o náhradě škody způsobené při výkonu veřejné moci,

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím (výrok I) a uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II).

2. Takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky z titulu náhrady škody podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) /dále jen „OdpŠk“/. Příčinu vzniku škody spatřovala žalobkyně v nesprávném úředním postupu soudního exekutora [tituly před jménem] [jméno FO] pověřeného usnesením Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [číslo], provedením exekuce na majetek povinné [jméno FO], nar. [datum] (dále jen „povinná“), k uspokojení peněžité pohledávky žalobkyně ve výši [částka] s příslušenstvím. Konkrétní pochybení žalobkyně spatřovala v tom, že [tituly před jménem] [jméno FO] po dobu vedení exekuce (do [datum], kdy byl z jejího provedení vyloučen) nezjistil, že povinná byla od [datum] zaměstnána u společnosti [právnická osoba]., a tedy ani nevydal exekuční příkaz, kterým by postihl její mzdu. Exekuční příkaz, kterým byla postižena mzda povinné, vydal až dne [datum] následný exekutor ve věci, [tituly před jménem] [jméno FO] (pověřený provedením exekuce dne [datum]), avšak na základě tohoto nebylo ze mzdy povinné ve prospěch žalobkyně ničeho sraženo, neboť mu časově předcházel exekuční příkaz ze dne [datum] vydaný soudním exekutorem [tituly před jménem] [jméno FO] ve věci sp. zn. [spisová značka] vedené k uspokojení pohledávky jiného oprávněného. Pohledávka žalobkyně se po proběhnuvším oddlužení povinné, osvobozené usnesením Krajského soudu v [město] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], od placení jejích závazků, stala ve smyslu § 414 odst. 1 insolvenčního zákona nevymahatelnou a exekuce, kterou proti ní žalobkyně vedla, byla zastavena. Pokud by však [tituly před jménem] [jméno FO] včasně zjistil, že je povinná zaměstnaná, a v období od [datum] do [datum] vydal exekuční příkaz (jako první v pořadí), obdržela by žalobkyně na svou pohledávku nejméně [částka], tedy částku, kterou po odpočtu nákladů soudního exekutora ve výši [částka] obdržel v rámci exekučního řízení vedeného soudním exekutorem [tituly před jménem] [jméno FO] pod sp. zn. [spisová značka] jiný oprávněný. Žalobkyně se se svým nárokem na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem obrátila na žalovanou v žádosti ze dne [datum], ta nárok odmítla, neboť neshledala porušení povinností při činnosti soudního exekutora.

3. Žalovaná nárok žalobkyně neuznala ani zčásti, navrhla zamítnutí žaloby jako celku s tím, že uplatněný nárok je zcela hypotetický. Namítla, že [tituly před jménem] [jméno FO] v prosinci 2009 (nepravomocně) rozhodl o zastavení exekuce pro nesložení zálohy na náklady exekuce oprávněnou a v březnu 2010 byl Okresním soudem v [adresa] vyloučen z provedení exekuce. Poukázala na časové prodlevy mezi lustracemi prováděnými soudním exekutorem, jakož i mezi žádostmi o součinnost a získáním odpovědí s tím, že [tituly před jménem] [jméno FO] objektivně nemohl během několika měsíců od údajného nástupu povinné do zaměstnání do zastavení řízení zjistit, že povinná je zaměstnána, a vydat exekuční příkaz dříve, nežli se tak stalo v jiné věci. Žalovaná učinila nesporným, že žalobkyně u ní dne [datum] uplatnila nárok na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem soudního exekutora [tituly před jménem] [jméno FO] v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] a že stanoviskem ze dne [datum] tento nárok neuznala a náhradu žalobkyni nepřiznala pro nenaplnění předpokladů odpovědnosti žalované za škodu.

4. Soud prvního stupně vyšel ze skutkových zjištění uvedených v písemném odůvodnění napadeného rozsudku, na něž odvolací soud pro stručnost odkazuje. Na jejich základě vzal za prokázané, že na majetek povinné [jméno FO], byla na návrh žalobkyně Okresním soudem v [adresa] dne [datum] nařízena exekuce a jejím povedením byl pověřen soudní exekutor [tituly před jménem] [jméno FO]. Tento exekutor od svého pověření činil šetření majetku a příjmu povinné a dne [datum] vydal příkaz k provedení exekuce srážkami z jiného příjmu povinné pobíraného od plátce – Úřad práce [adresa], který však reagoval sdělením o nemožnosti srážek pro vyčerpání nároku na vyplacení podpory v nezaměstnanosti. Dne [datum] rozhodl [tituly před jménem] [jméno FO] o zastavení exekuce pro nesložení zálohy na náklady exekuce, usnesením ze dne [datum] však Krajský soud v [město] k odvolání žalobkyně coby oprávněné toto rozhodnutí změnil tak, že se exekuční řízení nezastavuje. K žalobkyní vznesené námitce podjatosti ze dne [datum] byl [tituly před jménem] [jméno FO] usnesením Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum] vyloučen z provedení exekuce a usnesením ze dne [datum] byl vedením exekuce pověřen soudní exekutor [tituly před jménem] [jméno FO]. Posledně uvedený soudní exekutor z šetření ohledně povinné v jiné exekuční věci vedené pod sp. zn. [spisová značka] dne [datum] zjistil, že tato je zaměstnána u společnosti [právnická osoba]. a v této jiné exekuční věci vydal dne [datum] exekuční příkaz srážkami ze mzdy povinné. V naříkaném řízení vydal exekutor [tituly před jménem] [jméno FO] exekuční příkaz srážkami ze mzdy povinné u společnosti [právnická osoba]. dne [datum], tento však již nebyl realizován pro exekuční příkaz srážkami ze mzdy povinné dřívějšího pořadí. Po proběhnuvším oddlužení povinné v rámci insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v [město] pod sp. zn. [spisová značka] bylo naříkané exekuční řízení zastaveno. Žalobkyně se se svým nárokem na náhradu škody ve výši [částka] z titulu nesprávného úředního postupu exekutora [tituly před jménem] [jméno FO] obrátila dne [datum] na žalovanou, která žádost neshledala důvodnou, což žalobkyni sdělila stanoviskem ze dne [datum].

5. Po právní stránce prvostupňový soud věc posoudil podle ust. § 1, § 2, § 5 písm. b) a § 13 odst. 1 OdpŠk. Zabýval se předně naplněním zákonem vymezených odpovědnostních předpokladů, spočívajících v 1) nesprávném úředním postupu, 2) vzniku škody a 3) příčinné souvislost mezi nesprávným úředním postupem a vznikem škody.

6. K žalobkyní vymezenému období (od [datum] do [datum]), v rámci něhož mělo dojít k nesprávnému úřednímu postupu soudního exekutora [tituly před jménem] [jméno FO], soud prvního stupně předně poukázal na vyloučení exekutora k datu [datum] z provádění exekuce pro podjatost na základě žalobkyní dne [datum] vznesené námitky podjatosti. Uzavřel proto, že v období od [datum] (ne)činností [tituly před jménem] [jméno FO] k nesprávnému úřednímu postupu dojít nemohlo, neboť [tituly před jménem] [jméno FO] již žádné úkony ve věci ve smyslu § 47 odst. 7 e. ř. vykonávat nemohl, když od okamžiku vznesení námitky podjatosti bylo možno činit jen úkony, které nesnesly odkladu, a vydání exekučního příkazu mezi ně nespadá. Pokud jde o předcházející období od [datum] do [datum], soud prvního stupně uzavřel, že ani v tomto časovém úseku se exekutor [tituly před jménem] [jméno FO] nedopustil nesprávného úředního postupu, neboť minimálně ještě k datu [datum] nebyl údaj o zaměstnavateli z veřejných zdrojů znám a je značně nereálně, aby exekutor stihl provést v tak krátké době (tj. 2,5 měsíce – od [datum] do [datum]) šetření a ještě vydat exekuční příkaz srážkami ze mzdy u zaměstnavatele [právnická osoba]. K tomuto závěru dospěl prvostupňový soud s ohledem na výsledky šetření [tituly před jménem] [jméno FO] v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka], v rámci něhož existence zaměstnavatele povinné byla zjištěna (evidována) až z lustrace učiněné tímto exekutorem dne [datum], když na základě sdělení Všeobecné zdravotní pojišťovny ze dne [datum] nebyl ještě žádný zaměstnavatel u povinné zjištěn (evidován). Soud prvního stupně poukázal též na čas potřebný k zprocesování šetření prováděných soudním exekutorem a na intervaly mezi jednotlivými šetřeními s ohledem na jejich účelnost a shledal dobu 5 měsíců za účelem opakování šetření poměrů povinné v příslušných evidencích (výzev) přiměřenou, a to i vzhledem k praxi tehdejší doby (rok 2009/2010), kdy nebylo využíváno elektronických prostředků na dálku a dotazy byly činěny písemnou formou prostřednictvím doručujícího orgánu, což vyžadovalo delší časové období. Uzavřel tedy, že k nesprávnému úřednímu postupu nedošlo, a, aniž by se pro nadbytečnost zabýval naplněním dalších odpovědnostních předpokladů, žalobu zamítl (výrok I).

7. O nákladech řízení (výrok II) rozhodl podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), a přiznal v řízení zcela úspěšné žalované náhradu ve výši [částka] podle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., sestávající z náhrady za pět úkonů (vyjádření ve věci samé, 2x příprava na jednání a 2x účast na jednání) po [částka].

8. Rozsudek soudu prvního stupně napadla žalobkyně včasným a přípustným odvoláním. Předně brojila proti právnímu posouzení, pokud jde o závěr soudu prvního stupně, že [tituly před jménem] [jméno FO] po vznesené námitce podjatosti nemohl vydat exekuční příkaz, jímž by postihl mzdu povinné. Žalobkyně namítla, že to, zda úkon snese odkladu, je třeba poměřovat s hrozícími následky, přičemž v daném případě hrozil žalobkyni odkladem vydání exekučního příkazu vznik škody, tedy bylo třeba úkon posoudit jako neodkladný, pročež [tituly před jménem] [jméno FO] mohl a měl mzdu postihnout. Žalobkyně dále namítala nesprávnost skutkového zjištění, že k datu [datum] nebyl údaj o zaměstnavateli z veřejných zdrojů znám s tím, že takové zjištění nemá oporu v provedených důkazech. Pokud soud prvního stupně z neoznačeného důkazu zjistil, že povinná byla [tituly před jménem] [jméno FO] v jiné exekuční věci lustrována u VZP k datu [datum] za účelem zjištění zaměstnavatele s negativním výsledkem a že zaměstnavatel povinné – společnost [právnická osoba]., byl [tituly před jménem] [jméno FO] zjištěn až [datum], z ničeho neplynulo, že k datu [datum] nebyl údaj o zaměstnavateli povinné dostupný, když bylo vycházeno pouze ze sdělení VZP, ačkoliv mohla být povinná pojištěna u jiné zdravotní pojišťovny. Povinná začala u [právnická osoba]. pracovat od [datum], což měl zaměstnavatel oznámit příslušné pojišťovně do 8 dnů [§ 10 odst. 1 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb.]. V neposlední řadě žalobkyně sporovala závěr soudu prvního stupně, že bylo značně nereálné, aby [tituly před jménem] [jméno FO] stihl za dva a půl měsíce (od [datum] do [datum]) mzdu zjistit a postihnout, když exekutor [tituly před jménem] [jméno FO] vydal exekuční příkaz k postižení mzdy [datum] (EP č. j. [spisová značka]), tedy tři měsíce poté, co byl vedením exekuce po [tituly před jménem] [jméno FO] pravomocně pověřen. Závěrem navrhla, aby odvolací soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně.

9. Žalovaná se k odvolání žalobkyně vyjádřila při odvolacím jednání, kdy navrhla napadený rozsudek jako věcně správný potvrdit s tím, že tvrzení žalobkyně jsou ve spekulativní rovině a základní předpoklady pro vznik odpovědnosti státu za škodu nebyly naplněny.

10. Odvolací soud ve věci jednal v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř v nepřítomnosti žalobkyně a jejího právního zástupce, který se z jednání omluvil.

11. Podle § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. přezkoumal odvolací soud správnost napadeného rozsudku včetně správnosti postupu v řízení, které jeho vydání předcházelo, a poté, co ve smyslu § 213 odst. 2 o. s. ř. částečně zopakoval dokazování, dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné

12. Z listin zopakovaných k důkazu učinil odvolací soud následující skutková zjištění:

- povinná [jméno FO], nar. [datum], pracovala pro společnost [právnická osoba]., IČO [IČO], sídlem [adresa], od [datum] na základě dohody o provedení práce, v letech 2010 a 2011 na základě dohod o pracovní činnosti a v letech 2012 a 2013 na základě dohod o provedení práce (sdělení společnosti [právnická osoba]. ze dne [datum], č. l. 4);

- žalobkyně v odvolání ze dne [datum] proti usnesení soudního exekutora [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], o zastavení exekuce vznesla námitku podjatosti exekutora (odvolání žalobkyně ze dne [datum] v řízení vedeném soudním exekutorem [tituly před jménem] [jméno FO] pod sp. zn. [spisová značka]);

- zdravotní pojišťovnou povinné [jméno FO], nar. [datum], byla nejméně do dne [datum] VZP (sdělení [tituly před jménem] [jméno FO], Exekutorský úřad [adresa], ze dne [datum], č. j. [spisová značka]);

- mzda povinné [jméno FO] u společnosti [právnická osoba]. byla postižena v exekučním řízení vedeném [tituly před jménem] [jméno FO] pod sp. zn. [spisová značka] exekučním příkazem ze dne [datum] (sdělení [tituly před jménem] [jméno FO], Exekutorský úřad [adresa], ze dne [datum], č. j. [spisová značka]).

13. Odvolací soud dospěl na základě shora uvedených skutkových zjištění, jakož i skutkových zjištění soudu prvního stupně, na něž pro stručnost odkazuje, k následujícímu závěru o skutkovém stavu, při jehož vymezení je rozhodná doba mezi počátkem namítaného nesprávného postupu soudního exekutora [tituly před jménem] [jméno FO] ([datum]) a jeho vyloučením z provedení exekuce ([datum]). Předně odvolací soud plně odkazuje rovněž na soudem prvního stupně učiněný závěr o skutkovém stavu do [datum], když tento nebyl žádnou ze stran sporu zpochybňován, a pokud jde o období po [datum] k tomuto odvolací soud podotýká, že [tituly před jménem] [jméno FO] se již žádného pochybení tvrzenou nečinností nemohl dopustit, nebyl-li již oprávněn úkony v rámci naříkané exekuce činit pro své vyloučení z jejího provádění, o čemž rovněž nebylo sporu.

14. V rámci období mezi [datum] a [datum] byla povinná [jméno FO] v pracovněprávním vztahu se společností [právnická osoba]., a to nejprve na základě dohody o provedení práce (počínaje [datum]), od roku 2010 pak na základě dohody o pracovní činnosti. Rozsah práce ani výše započitatelného (rozhodného) příjmu povinné u společnosti [právnická osoba]. nebyla žalobkyní tvrzena, natož pak prokázána, nebylo tedy postaveno najisto, kdy byla společnost [právnická osoba]. povinna přihlásit povinnou jako poplatníka zdravotního a sociálního pojištění ve smyslu § 6 zák. č. 187/2006 Sb. a § 3 zák. č. 589/1992 Sb., ani kdy tak učinila, když první prokazatelné zjištění o zaměstnání povinné u [právnická osoba]. bylo učiněno až z dotazu [tituly před jménem] [jméno FO] na její zdravotní pojišťovnu (VZP) dne [datum] v rámci jiného exekučního řízení vedeného pod sp. zn. [spisová značka], v němž byl následně též vydán exekuční příkaz na srážky ze mzdy povinné. Bylo na žalobkyni prokázat, že příjem povinné od zaměstnavatele [právnická osoba]. byl v době namítaného nesprávného postupu soudního exekutora [tituly před jménem] [jméno FO] ([datum] – [datum]) objektivně zjistitelný a toto důkazní břemeno neunesla, o dobrodiní poučení dle § 118a odst. 3 o. s. ř. se svou neúčastí na jednáních soudu připravila. Je proto třeba přitakat soudu prvního stupně, že nebyla prokázána existence základního předpokladu odpovědnosti státu za škodu – tvrzený nesprávný úřední postup soudního exekutora [tituly před jménem] [jméno FO].

15. S ohledem na uvedené byla bezpředmětnou odvolací námitka žalobkyně, že exekuční příkaz, který by postihl mzdu povinné u společnosti [právnická osoba]. byl neodkladným úkonem, a tedy jej měl [tituly před jménem] [jméno FO] vydat i navzdory její námitce podjatosti (vznesené vůči němu již dne [datum], jak vyplynulo z doplněného dokazování). Z téhož důvodu odvolací soud ani nezjišťoval, zda a s jakým výsledkem se žalobkyně případně přihlásila se svou pohledávkou za povinnou do insolvenčního řízení.

16. S ohledem na shora uvedené odvolací soud napadený rozsudek jako věcně správný podle § 219 o. s. ř. potvrdil včetně správného výroku o nákladech řízení (výrok I).

17. O nákladech odvolacího řízení (výrok II) bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. a procesně zcela úspěšné žalované bylo přiznáno právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů sestávajících ze dvou hotových výdajů nezastoupeného účastníka (příprava a účast při odvolacím jednání) po [částka] dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.