o odvolání žalobkyně a žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 9 C 453/2018-245,

1. Napadeným rozsudkem uložil soud prvního stupně žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.). Dále uložil žalované povinnost zaplatit soudní poplatek v částce [částka] České republice, na účet Obvodního soudu pro Prahu 5 do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.), a rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka], rovněž do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok III.).

2. Takto rozhodl o žalobě, na základě které se žalobkyně jako objednatel díla domáhala po žalované (původně druhá žalovaná) a původně první žalované [právnická osoba], v likvidaci, [IČO], jako zhotovitelích, zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, představující smluvní pokutu za prodlení se zhotovením díla. Žalobkyně uzavřela dne [datum] se žalovanou a původní první žalovanou smlouvu o dílo, jejímž předmětem bylo vypracování návrhu komplexních pozemkových úprav v katastrálním území Vamberk, [část obce] nad Zdobnicí a částech katastrálních území [část obce] a [část obce] u [obec]. Konečný termín pro odevzdání hlavního fakturačního celku byl ujednán na den [datum], tento termín nebyl dodržen. Prodlení nastalo dne [datum] s tím, že [datum] došlo k jeho přerušení, a to doručením oprávněného nesouhlasu pana [příjmení], jako jednoho ze spoluvlastníků dotčeného pozemku. V důsledku této námitky bylo nutné upravit rozsah řešeného území, tím okamžikem tak přestalo být zdržení prací považováno za zaviněné zhotoviteli a termín pro dokončení byl dodatkem ke smlouvě o dílo [číslo] uzavřeným dne [datum] posunut na [datum]. Termín dokončení díla byl dodatkem [číslo] ke smlouvě o dílo prodloužen, avšak k prodloužení došlo v době, kdy zhotovitelé již byli v prodlení. Podle čl. II. bodu 2 dodatku [číslo] ke smlouvě o dílo platí, že ostatní ujednání smlouvy o dílo zůstávají nedotčené, pročež z prodloužení termínu dokončení díla nelze dovodit, že by tím zaniklo právo žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty za prodlení vzniklé před tímto prodloužením. Nesplnění původního termínu [datum] bylo zapříčiněno zhotoviteli, neboť opakovaně odevzdávali projektovou dokumentaci s nedostatky. Při denní sazbě smluvní pokuty ve výši [částka] a celkové době prodlení 101 dnů nárok žalobkyně odpovídá žalované částce [částka], s ohledem na výzvy žalované k zaplacení se tato částka stala splatnou dne [datum].

3. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout. Před podpisem smlouvy o dílo žalovaná namítala, že navrhovaný termín dokončení díla je příliš krátký, přičemž ze strany žalobkyně byla ujišťována, že termín bude prodlužován na základě dodatků. Bez tohoto příslibu by žalovaná k podpisu smlouvy o dílo nikdy nepřistoupila. Dále uvedla, že prodlení nemohlo nastat, když termín pro dokončení díla byl dodatkem [číslo] ke smlouvě o dílo prodloužen, přičemž na podporu své argumentace odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 33 Cdo 1285/2011. Podle smlouvy o dílo by se nadto muselo jednat o prodlení zaviněné, což žalovaná vyloučila a žalobkyně neprokázala.

4. Usnesením soudu prvního stupně ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 9 C 453/2018-131, bylo zastaveno řízení ve vztahu mezi žalobkyní a původně první žalovanou, a to z důvodu, že původně první žalovaná byla ke dni [datum] vymazána z obchodního rejstříku bez právních nástupců, čímž ztratila způsobilost být účastníkem řízení.

5. Soud prvního stupně vyšel ze skutkových zjištění podrobně rozvedených v písemném odůvodnění napadeného rozsudku (bod 5 – 20), na něž odvolací soud pro stručnost odkazuje. Na jejich základě vzal za prokázané, že žalovaná, spolu s původní první žalovanou [právnická osoba] uzavřely se žalobkyní smlouvu o dílo, na základě které se zavázaly zhotovit pro žalobkyni komplexní projektovou dokumentaci pro katastry [obec] a [část obce] nad Zdobnicí. Dílo bylo rozděleno do tří částí, každá měla stanovený termín dokončení s tím, že termíny byly na základě dodatků několikrát prodlužovány. Ani přes opakované prodloužení termínu žalovaná řádně a včas nedokončila hlavní fakturační celek, přičemž v období od [datum] do [datum] nebyly dány objektivní důvody pro prodloužení termínu dokončení této části díla, a tak se žalovaná ocitla v prodlení. Žalobkyně žalovanou vyzývala k zaplacení smluvní pokuty v ujednané výši, žalovaná však nic neuhradila.

6. Po právní stránce odkázal soud prvního stupně v rámci svého posouzení, s přihlédnutím k datu uzavření smlouvy o dílo a přechodnému ustanovení § 3028 odst. 3 věta prvá zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, na příslušná ustanovení zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, (dále jen„ obch. zák.“), a zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ obč. zák.“). Žalobkyně se žalovanou a původně první žalovanou [právnická osoba] uzavřely dne [datum] smlouvu o dílo podle § 536 odst. 1 obch. zák. s tím, že žalovaná a původně první žalovaná byly zavázány dílo provést společně a nerozdílně, v sjednaném termínu podle § 537 odst. 1 obch. zák. a čl. V. bod 2, 3, 4 smlouvy o dílo. Termín dokončení díla byl na základě několika dodatků prodlužován v souladu s § 516 odst. 1 obč. zák., a to až do [datum]. Vzhledem k absenci objektivních důvodu další žádosti žalované o prodloužení termínu nebylo vyhověno. Termín k dokončení dílčí části díla byl opětovně prodloužen až dne [datum] na základě dodatku [číslo] ke smlouvě o dílo z téhož data. Nový termín byl tímto dodatkem stanoven na [datum], přičemž ostatní ujednání smlouvy o dílo tímto dodatkem nebyly dotčeny. Soud prvního stupně uzavřel, že žalovaná neprovedla dílo ve sjednaném termínu, dostala se do prodlení s tím, že v období od [datum] do [datum] neexistovaly objektivní důvody tohoto prodlení. Objektivní důvod, pro který nemohla žalovaná dílo řádně dokončit, vznikl až zasláním nesouhlasného stanoviska pana [příjmení]. Tvrzení žalované, že žalobkyni bylo stanovisko pana [příjmení] známo již v minulosti, soud prvního stupně označil za zcela účelové. Ujednání o smluvní pokutě bylo v souladu s § 533 obč. zák. upraveno v čl. VI. bodu 3 smlouvy o dílo, za uvedené období prodlení od [datum] do [datum] (101 dnů) při denní sazbě [částka] přitom žalobkyni náležela žalovaná částka [částka].

7. [příjmení] jiné se soud prvního stupně zabýval tím, zda není na místě smluvní pokutu moderovat podle § 301 obch. zák. Vzhledem k okolnostem případu a s odkazem na konstantní judikaturu Nejvyššího soudu dospěl k závěru, že smluvní pokuta nebyla sjednána v nepřiměřené výši. Dále posuzoval otázku zavinění prodlení žalované a s tím související vznik povinnosti uhradit smluvní pokutu. Námitce žalované, že dílčí části smlouvy byly několikrát prodlužovány, v důsledku čehož nemůže být povinna hradit smluvní pokutu, nepřisvědčil. Žalovanou opakovaně zmiňované rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2013, sp. zn. 33 Cdo 1285/2011, na věc dle názoru soudu I. stupně nedopadá. Rozdíl spočívá v tom, že v Nejvyšším soudem posuzovaném případě byl termín dokončení díla prodloužen ještě v době, kdy neuplynul termín původní, v důsledku čehož nebyl prostor pro vznik prodlení a s tím spojené povinnosti uhradit smluvní pokutu. Soud prvního stupně tak uzavřel, že žalovaná nesplnila řádně a včas povinnost vyplývající ze smlouvy o dílo, dostala se do prodlení, a žalobkyni vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty, které u žalované uplatnila.

8. Jelikož je žalobkyně podle § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, osvobozena od soudních poplatků a v řízení byla zcela úspěšná, výrokem II. napadeného rozsudku uložil soud prvního stupně podle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, povinnost zaplatit soudní poplatek žalované.

9. O náhradě nákladů řízení (výrok III.) bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský řád soudní (dále jen „o. s. ř.“), kdy v řízení zcela úspěšné žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů za 14 úkonů nezastoupeného účastníka v souladu s § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. v celkové výši [částka].

10. Proti tomuto rozsudku podaly odvolání obě strany sporu.

11. Žalovaná napadla včasným a přípustným odvolání rozsudek v celém rozsahu. Vzhledem k uvedenému množství logických chyb a vnitřní rozpornosti předně namítla jeho nepřezkoumatelnost. Konkrétně odkázala na bod 16, v němž soud prvního stupně operuje s prodlením v délce 1 den, a na bod 14, v němž soud prvního stupně označuje dodatek [číslo] který se předmětu řízení vůbec netýká. Dále soudu prvního stupně vytkla nesprávné právní posouzení věci. Zopakovala, že se nemohla nacházet v prodlení se splněním díla, neboť dne [datum] došlo k uzavření dodatku, jímž byl termín splnění díla prodloužen na datum [datum]. Upozornila na nesprávný výklad jí odkazovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 33 Cdo 1285/2011. Citované rozhodnutí označila za zcela přiléhavé, neboť i v Nejvyšším soudem posuzovaném případě žalobci po žalovaném uplatňovali smluvní pokutu za prodlení se splněním a předáním díla, ačkoliv k uzavření dodatku o prodloužení termínu došlo až po uplynutí původní lhůty k jeho splnění a předání. I pokud by tedy k zaviněnému prodlení žalované došlo a žalobkyni tak vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty, toto právo uzavřením dodatku [číslo] ke smlouvě o dílo, jímž byl termín zhotovení díla odložen, zaniklo. Dále brojila proti nesprávným skutkovým zjištěním soudu prvního stupně stran údajné nekvality prováděného díla a zavinění prodlení. Ze svědeckých výpovědí vyplynulo, že obvyklá doba plnění díla, jež bylo předmětem smlouvy, je 4 – 5 let, nikoliv 2,5 roku. Taková doba je pro plán pozemkových úprav v předmětném rozsahu zcela nereálná, žalovaná by se bývala o zakázku neucházela, pokud by nedostala výslovné ujištění ze strany žalobkyně o tom, že bude termín splnění díla posunut. Již původně první žalovaná dne [datum] žádala žalobkyni o prodloužení lhůty pro zhotovení díla, a to vzhledem k nesouhlasu některých vlastníků s pozemkovými úpravami. Žalobkyně však s prodloužením v té době nesouhlasila, na prodloužení přistoupila až po doručení nesouhlasného dopisu od pana [příjmení] dne [datum], přestože jí byl jeho nesouhlasný postoj znám již mnohem dříve. Závěrem žalovaná navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil tak, že žalobu zamítne a přizná žalované náhradu nákladů řízení, nebo aby jej zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

12. Žalobkyně svým včasným a přípustným odvoláním brojila proti výroku III. napadeného rozsudku (o náhradě nákladů řízení). Vzhledem k počtu jí učiněných úkonů požadovala, aby odvolací soud napadený rozsudek ve výroku III. změnil tak, že žalované uloží povinnost zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku [částka], požadovala rovněž náhradu nákladů odvolacího řízení.

13. Ve svém vyjádření k odvolání žalované žalobkyně uvedla, že soud prvního stupně učinil skutková zjištění v potřebném rozsahu a zjištěný skutkový stav správně zhodnotil, v podrobnostech odkázala na svá předchozí vyjádření. Odvolání žalované označila za nedůvodné. Dále zdůraznila, že v čl. II. bod 2 dodatku [číslo] ke smlouvě o dílo je uvedeno, že ostatní ustanovení smlouvy o dílo se tímto dodatkem nemění. Je nepochybné, že se žalovaná zaviněně dostala do prodlení, smyslem uzavřeného dodatku nebylo dotknout se již platného ujednání o smluvní pokutě, což jednoznačně vyplývá z citovaného ujednání. Právo žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty tak tímto dodatkem není dotčeno a nelze proto ani na danou situaci aplikovat závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 33 Cdo 1285/2011. Pokud jde o výroky I. a II. napadeného rozsudku, navrhla žalobkyně jejich potvrzení.

14. Odvolací soud přezkoumal podle § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. správnost napadeného rozsudku včetně správnosti postupu v řízení, které jeho vydání předcházelo, a shledal odvolání žalované důvodným.

15. Odvolací soud po přezkumu napadeného rozsudku uzavírá, že soud prvního stupně si pro své rozhodnutí opatřil dostatek důkazů, ze kterých čerpal správná a pro rozhodnutí o věci samé plně postačující skutková zjištění, takto zjištěný skutkový stav však nesprávně posoudil po stránce právní, ač na věc aplikoval přiléhavá zákonná ustanovení. Pochybení soudu prvního stupně je spatřováno v nesprávném výkladu rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 33 Cdo 1285/2011, a na to navazujícím nesprávném výkladu obsahu dodatku [číslo] ke smlouvě o dílo.

16. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná se zavázala splnit část díla - hlavní fakturační celek Návrhové práce, v původně sjednaném termínu do [datum], což neučinila, a dne [datum] se tak ocitla v prodlení. Dodatkem [číslo] ke smlouvě o dílo ze dne [datum] byl termín dokončení části díla vůlí smluvních stran odložen na den [datum]. Z uvedeného plyne, že žalovaná byla v období od [datum] do [datum] v prodlení, přičemž v této době s žalobkyní uzavřela dodatek, jímž se změnil termín dokončení části díla na den [datum]. Z důvodu, že k uzavření dodatku došlo právě až ve chvíli, kdy žalovaná již byla v prodlení, soud prvního stupně na věc odmítl aplikovat rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 33 Cdo 1285/2011. S tímto postupem se odvolací soud nemohl ztotožnit, a přisvědčil tak argumentaci žalované, uvedené v jejím odvolání.

17. Závazek stran byl uzavřením dodatku [číslo] ke smlouvě o dílo změněn, a to ohledně doby plnění. Žalovaná již nebyla povinna splnit část díla - hlavní fakturační celek Návrhové práce, v původně sjednaném termínu do [datum], nově byl termín dokončení stanoven na [datum]. Změnou termínu dokončení části díla tedy došlo k zániku povinnosti žalované předmětnou část díla v původně sjednaném termínu dokončit. Nejvyšší soud v rozhodnutí ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 33 Cdo 1285/2011, mimo jiné vysvětlil, že jestliže byla lhůta plnění dohodou stran změněna a povinnost žalované provést dílo v původně sjednaném termínu zanikla, lze smluvní pokutou zajistit včasné splnění povinnosti provést dílo v nově sjednané lhůtě plnění. To platí i v případě, že dodatek byl uzavřen v době, kdy zhotovitel již byl v prodlení s plněním v původně sjednaném termínu. Z citované části právní věty vyplývá, že uvedené rozhodnutí na posuzovaný případ dopadá, neboť lhůta byla dohodou stran změněna, v důsledku čehož došlo k zániku povinnosti žalované splnit část díla v původně sjednaném termínu. Skutečnost, že ke změně termínu došlo až v době, kdy žalovaná se splněním části díla již byla v prodlení, přitom není významná.

18. Pokud jde o odkaz žalobkyně na čl. II. bod 2 dodatku [číslo] ke smlouvě o dílo, dle kterého ostatní ustanovení smlouvy se tímto dodatkem nemění, odvolací soud souhlasí s tvrzením žalobkyně, že smyslem dodatku nebylo dotknout se již platného ujednání o smluvní pokutě. Je však třeba vnímat rozdíl mezi platností ujednání o smluvní pokutě a samotným vznikem, respektive existencí práva plynoucího z takového ujednání. Jak bylo uvedeno v citovaném rozhodnutí Nejvyššího soudu, v případě změny termínu provedení díla lze smluvní pokutou zajistit včasné splnění povinnosti provést dílo v nově sjednané lhůtě plnění. I kdyby se tedy v případě prodlení žalované jednalo o prodlení prokazatelně zaviněné, jak vyžadovalo ujednání smlouvy o dílo, taková skutečnost by neměla pozitivní vliv na oprávněnost nároku žalobkyně ze smluvní pokuty, neboť jestliže byla lhůta plnění dohodou stran změněna a povinnost žalované provést dílo v původně sjednaném termínu zanikla, s touto povinností zaniklo i této povinnosti odpovídající právo žalované na zaplacení smluvní pokuty za předmětné období. Zda se jednalo o prodlení prokazatelně zaviněné, tedy zda byla splněna podmínka pro vznik práva žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty dle čl. VI. bodu 3. smlouvy o dílo, pro posouzení věci, s ohledem na výše uvedené, není podstatné. Odvolací soud se proto otázkou zavinění prodlení pro nadbytečnost nezabýval. Stejně tak se odvolací soud nezabýval dalšími námitkami žalované stran skutkových zjištění ohledně kvality prováděného díla, když ani tyto skutečnosti pro posouzení nároku žalobkyně nebyly podstatné.

19. Ze shora uvedených důvodů odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně v napadeném výroku I. o věci samé podle ust. § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. změnil tak, že žalobu zamítl (výrok I.).

20. Stran výroku II. napadeného rozsudku odvolací soud konstatuje, že žalované, vzhledem k jejímu úspěchu ve věci, nelze uložit povinnost k zaplacení soudního poplatku ve smyslu § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Uložit povinnost zaplatit soudní poplatek dle citovaného ustanovení lze pouze v případě, kdy návrhu účastníka, který byl v řízení osvobozen od soudního poplatku, bylo vyhověno. Návrhu žalobkyně však vyhověno nebylo, a proto odvolací soud napadený rozsudek ve výroku II. změnil podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. tak, že se žalované povinnost zaplatit soudní poplatek neukládá (výrok II.).

21. O náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů (výrok III.) bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř., dle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalované vznikly náklady řízení ve výši [částka], sestávající se ze zaplaceného soudního poplatku za odvolání ve výši [částka], hotových výdajů nezastoupeného účastníka ve smyslu ustanovení § 151 odst. 3 o. s. ř., které činí dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. [částka] za jeden úkon ve věci, celkem [částka] za tři úkony (příprava účasti na jednání, účast na jednání před soudem přesahujícím dvě hodiny dne [datum]), z mimosmluvní odměny advokáta za jedenáct úkonů právní služby (převzetí věci a příprava zastoupení, účast při jednání dne [datum], vyjádření k žalobě ze dne [datum], účast při jednání dne [datum], účast při jednání přesahujícím dvě hodiny dne [datum], účast při jednání dne [datum], písemný závěrečný návrh žalované ze dne [datum], účast při jednání dne [datum], odvolání žalované ze dne [datum], účast při jednání odvolacího soudu dne [datum]) dle § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále též jen„ advokátní tarif“), ve výši po [částka] za každý úkon právní pomoci dle § 7 bod 5 advokátního tarifu při tarifní hodnotě [částka], z mimosmluvní odměny ve výši [částka] za jeden půl úkon právní služby (účast při jednání dne [datum], při kterém došlo pouze k vyhlášení rozhodnutí) dle § 11 odst. 2 advokátního tarifu, dále 12 paušálních náhrad hotových výdajů po [částka] k uvedeným úkonům/půl úkonu dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a náhrady za daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 1 o. s. ř. ve výši 21 % z částky [částka] v částce [částka].