o zaplacení částky 176 816 Kč s příslušenstvím,

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost do patnácti dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni částku 176 816 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od 10. 5. 2014 do zaplacení (výrok I) a o povinnosti k náhradě nákladů řízení mezi účastníky navzájem rozhodl tak, že žalovaná je povinna na jejich náhradu zaplatit žalobkyni částku 214 882 Kč do tří dnů od právní moci (výrok II).

2. Takto bylo rozhodnuto o žalobě, kterou se žalobkyně - coby ideální spoluvlastnice poloviny bytového domu postaveného na pozemku parc. č. [číslo], katastrální území [adresa], obec [adresa], a zároveň pojistník, který s žalovanou uzavřel pojistnou smlouvu č. [číslo] (o pojištění staveb pro případ živelních a dalších sjednaných pojistných nebezpečí) – domáhala po žalované (poté, co pravomocným usnesením Obvodního soudu pro [adresa] ze dne 17. 3. 2016, č. j. [spisová značka], bylo řízení co do částky 323 184 Kč s příslušenstvím zčásti zastaveno) doplacení pojistného plnění v žalované výši 176 816 Kč s příslušenstvím. Dle žalobních tvrzení došlo dne 18. 2. 2012 k poškození 1. podzemního podlaží a 1. nadzemního podlaží předmětného domu v důsledku úniku vody z prasklého vodovodního řadu, tedy k pojistné události, na kterou se zmíněné pojištění domu mělo vztahovat a která byla žalovanou zaevidována pod č. [číslo]. V dané souvislosti došlo k poničení omítek, podlah a elektroinstalace (nejen samotného elektrického vedení, ale i plynového kotle, vzduchotechniky, klimatizace a dalších elektrických zařízení), tedy ke vzniku škody, která byla žalobkyní oslovenými soudními znalci nakonec ohodnocena částkou 232 434 Kč. Žalovanou však z titulu pojistného plnění bylo na úhradu této škody dne 9. 5. 2014 vyplaceno pojistné plnění pouze ve výši 55 618 Kč, tedy zažalovaná částka odpovídá rozdílu zmíněných částek neboli jinak řečeno, pojistnému plnění, kterým podle názoru žalobkyně měla být rovněž kompenzována škoda způsobená uvedenou pojistnou událostí na předmětném bytovém domě. Oprávněnost takového požadavku však žalovaná zpochybňuje a odmítá jej dobrovolně uspokojit.

3. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že žalobkyně dne 13. 10. 2007 spolu s žalovanou podepsala pojistnou smlouvu o pojištění staveb pro případ živelních a dalších sjednaných pojistných nebezpečí č. [číslo], jež byla platná a účinná mimo jiné i dne 18. 2. 2012, kdy v bytovém domě na adrese [adresa], tedy v domě, jehož se předmětné pojištění týkalo, došlo k porušení tlakové přívodní hadice k vodovodní baterii u dřezu nacházejícího se v 1. nadzemním podlaží domu, v němž v té době byla provozována restaurace, přičemž voda z této hadice následně vytékala 12 hodin a vyplavila nejen zmíněné 1. nadzemní podlaží, ale i pod ním nacházející se suterén (1. podzemní podlaží). Tato pojistná událost byla žalované řádně nahlášena s tím, že bytový dům byl s limitem maximálního ročního plnění ve výši 750 000 Kč a spoluúčastí pojištěného ve výši 1 000 Kč pojištěn i pro případ jeho poškození vlivem vody vytékající z vodovodního zařízení [čl. 2 bod 1 písm. h) a i) DPPSP], a žalovanou je evidována jako pojistná událost č. [číslo]. V době podpisu zmíněné pojistné smlouvy, stejně jako v době, kdy došlo ke zmíněné pojistné události, pojištěný bytový dům spoluvlastnila žalobkyně spolu se svojí sestrou [tituly před jménem]. [jméno FO], přičemž každé z nich náležel spoluvlastnický podíl na této nemovitosti v rozsahu jedné ideální poloviny. Podle doplňkových pojistných podmínek pro pojištění staveb k podnikání, které jež byly učiněny součástí předmětné pojistné smlouvy, byly pro případ, že pojištěná věc se nacházela ve spoluvlastnictví, za osoby oprávněné k výplatě pojistného plnění považovány její jednotliví spoluvlastníci, a to v poměru jejich spoluvlastnických podílů ke dni, v němž došlo k pojistné události (čl. 5 bod 7 DPPSP 2). Dne 23. 2. 2012 bylo zástupcem žalované provedeno šetření na místě samém (prohlídka škody na majetku) s tím, že při této příležitosti bylo zástupcem žalované obecně konstatováno poškození podlahových krytin 1. nadzemního podlaží a 1. podzemního podlaží (dlažby, podlahového PVC a koberce), dále promočení stropu a silné zničení stropních omítek a omítek stěn v 1. podzemním podlaží. Spolu s tím byla konstatována (blíže nespecifikovaná) nefunkčnost elektroinstalace. Na základě uvedeného zjištění žalovaná provedla likvidaci předmětné pojistné události a po odpočtu v pojistné smlouvě sjednané spoluúčasti ve výši 1 000 Kč dne 9. 5. 2014 vyplatila spoluvlastnici předmětného bytového domu [tituly před jménem]. [jméno FO] pojistné plnění v částce 55 618 Kč, která podle ní odpovídá uznaným nákladům na opravu poškozených částí stavby (sestávající z nákladů na opravu silnoproudu v 1. podzemním podlaží ve výši 1 978 Kč, nákladů na odstranění poškozeného PVC a koberce a na pokládku nových podlahových krytin ve výši [částka], nákladů na výmalbu poškozených prostor ve výši 28 187 Kč a nákladů na úklid nebytových prostor po pojistné události a po malířích ve výši 3 614 Kč). Žalobkyně však vyplacené pojistné plnění považovala za nepřiměřeně nízké. Oslovila proto [tituly před jménem]. Miloslavu Popenkovou, [tituly za jménem], soudní znalkyni z oboru stavebnictví, odvětví stavby obytné a průmyslové, která s pomocí doc. [tituly před jménem]. [jméno FO], [tituly za jménem] dne 30. 6. 2015 vypracovala znalecký posudek týkající se stanovení rozsahu škod vzniklých v 1. nadzemním podlaží a 1. podzemním podlaží předmětného bytového domu v důsledku pojistné události ze dne 18. 2. 2012. Zmíněný posudek byl vypracován jednak na podkladě předloženého zápisu o prohlídce ze dne 23. 2. 2012 a při té příležitosti pořízené fotodokumentace, dále likvidační zprávy žalované, informací poskytnutých samotnou žalobkyní a konečně i závěrů učiněných při místním šetření dne 8. 4. 2015, v rámci něhož bylo konstatováno, že vlivem působení vody byly poškozeny nejen podlahové krytiny v obou podlažích a povrchové úpravy jejich stěn a stropů, ale zároveň došlo ke zkorodování ocelových zárubní dveří, poškození dveřních křídel, poškození dřevěných židlí a stolů (vlivem stání ve vodě), rozklížení a zplesnivění koženkou čalouněných lavic, rozklížení soklu barového pultu, zkorodování soklové části a agregátů celkem 13 kusů chladniček a mrazniček různých velikostí, zkorodovaní části plynového rozvodu v podlaze, poškození kuchyňských sporáků a ohřívače vody a k tomu všemu byla ještě konstatována potřeba revize elektroinstalace. Náklady na obnovu takto zjištěného rozsahu škod byly znaleckým posudkem oceněny částkou 232 434 Kč. Zmíněnému šetření znalců na místě samém ze dne 8. 4. 2015 však předcházely celkem další tři žalobkyní nahlášené škodní události na předmětném bytovém domě, zapříčiněné rovněž negativním působením vody, a to škodní událost ze dne 26. 5. 2014 (č. [číslo]), 25. 6. 2014 (č. [číslo]) a [datum] (č. [číslo]), kdy prostory restaurace byly shodně zaplaveny deštěm. Taktéž v souvislosti s prohlídkou na místě samém konaném dne 16. 6. 2014 bylo konstatováno, že v prostorách v té době již bývalé restaurace nefunguje světlo, zdi jsou mokré až skoro do stropu a na podlaze stojí voda v loužích. V souvislosti s prohlídkou konanou tamtéž dne [datum] bylo znovu konstatováno zaplavení prostor a dále zjevné poškození omítky a malby vzlínáním vody souvisejícím s předchozí událostí, neboť v mezidobí nebylo nic opraveno. Z fotodokumentace, která byla pořízena v souvislosti se zmíněnými třemi případy zaplavení přízemí a suterénu domu dešťovou vodou, je patrné masivní zmáčení stěn, stropu i podlah, a to ve větším rozsahu, než zachycuje fotodokumentace týkající se předmětné pojistné události ze dne 18. 2. 2012. Soud prvního stupně proto pro účely tohoto řízení ustanovenému soudnímu znalci [tituly před jménem]. [jméno FO], znalci z oboru stavebnictví, odvětví stavby inženýrské, zemědělské a různé, se zvláštní specializací projektové a investiční práce, a znalci z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady, se zvláštní specializací oceňování nemovitostí, uložil, aby na základě zástupcem žalované pořízeného zápisu o provedeném šetření na místě samém (prohlídka škody na majetku) a v rozsahu v něm učiněného závěru o potřebě totální rekonstrukce stanovil částku odpovídající přiměřeným nákladům na opravu poškození předmětného bytového domu souvisejících výlučně s pojistnou událostí ze dne 18. 2. 2012, přičemž na základě příslušného znaleckého posouzení, zohledňujícího úroveň obvyklých cen v období bezprostředně předcházejícím datu 18. 2. 2012, byly zmíněným znalcem náklady ve formě stavebních prací a dodávek vedoucích k odstranění následků předmětné „vodovodní“ škody oceněny částkou 212 250 Kč.

4. Na základě takto učiněného závěru o skutkovém stavu věci soud prvního stupně s odkazem na obsah pojistné smlouvy a § 2, § 3 (a § 16 odst. 2) zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (jehož ustanovení je třeba na daný případ aplikovat v souladu s ust. § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník – pozn. odvolacího soudu), žalobě co do nadále žalobkyní požadované částky 176 816 Kč spolu se zákonným občanskoprávním úrokem z prodlení od 10. 5. 2014 do zaplacení vyhověl, a to s implicitním upozorněním, že žalovaná se do prodlení s úhradou uvedené částky dostala marným uplynutím zákonné patnáctidenní lhůty běžící ode dne, kdy ukončila šetření předmětné pojistné události, k čemuž v posuzovaném případě muselo dojít nejpozději dne 9. 5. 2014, neboť uvedeného dne vyplatila [tituly před jménem]. [jméno FO] coby oprávněné osobě již výše zmíněné pojistné plnění ve výši 55 618 Kč.

5. O povinnosti k náhradě nákladů řízení mezi účastníky navzájem bylo soudem prvního stupně rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci podle jeho názoru zcela procesně úspěšné žalobkyni přiznal celou jí požadovanou náhradu nákladů řízení v souhrnné výši 214 882 Kč.

6. Proti části výroku rozsudku soudu prvního stupně o věci samé (výrok I) týkající se povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 21 184 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od 10. 5. 2014 do zaplacení a spolu s tím i proti nákladovému výroku téhož rozsudku jako takovému podala žalovaná včasné a přípustné odvolání. Soudu prvního stupně v něm vytkla chybný výpočet žalobkyni po právu náležející výše pojistného plnění, do něhož soud prvního stupně zjevně opomněl zahrnout již pojištěným dobrovolně vyplacenou část pojistného plnění ve výši 55 618 Kč a dále pojistnou smlouvou předvídanou spoluúčast pojištěného ve výši 1 000 Kč. Soud prvního stupně tedy měl žalobě správně vyhovět jen co do částky 155 632 Kč s příslušenstvím a ve zbytku, představovaném zmíněnou částkou 21 184 Kč s příslušenstvím, žalobu zamítnout. Kromě toho žalovaná považuje za nesprávný též výrok soudu prvního stupně o povinnosti k náhradě nákladů řízení, a to nejen co do výše přiznané náhrady nákladů řízení, ale i co do základu. Připomněla, že prapůvodně se žalobkyně v tomto řízení na ní domáhala zaplacení pojistného plnění ve výši 500 000 Kč s příslušenstvím, přičemž pakliže co do částky 323 184 Kč s příslušenstvím bylo řízení zastaveno pro částečné zpětvzetí žaloby, které nebylo nijak motivováno jejím chováním, a spolu s tím za nedůvodný lze dále považovat též požadavek žalobkyně na zaplacení částky 21 184 Kč s příslušenstvím, je žalovaná přesvědčena o tom, že o povinnosti k náhradě nákladů řízení mělo být správně rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř., tj. v závislosti na míře procesního úspěchu ve věci, který jednoznačně svědčí v její prospěch, neboť žalobkyně byla v řízení úspěšná jen v rozsahu 31 % původní žalobou vymezeného předmětu řízení. Za této procesní situace tedy povinnost k náhradě nákladů řízení měla být uložena k tíži žalující strany, která by jí z uvedeného titulu měla po vzájemném započtení procesního úspěchu ve věci nahradit 38 % všech jí účelně vynaložených nákladů řízení, tedy konkrétně částku 10 678 Kč. Žalovaná proto navrhla, aby odvolací soud kromě navržené změny rozsudku soudu prvního stupně ve věci samé vyhověl též jejímu požadavku na změnu výroku o povinnosti k náhradě nákladů řízení a spolu s tím jí přiznal právo na plnou náhradu nákladů odvolacího řízení.

7. Žalobkyně v reakci na odvolání žalované uvedla, že napadený rozsudek soudu prvního stupně považuje za věcně správný. Nepopírá, že žalovaná její sestře a spoluvlastnici předmětného bytového domu v souvislosti s likvidací předmětné pojistné události poskytla pojistné plnění ve výši 55 618 Kč, avšak má za to, že uvedená skutečnost na oprávněnost jí v tomto řízení uplatněného nároku nemá žádný vliv, neboť v pojistné smlouvě byla jako pojištěný a oprávněná osoba výslovně označena pouze ona sama. Z titulu pojistného plnění tudíž podle jejího názoru nikomu jinému nemohlo být řádně plněno. Navrhla proto, aby odvolací soud napadenou část výroku rozsudku o věci samé jako správnou potvrdil a aby spolu s tím jako správný potvrdil též akcesorický výrok o povinnosti k náhradě nákladů řízení, neboť za situace, kdy rozhodnutí ve věci samé záviselo na znaleckém posudku, náleží jí bez dalšího plná náhrada všech účelně nákladů řízení, které v souvislosti s vedením tohoto sporu musela vynaložit.

8. Odvolací soud z podnětu podaného odvolání přezkoumal napadený rozsudek, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1, 5 o. s. ř.), a žalovanou podané odvolání shledal důvodným, proti napadené části výroku o věci samé zcela a proti výroku o povinnosti k náhradě nákladů z podstatné části.

9. Žalovaná ve svém odvolání po právu namítá nesprávnost právního posouzení věci samé, jestliže soud prvního stupně do svých úvah o oprávněné výši pojistného plnění opomněl zahrnout jak v pojistné smlouvě výslovně sjednanou výši spoluúčasti pojištěného v částce 1 000 Kč, tak i výši pojistného plnění, které žalovaná na podkladě likvidace předmětné pojistné události dobrovolně vyplatila k tomu oprávněné osobě. Obě částky přitom reprezentují částky, k nimž soud prvního stupně byl povinen obligatorně přihlížet jako ke skutečnostem ovlivňujícím závěr o oprávněné výši žalobního nároku. Žalobkyně se mýlí, pokud ze skutečnosti, že pojistnou smlouvu o pojištění staveb pro případ živelních a dalších sjednaných pojistných nebezpečí s žalovanou uzavřela jen a pouze ona sama, a nikoli i její sestra coby ideální spoluvlastník druhé poloviny pojištěné nemovitosti, usuzuje na to, že pojistné plnění, které bylo v souvislosti s předmětnou pojistnou událostí její sestře vyplaceno, nelze považovat za částečné uspokojení nároku plynoucího z uvedeného pojištění. Pomíjí totiž fakt, že soukromoprávní závazkové vztahy jsou primárně založeny na principu ochrany autonomie smluvní vůle, kdy pro vzájemnou úpravu práv a povinností smluvních stran je určující především v konkrétní smlouvě vyjádřená vůle smluvních stran. Pakliže ve smlouvě bylo odkazem na doplňkové pojistné podmínky pro pojištění staveb k podnikání výslovně stanoveno, že nachází-li se pojištěná věc ve spoluvlastnictví, lze za osoby oprávněné k výplatě pojistného plnění považovat její jednotlivé spoluvlastníky v poměru jejich spoluvlastnických podílů ke dni, v němž došlo k pojistné události, pak plnění, které v dané souvislosti bylo žalovanou vyplaceno k rukám [tituly před jménem]. [jméno FO], lze po právu považovat za plnění vyplacené oprávněné osobě, tedy za plnění v příslušném rozsahu uspokojující žalovaný nárok.

10. Odvolací soud proto s odkazem na shora uvedené podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. změnil napadenou část výroku rozsudku soudu prvního stupně o věci samé tak, že co do částky 21 184 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od 10. 5. 2014 do zaplacení žalobu jako nedůvodnou zamítl.

11. Vzhledem k tomu, že odvolací soud svým rozhodnutím změnil výrok o věci samé, bylo nezbytné rozhodnout nejen o náhradě nákladů odvolacího řízení, ale znovu i o nákladech řízení vedeného před soudem prvního stupně (§ 224 odst. 2 o. s. ř.).

12. O povinnosti k náhradě nákladů za řízení před soudem prvního stupně odvolací soud rozhodl podle § 142 odst. 3 o. s. ř. a za tuto fázi řízení přiznal žalobkyni právo na plnou náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení, neboť předmětem právního posouzení bylo výhradně rozhodnutí o výši plnění, které záviselo na znaleckém posudku. Na uvedeném nic nemění žalovanou namítaná skutečnost, že žalobkyně v reakci na závěry plynoucí ze znaleckého posudku zabývajícího se výší přiměřených nákladů na opravu poškození předmětného bytového domu v důsledku předmětné pojistné události vzala svoji žalobu zčásti zpět. Bylo totiž judikováno, že by bylo v rozporu s principy spravedlnosti i procesní ekonomie, pokud by za situace, kdy by žalobce setrval na meritorním projednání celé zažalované částky, mu podle § 142 odst. 3 o. s. ř. náleželo právo na plnou náhradu nákladů řízení, ale za situace, kdy by s odkazem na závěry znaleckého posouzení stran výše jinak co do základu oprávněného nároku vzal svoji žalobu zčásti zpět, by tomu mělo být jinak. Zcela zbytečně by tím totiž byly rozlišovány v zásadě totožné případy a žalobce by tak naprosto nelogicky byl nucen setrvávat na podané žalobě jen kvůli nákladům řízení (k tomu srovnej obdobně závěry judikované v nálezu Ústavního soudu ze dne 11. 5. 2010, sp. zn. I. ÚS 1505/08). Žalobkyni přisouzená náhrada nákladů za řízení před soudem prvního stupně sestává ze zaplaceného soudního poplatku z žaloby ve výši 8 841 Kč, zaplaceného soudního poplatku z odvolání ve výš 8 841 Kč, odměny advokáta [tituly před jménem] [jméno FO] za celkem tři úkony právní služby po 7 340 Kč a dva úkony v poloviční výši [§ 11 odst. 1 písm. a), písm. d) – žaloba ze dne 18. 2. 2015 a částečné zpětvzetí žaloby a doplnění žaloby ze dne 24. 11. 2015, odst. 2 písm. h) – jednoduchá předžalobní výzva ze dne 9. 2. 2015, odst. 3, ve spojení s odst. 2 – žádost o osvobození od soudních poplatků ze dne 29. 9. 2015, § 7 bod 5., § 8 odst. 1 – z pcta 155 362 Kč - vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2024 - dále jen „AT“], pěti paušálních náhrad hotových výdajů advokáta po 300 Kč (§ 13 odst. 4 AT) a náhrady 21 % DPH ve výši 6 480,60 Kč [§ 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř.], jejíž byl v rozhodném období [tituly před jménem] [jméno FO] registrovaným plátcem, odměny advokáta [tituly před jménem] [jméno FO] za dva úkony právní služby po 7 340 Kč [§ 11 odst. 1 písm. g) – účast na jednání konaném dne 11. 5. 2017, písm. i) – jednání s protistranou, § 7 bod 5., § 8 odst. 1 – z pcta [částka] - AT], dvou paušálních náhrad hotových výdajů advokáta po 300 Kč (§ 13 odst. 4 AT), paušalizované náhrady nákladů řízení, která podle § 151 odst. 3 o. s. ř., ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, náleží účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 o. s. ř., konkrétně ve výši 9 300 Kč - za písemné podání ve věci samé ze dne 10. 12. 2020, 15. 6. 2021, 3. 10. 2021, 25. 6. 2022, 18. 10. 2022, 11. 11. 2022, 15. 2. 2023, 20. 11. 2023, 10. 7. 2024, přípravu účasti na jednání a následnou vlastní účast na jednání soudu konaném dne 16. 6. 2020, 26. 11. 2020, 29. 4. 2021, 30. 9. 2021, 8. 3. 2022, 4. 11. 2022, 7. 12. 2022, 1. 2. 2023, 22. 5. 2024 a 23. 8. 2024, podané odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně ze dne 5. 7. 2020 a ze dne 22. 10. 2021 [§ 1 odst. 3 písm. a), b), c) a f), ve spojení s § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.], soudem zúčtované zálohy složené žalobkyní na náklady znaleckého posudku ve výši 9 500 Kč a žalobkyní prokazatelně vynaložených nákladů na vypracování znaleckého posudku [tituly před jménem]. [jméno FO], [tituly za jménem] ze dne 30. 6. 2015 ve výši 13 600 Kč, tj. celkem ve výši 102 702,60 Kč.

13. O povinnosti k náhradě nákladů tohoto odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř., a protože v této fázi řízení to byla naopak žalovaná, která byla v řízení zcela procesně úspěšná, odvolací soud v tomto případě povinnost k náhradě nákladů řízení uložil zcela k tíži žalující strany. Žalované přisouzená náhrada nákladů řízení sestává ze zaplaceného soudního poplatku z odvolání ve výši 1 060 Kč a paušalizované náhrady nákladů řízení, která podle § 151 odst. 3 o. s. ř., ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, přísluší účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 o. s. ř., a to konkrétně ze tří paušalizovaných náhrad po 300 Kč za žalovanou podané odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně, přípravu účasti na jednání odvolacího soudu a vlastní účast na jednání odvolacího soudu konaném dne 18. 3. 2025 [§ 1 odst. 3 písm. b), c) a f), ve spojení s § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.], tj. celkem 1 960 Kč.