o odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci [částka] s příslušenstvím ve formě zákonného úroku z prodlení ve výši 8,75 % ročně od [datum] do zaplacení (výrok I). O nákladech řízení rozhodl tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalované náklady řízení ve výši [částka] (výrok II).

2. Soud prvního stupně odůvodnil své [anonymizováno] tím, že žalobce se původně domáhal po žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím coby odškodnění újmy způsobené [anonymizována dvě slova] žalobce. [příjmení] [částka] měla představovat výši zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení a částka [částka] zadostiučinění za nezákonně vedené [anonymizována dvě slova], které dle žalobce zasáhlo do jeho práva na čest, důstojnost, rodinný život, ale dále též i do jeho profesní sféry. Řízení ohledně částky [částka] s příslušenstvím bylo vyloučeno k samostatnému řízení a [anonymizováno].

3. Soud prvního stupně po provedeném dokazování, a to zejména spisem Obvodního soudu pro Prahu 4 sp. zn. [spisová značka], vzal za prokázané, že dne [datum] bylo vydáno usnesení o zahájení [anonymizována dvě slova] žalobce pro podezření ze spáchání [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], žijící ve společném obydlí dle § 199 odst. 1, odst. 2 písm. d) tr. zákoníku ([číslo jednací]). Předmětné usnesení bylo zrušeno jako nezákonné usnesením [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] pro [část Prahy] dne [datum], na nějž navázalo nové zahájení [anonymizována dvě slova] pro totožný skutek, a to na základě usnesení policejního orgánu ze dne [datum]. Žalobce byl odsouzen rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]. K odvolání žalobce Městský soud v Praze jako soud odvolací rozsudek [anonymizováno] soudu zrušil a žalobce rozsudkem ze dne [datum] zprostil obžaloby podle § 226 písm. a) tr. řádu. Rozsudek byl žalobci doručen dne [datum]. Žalobce svůj nárok předběžně uplatnil u žalované podáním ze dne [datum], ale žalovaná tento nárok odmítla uspokojit.

4. Po právní stránce soud prvního stupně věc posoudil podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (dále jen„ OdpŠk“), a dospěl k závěru, že nárok není důvodný. Vyšel z celkové délky řízení, které dle soudu prvního stupně probíhalo od [datum], kdy bylo žalobci doručeno usnesení o zahájení [anonymizována dvě slova], do [anonymizována dvě slova] [rok], kdy nabyl právní moci zprošťující rozsudek, celková délka řízení podle něj činila 4 roky a [anonymizováno] měsíce. Řízení probíhalo na dvou stupních soudní soustavy, řízení bylo složité jak po skutkové, tak procesní stránce, neboť vyvstala potřeba vypracovat znalecké posudky a vyslýchat svědky, bylo reagováno na četná podání žalobce. Žalobce se na délce řízení nečinností či obstrukcí nepodílel a požadoval odstranění průtahů v řízení. Význam řízení pro žalobce soud zhodnotil jako zvýšený. Soud prvního stupně zároveň shledal postup soudu bez průtahů či období nečinnosti, úkony byly činěny obratem či v přiměřených lhůtách a procesní postup byl plynulý. Soud prvního stupně zároveň uzavřel, že mu nepřísluší hodnotit správnost postupu orgánů činných v [anonymizováno] řízení, tedy zda měl [anonymizováno] soud v prvním stupni rozhodnout dříve či zda měl dostatek skutkových zjištění pro své [anonymizováno], případně, zda bylo či nebylo třeba nařizovat znalecké posudky. Přezkum zákonnosti [anonymizováno] přísluší odvolacímu či dovolacímu soudu za podmínek stanovených zákonem. Závěr [anonymizováno] odvolacího soudu o tom, že v řízení došlo k průtahům, není pro odškodňovací soud závazný. Soud shledal, že se nejednalo o průtahy či nečinnost ve smyslu zákona, které by bylo třeba odškodnit. Vzhledem k tomu, že nebyl shledán nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce [anonymizováno] řízení, byla žaloba zamítnuta a žalobci uloženo, aby podle § 142 odst. 1 o. s. ř. nahradit žalované náklady řízení.

5. Proti rozsudku soudu prvního stupně podal žalovaný včasné odvolání, ve kterém namítal nesprávnost skutkových a právních závěrů soudu prvního stupně. Soudu je vytýkána nepřezkoumatelnost rozsudku pro absenci jeho odůvodnění. Žalobce poukazoval jak v žalobě, tak ve svých vyjádřeních na průtahy, a to minimálně 8 měsíční nečinnost orgánů činných v přípravném řízení a 14 měsíční nečinnost Obvodního soudu pro Prahu 4 v hlavním líčení. Těmito tvrzeními se soud prvního stupně vůbec nezabýval, pouze konstatoval, že řízení bylo po skutkové i procesní stránce složité. Žalobce v odvolání opět odkázal na rozsudek Městského soudu v Praze sp. zn. [spisová značka], kterým byl žalobce zproštěn obžaloby a ve kterém odvolací soud konstatoval vniklé průtahy, které poškozovaly i obhajobu. Příčinou průtahů nebyla složitost či procesní komplikovanost věci, ale naprosto nekompetentní postup Obvodního soudu pro Prahu 4. Pokud tento soud byl 14 měsíců nečinný, jde o průtah v řízení. Obdobně v přípravném řízení policejní orgán nekonal po dobu 8 měsíců, neprováděl žádné úkony ve věci. Žalobce navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

6. Žalovaná v reakci na odvolání žalobce uvedla, že napadený rozsudek považuje za věcně správný. Žalobce podle jejího názoru v odvolání neuvádí žádné skutečnosti, které by odůvodňovaly potřebu jakékoli změny napadeného rozsudku. Navrhla proto potvrzení [anonymizováno] soudu prvního stupně jako věcně správného.

7. Odvolací soud z podnětu podaného odvolání přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1, 5 o. s. ř.), a poté co podle § 101 odst. 3 o. s. ř. se souhlasem žalované projednal věc v její nepřítomnosti, shledal odvolání žalobce důvodným.

8. Soud prvního stupně právní posouzení věci samé založil na aplikaci všech relevantních zákonných ustanovení, která v odůvodnění svého rozsudku citoval, avšak dospěl k nesprávnému závěru, že délka předmětného řízení byla přiměřená, bez průtahů a období nečinnosti. Podle ustanovení § 13 odst. 1 OdpŠk se za nesprávný úřední postup považuje rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat [anonymizováno] v přiměřené lhůtě. Hodnocení přiměřenosti délky řízení či rozhodování se řídí kritérii, která ve své judikatuře formuloval Evropský soud pro lidská práva (dále jen„ ESLP“) aplikující Úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod, publikovanou ve [anonymizováno] [ustanovení pr. předpisu], přičemž v souladu s touto judikaturou je rozhodující především celková délka řízení. Soud při svém rozhodování musí přihlédnout k judikovanému závěru ESLP, který vychází z vyvratitelné domněnky, že nepřípustná délka řízení znamená pro stěžovatele morální újmu, přičemž žádné důkazy se v tomto ohledu v zásadě nevyžadují (viz rozsudek velkého senátu ESLP ze dne [datum] ve věci [anonymizováno] proti Itálii, stížnost [číslo] odstavec [číslo], nebo [příjmení], J., [příjmení], D., [příjmení], J., [anonymizováno], M. [ulice] úmluva o lidských právech. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012 s. 718)

9. Odvolací soud se s ohledem na všechny odvolací námitky opětovně zabýval tím, zda délka řízení vzhledem ke všem zjištěným okolnostem byla nepřiměřená a zda se na celkové délce řízení podílel postup nalézacího soudu v [anonymizováno] řízení, případně v řízení před policejním orgánem, a dospěl k závěru o nepřiměřené délce posuzovaného řízení, neboť ve světle judikaturních závěrů ESLP lze totiž jako nepřiměřenou hodnotit délku řízení, která neodpovídá složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávaného případu a spočívá v příčinách vzniklých z působení státních orgánů při výkonu veřejné moci. Jednotlivá kritéria vyjmenovaná v ustanovení § 31a odst. [anonymizováno] OdpŠk se nezohlední jen při posouzení výše odškodnění nemateriální újmy, ale použijí se při zjištění, zda délka konkrétního řízení byla přiměřená. Odvolací soud, který rozhodl o zproštění obžaloby, konstatoval, že v [anonymizováno] řízení došlo k průtahům, zejména se jednalo o 14 měsíční dobu procesní nečinnosti mezi v pořadí sedmým hlavním líčením v [anonymizováno] [rok] a osmým hlavním líčením v [anonymizováno] [rok], přičemž popsal, že takový průtah ve specifické [anonymizováno] věci s přesahem do opatrovnického řízení poškozuje jak stranu obhajoby (zde žalobce), tak stranu poškozenou. [anonymizováno] soud se dopustil průtahů při liknavém nařizování ústavního znaleckého posudku, který, jak uvedl odvolací [anonymizováno] soud, byl nadbytečným důkazem a věc nazrála k [anonymizováno] již v hlavním líčení dne [datum] (bod 24. odůvodnění rozsudku Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Za tohoto stavu je třeba, aby tyto závažné vady byly zohledněny v odškodňovacím řízení, neboť měly vliv na nepřiměřenou délku řízení. Prvostupňový [anonymizováno] soud totiž dne [datum] odročil hlavní líčení na neurčito s tím, že bude vypracován ústavní znalecký posudek PL [část obce]. K urgenci dodání posudku však došlo až dne [datum] a tento posudek byl soudu doručen dne [datum]. Jiný posudek, který byl zadán znalci [příjmení] [příjmení] dne [datum], byl soudu doručen až dne [datum]. K zadání těchto posudků přitom došlo až po sedmém hlavním líčení, kdy soud měl k dispozici již větší množství znaleckých posudků jak k osobě obžalovaného, tak poškozené. Odvolací soud v [anonymizováno] řízení konstatoval, že zadání ústavního znaleckého posudku (myšleno i položení konkrétních otázek znalci) založilo vadu řízení, když ústavní posudek tvořil kategorické závěry o otázkách, které přísluší soudu. Postup soudu byl hodnocen jako vadný, přičemž nesprávnosti vedly ke zrušení rozsudku a následnému zproštění obžaloby žalobce. Ostatně i sám Nejvyšší soud ve svém [anonymizováno] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], judikoval, že ve sporu o náhradu imateriální újmy způsobené nepřiměřenou délkou řízení je třeba zohlednit i okolnost, že došlo ke zrušení [anonymizováno] z důvodu jeho závažné vady, spočívající především v nepřezkoumatelnosti [anonymizováno] nebo nerespektování závazného právního názoru, a to zejména tehdy, dojde-li v důsledku takového pochybení orgánu veřejné moci ke zjevnému prodloužení řízení oproti tomu, postupoval-li by orgán veřejné moci z procesního hlediska bezvadně. Sám žalobce postupoval v [anonymizováno] řízení aktivně, požadoval provedení úkonu, pokládal znalcům otázky. Odvolací soud tudíž dospěl k závěru, že právě pro tyto průtahy v řízení, které byly zapříčiněny vadným postupem soudu, došlo k nepřiměřené délce posuzovaného [anonymizováno] řízení, které samo o sobě výrazně zasahuje do života poškozeného a jeho život negativně ovlivňuje. Ohledně žalobcem zmíněných průtahů v činnosti policie před podáním obžaloby, odvolací soud dospěl k závěru, že zde byly úkony činěny průběžně a neshledal delší období nečinnosti. Odvolací soud tak na rozdíl od soudu prvního stupně dospěl k závěru, že v namítaném řízení došlo v důsledku nekoncentrovaného postupu soudu a vytčeným vadám k průtahům, které významnou měrou přispěly k nepřiměřené délce posuzovaného řízení, přičemž řízení trvalo déle jak čtyři roky. Vadným postupem orgánů [anonymizováno] moci tak došlo k prodloužení namítaného řízení a odvolací soud shledal odpovědnost státu za újmu, která byla žalobci způsobena nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce [anonymizováno] řízení.

10. Odvolací soud má pak za to, že se již nejedná o případ, kdy by dostačujícím zadostiučiněním bylo možné shledat některou z forem morální satisfakce (zejména konstatování porušení práva dle § 31a odst. 2 OdpŠk). O odškodnění imateriální újmy formou konstatování porušení práva na projednání věci v přiměřené době lze přitom uvažovat pouze v případech, kdy je tato újma zanedbatelná (k tomu srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], uveřejněný v [anonymizována čtyři slova] pod [anonymizováno] [číslo]). Dle § 31a odst. [anonymizováno] OdpŠk se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění přihlíží ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, který přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného. Při výpočtu výše zadostiučinění je přitom třeba vyjít z určité částky za jeden rok trvání řízení. Pro poměry České republiky Nejvyšší soud považuje za přiměřené, jestliže se základní částky, z nichž se při určování výše přiměřeného zadostiučinění vychází, pohybují v rozmezí mezi [anonymizována dvě slova] až [částka] za každý rok řízení, a to za současného snížení částky na polovinu za prvé dva roky trvání posuzovaného řízení. Takto stanovenou základní výši odškodnění je přitom třeba upravit s přihlédnutím k již výše zmíněným kritériím upraveným v § 31a odst. [anonymizováno] OdpŠk (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], uveřejněný ve [příjmení] judikatury [anonymizováno] pod [číslo]).

11. Pro potřeby stanovení délky řízení odvolací soud vycházel z toho, že usnesení o zahájení [anonymizována dvě slova] ze dne [datum] bylo ke stížnosti žalobce usnesením [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] ze dne [datum] zrušeno pro nezákonnost. Toto řízení přitom tvořilo samostatný celek, neboť bylo pravomocně skončeno. Žalobci bylo usnesení o zrušení usnesení o zahájení [anonymizováno] řízení doručeno dne [datum], avšak žalobce nárok z titulu nepřiměřené délky řízení uplatnil u žalované dne [datum]. V této souvislosti tedy žalovaná po právu vznesla námitku promlčení, v důsledku čehož v této části žalobou uplatněného nároku nemůže být žalobce v řízení úspěšný.

12. K novému zahájení [anonymizována dvě slova] došlo poté dne [datum], přičemž písemné vyhotovení usnesení o zahájení řízení bylo žalobci doručeno dne [datum]. V dané souvislosti nutno konstatovat, že žalované zadostiučinění se poskytuje poškozenému za nepřiměřeně dlouze trvající nejistotu stran jeho právního postavení (k tomu srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], uveřejněný v [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] pod [anonymizováno] [číslo]) a že při hodnocení nepřiměřenosti délky posuzovaného řízení by mělo být správně vycházeno až z té jeho části, která následovala poté, kdy se poškozený dozvěděl o existenci posuzovaného řízení a mohl u něj nastat zmíněných stav nejistoty ohledně výsledku takového řízení, který je judikaturou považován za nezbytný předpoklad vzniku odškodňované nemajetkové újmy z titulu nesprávného úředního postupu (k tomu srovnej stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [stanovisko NS], uveřejněné [anonymizováno] soudních [anonymizováno] a stanovisek pod [spisová značka] civ. – dále jen„ Stanovisko“). Proto také judikatura dospěla k závěru, že nemajetková újma z důvodnou nepřiměřené délky řízení nevzniká za dobu od zahájení řízení do okamžiku, kdy se účastník dozvěděl o probíhajícím řízení, a to ani v případě, že již tehdy by řízení bylo nepřiměřeně dlouhé (k tomu srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], uveřejněný [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] pod [anonymizováno] [číslo]). Odvolací soud tak považuje za počátek doby, od které je třeba odčinit stav nejistoty, den [datum]. V konkrétním případě řízení trvalo 4 roky a 10 dní, což při zvažované konstantní částce [částka] za každý rok trvání uvedené nejistoty, ponížené v prvních dvou letech na jednu polovinu, znamená, že obecná základní výše náhrady nemajetkové újmy v tomto konkrétním případě odpovídá částce [částka].

13. Odvolací soud se následně zabýval zákonnými kritérii pro určení výše přiměřeného finančního zadostiučinění. Popsaným způsobem určenou obecnou základní výši náhrady nemajetkové újmy bylo třeba individualizovat s přihlédnutím ke kritériím upraveným v § 31a odst. [anonymizováno] OdpŠk (k tomu srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], uveřejněný ve [příjmení] judikatury [anonymizováno] pod [číslo]). Pokud jde o modifikaci základní částky ve smyslu § 31a odst. [anonymizováno] OdpŠk odvolací soud shledal důvod pro ponížení základní částky pro složitost řízení (§ 31a odst. [anonymizováno] písm. b) OdpŠk), když shledal, že řízení bylo do určité míry složité jak po procesní, tak i skutkové stránce. Jednalo o spor, který měl přesah do opatrovnického řízení, vyvěral z konfliktu obžalovaného a poškozené, konkrétně se jednalo o tzv. domácí násilí, a i odvolací soud v [anonymizováno] věci konstatoval, že vznesení obvinění i podání žaloby nespadá na vrub neuvážených či přemrštěných postupů policejního orgánu. Soud se musel vypořádat s množstvím podání poškozené i žalobce, i před policejním orgánem byly řešeny námitky vůči projednávajícím vyšetřovatelům či ustanoveným znalcům. S ohledem na tuto určitou míru složitosti odvolací soud ponížil základní částku obecné základní výše náhrady nemajetkové újmy o 20 %.

14. Odvolací soud dále neshledal podíl žalobce na celkové délce posuzovaného řízení. Žalobce totiž pouze využíval všech procesních prostředků, které mu zákon umožňoval, a reagoval na průběh řízení, zejména s vědomím, že se cítí nevinen.

15. Věc probíhala na dvou stupních soudní soustavy, proto ani zde nebyl shledán důvod pro snížení či zvýšení základní částky.

16. Z hlediska postupu orgánu veřejné moci je však třeba konstatovat, že právě nepřiměřená délka řízení před soudem prvního stupně a vady, které jej provázely, jsou tím důvodem, proč odvolací soud shledal délku posuzovaného řízení nepřiměřenou (§ 31a odst. [anonymizováno] písm. d) OdpŠk). Tyto průtahy se zásadně podílely na délce řízení a odvolací soud vedly k navýšení základního odškodnění, když odvolací soud procesní pochybení orgánu veřejné moci považuje za závažná, neboť se jednalo o průtah delší jednoho roku. Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu přitom plyne, že důvod pro navýšení základní výše odškodnění nemajetkové újmy zakládají procesní pochybení orgánů veřejné moci, která lze hodnotit jako závažná, neboť ostatní nedostatky v postupu tohoto orgánu se již projevily v závěru o porušení práva žalobce na projednání jeho věci v přiměřené lhůtě (k tomu srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], nebo usnesení téhož soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Odvolacím soudem shora popsaný postup prvostupňového [anonymizováno] soudu představuje závažné pochybení mající povahu rozporu postupu orgánů veřejné moci s procesními předpisy, a takovou skutečnost je třeba v rámci zmíněné individualizace obecné základní výše nemajetkové újmy zohlednit (k tomu srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Z tohoto důvodu tedy odvolací soud shledal namístě pro zmíněný postup soudu v posuzovaném řízení navýšit uvažovanou obecnou základní výši náhrady nemajetkové újmy o 50 %.

17. Význam řízení pro poškozeného (§ 31a odst. [anonymizováno] písm. e) OdpŠk) odvolací soud hodnotí rovněž jako zvýšený, když se jednalo o [anonymizováno] řízení s přesahem do řízení opatrovnického a velkou měrou ovlivnilo uspořádání poměrů k nezletilé dceři a dále níže popsaným způsobem negativně poznamenalo i profesní dráhu žalobce, jeho rodinný a společenský život. Vše se odehrávalo na pozadí sporu o péči o nezletilou dceru. V důsledku probíhajícího [anonymizováno] řízení došlo ke změně [anonymizováno] soudu v opatrovnickém řízení ohledně uspořádání poměrů k nezletilé, a to tak, že z původně stanovené střídavé péče, byla nezletilá svěřena do výlučné péče matky, žalobce měl omezené možnosti se na výchově dcery a styku s ní podílet. [anonymizováno] řízení zasáhlo do jeho profesního života, musel opustit pozici dramaturga v televizi i hudebním klubu. Z důvodu takto zvýšeného významu namítaného řízení pro žalobce byla základní výše nemajetkové újmy zvýšena o dalších 50 % Celkem odvolací soud základní částku [částka] zvýšil o 80 %, tj. o [částka], na výsledných [částka]. Odvolací soud proto za okolnostem případu přiměřenou shledal finanční náhradu za žalobcem utrpěnou nemajetkovou újmu právě v částce [částka].

18. Vedle zmíněné jistiny odvolací soud shledal důvodným též požadavek žalobce na přiznání úroku z prodlení, neboť dle judikaturních závěrů Nejvyššího soudu je stát ve smyslu § [anonymizováno] odst. 1 a 2 OdpŠk povinen poškozenému, který svůj nárok řádně uplatnil postupem podle § 14 zmíněného zákona, nejpozději do šesti měsíců od tohoto dne nahradit nejen škodu majetkovou, ale i nemajetkovou újmu vzniklou v důsledku nepřiměřené délky řízení (viz Stanovisko, desátá právní věta). Poškozený má totiž právo na úrok z prodlení ode dne následujícího po uplynutí zmíněné šestiměsíční lhůty počínající dnem uplatnění tohoto nároku postupem podle již zmíněného § 14 OdpŠk (k tomu srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], uveřejněný v [anonymizována čtyři slova] pod [anonymizováno] [číslo]). V daném případě žalobce nárok předběžně uplatnil u žalované dne [datum], šestiměsíční lhůta uplynula dne [datum] a právo na úrok z prodlení z přisouzené částky mu tak vzniklo dnem [datum]. Pro stanovení oprávněné výše žalovaného úroku z prodlení je přitom určující úprava plynoucí z ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

19. Vzhledem k výše uvedenému proto odvolací soud podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. změnil zamítavý výrok rozsudku soudu prvního stupně o věci samé tak, jak je blíže uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku, přičemž ve zbylém rozsahu byl tento výrok jako správný potvrzen (§ 219 o. s. ř.).

20. Lhůta k plnění byla stanovena patnáctidenní, která zohledňuje specifika rozpočtových a účetních pravidel, jimiž se organizační složky státu musí povinně řídit.

21. Protože odvolací soud svým rozhodnutím změnil výrok o věci samé, rozhodl v souladu s § 151 odst. 1 a § 224 odst. 2 o. s. ř. nejen o náhradě nákladů odvolacího řízení, ale znovu i o nákladech řízení vedeného před soudem prvního stupně. V obou případech odvolací soud vyšel z aplikace ust. § 142 odst. 3 o. s. ř., jelikož [anonymizováno] o výši plnění záviselo na úvaze soudu. Za této procesní situace tedy žalobci přísluší právo na plnou náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení.

22. Žalobci přisouzená náhrada nákladů za řízení před soudem prvního stupně sestává ze zaplaceného soudního poplatku z žaloby ve výši [částka], odměny advokáta za šest úkonů právní služby po [částka] (§ 11 odst. 1 písm. a) - první porada s klientem a převzetí zastoupení, písm. d) – žaloba ze dne [datum], písemné vyjádření na výzvu soudu ze dne [datum], písm. g) – účast na jednání ve dnech [datum], [datum] a dne [datum], § 7 bod 5., § 8 odst. 1, § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů – dále jen„ AT“), šesti paušálních náhrad hotových výdajů advokáta po [částka] (§ 13 odst. 4 AT) a náhrady 21% DPH ve výši [částka] (§ 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř.), tj. celkem [částka]. Žalobcem nárokovaná náhrada nákladů za předběžné uplatnění žalovaného nároku u žalované nebyla soudem shledána požadavkem důvodným, neboť projednání nároku u příslušného úřadu má neformální charakter a není regulováno žádnou speciální procesní úpravou, a proto se ani nepředpokládá, že by poškozený měl být v této fázi řízení právně zastoupen. Z tohoto důvodu tedy § 31 odst. 4 OdpŠk pak poškozenému výslovně neumožňuje žádat náhradu nákladů zastoupení, které v souvislosti s projednáváním nároku u příslušného úřadu případně vynaložil (k tomu srovnej např. odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Obdobně nebyla žalobci přiznána žalobcem nárokovaná náhrada za úkon právní služby spočívající v další poradě s klientem ze dne [datum] podle § 11 odst. 1 písm. c) AT, tedy před podáním žaloby, neboť vše podstatné pro uplatnění práva u soudu již muselo být mezi žalobcem a jeho advokátem objasněno v rámci porady konané při převzetí věci, která předcházela předběžnému uplatnění téhož nároku u žalované. Odvolací soud proto uvedený úkon neshledal účelným.

23. Náklady odvolacího řízení pak sestávají ze odměny advokáta za tři úkony právní služby po [částka] (§ 11 odst. 1 písm. [anonymizováno]) – další porada s klientem dne [datum], písm. d) - podání odvolání dne [datum], písm. g) – účast na odvolacím soudem nařízeném jednání konaném dne [datum], § 7 bod 5., § 8 odst. 1, § 9 odst. 4 písm. a) AT), tří paušálních náhrad hotových výdajů advokáta po [částka] (§ 13 odst. 4 AT), a náhrady 21% DPH ve výši [částka] do (§ 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř.), tj. celkem [částka].

24. Žalobci tak byla tedy z titulu náhrady nákladů řízení přiznána celkem částka [částka], k jejíž úhradě byla žalované rovněž stanovena již zmíněná patnáctidenní pariční lhůta.