o zaplacení 195 563,42 Kč s příslušenstvím ,
Mgr. Naďa Pínová · předsedkyně senátu · Rozhodnutí ze dne 12. 8. 2025
Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu Mgr. Nadi Pínové a soudkyň JUDr. Jany Tondrové a JUDr. Jaroslavy Pokorné ve věci
žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce]
zastoupený advokátem [Jméno advokáta]
sídlem [Adresa advokáta]
proti
žalované: [Jméno žalované]., IČO [IČO žalované]
sídlem [Adresa žalované]
zastoupená advokátkou [Jméno advokátky]
sídlem [Adresa advokátky]
o zaplacení 195 563,42 Kč s příslušenstvím ,
o odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 3. dubna 2025 č. j. 31 C 178/2024-157,
I. Rozsudek soudu prvního stupně se mění tak, že se zamítá žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci 195 563,42 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 195 563,42 Kč od 25. 1. 2024 do zaplacení.
II. Žalobce je povinen nahradit žalované náklady řízení před soudy obou stupňů ve výši 75 209 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokátky [Jméno advokátky].
1. Soud prvního stupně uložil žalované zaplatit žalobci 195 563,42 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z této částky od 25. 1. 2024 do zaplacení (výrok I.) a nahradit náklady řízení ve výši 94 358 Kč (výrok II.).
2. Takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobce domáhal vyplacení pojistného plnění za [Předmět] [název] [Označení] v hodnotě 195 563,42 Kč, jenž je součástí [název] [Označení] stroje, k jehož poškození došlo v důsledku pojistné události dne 10. 6. 2023 v domácnosti žalobce. Se žalovanou měl žalobce uzavřenu pojistnou smlouvu “[název]“ č. [číslo] ve variantě [název]. Žalovaná pojistné plnění odmítla s tím, že poškozený [Označení] stroj není ve vlastnictví žalobce, a je používán k vlastní výdělečné činnosti v místě jeho bydliště a pojistné podmínky vylučují z pojištění stroje, které slouží k podnikatelské činnosti společnosti.
3. Soud prvního stupně vzal za prokázané, že mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva na produkt „[název]“ [název], která obsahovala pojištění nemovitosti, pojištění domácnosti a pojištění odpovědnosti za škodu. Poškozený [Označení] stroj je ve vlastnictví společnosti [právnická osoba], jehož jedinou společnicí a jednatelkou je [jméno FO], partnerka žalobce. Stroj byl přenechán do užívání žalobce nejprve pro drobné zakázky společnosti a hobby účely, od roku 2024 využívá stroj žalobce pro pouze hobby účely a je umístěn v jeho domácnosti. Dne 10. 6. 2023 došlo k pojistné události následkem bouřky, žalobci byla v domácnosti způsobena škoda na elektronice, včetně elektroniky [Označení] stroje, u něhož se poškodila [Předmět]. Výše škody je nákladem na výměnu poškozeného komponentu a činí 195 563,42 Kč.
4. Jako spornou soud prvního stupně řešil otázku, zda je nárokovaná škoda vzniklá žalobci na [Označení] [název] stroji krytá ze sjednaného pojištění žalobce, když žalobce není jeho vlastníkem, stroj byl umístěn v pojištěné nemovitosti ve vlastnictví žalobce a zároveň sídle společnosti [právnická osoba] a sloužil k podnikání, a zda tedy může být jeho poškození kryto pojištěním domácnosti. Sporným mezi účastníky řízení tak zůstal výklad smluvních podmínek žalované, které jsou nedílnou součástí pojistné smlouvy a nejednoznačně definují pojmy „domácnost “ a „výluky z pojištění“.
5. Soud prvního stupně vyšel z toho, že žalobce byl ve vztahu k žalované spotřebitelem, předmětný [název] stroj je věcí movitou, kterou žalobce využívá k uspokojení své zájmové činnosti ve volném čase, a vyrábí předměty využité v domácnosti. Stroj je umístěn v obytné části domu od roku 2021. Dle pojistných podmínek není rozhodné, kdo movitou věc vlastní nebo zda byla v domácnosti v době uzavření smlouvy. [název] stroj se stal součástí domácnosti (jako souboru movitých věcí, které jsou vybavením či zařízením místa pojištění), byl využíván k hobby potřebám žalobce a není neobvyklé, že takový [název] stroj slouží pro zájmovou činnost jeho držitele a je umístěn v jeho domácnosti, a byl jím v době uzavření pojistné smlouvy.
6. Dále se soud prvního stupně zabýval výkladem pojmů použitých v pojistných podmínkách, a to pojmy „obvyklosti“ a „běžného“ vybavení domácnosti, a dospěl k závěru, že tyto pojmy nejsou smlouvou ani pojistnými podmínkami pregnantně definovány a jejich posouzení závisí na každé svéprávné osobě mající rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností, což lze od každého v právním styku důvodně očekávat (ustanovení § 4 o. z.). S ohledem na nejasný výklad pojmu postupoval soud dle ustanovení § 1811 a § 1812 o. z. a pojistné podmínky vyložil ve prospěch spotřebitele, tedy, že poškozený [název] [Označení] stroj je běžnou součástí domácnosti, neboť náleží do souboru movitých věcí, které jsou vybavením či zařízením nemovitosti žalobce jako místa pojištění (včetně elektrických strojů, přístrojů a elektrických zařízení a nářadí) a zároveň v něm v době pojistné události byl umístěn. Nevztahuje se tudíž na něj výluka z pojistné smlouvy a žalovaná je povinna pojistné plnění uhradit, a to včetně úroku z prodlení ode dne, kdy skončila šetření pojistné události. O nákladech řízení rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř.
7. Proti tomuto rozsudku podala včasné a přípustné odvolání žalovaná, která předně namítala, že [Označení] [Předmět] není součástí domácnosti ve smyslu pojistných podmínek, a to zejména proto, že slouží k výdělečným účelům. [název] stroj nepatří mezi výjimky, na které se pojištění vztahuje, přičemž jde o věci, které sice slouží k výdělečným účelům, ale jejich účel a povaha odpovídají obvyklému vybavení domácnosti. To, že [Označení] [Předmět] slouží výdělečným účelům je nesporné a vyplývá z výpovědi svědkyně [jméno FO], skutečnosti, že se jedná o profesionální stroj jakož i ze zprávy žalobce adresované žalované dne 12. 12. 2023, kde žalobce uvádí, že délka šetření pojistné události a tím spojené nefunkčnosti poškozeného modulu mu přináší finanční ztráty. [Označení] [Předmět] je ve vlastnictví společnosti [právnická osoba], jejíž sídlo a provozovna se nachází v místě pojištění. Skutečnost, že žalobce používal [Označení] [Předmět] pro hobby účely je irelevantní, neboť pojem obvyklost v rámci domácnosti je třeba zkoumat objektivně. Za nepodstatné žalovaná považuje soudem prvního stupně uváděnou skutečnost, že před uzavřením smlouvy měl pojišťovací zprostředkovatel žalobce ujistit, že [Označení] [Předmět] je pojištěním kryto. Tato skutečnost nebyla ničím prokázána a neexistuje o ní záznam, který musí být sepsán před uzavřením smlouvy.
8. Žalovaná se soudem prvního stupně nesouhlasí ani v jeho právním posouzení o nutnosti aplikace § 1812 odst. 1 o. z. na výklad sporných ustanovení Pojistných podmínek. Použití výkladu nejpříznivějšího pro spotřebitele totiž v první řadě předpokládá, že lze obsah smlouvy vyložit různým způsobem. V této konkrétní věci je znění Pojistných podmínek, zejména obsah a účel článku [číslo] zcela jednoznačný a osobě průměrného rozumu musí být zřejmé, že za účelem pojistného krytí průmyslového stroje, který je užíván pro výdělečné účely a který není v jejím vlastnictví, je třeba uzavřít k tomu určené podnikatelské pojištění. Opačný závěr by vedl k absurdním výkladům, kdy by se ve prospěch spotřebitele vykládalo každé ujednání, které by označil jako nejednoznačné a tím by byl ignorován smysl a účel samotného ujednání. Odvolacímu soudu žalovaná navrhla, aby rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalobu zamítne.
9. Žalobce se k odvolání žalované vyjádřil a předně uvedl, že rozsudek soudu prvního stupně považuje za správný. Dle žalobce jádro sporu spočívá ve výkladu Pojistných podmínek pojištění domácnosti žalované, konkrétně výkladu pojmu obvyklé součásti Domácnosti ve světle její definice v čl. 3. Žalovaná tento pojem vykládá objektivně, tedy nikoliv v kontextu jedné konkrétní domácnosti. Naopak žalobce jej vykládá tak, že obvyklost se vztahuje pouze k jedné konkrétní Domácnosti, tedy jako soubor věcí, které jsou vybavením či zařízením místa pojištění. Žalobce v řízení prokázal, že předmětná věc byla od roku 2021 obvyklou součástí jeho pojištěné Domácnosti, a to jak povahou a i účelem, pro který byla v Domácnosti umístěna. Pojistné podmínky v čl. 3.2 stanovují, že předmětem pojištění jsou věci sloužící k výkonu povolání nebo jiné výdělečné činnosti, a to bez ohledu na vlastnictví dané věci, proto tvrzení žalované, že v místě pojištění je i sídlo společnosti [právnická osoba], je nepodstatné. Žalobce se trvává na svém výkladu Pojistných podmínek, že veškerá elektrická zařízení, která jsou obvyklá v jeho domácnosti jsou předmětem pojištění. Soud prvního stupně žalobcův nárok po právní stránce správně zhodnotil, když použil zákonná výkladová pravidla pro interpretaci pojistných podmínek a své rozhodnutí řádně odůvodnil. Žalobce navrhl potvrzení napadeného rozsudku.
10. Odvolací soud přezkoumal z podnětu podaného odvolání a v jeho mezích napadený rozsudek včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (ustanovení § 212, § 212a o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.
11. Odvolací soud má za to, že soud prvního stupně provedl dokazování v rozsahu nezbytném pro zjištění skutkového stavu rozhodného pro posouzení věci. Odvolací soud se však neztotožnil s právními závěry soudu prvního stupně, které zaujal k výkladu Pojistných podmínek ve vztahu k možným výlukám z pojištění domácnosti.
12. Soud prvního stupně správně vycházel z pojistné smlouvy, která byla mezi žalobcem a žalovanou dne 7. 7. 2022 uzavřena a vztahovala se na pojištění majetku a odpovědnosti. Součástí této pojistné smlouvy jsou Pojistné podmínky pro pojištění majetku, odpovědnosti a úrazu [název]. Je rovněž nesporné, že došlo k pojistné události dne 10. 6. 2023, kdy v důsledku bouřky došlo k přepětí v elektrické síti a tím k poškození elektronických zařízení umístěných v Domácnosti žalobce. Domácnost žalobce pro případ přepětí byla pojištěna na pojistnou částku 680 000 Kč.
13. Podle článku [číslo] smluvních podmínek je Domácnost definována tak, že Pojištění domácnosti se vztahuje na soubor movitých věcí, které jsou vybavením či zařízením Místa pojištění a jsou v něm v době pojistné události umístěny, pokud slouží k uspokojování potřeb Pojištěného, a to (není-li v těchto pojistných podmínkách uvedeno jinak) bez ohledu na to, zda (i) se jedná o věci ve vlastnictví Pojištěného nebo o věci, které oprávněně užívá, či zda (ii) byly takovým vybavením či zařízením Místa pojištění ke dni vzniku tohoto pojištění nebo se jimi staly až později kdykoliv v době jeho trvání. Zároveň dle článku [číslo] jsou součástí Domácnosti i věci sloužící k výkonu povolání nebo jiné výdělečné činnosti Pojištěného, pokud jsou s ohledem na svou povahu a účel obvyklou součástí Domácnosti (včetně elektrických strojů, přístrojů a elektrických zařízení a nářadí) a jsou v době pojistné události umístěny v Místě pojištění. Mezi Výluky dle článku C5.1 písm. f) patří i věci sloužící s výdělečným účelům, pokud není ujednáno jinak (viz článek [číslo]). Na tyto věci se v případě poškození, zničení ztráty či odcizení pojištění domácnosti nevztahuje.
14. Odvolací soud dospěl k závěru, že výklad těchto pojistných podmínek dává jednoznačnou odpověď na spornou otázku, tedy zda v případě poškození [název] stroje [Označení] je jeho poškození kryto uzavřenou pojistkou. Z dokazování vyplynulo, že předmětný stroj byl zakoupen pro potřeby společnosti [právnická osoba], byl umístěn v místě pojištění a zároveň i sídle společnosti, a to ještě před uzavřením předmětné pojistné smlouvy. Tato společnost se dle živnostenského oprávnění č. 1 zabývá [činnost]. Společnost [právnická osoba] udělila žalobci, který byl jejím zaměstnancem a odpovědným zástupcem, souhlas s užíváním. Je tak zřejmé, že kromě užití pro hobby účely, [název] [Předmět] sloužila k podnikatelským účelům společnosti [právnická osoba], což potvrdila jak svědkyně [jméno FO], která sama na stroji pracovala, tak nepřímo žalobce, pokud v dopise žalované upozorňoval, že prodlením s vyřízením pojistné události dochází k finančním ztrátám. Odvolací soud proto nepřijal závěr soudu prvního stupně, že by snad [název] [Předmět] sloužilo výlučně k hobby účelům žalobce, ale má za to, že přesně odpovídá výluce z pojištění, tedy že se jedná o věc sloužící k výdělečné činnosti, nikoliv věc, která má tvořit obvyklou součást domácnosti a zároveň sloužit k výkonu povolání, případně jiné výdělečné činnosti. Takové charakteristice dle článku [číslo] odpovídá mobilní telefon či notebook, který je ve vlastnictví zaměstnavatele, nebo např. šicí stroj švadleny, která na něm provádí opravy oděvů.
15. Již ze samotných rozměrů a technické specifikace [Označení] [Předmět] vyplývá, že rozměry stroje jsou 230 cm délky, 300 cm 3ířky a 265 cm výšky a váha činí 7000 Kg a zcela se vymykají chápání o obvyklé součásti Domácnosti. Jedná se o specializovaný stroj, umístěný mimo obytný prostor, který mimo jiné nutně vydává při práci vyšší hluk a klade nároky na práci s ním. Odvolací soud tak za jednoznačný výklad považuje, že takový stroj nemohl z pohledu pojistných podmínek spadat do kategorie věcí, které poslouží k výkonu povolání nebo jiné výdělečné činnosti a zároveň tvoří obvyklé vybavení domácnosti.
16. Vzhledem k tomu, že v tomto konkrétním případě lze vyložit pojistné podmínky srozumitelně a jasně, nebylo třeba se zabývat výkladem ujednání ve prospěch spotřebitele, tedy žalobce. Lze proto uzavřít, že žaloba není důvodné, neboť žalované nevznikla povinnost uhradit žalobci poškození předmětného stroje, a to pro výluku dle článku C.5.1f pojistných podmínek. Odvolací soud z těchto důvodů rozsudek soudu prvního stupně podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. změnil tak, že žalobu zamítl.
17. Odvolací soud rozhodl o nákladech nalézacího řízení (§ 224 odst. 2 o. s. ř.) jakož i odvolacího (§ 224 odst. 1 o. s. ř.) tak, že uložil povinnost k náhradě žalobci, který v nich neuspěl (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Lhůta ke splnění povinnosti k náhradě nákladů řízení je třídenní a běží od právní moci rozhodnutí (§ 160 odst. 1, § 167 odst. 2 o. s. ř).
18. Výše nákladů řízení vedeného před soudem prvního stupně dosáhla 46 650 Kč a tvoří ji mimosmluvní odměna advokátky žalované za 5 úkonů právní služby po 8 940 Kč stanovená z tarifní hodnoty předmětu sporu (§ 6 odst. 1, § 7 bod 5, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a/, d/, g/ vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů), a to za vyjádření k žalobě ze dne 29. 8. 2024, vyjádření na výzvu soudu ze dne 2. 1. 2025, účast na ústním jednání dne 28. 11. 2024, dne 11. 2. 2025 a dne 3. 4. 2025 včetně písemného závěrečného návrhu, a dále žalované náleží paušální náhrada hotových výdajů připadající na tyto úkony právní služby, a to 2x po 300 Kč a 3x po 450 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu.
19. Výše nákladů odvolacího dosáhla 28 559 Kč a tvoří ji náhrada zaplaceného soudního poplatku z odvolání ve výši 9 779 Kč, mimosmluvní odměna advokátky žalované za 2 úkony právní služby po 8 940 Kč, a to za sepis odvolání a účast na ústním jednání dne 12. 8. 2025 a dále žalované náleží paušální náhrada hotových výdajů připadající na tyto úkony právní služby ve výši 900 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Žalované nebyla přiznána náhrada za sepis dupliky k vyjádření žalobce k odvolání, neboť tato nebyla soudem vyžadována a odvolací soud ji vyhodnotil jako neúčelný úkon právní služby.
20. Celkem dosáhla výše náhrady nákladů řízení částky 75 209 Kč, kterou je žalobce povinen uhradit k rukám advokátky žalované (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).
Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu, který rozhodoval v prvním stupni, dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239, § 240 odst. 1 o. s. ř.).