Rozhodnutí 54 CO 199/2022-241

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu o zaplacení [role v řízení] částky s příslušenstvím, kdy žalobkyně a) požadovala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím (výrok I.), žalobce b) požadoval zaplacení částky [částka] s příslušenstvím (výrok II.), žalobce c) požadoval zaplacení částky [částka] s příslušenstvím (výrok III.), žalobkyně d) požadovala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím (výrok IV.), žalobce e) požadoval zaplacení částky [částka] s příslušenstvím (výrok V.) a žalobkyně f) požadovala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím (výrok VI.). Dále uložil žalobcům povinnost zaplatit společně a nerozdílně náhradu nákladů [anonymizováno] [role v řízení] ve výši [částka] (výrok VII.) a na náhradě nákladů vedlejšímu účastníkovi na straně [role v řízení] částku [částka] (výrok VIII.), do patnácti dnů od právní moci rozsudku k rukám jejich právních zástupců. Výrokem IX. bylo zastaveno [anonymizováno] o žalobním návrhu týkajícím se náhrady nákladů na výživu žalobkyně a).

2. Soud prvního stupně takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobci domáhali zaplacení [role v řízení] částky jako přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která jim měla vzniknout v důsledku smrti [anonymizováno] [jméno] [příjmení], narozeného [datum], zemřelého [datum], jakožto jejich příbuzného. Žalobce b) se v rámci svého nároku dále domáhal zaplacení částky [částka] s příslušenstvím jako náhradu nákladů pohřbu a žalobkyně a) požadovala náhradu nákladů na výživu. [anonymizována dvě slova] [příjmení] přitom měla být zapříčiněna pochybením [role v řízení], která nezabránila střelbě v jejím areálu. Pochybení [role v řízení] mělo spočívat v nedostatečném zajištění dodržování povinnosti zákazu vnášení zbraní do jejího areálu, v [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] a v [anonymizováno] povinnosti nařídit ambulantní [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [příjmení] ([anonymizována dvě slova] [anonymizováno] s [anonymizováno] [příjmení]), který [anonymizováno] [příjmení] zastřelil. Žalobci dále dovozovali, že žalovaná je za újmu odpovědná z titulu objektivní odpovědnosti provozovatele závodu, když nevynaložila veškerou péči, aby vzniku škody předešla. Žalovaná se dále měla provinit tím, že umožnila televizní stanici natáčet v jejím areálu reportáž, týkající se události střelby.

3. Žalovaná spolu s vedlejším účastníkem na její straně navrhla žalobu zamítnout s tím, že k žádnému [anonymizováno] povinnosti nedošlo, a za [anonymizována dvě slova] [příjmení] jí tak nelze přičítat odpovědnost. Nadto újma nemá původ v povaze provozní činností [role v řízení].

4. Soud prvního stupně vyšel ze skutkového stavu, že dne [datum] došlo v areálu [role v řízení] ke střelbě, při níž [anonymizováno] [příjmení] postřelil [anonymizováno] [příjmení], který na následky této střelby dne [datum] zemřel. Zároveň došlo k postřelení dalšího [anonymizováno]. Smrtí [anonymizováno] [příjmení] vznikla žalobcům újma, jakožto jeho příbuzným. [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] [příjmení] byli [anonymizováno] [role v řízení], umístěni společně na jednom pokoji. Za dobu [anonymizována dvě slova] [příjmení] nevykazoval žádné známky psychického narušení, nebyly u něj zjištěny sebevražedné sklony či jiné projevy neúměrné jeho [anonymizováno], kterou znal již před nástupem do nemocnice. Inkriminovaný den střelby se v ranních hodinách dozvěděl o tom, že se mu do katetru dostala infekce. Vůči personálu [role v řízení] se choval slušně, převládaly však spory mezi spolupacienty daného pokoje. Právě tyto neshody dle závěru soudu prvního stupně vedly k použití zbraně [anonymizováno] [příjmení] a následnému úmrtí [anonymizováno] [příjmení].

5. V rámci právního posouzení odkázal soud prvního stupně na čl. 7 odst. 1 a čl. 10 odst. 3 Ústavního zákona č. 2/1993 Sb., Listiny základních práv a svobod, příslušná ustanovení zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), a § 51 odst. 1 zák. č. 372/2011 Sb., o [anonymizována dvě slova] a podmínkách jejich poskytování. Uzavřel přitom, že žalovaná žádnou povinnost neporušila a objektivní odpovědnost ve smyslu § 2924 o. z. ji také nestíhá. Žalovaná není povinna, respektive ani oprávněna, kontrolovat věci přinášené [anonymizováno], nemá tak žádný legální prostředek, jak zajistit zákaz vnášení střelných zbraní do jejího areálu. Žalobcům se v [anonymizováno] nepodařilo prokázat, že by žalovaná porušila povinnost [anonymizována dvě slova], ani skutečnost, že by žalovaná pochybila tím, že neprovedla [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [příjmení], ačkoliv k takovému [anonymizováno] měl být dán objektivní důvod. Pokud jde o žalobci odkazovanou televizní reportáž, v této části nároku nebyla žalovaná shledána pasivně legitimovanou. Žaloba tak byla jako nedůvodná v plném rozsahu zamítnuta.

6. O nákladech [anonymizováno] rozhodl soud prvního stupně podle § 142 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanský řád soudní (dále jen „o. s. ř.“), [role v řízení] a vedlejšímu účastníkovi na její straně přiznal jejich plnou náhradu vycházeje z tarifní hodnoty ve výši [částka], odměnu advokáta za jeden úkon právní služby tedy určil částkou [částka].

7. Proti rozsudku podali žalobci včasné a přípustné odvolání. Žalobci a), c), d), e) a f) podali odvolání pouze do výroků o nákladech [anonymizováno] (VII. a VIII.). O této části odvolání bude rozhodnuto samostatným usnesením. Žalobce b) podal odvolání i do zamítavého výroku ve věci samé (II). Ve vztahu k meritu věci je soudu prvního stupně vytýkáno [anonymizováno] práva na spravedlivý proces v souvislosti s neprovedenými důkazy, nesprávné hodnocení důkazů, nesprávné právní posouzení a především další vady [anonymizováno], které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Soud prvního stupně při jednání dne [datum] nedostatečným způsobem poučil žalobce ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., kdy zejména neuvedl, která skutková tvrzení považuje za nedostatečná a nebylo ani zřejmé, jaké důkazy mají být doplněny. Soud prvního stupně dále zamítl návrhy na provedení důkazů zejména svědeckými výpověďmi, s některými návrhy se vůbec nevypořádal. Dle žalobce byl navíc na místě postup dle § 219 odst. 2 o. s. ř., tedy přesun důkazního břemene na žalovanou, zejména k doložení [anonymizována dvě slova]. Žalobce b) nesouhlasí se způsobem, kterým bylo dokazování prováděno, kdy soud z výpovědí svědků [anonymizováno] v rámci [anonymizována dvě slova] použil pasáže, které žalobci nenavrhovali a ty požil pro zdůvodnění rozhodnutí. Tím, že nebyly důkazy provedeny, zůstal skutkový stav neúplně zjištěn. Žalobce b) při odvolacím jednání upřesnil, že svědecké výpovědi měly sloužit k prokázání jeho tvrzení, že existovaly indicie svědčící o nebezpečnosti [anonymizováno] [příjmení] [anonymizováno] Míček měl sebevražedné sklony a dále tendence k tomu, že chce někomu ublížit. Zároveň u sebe měl 20 cm dlouhý nůž, o čemž žalovaná prokazatelně věděla. Z její strany však nebyly učiněny vůbec žádné kroky k tomu, aby vniku újmy předešla, tedy aby na uvedené indicie odpovídajícím způsobem reagovala. Žalovaná nepostupovala lege artis v širším slova smyslu. Tím, že nepřijala žádná opatření spočívající např. v přesunu [anonymizováno] [příjmení] na samostatný [anonymizováno], ale zejména tím, že nenařídila jeho [anonymizována dvě slova], porušila svou povinnost zakročit podle § 2901 o. z. Závěrem žalobce b) navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu [anonymizováno].

8. Žalovaná se k odvolání žalobce b) vyjádřila, navrhla potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného, řádně odůvodněného a přezkoumatelného. Se skutkovými i právními závěry uvedenými v napadeném rozsudku se ztotožnila. Při odvolacím jednání pak doplnila, že žádné indicie o psychické poruše či nebezpečnosti [anonymizováno] [příjmení] v danou dobu neexistovaly. O tom svědčí protokoly z výslechu svědků, které byly provedeny k důkazu. Soud prvního stupně zjistil skutkový stav dostatečně, žalobcem b) navrhované doplnění dokazování proto žalovaná označila jako nadbytečné.

9. [ulice] účastník na straně [role v řízení] k odvolání uvedl, že se ztotožňuje s argumentací [role v řízení] a napadený rozsudek považuje za správný. Zdůraznil, že žalovaná není pasivně věcně legitimovaná, když osobou povinnou k náhradě újmy byl v tomto případě [anonymizováno] [příjmení]. Další výslechy svědků by byly neúčelné a nehospodárné. Navrhl, aby byl rozsudek soudu prvního stupně potvrzen.

10. Odvolací soud přezkoumal z podnětu podaného odvolání a v jeho mezích napadený rozsudek včetně [anonymizováno], které jeho vydání předcházelo (ustanovení § 212, § 212a odst. 4, 5 o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

11. Soud prvního stupně založil své rozhodnutí na závěru, že žalobce b) neprokázal, že by ze strany [role v řízení] došlo k jakémukoliv [anonymizováno] právní povinnosti a že by mezi tvrzeným jednáním [role v řízení] a vznikem újmy existovala příčinná souvislost, přičemž újma zároveň neměla původ v provozní činnosti [role v řízení].

12. V rámci zjišťování skutkového stavu vycházel soud prvního stupně výlučně z obsahu [anonymizováno] spisu [číslo jednací]. Na základě provedeného dokazování mimo jiné uzavřel, že žalovaná nepochybila, když nenařídila [anonymizována tři slova] [příjmení]. Tento závěr opřel o skutková zjištění získaná z protokolů o výslechu svědků v [anonymizována dvě slova], neboť z jejich obsahu nevyplynulo, že by [anonymizováno] [příjmení] v době před inkriminovanou událostí vykazoval známky agrese či sebepoškozování. Naopak, jednalo se o standardního [anonymizováno], který se choval úměrně ke své [anonymizováno], pročež jeho [anonymizována dvě slova] nebylo na místě.

13. Žalobce b) v rámci [anonymizováno] před soudem prvního stupně po poučení dle § 118a odst. 3 o. s. ř. navrhoval k prokázání svých tvrzení zejména výslechy svědků, [anonymizována dvě slova] [role v řízení] a dále, vyjma [anonymizováno] [jméno] [příjmení], narozeného [datum], blíže neurčených spolupacientů [anonymizováno] [příjmení]. Soud prvního stupně tyto návrhy zamítl s tím, že svědci již byli vytěženi v rámci [anonymizována dvě slova]. I s ohledem na delší časový úsek od předmětné události je nepravděpodobné, že by k věci mohli říci něco více, než co již uvedli do protokolu [stát. instituce]. Nadto dle názoru soudu prvního stupně byly tvrzené skutečnosti, jež měly být prokázány výslechy svědků, vyvráceny právě uvedenými protokoly. Návrhy na doplnění dokazování svědeckými výpověďmi tak z důvodu hospodárnosti [anonymizováno] zamítl.

14. Odvolací soud konstatuje, že postupem soudu prvního stupně bylo žalobci b) upřeno právo prokázat svá tvrzení. Žalobce b) tvrdí, že v době [anonymizováno] existovaly indicie, že [anonymizováno] [příjmení] je nebezpečný, že ublíží sobě nebo někomu jinému. Dále žalobce tvrdí, že [anonymizováno] [příjmení] byl agresivní, měl sebevražedné tendence a že žalovaná věděla, že má u sebe nůž. Přesto žalovaná na tato zjištění žádným způsobem nereagovala, zejména nepodrobila [anonymizováno] [příjmení] [anonymizována dvě slova], nepřemístila jej na jiný [anonymizováno], nezkontrolovala jeho věci. K prokázání svých tvrzení navrhl žalobce b) výslechy svědků, toto právo mu však bylo upřeno. V rámci [anonymizována dvě slova] sice svědci byli vyslechnuti, avšak ne proto, aby se zjistila odpovědnost [role v řízení], ale proto, aby se zjistilo, zda střelec spáchal, nebo nespáchal [anonymizována dvě slova], případně jaký byl jeho motiv. Otázky směřující na svědky v rámci [anonymizována dvě slova] mířily předně na skutkový děj dne [datum], nikoliv však na to, zda [anonymizováno] [příjmení] v předchozím období vykazoval známky psychického narušení, či zda se projevoval jiným způsobem nebezpečně. Dle názoru odvolacího soudu tedy za současné situace nelze mít, s ohledem na upření práva žalobce b) k položení otázek jím navrhovaným svědkům, postaveno na jisto, zda žalovaná nepochybila tím, že nezakročila, tedy že vzhledem k (tvrzenému) bezpečnostně rizikovému stavu [anonymizováno] [příjmení] nepřijala žádná odpovídající opatření.

15. Podle § 2901 o. z. vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, má povinnost zakročit na ochranu jiného každý, kdo vytvořil nebezpečnou situaci nebo kdo nad ní má kontrolu, anebo odůvodňuje-li to povaha poměru mezi osobami. Stejnou povinnost má ten, kdo může podle svých možností a schopností snadno odvrátit újmu, o níž ví nebo musí vědět, že hrozící závažností zjevně převyšuje, co je třeba k zákroku vynaložit

16. Citované ustanovení nezakládá samostatnou skutkovou podstatu náhrady škody, nýbrž toliko stanoví podmínky, za nichž bude konkrétní opomenutí možno klasifikovat jako [anonymizováno] zákonné povinnosti ve smyslu § 2910 o. z. [příjmení] tedy bylo možno učinit závěr o odpovědnosti subjektu za vzniklou újmu v důsledku jeho opomenutí zakročit na ochranu jiného, bude vždy nutné prokázat naplnění všech znaků tohoto ustanovení, tzn. protiprávní jednání (zasahující do absolutního práva poškozeného či porušující tzv. ochrannou normu), vznik újmy, vztah příčinné souvislosti mezi těmito dvěma podmínkami, to vše při presumovaném zavinění (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

17. Soud prvního stupně neúplně zjistil skutkový stav věci, neboť neprovedl navržené důkazy potřebné k prokázání tvrzení žalobce b). Pakliže by v řízeno bylo prokázáno, že žalovaná pochybila, když vzhledem ke všem v době před útokem [anonymizováno] [příjmení] zjištěným okolnostem, nenařídila [anonymizována tři slova] [příjmení], respektive vzhledem k indiciím o jeho narušeném psychickém stavu či agresivitě nepřijala dostatečná opatření k tomu, aby vzniku újmy zabránila, lze dle názoru odvolacího soudu dovodit, že by za vznik újmy mohla být (alespoň částečně) odpovědná; to však pouze za předpokladu, že by žalobce b) v [anonymizováno] dále prokázal i ostatní podmínky vzniku odpovědnosti, předestřené výše.

18. Vzhledem k výše uvedenému odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně v předmětném rozsahu ve vztahu k žalobci b) zrušil podle § 219a odst. 2 o. s. ř. a věc podle § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. vrátil k dalšímu [anonymizováno], neboť ke zjištění skutkového stavu věci je třeba provést další důkazy, které přesahují rámec odvolacího [anonymizováno] (§ 213 odst. 4 věta za středníkem o. s. ř.).

19. V dalším [anonymizováno] soud prvního stupně přistoupí k doplnění dokazování, čímž vytvoří žalobci b) dostatečný prostor k prokázání jeho tvrzení, že v době [anonymizována dvě slova] [příjmení] existovaly indicie o narušeném psychickém stavu, agresivitě či o sebevražedných tendencích [anonymizováno] [příjmení]. Pokud tvrzení žalobce b) nebudou prokázány svědeckými výpověďmi, bude muset být žalobce poučen podle § 118 odst. 3 o. s. ř. znovu k označení dalších důkazů, aby své tvrzení prokázal. V novém rozhodnutí soud prvního stupně také rozhodne o všech nákladech [anonymizováno] mezi žalobcem b), žalovanou a vedlejším účastníkem na její straně, a to včetně tohoto odvolacího [anonymizováno].