o odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne [datum rozhodnutí] č. j. 10 C 142/2019-265,

4. Proti tomuto rozsudku bylo žalovanou podáno včasné a přípustné odvolání. Soudu prvního stupně je vytýkáno, že exkulpační podmínky vyplývající z čl. IX odst. 8 nájemní smlouvy vykládal extenzivně a svévolně vymezoval další kritéria, která měla žalovaná splnit, aby došlo k vyvinění. [příjmení] se žalovaná zprostila povinnost platit smluvní pokutu, měla zajistit převzetí nájmu za stejných podmínek třetí osobou. Jiná kritéria stanovena nebyla. Pro vyvinění žalované pak nebylo podstatné, zda [titul]. [příjmení] umí vyrábět zmrzlinu, či kdy hodlá ihned po skončení nájmu žalovanou začít provozovat cukrárnu. Pro posouzení, zda žalobci vznikl nárok na smluvní pokutu, měl soud prvního stupně zkoumat pouze to, zda [titul], [příjmení] měl zájem prostory po žalované převzít za shodných podmínek. Tento zájem byl [titul]. [příjmení] vyjádřen jak jeho svědeckou výpovědí, tak exekutorským zápisem ze dne [datum], přičemž i z tohoto zápisu vyplývá ochota ze strany žalobce s tímto zájemcem o uzavření smlouvy jednat a tím je potvrzena vhodnost tohoto zájemce. Nesprávnost skutkových zjištění soudu prvního stupně spočívá i v tom, že nepřihlédl k nepoctivému jednání žalobce, který sice dne [datum] deklaroval ochotu uzavřít nájemní smlouvu s [titul]. [příjmení], přesto již byl v jednání se [právnická osoba], s níž byla dva dny nato, tedy dne [datum], nájemní smlouva uzavřena. To, že byla smlouva uzavřena s jiným zájemcem, než kterého navrhla žalovaná, nemůže jít k její tíži. Odvolacímu soudu navrhla, aby napadený rozsudek změnil tak, že se žaloba zamítá a přiznal žalované náklady řízení před soudy obou stupňů.

5. Žalobce se k odvolání žalované vyjádřil tak, že považuje rozsudek soudu prvního stupně za správný, vycházející z provedeného dokazování a řádně odůvodněný. Žalobce zejména poukázal na to, že žalovaná porušovala hrubým způsobem nájemní smlouvu, což vedlo k její výpovědi dopisem ze dne [datum] [anonymizováno]. Výpovědní lhůta končila dne [datum], a až dne [datum] žalovaná požádala o schůzku s tím, že představí potenciální zájemce o převzetí předmětu nájmu. Žalobce je přesvědčen, že [titul]. [příjmení], resp. společnost [právnická osoba] fakticky nikdy neměla o podnikání v předmětném prostoru zájem, tento zájem po dohodě s žalovanou pouze předstírala, aby se žalovaná vyhnula povinnosti hradit smluvní pokutu. Žalobce nesouhlasí s tím, že by pro zproštění se povinnosti žalované k zaplacení smluvní pokuty postačovalo pouhé zprostředkování možnosti k uzavření nájemní smlouvy s jakoukoliv třetí osobou, a to i tehdy, pokud by tento zájemce nebyl skutečný a vážný, neboť tím by byl smysl a účel uvedeného ujednání zcela popřen. Zamýšlen byl pouze zájemce vážný a vhodný. Nepravdivé je tvrzení žalované, že již dne [datum] byla uzavřena smlouva s jiným zájemcem. Naopak v řízení bylo prokázáno, že nový nájem v prostoru vznikl až ke dni [datum]. Uzavření nové nájemní smlouvy přitom nelze klást k tíži žalobce, když veškeré informace, které byly žalobci sděleny na schůzce dne [datum] již následující den neplatily. Žalobce odvolacímu soudu navrhl, aby napadený rozsudek jako správný potvrdil a žalobci přiznal náhradu nákladů odvolacího řízení.

6. Odvolací soud přezkoumal rozhodnutí soudu prvního stupně i řízení, které mu předcházelo, podle ustanovení § 212 o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalované je důvodné.

7. Podle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li si strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

8. Soud prvního stupně se nezabýval tím, zda byla smluvní pokuta sjednána platně, přestože to je pro posouzení věci podstatné. Odvolací soud v zájmu předvídatelnosti jeho rozhodnutí zástupci žalobce sdělil, že se touto otázkou bude zabývat, zejména z toho hlediska, zda byla dostatečně určitě stanovena povinnost, pro případ jejíhož porušení byla smluvní pokuta sjednána. Zástupce žalobce považoval smluvní pokutu za platně sjednanou s tím, že byla sjednána pro případ porušení smluvní povinnosti žalované platit řádně a včas nájemné, což také byl důvod, proč byla smlouva s žalovanou vypovězena.

9. Odvolací soud je jiného názoru. [příjmení] smluvní pokuta byla platně sjednána, je třeba, aby byla jednoznačně stanovena povinnost, která má být smluvní pokutou zajištěna. V ujednání o smluvní pokutě však zcela absentuje určení smluvní povinnosti, kterou by měla žalovaná porušit. Z čl. IX odst. 8 smlouvy vyplývá, že smluvní pokutu (v ujednané výši) je povinen nájemce zaplatit tehdy, pokud skončí nájem z důvodů na straně nájemce dříve než za 60 měsíců ode dne počátku nájmu. Takové ujednání je zcela neurčité, neboť důvodů, pro které může nájem skončit dříve na straně žalované je nepochybně více a není patrné, jaké porušení povinnosti je v tomto případě smluvní pokutou zajištěno. Ze smlouvy nevyplývá, že by žalovaná měla být povinna setrvat v nájmu deset, či pět let, ohledně časového úseku pouze ze smlouvy vyplývá, že smlouva je uzavřena na dobu 10 let. Pokud nyní žalobce tvrdí, že smluvní pokuta byla sjednána pro případ včasného nehrazení nájemného, je toto tvrzení v rozporu s obsahem smlouvy, navíc výpověď ze dne [datum] nebyla dána z důvodu včasného nehrazení nájemného. Odvolací soud proto nemohl dospět k jinému závěru, než že v daném případě bylo ujednání o smluvní pokutě nejasné a neurčité, neboť z čl. IX odst. 8 smlouvy nevyplývala povinnost zajištěná smluvní pokutou. Ustanovení o smluvní pokutě tak odvolací soud považuje za neplatné s ohledem na jeho neurčitost.

10. Pro případ, že by byla smluvní pokuta sjednána platně, má odvolací soud za to, že není správný závěr soudu prvního stupně, že požadavek na její úhradu je oprávněný. Pokud soud prvního stupně dospěl po provedeném dokazování k závěru, že [titul] [příjmení] nebyl zájemcem vhodným a tudíž žalovaná nenaplnila podmínku pro možnost vyvinění se ze smluvní pokuty, nepovažuje tento závěr odvolací soud za správný. Z dokazování předně nevyplynulo, že žalovaná nezajistila třetí osobu, která by převzala předmět nájmu za stejných podmínek, tak jak vyplývá z ujednání o smluvní pokutě obsažené v čl. IX odst. 8 nájemní smlouvy. Naopak z exekutorského zápisu ze dne [datum] vyplývá ochota žalobce jednat s [titul]. [příjmení] směrem k uzavření smlouvy, který deklaroval, že je připraven nájemní smlouvu uzavřít za týchž podmínek jako žalovaná. Žalovaná však ve finále nemohla ovlivnit, s kým žalobce novou nájemní smlouvu uzavře. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobce byl již v okamžiku, kdy jednal s [titul]. [příjmení], v jednání s novým zájemcem, [právnická osoba] Group Slovanský dům, se kterým byla smlouva o nájmu s počátkem nájmu k [datum] také posléze uzavřena. Žalobce si tak vymínil jednání žalované, které v samotném důsledku nemohla nijak ovlivnit. Přestože tedy žalovaná obstarala vhodného zájemce, žalobce s ním nájemní smlouvu neuzavřel (ale uzavřel ji s jiným subjektem), čímž sám splnění podmínky zmařil (§ 549 odst. 2 o. z.).

11. Ze shora uvedených důvodů odvolací soud napadené rozhodnutí soudu prvního stupně podle § 220 odst. 1 písm. a) změnil tak, že žalobu zamítl.

12. Odvolací soud zároveň rozhodl o nákladech nalézacího řízení (§ 224 odst. 2 o. s. ř.), jakož i odvolacího (§ 224 odst. 1 o. s. ř.) tak, že uložil povinnost k náhradě žalobci, který v nich zaznamenal neúspěch (§ 142 odst. 2 o. s. ř.).

13. Výše nákladů žalované v nalézacím řízení činí [částka] a tvoří ji mimosmluvní odměna advokáta žalované za 10 úkonů právní služby po [částka] (převzetí a příprava zastoupení, sepis vyjádřením k žalobě ze dne [datum], účast při jednání soudu dne [datum], podání ze dne [datum] na výzvu soudu, účast při jednání soudu dne 16 6. 2021, které trvalo déle než dvě hodiny, jednání dne [datum], [datum], podání ze dne [datum] na výzvu soudu a účast na jednání dne [datum]) stanovená z tarifní hodnoty předmětu sporu (§ 6 odst. 1, § 7 bod 6, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a/, d/, g/, vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů), paušální náhrada hotových výdajů připadající na tyto úkony právní služby po [částka] (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu), to vše zvýšené o náhradu daně z přidané hodnoty ve výši 21 % (tj. [částka]) dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Odvolací soud žalované nepřiznal odměnu advokáta žalované za další 4 porady s klientem, přesahující jednu hodinu, neboť tyto úkony právní služby nebyly ničím doloženy a soud neshledal jejich účelnost, stejně jako u podání ze dne [datum], které nebylo soudem vyžádáno.

14. Výše nákladů odvolacího řízení dosáhla [částka] a tvoří ji náhrada soudního poplatku z odvolání žalované ve výši [částka], dále mimosmluvní odměna advokáta žalované za 2 úkony právní služby po [částka] (sepis odvolání, účast u jednání odvolacího soudu dne [datum]) stanovená z tarifní hodnoty předmětu sporu (§ 6 odst. 1, § 7 bod 6, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. g/, k/ advokátního tarifu) a paušální náhrada hotových výdajů připadající na tyto úkony právní služby po [částka] (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu), to vše (kromě soudního poplatku) zvýšené o náhradu daně z přidané hodnoty ve výši 21 % (tj. [částka]) dle § 137 odst. 3 o. s. ř.

Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu, který rozhodoval v prvním stupni, dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239, § 240 odst. 1 o. s. ř.)