o zaplacení částky 144 994,30 Kč s příslušenstvím,

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal zaplacení částky 144 994, 30 Kč s příslušenstvím a nákladů na vymáhání pohledávky ve výši 1 200 Kč (výrok I.) a uložil žalobci nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 126 441 Kč (výrok II.).

2. Takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobce domáhal zaplacení ceny díla, tzv. [název] (dále jen „Studie“), kterou si žalovaný u žalobce objednal. Sjednána byla cena díla v částce 145 000 Kč a termín dokončení 25. 5. 2023.

3. Žalovaný se žalobě bránil tím, že ještě než žalobce vypracoval Studii, obrátil se na něj žalovaný s požadavkem na zpracování podkladu pro podnikatelský záměr investora – posouzení reálných možností výstavby na pozemcích v k. ú. [adresa], parc. č. [číslo] a parc. č. [číslo]. Žalobce tento dokument zpracoval, za což mu byla poskytnuta odměna. Na základě takto zpracované základní informace započal žalobce s přípravou Studie, kterou včas nedokončil a v termínu žalovanému nepředal. Zároveň žalovaný odborným posouzením zjistil, že podle základní informace o využití pozemku nelze provést navazující projekční práce. Vzhledem k tomu, že žalobce podstatným způsobem porušil svůj závazek vyplývající z uzavřené smlouvy o dílo, žalovaný od smlouvy odstoupil, čímž došlo k jejímu zrušení od počátku.

4. Soud prvního stupně po skutkové stránce uzavřel, že žalobce pro žalovaného vypracoval posouzení možného zastavění dotčených pozemků a na základě tohoto dokumentu si následně žalovaný objednal u žalobce zhotovení Studie. Žalobce zaslal žalovanému specifikaci jednotlivých fází s požadavkem dokončení do 25. 5. 2023 spolu s dohodou o ceně Studie včetně tisku v částce 145 000 Kč. Ve dnech 17. 5 2023 až 20. 5. 2023 zaslal žalobce žalovanému emailem jednotlivé části Studie bez technické zprávy, která byla zaslána až dne 13. 6. 2023. Žalobce nejprve vyfakturoval částku 387 200 Kč dne 6. 7. 2023 a dne 11. 9. 2023 vystavil fakturu na částku 144 994,30 Kč. V mezidobí žalovaný poptal zhotovení Studie jiným subjektem, kdy tento odmítl nabídku s tím, že podklad, tj. základní informace pro využití pozemku vypracovaná žalobcem je nepoužitelná pro zpracování Studie, a to pro její vady. Dopisem ze dne 25. 10. 2023 žalovaný od smlouvy o dílo odstoupil s tím, že Studie nebyla řádně a včas dokončena, přičemž včasný termín dokončení byl potřebný pro podání žádosti o dataci na [orgán] a proto již nemá objednatel na případném opožděném plnění zájem. Studie byla navíc zhotovena špatně. Vadnost dokumentu následně objednatel ověřil znaleckým posudkem. Cena díla zůstala neuhrazena.

5. Po právní stránce vyšel soud prvního stupně z ustanovení § 2586 a násl. o. z. upravující smlouvu o dílo, ustanovení § 2099 o. z., jakož i § 2106 o. z. upravující práva z vadného plnění. Nalézací soud konstatoval, že došlo k uzavření smlouvy o dílo, kdy poptávku učinil žalovaný na základě předchozí spolupráce žalobce a žalovaného. Žalovaný konkrétní nabídku na zhotovení Studie, včetně jejich fází, ceny a termínu dokončení přijal. Dílo bylo prováděno postupně po jednotlivých fázích, dílo však nebylo předáno včas a žalobce tak dílo řádně nepředal a nevznikl mu nárok na zaplacení díla. Žalovaný od smlouvy odstoupil pro podstatnou vadu díla dne 25. 10. 2023 ve smyslu ustanovení § 2615 ve spojení s § 2106 o. z., kdy dílo mělo vady, neboť neodpovídalo smlouvě, tj. nebyl dodržen termín dokončení ani forma díla, kdy bylo sjednáno předání včetně tisku. Další vadou bylo, že dílo nebylo provedeno řádně, resp. v jakosti obvyklé pro daný účel. Žalobce byl žalovaným osloven právě pro jeho odborné kvality. Znaleckým posudkem i odborným vyjádřením bylo prokázáno, že žalobce, ač je odborník, při zpracování Studie vycházel z chybných podkladů, tedy z jím vypracované základní informace o využitelnosti pozemku. To mělo za následek chybné zpracování Studie. Žalovaný se o této skryté vadě dozvěděl poprvé až na základě sdělení ze dne 20. 8. 2023.

6. Dle soudu prvního stupně se jednalo o podstatné vady díla, kdy smlouva jimi byla zmařena. Žalovaný neměl zájem o dodání chybně zpracovaného díla, neboť nemohl Studii podat v rámci dotačního programu, navíc byla zpracována opožděně. Žalovaný tak neměl zájem ani o pozdější dodání díla. Žalovanému tak svědčilo právo z vadného plnění pro podstatné porušení smlouvy a bylo na žalovaném, jaké právo z vadného plnění ve smyslu ustanovení § 2106 odst. 1 o. z. zvolí. K námitce žalobce, že žalovaný svého práva na odstoupení od smlouvy bez zbytečného odkladu včas nevyužil, soud prvního stupně uvedl, že žalovaný jednal bez zbytečného odkladu, když prvotní informaci o vadě se dozvěděl dne 20. 8. 2023. S ohledem na nutnost formulovat řádně odstoupení od smlouvy právním zástupcem, nejeví se lhůta 2 měsíců nepřiměřená složitosti věci. Jelikož žalovaný platně odstoupil od smlouvy, došlo k jejímu zrušení s účinky od počátku, a to včetně zániku práva žalobce na zaplacení ceny díla. Z tohoto důvodu soud prvního stupně žalobu zamítl. O nákladech řízení rozhod podle § 142 odst. 1 o. s. ř.

7. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce včasné a přípustné odvolání, ve kterém soudu prvního stupně vytkl nesprávné skutkové závěry, které vedly k nesprávnému právnímu posouzení. Žalobce nesouhlasí s tím, že jednou z podstatných vad díla je nedodržení formy, tj. předání díla v tištěné podobě. Praxí stran bylo si části díla zasílat emailem v elektronické podobě, což žalovaný nijak nerozporoval, naopak postupné zasílání jednotlivých částí požadoval. Kompletně zhotovené dílo bylo žalovanému zasláno dne 27. 6. 2023 elektronicky a tato forma nebránila jeho plnému využití. Případný vliv tisku na cenu díla by pak byl zcela nepatrný. Skutečnost, že dílo nebylo předáno v tištěné podobě, účel smlouvy nemohla zmařit.

8. Žalobce nesouhlasí s dalším závěrem soudu prvního stupně, že podstatnou vadou mělo být to, že Studie nemohla být využita v rámci dotačního programu. Žalovaný žalobce neoslovil se záměrem využít žalobcovo dílo v rámci dotačního programu, a ani to žalobci nesdělil. Povinností žalobce bylo řídit se smlouvou o dílo, nikoliv dalšími podnikatelskými zájmy žalovaného. Žalobce se po celou dobu zhotovování díla řídil pokyny žalovaného, který dílo určoval a průběžně modifikoval. Žalovaný posouval termíny zhotovení částí díla i celku, a ačkoliv byl původně dohodnut termín dokončení dne 25. 5. 2023, tento termín byl na základě požadavku žalovaného posunut, neboť dne 20. 5. 2023 jej žalovaný kontaktoval, že vyjednává s majiteli sousedních pozemků a v návaznosti na tuto domluvy by vše bylo zásadně jinak a navrhl schůzku na 22. 5. 2023. Nemůže tak jít k tíži žalobce, že přerušil činnost na pokyn žalovaného. Z přístupu žalovaného před a po termínu 25. 5. 2023 nelze usuzovat, že by i v případě dodání díla po tomto termínu pro něj žalovaný neměl využití. Žalovaný s prodloužením termínu souhlasil, pokud se např. dne 7. 6. 2023 žalovaný dotazoval žalobce, kde lze očekávat doplněnou Studii v čistopise.

9. Žalobce dále nesouhlasí se závěrem soudu prvního stupně, že k odstoupení od smlouvy došlo bez zbytečného odkladu. Z emailu ze dne 8. 7. 2023 vyplývá, že žalovaný vytýkal vady díla již k tomuto dni, a to po poradě s advokáty. K posouzení doby bez zbytečného odkladu pro oznámení vad žalobce odkázal i na judikatury Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2011, sp. zn. 23 Cdo 2741/2009 či ze dne 10. 12. 2013, sp. zn. 32 Cdo 2484/2012 a v tomto světle považuje rozhodnutí soudu prvního stupně za nesprávné. Žalobce dále soudu prvního stupně vytkl, že bez bližšího odůvodnění shledal vady předmětného díla v žalobcem vypracovaném dokumentu Základní informace o využití pozemku. Pokud měl vycházet ze znaleckého posudku a či odborného posouzení, jak je předložil žalovaný, není takový postup správný, neboť tyto se nezabývaly objednávkou žalovaného ani podmínkami smlouvy mezi žalobcem a žalovaným a nelze k nim přihlížet. Žalovaný byl upozorňován na nutnost výjimek z požadavků na výstavbu, pokud jde o zastavitelnost pozemku. Při zhotovení díla postupoval v souladu se zadáním a pokyny objednatele a s odbornou péčí. Žalobcem předané dílo nevykazuje žádné vady. V závěru odvolání se žalobce vyjádřil k počtu úkonů právní služby, jak byly soudem přiznány, včetně přiznání náhrady za dokumenty, které byly předloženy jako důkazy, za něž již byla náhrada přiznána v jiném řízení. Odvolacímu soudu žalobce navrhl, aby napadený rozsudek změnil tak, že žalobě vyhoví, případně jej zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k novému rozhodnutí.

10. Žalovaný ve svém vyjádření k odvolání žalobce odkázal na svá dřívější podání ve věci. Popřel, že by mezi stranami došlo ke změně ujednání o formě předání díla v elektronické podobě. Ze smlouvy vyplývá, že bylo zadáno dílo – architektonická studie v tištěné podobě. Z následné emailové komunikace nevyplývá, že by v tomto směru k jakékoliv změně došlo. Žalobce tištěné dílo nepředal a tím nedošlo k řádnému předání díla a jeho nepředání je tak vadou plnění. Hlavním závazkem žalobce pak bylo, aby dílo bylo vyhotoveno bez vad. Dílo však vykazovalo závažné nedostatky, a tak nesplnilo svůj účel. Žalovaný mezi ně řadí zejména to, že dílo bylo vyhotoveno na základě vadně zpracované Základní informace pro využití předmětných pozemků, zejména pokud jde zastavěnost území. Studie žalobce neodpovídala požadavkům územního plánu a reálnému možnému rozsahu výstavby a de facto byla nepoužitelná, neboť na jejím základě nebylo možné získat povolení ani financování. Účel smlouvy byl zmařen a k porušení smlouvy tak došlo podstatným způsobem.

11. Žalovaný nesouhlasí s tvrzením žalobce, že vady z vadného plnění uplatnil opožděně. V období mezi červencem a říjnem žalovaný oslovil architektonickou kancelář [právnická osoba], která měla nezávisle posoudit předmětnou studii. Její dokument nazvaný [název] obdržel žalovaný dne 24. 8. 2023 a ten den se utvrdil, že podezření na závažné vady je oprávněné. Následně si nechal vypracovat odborné vyjádření od této společnosti a zejména znalecký posudek od znalce společnosti [právnická osoba], který obdržel dne 11. 10. 2023 a odborné vydření dne 24. 10. 2023 a následujícího dne odstoupil od smlouvy. Žalovaný tak jednal systematicky bez zbytečných průtahů. Žalovaný ještě připomněl, že žalobce nejprve požadoval úhradu částky 387 200 Kč a až dne 11. 9. 2023 zaslal fakturu na částku 144 994,30 Kč. Odvolacímu soudu žalovaný navrhl potvrzení napadeného rozsudku včetně správného výroku o nákladech řízení, když přiznání náhrady za předložené důkazy je opodstatněné, neboť pro rozhodnutí soudu prvního stupně byly tyto dokumenty klíčové.

12. Odvolací soud přezkoumal z podnětu podaného odvolání a v jeho mezích napadený rozsudek včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (ustanovení § 212, § 212a odst. 4, 5 o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

13. Soud prvního stupně provedl dokazování v rozsahu nezbytném pro zjištění skutkového stavu rozhodného pro posouzení věci, z provedených důkazů vyvodit odpovídající skutkové závěry, věc však nesprávně právně posoudil.

14. Odvolací soud považuje za nesprávný závěr soudu prvního stupně, že odstoupení od smlouvy bylo učiněno bezodkladně poté, co žalovaný nabyl povědomí o podstatném porušení smlouvy. Účastníci byli seznámeni s jiným právní názorem odvolacího soudu ohledně toho, zda odstoupení od smlouvy ze strany žalovaného bylo učiněno bez zbytečného odkladu.

15. Podle § 2002 odst. 1 o. z. poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.

16. Z judikatury Nejvyššího soudu (srovnej rozsudek ze dne 10. 12. 2013, sp. zn. 32 Cdo 2484/2012) vyplývá, že z časového určení „bez zbytečného odkladu“ je třeba dovodit, že jde o velmi krátkou lhůtu, jíž je míněno bezodkladné, neprodlené, bezprostřední či okamžité jednání směřující ke splnění povinností či k učinění právního úkonu či jiného projevu vůle. Zároveň Nejvyšší soud konstatuje, že jde o lhůtu v řádu dnů, maximálně týdnů a vždy je třeba pojem bezodkladnosti vykládat podle konkrétního případu. Ke stejnému výkladu se Nejvyšší soud přihlásil i v rozhodnutí ze dne 25. 2. 2021, sp. zn. 29 ICdo 81/2019, kdy závěry, které byly původně formulovány k ustanovením § 345, § 346 a § 350 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, se uplatní i v nové právní úpravě dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. V rozsudku ze dne 30. 7. 2015, sp. zn. 30 Cdo 530/2014 Nejvyšší soud připomenul, že lhůta bez zbytečného odkladu přímo neurčuje, v jakém konkrétním časovém okamžiku je třeba konat, což nemusí nutně znamenat, že je třeba konat ihned, ale zároveň je třeba zjistit, zda nejde o odklad zbytečný, a to s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem.

17. V projednávané věci žalovaný již v emailu ze dne 8. 7. 2023, který je reakcí na zaslanou fakturu na částku 387 00 Kč, vytýká žalovanému, že nerespektoval zadání, že dílo je zasláno opožděně a že se žalobcem ukončuje spolupráci. Již zde avizuje, že věc konzultoval s advokáty. Zároveň uvedl, že dohodnutá cena díla byla 145 000 Kč. V reakci na urgenci na zaplacení faktury žalovaný odpovídá, že plnění dle smlouvy mu nebylo dosud doručeno, a že výstup žalobce je pro něj bezcenný (email ze dne 31. 7. 2023). V emailu ze dne 11. 9. 2023 žalovaný sděluje, že odmítá vystavenou fakturu, a to z důvodů tam uvedených a zmiňuje, že si u dotčených orgánů ověřil, že žalobcem zpracované výkresy Studie jsou na daném území nepovolitelné. Žalovaný dokládá, že dne 20. 8. 2023 mu byla doručena zpráva [tituly před jménem]. [jméno FO], která má dle žalovaného prokazovat vadnost zpracovaného záměru vypracovaného žalobcem. Jednalo se o jak o odmítnutí podání Nabídky na zpracování architektonické studie, tak i Odborné posouzení podkladu Základní informace pro využití pozemku, jak je zpracoval žalobce. Znalecký posudek byl vypracován až následně (datum vyhotovení 30. 5. 2024).

18. Je tak zřejmé, že žalovaný měl prvotní informace o tvrzeném vadném plnění již počátkem července, a pokud dne 20. 8. 2023 obdržel dokument, který dle žalobce měl svědčit o podstatném porušení smlouvy, pak odstoupení od smlouvy dne 25. 10. 2023 je opožděné, resp. nebylo učiněno bez zbytečného odkladu. Je třeba vzít v úvahu, že žalovaný není pouhým laikem, neboť jak vyplývá i z emailové dokumentace a lze si ověřit na veřejně přístupných webových stránkách, se společnost žalovaného zabývání spory ve stavebnictví, jedná se o expertní kancelář, kdy sám žalovaný je absolventem [název] fakulty [název], odborníkem v oboru (https://www.expertni-reseni-sporu-ve-stavebnictvi.com/roman-vavra/). Pokud se jako profesionál zabývá soudními spory ve stavebnictví, bylo možné od něj očekávat větší míru povědomí o tom, že pokud dle jeho tvrzení dílo trpí takovými vadami, že tím byla smlouva porušena podstatným způsobem, je třeba od ní bez zbytečného odkladu odstoupit. Jelikož žalovaný nedodržel lhůtu pro odstoupení od smlouvy podle § 2002 o. z., jeho právo na odstoupení od smlouvy zaniklo.

19. Odvolací soud proto považoval odstoupení od smlouvy za neplatné a žalobci tak vzniklo právo na zaplacení dohodnuté ceny za dílo. Pouze závěrem odvolací soud dodává, že projektová dokumentace je svým charakterem dílem s nehmotným výsledkem ve smyslu § 2631 o. z. a podstatou takového díla je ucelený soubor informací a nutně nemusí mít tištěnou formu. Do sféry žalovaného se dostalo prostřednictvím elektronické komunikace a není tak podstatným porušením smlouvy, že dílo žalobce nepředal v tištěné podobě, byť se tak strany ve smlouvě dohodly. Podle § 2632 věta druhá o. z. se dílo s nehmotným výsledkem považuje za předané, je-li dokončeno a zhotovitel umožní jeho užití objednateli. Výsledkem práce žalobce nebyly potištěné listy papíru, ale jeho duševní práce, kterou nad projektem na základě zadání žalovaného vykonal.

20. Odvolací soud s ohledem na výše uvedené rozsudek soudu prvního stupně, kterým byla zamítnuta žaloba změnil podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. tak, že žalobě vyhověl a žalovanému uložil zaplatit částku 144 994,30 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení. Vzhledem k tomu, že při vyhlášení rozhodnutí došlo k početní chybě, odvolací soud tuto početní chybu v souladu s § 164 o. s. ř. napravil tak, že přisouzená částka nečiní 144 994,30 Kč, nýbrž 146 194,30 Kč s tím, že tímto způsobem bylo opravné usnesení implicitně zakomponováno do textu písemného vyhotovení tohoto rozhodnutí.

21. Odvolací soud rozhodl o nákladech nalézacího řízení (§ 224 odst. 2 o. s. ř.), jakož i odvolacího (§ 224 odst. 1 o. s. ř.) tak, že uložil povinnost k náhradě žalovanému, který v nich neuspěl (§ 142 odst. 1 o. s. ř.).

22. Výše nákladů řízení vedeného před soudem prvního stupně dosáhla 92 920 Kč a tvoří ji náhrada vynaloženého soudního poplatku ve výši 5 800 Kč, mimosmluvní odměna advokáta žalobce za 10 úkonů právní služby po 6 900 Kč stanovená z tarifní hodnoty předmětu sporu (§ 6 odst. 1, § 7 bod 5, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a/, d/, g/ vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů), a to za převzetí a přípravu zastoupení, sepis kvalifikované výzvy k plnění, sepis žaloby, sepis vyjádření ze dne 15. 4. 2024, účast na jednání dne 5. 6. 2024, sepis vyjádření ze dne 25. 6. 2024, účast na jednání dne 4. 9. 2024 přesahující dvě hodiny, účast na jednání dne 16. 10. 2024 a dne 13. 11. 2024, paušální náhrada hotových výdajů připadající na tyto úkony právní služby ve výši 3 000 Kč (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu), to vše (kromě soudního poplatku) zvýšené o náhradu daně z přidané hodnoty ve výši 21 % (tj. 15 120 Kč) dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Žalobci nebyla přiznána mimosmluvní odměna advokáta za úkon sepis vyjádření ze dne 15. 10. 2024, neboť tento nebyl učiněn na výzvu soudu.

23. Výše nákladů odvolacího řízení dosáhla 25 037 Kč a tvoří ji náhrada soudního poplatku 7 250 Kč, dále mimosmluvní odměna advokáta žalobce za 2 úkony právní služby po 6 900 Kč (sepis odvolání, účast u jednání odvolacího soudu) stanovená z tarifní hodnoty předmětu sporu (§ 6 odst. 1, § 7 bod 5, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. g/, k/ advokátního tarifu) a paušální náhrada hotových výdajů připadající na tyto úkony právní služby ve výši 900 Kč (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu), to vše (kromě soudního poplatku) zvýšené o náhradu daně z přidané hodnoty ve výši 21 % (tj. 3 087 Kč) dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Celková výše nákladů řízení dosáhla částky 117 957 Kč.

24. Lhůta ke splnění povinnosti k náhradě nákladů řízení je třídenní a běží od právní moci rozhodnutí (§ 160 odst. 1, § 167 odst. 2 o. s. ř.); náhrada nákladů řízení se platí do rukou advokáta účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).