pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, aby žalovaná zaplatila žalobkyni částku [částka] (výrok I.) a o nákladech [anonymizováno] rozhodl tak, že žalobkyni uložil zaplatit žalované [částka] (výrok II.). Takto soud prvního stupně rozhodl o žalobě, v níž se žalobkyně domáhala odčinění nemajetkové újmy za nepřiměřeně dlouhé [anonymizováno] vedené [stát. instituce] pod sp. zn. [anonymizováno] [číslo], v němž žalobkyně uplatnila škodu ve výši [částka] a [právnická osoba] s. r. o. (jako původní žalobkyně, která zanikla fúzí s nynější žalobkyní) škodu ve výši [částka]. Posuzované [anonymizována dvě slova] bylo zahájeno [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] dne [datum] a skončilo vyřízením Krajského státního zastupitelství v [obec] ze dne [datum]. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a navrhla zamítnutí žaloby.

2. Soud prvního stupně vyšel ze skutkových zjištění, která nebyla mezi účastníky sporná a která jsou shrnuta v bodech 7 až 11 odůvodnění napadeného rozsudku, na které lze pro stručnost odkázat.

3. Po právní stránce soud prvního stupně věc posoudil podle ustanovení § 1 odst. 1, § 5, § 13 odst. 1, § 15 odst. 2 a [ustanovení pr. předpisu], o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ OdpŠk“), a dále judikatury Nejvyššího soudu a Ústavního soudu. Dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, neboť délku [anonymizováno], která činila 6 let, považoval za přiměřeně dlouhou všem okolnostem věci. [anonymizováno] probíhalo pouze ve fázi prověřování, přičemž policejní orgán rozhodoval čtyřikrát a vždy věc odložil. Ve věci dále rozhodovalo okresní státní zastupitelství i krajské státní zastupitelství v rámci dozorové činnosti, když tyto orgány musely reagovat na podání žalobkyně. Podíl žalobkyně na délce [anonymizováno] soud prvního stupně neshledal; pokud jde o postup policejních orgánů, ten byl shledán jako plynulý a zcela odpovídal složitosti a rozsáhlosti projednávané věci. Soud prvního stupně pak hodnotil význam [anonymizováno] pro žalobkyni jako standardní, neboť se jednalo o [anonymizována dvě slova], avšak žalobkyně vystupovala pouze v části týkající se adhezního [anonymizováno] a úspěšnost jejího nároku tak byla nejistá. Navíc vůči jedné ze stíhaných společností bylo zahájeno insolvenční [anonymizováno] a bylo zřejmé, že společnost nedisponuje dostatečným majetkem k úhradě případné škody. Nalézací soud tak konstatoval, že význam předmětu [anonymizováno] pro žalobkyni byl obdobný, jako by se domáhala zaplacení peněžité částky v civilním [anonymizováno]. Soud prvního stupně posuzoval i tvrzení žalobkyně, že policejní orgán svým postupem zapříčinil promlčení [anonymizováno] odpovědnosti a vznik škody a dospěl k závěru, že zde příčinná souvislost dána není, neboť nelze po policejním orgánu požadovat, aby bez patřičných zjištění, které dokládají vysokou pravděpodobnost [anonymizováno] jednání, sdělil prověřované osobě podezření jen poroto, že hrozí promlčení trestněprávní odpovědnosti. Zároveň soud neshledal, že by případná pochybení a nedostatky v [anonymizována dvě slova], které předcházelo pravomocnému rozhodnutí o odložení věci, představovaly nesprávný úřední postup. Obdobně nebylo shledáno ani nezákonné rozhodnutí, když stížnost proti konečnému rozhodnutí o odložení věci ze dne [datum] byla zamítnuta a toto rozhodnutí nebylo přezkumnými orgány zrušeno. Vzhledem k úspěchu žalované v [anonymizováno], přiznal ji soud prvního stupně plnou náhradu nákladů [anonymizováno] podle [ustanovení pr. předpisu]

4. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně včasné a přípustné odvolání, ve kterém se závěry soudu prvního stupně nesouhlasila. Žalobkyně má za to, že policejní orgán svůj zdlouhavým postupem zapříčinil, že případné [anonymizována dvě slova], které byly prošetřovány, byly promlčeny. Žalobkyně nesouhlasí s tím, že [anonymizováno] bylo složité, když veškeré podklady k prověření věci obdržel policejní orgán od žalobkyně a insolvenčního správce [název sportovního klubu] [anonymizována dvě slova]. Práce policie byla nekvalitní, státním zastupitelstvím mu byla rozhodnutí o odložení věci opakovaně vracena. Krajské státní zastupitelství v Ústí and [příjmení] ve svém vyrozumění ze dne [datum] poukázalo na nesprávnost rozhodnutí o odložení věci, avšak muselo konstatovat, že věc nelze vyřídit jinak právě pro promlčení trestněprávní odpovědnosti zúčastněných. Žalobkyně se tak domnívá, že došlo k nesprávnému úřednímu postupu a proto odvolacímu soudu navrhla, aby napadený rozsudek změnil a uložil žalované zaplatit [částka] a přiznal jí náhradu nákladů [anonymizováno].

5. Žalovaná se k odvolání žalobkyně nevyjádřila, účastníci souhlasili, aby odvolací soud o odvolání žalobkyně rozhodl podle [ustanovení pr. předpisu] bez nařízení jednání.

6. Odvolací soud na základě podaného odvolání přezkoumal napadený rozsudek podle ust. [ustanovení pr. předpisu], a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně je částečně důvodné. Soud prvního stupně správně zjistil skutkový stav, který nebyl ani mezi účastníky sporný, věc však nesprávně právně posoudil.

7. Podle ust. [ustanovení pr. předpisu], stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

8. Podle ust. [ustanovení pr. předpisu], stát odpovídá za škodu, která byla způsobena za a) rozhodnutím, jež je vydáno v občanském soudním [anonymizováno], ve správním [anonymizováno] nebo v [anonymizována dvě slova], za b) nesprávným úředním postupem.

9. Podle ust. [ustanovení pr. předpisu], právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

10. Podle ust. [ustanovení pr. předpisu], nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

11. Podle ust. [ustanovení pr. předpisu], je nesprávným úředním postupem také porušení povinnosti učinit úkon anebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ve smyslu ust. [ustanovení pr. předpisu], ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

12. Podle ust. [ustanovení pr. předpisu], bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

13. V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle ust. § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo podle ust. § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce [anonymizováno], b) složitosti [anonymizováno], c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v [anonymizováno], a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v [anonymizováno], d) postupu orgánů veřejné moci během [anonymizováno] a e) významu předmětu [anonymizováno] pro poškozeného.

14. Žalobkyně se domáhá odčinění nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou [anonymizováno], když dne [datum] podala [anonymizována dvě slova] k Okresnímu státnímu zastupitelství v [obec], které věc postoupilo [stát. instituce]. Usnesením [stát. instituce], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizováno], územní odbor [obec], odd. hospodářské kriminality ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] odložilo podle § 159a odst. 1 tr. řádu [anonymizováno] věc v části podezření ze spáchání [anonymizována dvě slova] podle § 209 odst. 1, odst. 4 písm. d) tr. zákoníku, kterého se měli dopustit členové statutárního orgánu [název sportovního klubu] V této části se žalobkyni rozhodnutí o odložení věci nepodařilo stížnostmi zvrátit. Policejní orgán následně odložil i věc v části podezření pro [anonymizována dvě slova] zvýhodnění věřitele, poškození věřitele a způsobení úpadku, čehož se měli dopustit členové statutárního orgánu a vedení obchodní společnosti osoby pověřené [název sportovního klubu] (usnesení policie ze dne [datum]), stížnost žalobkyně byla opět jako nedůvodná [anonymizováno] zamítnuta. Krajské státní zastupitelství v Ústí nad Labem v rámci posouzení žádosti o přezkoumání postupu [anonymizováno] svým vyrozuměním ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] konstatovalo, že bylo možné dovodit [anonymizováno] odpovědnost za [anonymizována dvě slova] zvýhodnění věřitele podle § 223 odst. 2 tr. zákoníku, další vedení [anonymizováno] je však nepřípustné z důvodu promlčení, neboť v případě tohoto [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] sazby, která hrozí, [anonymizováno] odpovědnost za [anonymizována dvě slova] zaniká uplynutím promlčecí doby, která činí 5 let. V tomto případě by se jednalo o datum [datum], s ohledem ke zjištěnému průběhu prověřované [anonymizováno] činnosti. Vzhledem k tomu, že žalobkyni jednáním prověřovaných osob, jak fyzických, tak právnických, měla být způsobena škoda (ve zkratce se jednalo o nezaplacení dodávaného zboží), připojila se žalobkyně k [anonymizována dvě slova] i s požadavkem na náhradu škody.

15. Odvolací soud tak konstatuje, že žalobkyně byla ve stavu nejistoty po dobu 6 let, přičemž tuto délku [anonymizováno] odvolací soud bez ohledu na to, že pro tento typ [anonymizováno] není stanovena žádná lhůta k vyřízení, považuje za nepřiměřeně dlouhou vzhledem k posouzení podmínek a kritérií obsažených v ustanovení § 31a odst. 3 OdpŠk. Odvolací soud má za to, že i předmětným fakticky probíhajícím adhezním řízením, které se však nedostalo do fáze zahájení [anonymizováno], mohla být způsobena újma spočívající ve stavu nejistoty o výsledku takového adhezního [anonymizováno]. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] k otázce odškodnění adhezního [anonymizováno] uvedl“ Povahou adhezního [anonymizováno] a jeho vztahem k občanskoprávnímu [anonymizováno] se Nejvyšší soud zabýval ve svém rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]. Konstatoval, že uplatnění nároku na náhradu škody poškozeným v adhezním [anonymizováno] nemůže nikdy vést k jeho definitivnímu odepření, neboť i v případě, že je poškozený s celým uplatněným nárokem nebo s jeho zbytkem odkázán na občanskoprávní [anonymizováno] či jiné [anonymizováno], není vyloučeno, aby se ho v něm následně s úspěchem domáhal. Tím se rozhodování soudu o nároku poškozeného v adhezním [anonymizováno] významně odlišuje od rozhodování o totožném nároku před soudem v [anonymizováno] občanskoprávním, jehož výsledkem může být i jeho úplné či částečné pravomocné zamítnutí. Dále v tomto rozsudku přijal a odůvodnil závěr, že předpoklad zvýšeného významu [anonymizováno] pro účastníka se neuplatní, domáhal-li se účastník nároku na náhradu škody na zdraví jako poškozený v adhezním [anonymizováno].“ Výše uvedený závěr Nejvyšší soud dále upřesnil v rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]:„ Uvedený závěr však neznamená, že význam adhezního [anonymizováno] pro poškozeného lze bez dalšího považovat za snížený jen kvůli tomu, že poškozený využil beneficia legis a domáhá se svého majetkového nároku vůči pachateli [anonymizována dvě slova] v rámci probíhajícího [anonymizována dvě slova] (srov. bod 28 nálezu Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 2500/17, a tam citovanou judikaturu Ústavního soudu a Evropského soudu pro lidská práva). Lze vyjít z toho, že význam adhezního [anonymizováno] pro poškozeného je zásadně standardní; u adhezního [anonymizováno] se sice neprosadí předpoklad typově zvýšeného významu předmětu [anonymizováno], jak se jinak děje například ve věcech pracovněprávních sporů nebo věcí týkajících se zdraví nebo života (srov. Stanovisko nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]), ale ani se význam [anonymizováno] o majetkovém nároku poškozeného bez dalšího nesnižuje jen kvůli tomu, že daný nárok byl uplatněn v adhezním [anonymizováno]. K tomu pak přistupují jednotlivé okolnosti konkrétního případu, které mohou takto standardní význam [anonymizováno] pro poškozeného modifikovat (viz například výše uvedená skutečnost zjevné – apriorní – nevymahatelnosti nároku). Z citovaných judikatorních závěrů tak vyplývá, že i (výrazně) snížený (nikoli však nepatrný) význam předmětu [anonymizováno] by měl zásadně vést k zadostiučinění peněžitému, neboť konstatace porušení práva v případě porušení práva na soudní projednání a rozhodnutí věci v přiměřené lhůtě postačuje toliko v případech, kdy je význam předmětu [anonymizováno] pro poškozeného právě toliko nepatrný.“

16. Odvolací soud tak dospěl k závěru, že došlo k nesprávnému úřednímu postupu, neboť délka [anonymizováno] je nepřiměřená okolnostem a povaze posuzovaného [anonymizováno]. Tím jsou dány zákonné podmínky pro vznik odpovědnosti žalované, avšak konstatování porušení práva nelze v tomto případě považovat za dostačující satisfakci a je třeba přistoupit k finančnímu odškodnění.

17. Odvolací soud stanovil základní částku odškodnění dle Stanoviska [stanovisko NS] ve výši [částka] za jeden rok [anonymizováno] s tím, že první dva roky [anonymizováno] jsou ohodnoceny částkou o polovinu nižší. [anonymizováno] trvalo celkem 6 let, což představuje celkem [částka]. Tuto částku také požadovala žalobkyně. Odvolací soud však následně přistoupil k modifikaci této základní částky vzhledem ke všem kritériím obsaženým v ustanovení § 31a odst. 3 OdpŠk.

18. Složitost posuzovaného [anonymizováno] shledává odvolací soud jako vyšší, jak po stránce skutkové a procesní, ale i po stránce hmotně právní, s ohledem na počet prověřovaných osob, výši škody, kterou měli způsobit i skutečnost, že se jednalo o hospodářskou [anonymizována dvě slova], která je svým rozsahem zpravidla obsáhlá. Složitost [anonymizováno] zahrnuje krom složitosti věci samé také počet instancí, v nichž byla věc řešena, ve věci bylo rozhodováno orgány policie, státního zastupitelství, a to opakovaně. Odvolací soud tak dospívá k závěru, že složitosti věci samé, včetně počtu instancí, odpovídá snížení základní částky o 50 % (snížení z důvodu složitosti o 30 % a z důvodu víceinstančního [anonymizováno] o 20 %).

19. Žalobkyně se na délce [anonymizováno] negativně nepodílela, na délku [anonymizováno] ve svých podáních poukazovala. V případě odložení věci ohledně prošetřování případného podvodného jednání byly námitky shledány nedůvodnými. Odvolací soud proto neshledal odůvodněným nezvýšení či nesnížení základní částky odškodnění pro podíl žalobkyně na odškodňovaném [anonymizováno].

20. Postup orgánů veřejné moci v posuzovaném [anonymizováno] odvolací soud shledal neodpovídající procesním pravidlům, když postup policejního orgánu v konečném důsledku vedl k tomu, že došlo k zániku [anonymizováno] odpovědnosti, což pro žalobkyni fakticky znamenalo, že v adhezním [anonymizováno] nemůže uspět ani z části. Odvolací soud proto z důvodu postupu orgánů veřejné moci navýšil základní částku o 20 %.

21. Význam [anonymizováno] pro poškozeného je nejvýznamnějším kritériem pro určení formy, případně výše odškodnění, zejména z pohledu toho, co je pro žalobce v sázce (rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka]). Posuzované [anonymizováno] – prověřování, není řízením, u něhož se vyšší význam presumuje, ve vztahu k žalobkyni se nejedná o [anonymizována dvě slova], v němž by byla obviněnou se zvýšeným dopadem do její sféry. Šlo o ryze obchodní věc a nejde tak o typově zvýšený význam [anonymizováno]. Žalobkyně význam posuzovaného [anonymizováno] nijak nespecifikuje, před soudem prvního stupně uvedla, že společnost [název sportovního klubu] [anonymizována dvě slova] se nachází v insolvenci a je prázdnou schránkou a od této společnosti se jí uspokojení jejích nároků nemůže dostat. Naopak v případě, že by [anonymizována dvě slova] mířilo i vůči jejím statutárním orgánům, mohla by se po těchto fyzických osobách nároků domoci. Nutno proto zdůraznit, že žalobkyně se domáhá nemajetkové újmy za [anonymizováno], které před orgány policie probíhalo ve stadiu předběžného šetření, žalobkyně se k [anonymizována dvě slova] připojila s právem na náhradu škody a pokud bylo [anonymizována dvě slova] odloženo, skončilo i adhezní [anonymizováno]. S ohledem na charakter adhezního [anonymizováno], které v rámci [anonymizována dvě slova] je třeba chápat jako„ beneficium legis“, pak adhezní [anonymizováno] není tím, o co primárně v [anonymizována dvě slova] jde. Vyšetřování je vedeno s cílem objasnit vinu a následně uložit sankci, nikoliv proto, aby byly uspokojeny nároky poškozených. Dle odvolacího soudu tyto skutečnosti musí snižovat význam [anonymizováno] pro poškozeného, kdy navíc ani žalobkyně zvýšený význam [anonymizováno] netvrdí, natož prokazuje a pouze uvádí, že se jí chce dostat náhrady nemajetkové újmy za to, že [anonymizováno] bylo nepřiměřeně dlouhé a v samotném důsledku to vedlo k promlčení [anonymizováno] odpovědnosti, nikoliv k úhradě tvrzených závazků. Za tohoto stavu věci a při současném tvrzení žalované, že význam adhezního [anonymizováno] pro žalobkyni je snížený právě z důvodu, že jen málo je pro ni v sázce, dospěl odvolací soud k závěru o sníženém významu [anonymizováno] pro žalobkyni, proto základní částku odškodnění o 10 % snížil.

22. Výsledně tak byla základní částka odškodnění [částka] snížena o 40 %, a odvolací soud proto žalobkyni přiznal odškodnění ve výši [částka] jako částku přiměřenou všem okolnostem věci. S ohledem na to, že žaloba byla v tomto rozsahu částečně důvodná, odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. podle ust. § 220 odst. 1 o. s. ř. tak, že tuto částku uložil žalované zaplatit, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku, vzhledem k tomu, že žalovaná čerpá prostředky ze státního rozpočtu, jinak rozsudek, tj. ohledně částky [částka] jako věcně správný podle § 219 o. s. ř. potvrdil.

23. Odvolací soud zároveň rozhodl o nákladech [anonymizováno] před soudem prvního stupně i nákladech odvolacího [anonymizováno] podle ust. § 224 odst. 1, 2 o. s. ř. ve spojení s ust. § 142 odst. 3 o. s. ř., když žalobkyně v [anonymizováno] co do základu uspěla a rozhodnutí o výši plnění záviselo na úvaze soudu. Náleží jí tak plná náhrada nákladů [anonymizováno]. Výše nákladů [anonymizováno] vedeného před soudem prvního stupně dosáhla [částka] a tvoří ji náhrada zaplaceného soudního poplatku [částka], mimosmluvní odměna advokáta žalobkyně za tři úkony právní služby po [částka] (převzetí zastoupení, sepis žaloby a jejího doplnění a účast u jednání dne [datum]) podle ust. 6 odst. 1, § 7 bod 5, § 9 odst. 4 písm. a), [ustanovení pr. předpisu], tři paušální náhrady hotových výdajů připadající na tyto úkony právní služby po [částka] podle ust. § 13 odst. 4 advokátního tarifu, náhrada za promeškaný čas dle § 14 odst. 1 advokátního tarifu, za čas strávený cestou ze sídla advokáta do místa konání soudu za 10 započatých půlhodin po [částka], celkem [částka] a náhrada za cestovné na trase [obec] – [obec] a zpět k jednání dne [datum], což představuje částku [částka] při ujetých kilometrech 2x205 km, tj. 410 km osobním vozidlem značky Škoda Superb s průměrnou spotřebou paliva - nafty 4,8 l [číslo] km, vyhláškové ceně paliva [částka] litr nafty a náhradním koeficientem [částka] km, to vše zvýšené (vyjma soudního poplatku) o náhradu daně z přidané hodnoty ve výši 21 % tj. [částka] dle § 137 odst. 3 o. s. ř.

24. Žalobkyni byla dále přiznána náhrada nákladů odvolací [anonymizováno] podle § 224 odst. 1 a [ustanovení pr. předpisu] ve výši [částka], a to za jeden úkon právní služby - podání odvolání podle ust. § 11 odst. 1 písm. g), advokátního tarifu v částce [částka], paušální náhrada hotových výdajů v částce [částka] a náhrada daně z přidané hodnoty ve výši 21 %, tj. [částka].

25. Souhrnnou částku ve výši [částka] je žalovaná povinna uhradit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce v souladu s ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.