistné smlouvy o sdruženém pojištění vozidla č. [číslo], kterou bylo u žalované pojištěno její motorové vozidlo tov. zn. [nazev], reg. zn. [SPZ], jí z důvodu poškození předmětného motorového vozidla v důsledku dopravní nehody, k níž došlo dne 4. 9. 2022 v [adresa], mělo být na pojistném plnění (po odpočtu sjednané spoluúčasti ve výši 10 000 Kč a hodnoty zbytků vozidla ve výši 383 200 Kč, včetně DPH) vyplaceno právě o 98 000 Kč více, než bylo, neboť při likvidaci pojistné události mělo být správně vycházeno z pojistné částky motorového vozidla stanovené v pojistné smlouvě ve výši 888 000 Kč, když jeho tehdejší obvyklá cena činila (minimálně) 997 000 Kč, a nikoli z žalovanou uvažované částky 790 000 Kč, včetně DPH.

3. Soud prvního stupně při svém rozhodování vyšel ze zjištění, že účastnice řízení spolu dne 20. 6. 2022 podepsaly smlouvu o sdruženém pojištění vozidla žalobkyně tov. zn. [nazev], VIN [VIN kód], jehož součástí bylo též havarijní pojištění zmíněného vozidla ve variantě „[nazev]“ se sjednanou pojistnou částkou 888 000 Kč (bez DPH), spoluúčastní pojištěného 10 000 Kč a výslovným ujednáním smluvních stran, že vozidlo není pojištěno včetně DPH. Účastnicemi bylo dále sjednáno, že uvedené pojištění se mimo jiné bude řídit též Všeobecnými pojistnými podmínkami pro pojištění vozidel VPPPMV-R-3/2021, které v čl. 6.9 upravujícím pojistné plnění bez DPH uvádí, že žalovaná vyplatí pojistné plnění bez DPH, pokud je oprávněná osoba plátcem daně z přidané hodnoty a má ze zákona právo na odpočet příslušné sazby DPH, a že v ostatních případech je pojistné plnění vypláceno včetně DPH, pokud v pojistné smlouvě nebylo dohodnuto jinak.

4. Při dopravní nehodě, ke které došlo dne 4. 9. 2022 v [adresa] - [adresa], bylo poškozeno výše zmíněné vozidlo žalobkyně tov. zn. [nazev], reg. zn. [SPZ]. Tato skutečnost byla žalovanou zaevidována jako pojistná událost č. [číslo] a na základě její likvidace coby tzv. škody totální bylo žalobkyni (poté, co od pojišťovnou zjištěné obvyklé ceny předmětného vozidla ve výši 790 000 Kč byla odečtena sjednaná spoluúčast žalobkyně ve výši 10 000 Kč a dále hodnota zbytků vozidla v částce 383 200 Kč s DPH) dne 19. 9. 2022 vyplaceno pojistné plnění ve výši 396 800 Kč. Žalobkyně v reakci na uvedené žalované sdělila, že nesouhlasí s výší vyplaceného pojistného plnění, které dle jejího názoru mělo být o 98 000 Kč vyšší, a proto žalovanou vyzvala, k tomu, aby jí uvedené pojistné plnění doplatila.

5. Soudem prvního stupně pro účely tohoto řízení ustanovený soudní znalec (znalecká kancelář [právnická osoba]., znalecký ústav zapsaný do seznamu ústavů kvalifikovaných pro znaleckou činnost v oboru ekonomika s rozsahem znaleckého oprávnění pro ceny a odhady mimo jiné i dopravních prostředků) určil obvyklou cenu předmětného motorového vozidla žalobkyně ke dni 4. 9. 2022 ve výši 870 000 Kč, včetně DPH.

6. Na základě takto učiněného závěru o skutkovém stavu věci soud prvního stupně konstatoval, že mezi účastnicemi řízení není sporu co do základu nároku, nýbrž výhradně pouze stran oprávněné výše pojistného plnění, přičemž s odkazem na shora uvedený obsah účastníky sjednané pojistné smlouvy uzavřel, že činila-li v rozhodné době tržní hodnota pojištěného vozidla žalobkyně 870 000 s DPH, tedy 719 008 Kč bez DPH, pak po odečtení sjednané spoluúčasti žalobkyně ve výši 10 000 Kč a zjištěné hodnoty (využitelných) zbytků uvedeného vozidla ve výši 382 200 Kč, je žalovaná povinna z titulu pojistného plnění žalobkyni doplatit ještě částku 90 000 Kč (spolu s požadovaným zákonným úrokem z prodlení ode dne 20. 9. 2022 do zaplacení). Ve zbytku (představovaném částkou 8 000 Kč s příslušenstvím) soud prvního stupně žalobu jako nedůvodnou zamítl.

7. O povinnosti k náhradě nákladů řízení mezi účastníky navzájem bylo rozhodnuto „podle § 142 odst. 1 o. s. ř.“ a ve věci „plně“ procesně úspěšné žalobkyni soud prvního stupně přiznal náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení v souhrnné výši 2 400 Kč. O povinnosti k náhradě nákladů řízení vynaložených státem soud prvního stupně rozhodl podle § 148 o. s. ř. a s ohledem na zmíněný výsledek řízení povinnost k náhradě státem přiznaného a vyplaceného znalečného, převyšující žalovanou složenou zálohu na náklady důkazu znaleckým posudkem ve výši 5 000 Kč, tj. povinnost k náhradě nákladů ve výši 2 369 Kč, uložil zcela k tíži žalované.

8. Proti vyhovujícímu výroku rozsudku soudu prvního stupně ve věci samé (výrok I) a proti oběma nákladovým výrokům podala žalovaná včasné a přípustné odvolání, neboť má za to, že právní posouzení soudu prvního stupně náležitě nezohledňuje smluvní ujednání obsažené v účastnicemi řízení uzavřené pojistné smlouvě. Připomněla, že je-li žalobkyně registrovaným plátcem DPH a bylo-li v pojistné smlouvě výslovně sjednáno havarijní pojištění motorového vozidla žalobkyně bez DPH, pak soud prvního stupně měl správně žalobu jako celek zamítnout. Za popsané situace totiž žalobkyni z titulu pojistného plnění již nic dalšího po právu nenáleží. Žalovaná proto navrhla, aby odvolací soud napadený vyhovující výrok rozsudku soudu prvního stupně změnil tak, že i v této části bude žaloba zamítnuta a žalobkyně bude zavázána k plné náhradě všech nákladů tohoto řízení.

9. Žalobkyně v reakci na odvolání žalované uvedla, že žalovanou vnesené námitky nepovažuje za důvodné. Zdůraznila, že není a ani v rozhodném období nebyla plátkyní DPH, a proto není namístě jí po právu náležející pojistné plnění o příslušnou sazbu DPH snižovat. Ostatně pojistné plnění, kterého se jí již od žalované na základě likvidace předmětné pojistné události, jí bylo vyplaceno včetně DPH. Žalobkyně proto navrhla potvrzení napadených výroků rozsudku soudu prvního stupně jako věcně správných.

10. Odvolací soud z podnětu podaného odvolání přezkoumal napadený rozsudek, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1, 5 o. s. ř.), a odvolání žalované shledal důvodným.

11. Žalovaná ve svém odvolání po právu akcentuje fakt, že soukromoprávní závazkové vztahy jsou primárně založeny na principu ochrany autonomie smluvní vůle, kdy pro vzájemnou úpravu práv a povinností smluvních stran je určující především v konkrétní smlouvě vyjádřená vůle smluvních stran a že právní posouzení, k němuž soud prvního stupně dospěl v napadeném rozsudku, učiněným zjištěním stran obsahu účastníky uzavřené pojistné smlouvy neodpovídají. Žalobkyni lze sice přisvědčit v tom, že z veřejně dostupné evidence plátců DPH plyne, že žalobkyně není registrovanou plátkyní DPH, nýbrž pouze tzv. identifikovanou osobou, která se pro tuzemské transakce chová jako neplátce DPH a nemá nárok na odpočet DPH, avšak uvedené nic nemění na skutečnosti, že v předmětné pojistné smlouvě byla účastnicemi pro účely havarijního pojištění motorového vozidla žalobkyně výslovně sjednána varianta pojistné plnění bez DPH, kterou dle znění všeobecných pojistných podmínek žalované bylo možné smluvit i pro případy, kdy z pojistné smlouvy oprávněná osoba nebude registrovaným plátcem DPH s právem daňového odpočtu. Žalovaná tudíž ve svém odvolání s odkazem na příslušná smluvní ujednání správně dovozuje, že za situace, kdy obvyklá cena pojištěného motorového vozidla žalobkyně k okamžiku pojistné události činila 719 008 Kč bez DPH, pak s přihlédnutím k výši sjednané spoluúčasti žalobkyně ve výši 10 000 Kč, nezpochybňované výši hodnoty nadále využitelných zbytků vozidla ve výši 316 694 Kč bez DPH (ve výši 383 200 Kč s DPH) a výši žalovanou již vyplaceného pojistného plnění v částce 396 800 Kč lze dospět k jednoznačnému závěru o nedůvodnosti požadavku žalobkyně na vyplacení jakékoli dalšího pojistného plnění, neboť již tak se žalobkyni dostalo o 4 486 Kč více, než by jí mělo po právu náležet.

12. Odvolací soud proto s odkazem na shora uvedené podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. změnil napadený vyhovující výrok rozsudku soudu prvního stupně o věci samé tak, že i co do částky 90 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od 20. 9. 2022 do zaplacení byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

13. Vzhledem k tomu, že odvolací soud svým rozhodnutím změnil výrok o věci samé, bylo nezbytné rozhodnout nejen o náhradě nákladů odvolacího řízení, ale znovu i o nákladech řízení vedeného před soudem prvního stupně a dále také o povinnosti k náhradě nákladů řízení vynaložených státem (§ 224 odst. 2 o. s. ř.).

14. O povinnosti k náhradě nákladů řízení mezi účastníky navzájem odvolací soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. (v odvolacím řízení ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř.) a v řízení zcela procesně úspěšné žalované přiznal plnou náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení.

15. Žalované přisouzení náhrada nákladů za řízení před soudem prvního stupně odpovídá paušalizované náhradě nákladů řízení, která podle § 151 odst. 3 o. s. ř., ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, přísluší účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 o. s. ř., jež konkrétně sestává z dvanácti paušalizovaných náhrad po 300 Kč za písemné podání ve věci samé ze dne 3. 5. 2023, 7. 6. 2023, 11. 12. 2023 a 24. 5. 2024, přípravu účasti na jednání a následnou vlastní účast na jednání soudu konaném dne 6. 10. 2023, 8. 11. 2023, 1. 12. 2023 a 27. 9. 2024 [§ 1 odst. 3 písm. a), b) a c), ve spojení s § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.], to vše navýšené o žalovanou zaplacenou zálohu na náklady znaleckého posudku ve výši 5 000 Kč, která byla v řízení před soudem prvního stupně zcela spotřebována, tj. celkem 8 600 Kč.

16. Náhrada nákladů odvolacího řízení v souhrnu odpovídá celkem třem paušálním náhradám po 300 Kč za žalovanou podané odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně, přípravu účasti na odvolacím soudním jednání a následnou vlastní účast na tomto jednání [§ 1 odst. 3 písm. b), c), f), ve spojení s § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.], tj. celkem 900 Kč.

17. Žalované byla proto z titulu náhrady nákladů řízení přiznána celkem částka 9 500 Kč.

18. O povinnosti k náhradě nákladů řízení vynaložených státem odvolací soud rozhodl podle § 148 odst. 1 o. s. ř. a povinnost k jejich náhradě, kdy zmíněné náklady jsou reprezentovány výší soudem přiznaného a složenou zálohou žalované nekrytého znalečného, s ohledem na výsledek řízení uložil zcela k tíži ve věci samé procesně neúspěšné žalobkyně. Protože soud prvního stupně doposud nerozhodl o znaleckou kanceláří uplatněném nároku na přiznání znalečného za výslech zástupce znalecké kanceláře, k němuž došlo při jednání soudu prvního stupně dne 27. 9. 2024, tedy prozatím není známa konečná výše státem hrazených nákladů řízení, odvolací soud o předmětné povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodl jen co do základu s tím, že finální výše náhrady a její splatnost budou určeny dodatečně, formou samostatného usnesení soudu prvního stupně.