Rozhodnutí 54 CO 199/2022-245

1. Soud prvního stupně svým rozsudkem pod výroky I. až VI. zamítl žalobu žalobců o zaplacení celkem částky [částka] / [částka] pro žalobce a), [částka] pro žalobce b), [částka] pro žalobce c), [částka] pro žalobce d), [částka] pro žalobce e) a [částka] pro žalobce f) / s příslušenstvím a uložil žalobcům, aby společně a nerozdílně zaplatili žalované na nákladech řízení částku [částka] a vedlejšímu účastníkovi na straně žalované částku [částka], a to do 15 dnů od právní moci rozhodnutí, k rukám jejich právních zástupců (výroky VII. a VIII.). Žalobci se domáhali zaplacení žalované částky jako přiměřeného zadostiučinění nemajetkové újmy, která jim měla vzniknout v důsledku smrti pana [jméno] [příjmení], narozeného [datum], zemřelého [datum], jakožto jejich příbuzného.

2. Soud prvního stupně své rozhodnutí o nákladech řízení odůvodnil ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. a žalované přiznal náhradu nákladů řízení za šest úkonů právní služby, přičemž vycházel z tarifní hodnoty předmětu sporu podle § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, a určil sazbu odměny za jeden úkon právní služby částkou [částka]. Obdobně vycházel i při určení odměny vedlejšího účastníka, přičemž jemu přiznal odměnu za čtyři úkony právní služby.

3. Proti výroku II. o věci samé /a proti výrokům o nákladech řízení týkajících se žalobce b) / podal žalobce b) odvolání. Ostatní žalobci napadli nákladové výroky VII. a VIII. O odvolání žalobce b) bylo rozhodnuto tak, že rozsudek soudu prvního stupně byl ve věci samé II. a ve výrocích o nákladech řízení mezi žalobcem b) a žalovanou a vedlejším účastníkem na straně žalované zrušen a v tomto rozsahu byla věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

4. Žalobci a), c), d), e) a f) ve svém odvolání proti výrokům o nákladech řízení poukázali na to, že žalovaná je [anonymizována dvě slova], které disponuje vlastním právním oddělením. Navíc žalovaná ve zveřejněné výroční zprávě za rok [rok] vykázala výsledek hospodaření - zisk [anonymizována dvě slova] tis [anonymizováno] a disponovala aktivy [částka] [ulice] účastník je jednou z největších [anonymizováno] v [anonymizováno], má vlastní právní úsek a jeho aktiva jsou v řádech milionů [anonymizováno]. Naopak žalobci jsou fyzické osoby, dva z nich nezletilí, žalobkyně a) - pozůstalá manželka je seniorka. Již v průběhu řízení se žalobci z opatrnosti dovolávali aplikace ustanovení § 150 o. s. ř. Dle nich jsou dány důvody zvláštního zřetele hodné a soud měl přihlédnout k majetkovým, osobním a dalším poměrům žalobců a dále k tomu, že žalovaná i vedlejší účastník by nepřiznání práva na náhradu nákladů nijak nepocítili, a zároveň měl zohlednit, že pan [příjmení] byl zastřelen v prostorách žalované při [anonymizováno] a žalobci se nyní domáhají spravedlnosti a nápravy situace, kterou považují za nesprávnou. V závěru odvolání pak žalobci poukázali na to, že soud prvního stupně vycházel z nesprávně určené tarifní hodnoty, když dle § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu se jedná o nárok související s osobnostními právy a je třeba vycházet z tarifní hodnoty [částka], kde sazba jednoho úkonu právní služby činí [částka].

5. K odvolání žalobců a), c), d), e) a f) se vyjádřila žalovaná, která uvedla, že žalobcům již v době podání žaloby bylo zřejmé, že v případě neúspěchu ve věci jim s největší pravděpodobností bude uložena povinnost k náhradě nákladů řízení. O tom byli i soudem poučeni. Žalovaná sice disponuje právním oddělením, to však čítá pouze dva pracovníky a jejich náplň práce je administrativní a převážně interního charakteru. Předmětný spor je skutkově a právně složitý, vyžadující specializovanou odbornost. I sami žalobci poukázali ve svém odvolání na to, že se jedná o složitou problematiku. Bylo tak účelné, že se žalovaná nechala zastoupit advokátní kanceláří a o účelnosti zastoupení nepochybuje, a to i vzhledem k žalované částce. Postup soudu, který stanovil tarifní hodnotu z předmětu sporu, považuje za správný a navrhla potvrzení napadeného výroku.

6. Obdobně se vyjádřil i vedlejší účastník. Považuje za standardní praxi, pokud se žalovaná či vedlejší účastník nechávají zastupovat advokátem ve sporech, kde jsou ze strany žalobců nárokovány vyšší částky. Při pokusu o smírné vyřešení sporu byli účastníci upozorněni na případné následky spojené s neúspěchem. [ulice] účastník pak nesouhlasí se způsobem výpočtu hodnoty jednoho úkonu právní služby, jak nastínili žalobci. Dle tohoto výklady by to znamenalo, že v řízení ohledně náhrady újmy na zdraví by byla úspěšná strana stižena dramatickým a zcela neodůvodněným snížením náhrady nákladů za odměnu advokáta oproti řízením ohledně jiného druhu újmy. Navrhl potvrzení napadeného výroku rozsudku.

7. Odvolací soud přezkoumal podle § 212 a § 212a o. s. ř. odvoláním napadené výroky rozsudku o nákladech řízení, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, a aniž by k projednání odvolání podle § 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř. nařídil jednání, shledal jej částečně důvodným.

8. Odvolací soud v prvé řadě považuje postup žalované i vedlejšího účastníka, pokud se pro bránění svých práv rozhodli pro pomoc advokáta, za zcela legitimní. Žalobci se v souhrnu domáhali vysoké částky jako náhrady nemajetkové újmy, jedná o spor velmi složitý, a to i s ohledem na událost, která se odehrála a je ojedinělá, a řešení takovéhoto sporu nepatří do běžné agendy ani jednoho z účastníků na straně žalované. Judikatura Ústavního soudu týkající se neúčelnosti nákladů na právní zastoupení advokátem vynaložené státem a statutárními městy se na žalovanou ani na vedlejšího účastníka nevztahuje. Proto je odvolacím soudem shledáno využití služeb advokáta účelné.

9. Odvolací soud dále zcela souhlasí se závěrem soudu prvního stupně, který v dané věci neshledal důvody zvláštního zřetele hodné, které by odůvodňovaly aplikaci ustanovení § 150 o. s. ř. V případě použití tohoto ustanovení se jedná o zcela mimořádný institut, kdy důvody zvláštního zřetele se rozumí okolnosti, pro které by se jevilo v konkrétním případě nespravedlivým ukládat náhradu nákladů řízení tomu účastníku, který ve věci úspěch neměl, a zároveň by bylo možno spravedlivě požadovat na úspěšném účastníku, aby náklady vynaložené v souvislosti s řízením nesl ze svého. Při zkoumání, zda tu jsou důvody hodné zvláštního zřetele, soud přihlíží v první řadě k majetkovým, sociálním, osobním a dalším poměrům všech účastníků řízení; je třeba přitom vzít na zřetel nejen poměry toho, kdo by měl hradit náklady řízení, ale je nutno také uvážit, jak by se takové rozhodnutí dotklo zejména majetkových poměrů oprávněného účastníka (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

10. Pokud jde o majetkové poměry všech zúčastněných, je zřejmé, že vedlejší účastník je podnikatelským subjektem, který generuje zisk, v případě neúspěchu žalované však je povinen vyplatit pojistné a jeho účast ve sporu je odůvodněná. Žalovaná je [anonymizována dvě slova], které je financováno z veřejného zdravotního pojištění, jeho primárním úkolem je poskytovat [anonymizována dvě slova] a ne se soustředit na vytváření zisku. V případě žalobců se sice jedná i o nezletilé děti či seniorku, ale již při podání žaloby a jejím následném schválení opatrovnickým soudem v případě nezletilých, muselo být zákonným zástupcům zřejmé, že z řízení náklady vzniknout mohou. S ohledem na změnu stanovené tarifní hodnoty, tak jak je uvedeno níže, pak výše náhrady nákladů, které jsou žalobci povinni žalované a vedlejšímu účastníkovi nahradit, nepředstavuje zásadní nerovnováhu v právech a povinnostech účastníků. Při rozhodování o nákladech řízení je proto třeba postupovat podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, jak to učinil soud prvního stupně.

11. Odvolací soud však shledává důvodnou námitku žalobců, že soud prvního stupně postupoval nesprávně při stanovení odměny advokáta žalované a vedlejšího účastníka za úkon právní služby, pokud vycházel při určení tarifní hodnoty z ustanovení § 7, ve spojení s § 8 odst. 1 advokátního tarifu, tedy z hodnoty předmětu sporu. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], zaujal jednoznačný závěr, že v případě řízení o peněžité náhradě za zásah do práva na soukromý život způsobený usmrcením či těžkým poškozením zdraví osoby blízké z titulu osobnostních práv je třeba aplikovat ustanovení § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu, které podle výslovného znění na věci osobnostních práv, v nichž je navrhována náhrada nemajetkové újmy, dopadá. Podle této úpravy je proto třeba vycházet z tarifní hodnoty [částka] za každý jednotlivý nárok na náhradu nemajetkové újmy. Celková tarifní hodnota činí [částka] (5x [částka]) podle § 12 odst. 3, ve spojení s § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu, neboť se jednalo o nárok na náhradu nemajetkové újmy 5 osob. Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby činí [částka].

12. Žalované přiznal odvolací soud za řízení před soudem prvního stupně odměnu za šest úkonů právní služby po [částka] podle § 11 odst. 1 písm. a), d), e) advokátního tarifu, celkem [částka], šest paušálních náhrad hotových výdajů po [částka] podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, to vše zvýšené o daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ([částka]), celkem [částka].

13. Vedlejšímu účastníkovi na straně žalované přiznal odvolací soud za řízení před soudem prvního stupně odměnu za pět úkonů právní služby po [částka] podle § 11 odst. 1 písm. a), d), e) advokátního tarifu, celkem [částka], pět paušálních náhrad hotových výdajů po [částka] podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, to vše zvýšené o daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ([částka]), celkem [částka].

14. Z uvedených důvodů odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně ve výrocích o nákladech řízení podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. změnil tak, jak je ve výrocích I. a II. tohoto usnesení uvedeno, s tím, že na rozdíl od soudu prvního stupně neshledal důvody pro určení delší pariční lhůty, proto žalobcům uložil zaplatit přisouzené náklady řízení ve lhůtě stanovené v ust. § 160 odst. [anonymizováno] a § 167 odst. 2 o. s. ř.

15. O náhradě nákladů odvolacího řízení mezi žalobci a žalovanou soud rozhodl odvolací soud podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř., v souladu s nimiž procesně úspěšnějším žalobcům náleží vůči žalované poměrná část náhrady nákladů řízení. Žalobci totiž měli podle prvostupňového rozhodnutí uhradit žalované částku [částka] a v odvolání navrhovali, aby žalované nebyla náhrada nákladů řízení vůbec přiznána. Odvolací soud vyhověl jejich odvolání pouze částečně, žalobci tak byli úspěšní ohledně částky [částka] (tj. v rozsahu 61%) a neúspěšní ohledně částky [částka] (tj. v rozsahu 39%). Žalovaná je tedy povinna jim nahradit 22% nákladů odvolacího řízení. Ty jsou tvořeny odměnou advokáta za jeden úkon právní služby za [částka] (vycházeje z tarifní hodnoty [částka], odměna ve výši jedné poloviny – sepsání odvolání nikoli ve věci samé podle § 11 odst. 2 písm. c) advokátního tarifu snížená o 20% a násobná 5 osobami podle § 12 odst. 4 advokátního tarifu (8 340: 2 – 20% x 5). Náklady žalobců dále tvoří polovina režijního paušálu ve výši [částka] podle ustanovení § 13 odst. 4 advokátního tarifu, když rozhodovací praxe dovolacího soudu je konstantní v závěru, že za společné úkony při zastupování více osob přísluší advokátu ke každému úkonu pouze jedna paušální náhrada výdajů (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka]); zároveň je však třeba zohlednit, že v jednom podání bylo obsaženo jak odvolání proti výroku o nákladech řízení mezi žalobci a žalovanou, tak i proti výroku o nákladech řízení mezi žalobci a vedlejším účastníkem na straně žalované, a z tohoto důvodu je třeba úhradu režijního paušálu rozdělit mezi oba v odvolacím řízení neúspěšné účastníky. Odměna i paušální náhrada výdajů jsou podle § 137 odst. 3 písm. a) a § 151 odst. 2 o. s. ř. navýšeny o 21% DPH (tj. [částka]). Celkem činí náklady řízení žalobců ve vztahu k žalované částku [částka] Lhůta ke splnění povinnosti k náhradě nákladů odvolacího řízení je třídenní od právní moci rozhodnutí (§ 160 odst. [anonymizováno], § 167 odst. 2 o. s. ř.); náhrada nákladů řízení se platí do rukou advokáta účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

16. Obdobně bylo rozhodnuto o náhradě nákladů odvolacího řízení ve vztahu mezi žalobci a vedlejším účastníkem na straně žalované; procesně úspěšnějším žalobcům rovněž náleží vůči vedlejšímu účastníku na straně žalované poměrná část náhrady nákladů řízení. Žalobci měli podle prvostupňového rozhodnutí uhradit vedlejšímu účastníkovi na straně žalované částku [částka] a v odvolání navrhovali, aby vedlejšímu účastníkovi nebyla náhrada nákladů řízení vůbec přiznána. Odvolací soud vyhověl jejich odvolání pouze částečně, žalobci tak byli úspěšní ohledně částky [částka] (tj. v rozsahu 62%) a neúspěšní ohledně částky [částka] (tj. v rozsahu 38%). [ulice] účastník je tedy povinen jim uhradit 24% nákladů odvolacího řízení. Ty jsou tvořeny odměnou advokáta za jeden úkon právní služby za [částka] (vycházeje z tarifní hodnoty [částka], odměna ve výši jedné poloviny – sepsání odvolání nikoli ve věci samé podle § 11 odst. 2 písm. c) advokátního tarifu snížená o 20% a násobná 5 osobami podle § 12 odst. 4 advokátního tarifu (7 300: 2 – 20% x 5). Náklady žalobců dále tvoří polovina výdajového paušálu ve výši [částka] z důvodů uvedených v bodu 15 tohoto rozhodnutí. Odměna i paušální náhrada výdajů jsou podle § 137 odst. 3 písm. a) a § 151 odst. 2 o. s. ř. navýšeny o 21% DPH (tj. [částka]). Celkem činí náklady řízení žalobců ve vztahu k vedlejšímu účastníkovi částku [částka] Lhůta ke splnění povinnosti k náhradě nákladů odvolacího řízení je třídenní od právní moci rozhodnutí (§ 160 odst. [anonymizováno], § 167 odst. 2 o. s. ř.); náhrada nákladů řízení se platí do rukou advokáta účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).