o odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení (výrok I), a o povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodl tak, že žalobce je povinen zaplatit žalované na jejich náhradu částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jejího právního zástupce (výrok II).

2. Takto bylo rozhodnuto o žalobě, kterou se žalobce domáhá po žalované náhrady škody ve výši [částka] s příslušenstvím, jež dle žalobních tvrzení představuje výši nákladů účelně a předvídatelně vynaložených na odstranění reklamované a žalovanou dosud neodstraněné vady vrtané studny, tj. díla, které se žalovaná zavázala pro žalobce zhotovit na adrese [adresa]. Protože nápravy zmíněné vady díla lze dosáhnout pouze zhotovením nového vrtu a osazením nového čerpadla a dalšího příslušenství, žalobce, vyjma vůči žalované uplatněné slevy z ceny díla v plné výši, z titulu již zmíněné náhrady škody požaduje po žalované zaplacení částky, která v součtu odpovídá nákladům na opětovné zhotovení totožného předmětu díla (vlastní vrt – [částka], vystrojení vrtu – [částka], bagrovací práce – [částka], rozebrání a pokládka zámkové dlažby – [částka]) a [právnická osoba] – [právnická osoba] vyfakturované ceně za žalobcem objednanou opravu čerpacího systému stávající vrtané studny ve výši [částka].

3. Soud prvního stupně právní posouzení věci samé založil na hmotněprávní úpravě smlouvy o dílo zakotvené v ust. § 2586 odst. 1 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a žalobu zamítl především s poukazem na žalobcem zčásti neunesené břemeno tvrzení a zčásti břemeno důkazní stran účastníky sjednaného předmětu díla, okamžiku, kdy žalobce počal dílo užívat, existence tvrzené vady a její řádné reklamace. O povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a ve věci zcela procesně úspěšné žalované přiznal plnou náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení v souhrnné výši [částka].

4. Proti tomuto rozsudku podal žalobce včasné odvolání s tím, že je přesvědčen o tom, že soudu prvního stupně včas sdělil veškerá potřebná tvrzení a označil důkazy dostatečné pro náležité posouzení jím uplatněného práva z titulu vadného plnění sjednaného předmětu díla. Navrhl proto, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil zpět soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

5. Žalovaná v reakci na odvolání žalobce navrhla potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného.

6. Odvolací soud z podnětu podaného odvolání přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1, 5 o. s. ř.), a poté shledal odvolání žalobce nedůvodným, byť z jiných, než soudem prvního stupně v jeho rozhodnutí argumentovaných důvodů.

7. Žalobce totiž žalobou uplatnil nárok, jemuž bez dalšího nelze vyhovět. Ustanovení § 1925 o. z. výslovně stanoví, že právo z vadného plnění (sice) nevylučuje právo na náhradu škody, avšak čeho lze dosáhnout uplatněním práva z vadného plnění, toho se nelze domáhat z jiného právního důvodu. Z uvedeného tak plyne, že práva z vadného plnění mají vůči všem ostatním zákonným a zásadně i smluvním reparacím, kompenzacím i sankčním mechanismům exkluzivní vztah, tedy jinak řečeno, čeho lze dosáhnout skrze úpravu vadného plnění, toho nelze dosáhnout jinak. Je tak třeba využít postup a dodržet lhůty práv z vadného plnění, a pokud se tak nestane a práva nebudou v příslušných (reklamačních) lhůtách realizována, nelze to suplovat jinými prostředky. Obecně tak platí, že objednatel nemůže požadovat náhradu v rozsahu, v jakém může dosáhnout uspokojení uplatněním práva z odpovědnosti za vady, z žádného jiného právního titulu, tedy ani z titulu náhrady škody (k tomu srovnej nadále platné závěry vyjádřené např. v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], rozsudku téhož soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], popř. rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Typicky, což se shoduje i s nárokem uplatněným žalobcem v této věci, vadu nelze odstranit samostatně a následně uplatňovat úhradu jejích nákladů skrze náhradu škody, a to i z toho důvodu, že zákonná úprava práv z vadného plnění u smlouvy o dílo takové právo ani neupravuje (srov. § [číslo] odst. 2, ve spojení s § 2106 a § 2107 o. z.).

8. Protože ale soud prvního stupně ve výsledku správně žalobu jako nedůvodnou zamítl, odvolací soud podle § 219 o. s. ř. napadený rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný potvrdil, a to včetně akcesorického výroku o povinnosti k náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně.

9. O povinnosti k náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 151 odst. 1 o. s. ř., ve spojení s § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř., a žalované, která byla i v této fázi řízení zcela procesně úspěšná, odvolací soud přiznal plnou náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení. Uvedená náhrada sestává z odměny advokáta žalované za dva úkony právní služby po [částka] (§ 11 odst. 1 písm. d) – vyjádření k odvolání žalobce, písm. g) – účast na jednání odvolacího soudu dne [datum], § 7 bod 6., § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ AT“), dvou paušálních náhrad hotových výdajů advokáta po [částka] (§ 13 odst. 4 AT), cestovného za jízdu [značka automobilu] [anonymizována čtyři slova], [registrační značka], ze sídla advokáta v [obec] do [obec] a zpět dne [datum] ve výši [částka] (spotřeba paliva 11,3; 7,8; 9,1 l [číslo] km, vzdálenost trasy [obec] – [obec] a zpět 254 km, sazba základních náhrad za používání silničních motorových vozidel ve výši [částka] za jeden kilometr jízdy a průměrná cena pohonných hmot dle prováděcí vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 116/2022 Sb. – nafta motorová – 47,10 [spisová značka]), náhrady za promeškaný čas v rozsahu šesti půlhodin po [částka] (§ 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 advokátního tarifu) a náhrady 21% DPH ve výši [částka] (§ 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř.), tj. celkem [částka].