Rozhodnutí 53 CO 71/2022-837

1. Napadeným usnesením soud prvního stupně přiznal znaleckému ústavu [jméno] [příjmení] pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i., IČ [číslo], sídlem [adresa], za provedený znalecký posudek [číslo] z oboru lesní hospodářství, ekonomika, ceny a odhady trvalých porostů, znalečné v celkové výši [částka] (I.) a za účast na ústním jednání dne [datum] a přípravu na něj znalečné ve výši [částka] (II.).

2. Takto rozhodl v návaznosti na vypracovaný dodatek znaleckého posudku a výslech zástupce znaleckého ústavu s odkazem na úpravu obsaženou v zák. č. 36/1967 Sb. a 254/2019 Sb. a vyhláškách [číslo] Sb. a [číslo] Sb. po dokončení znaleckého úkolu, kterým bylo podle požadavku soudu stanovit obvyklé náklady, které by musel žalovaný vynaložit v období od [datum] do [datum] na realizaci náhradní výsadby za pokácenou mimo lesní zeleň podle konkrétního rozhodnutí Obecního úřadu Vchynice. Znalecký ústav posudek vypracoval s datem [datum], [datum] vypracoval dodatek posudku a u jednání soudu prvního stupně dne [datum] byl slyšen jeho zástupce.

3. Soud prvního stupně vyšel z vyúčtování znalečného, podle kterého bylo fakturováno studium spisu a analýza dokumentů 72 hod./ [částka], terénní šetření 19,5 hod./ [částka], zpracování posudku 85 hod./ [částka], adjustace 1,5 hod. / [částka], celkem [částka] bez DPH a dále byly vyúčtovány náklady za dopravu osobním automobilem Fabia [registrační značka], průměrná spotřeba 5,13 l/100km, průměrná cena nafty 31,80 Kč/litr, paušál 4,2 Kč/km, cena jízdy 5,83 Kč/km, 2x [obec] – [obec] a okolí – [obec a číslo] [částka] – celkem [částka] bez DPH, za černobílé kopie 210ks/ [částka] = [částka] bez DPH, barevné kopie 72ks/ [částka] = [částka] bez DPH, tedy účtováno znalečné [částka], s DPH [částka], náhrady [částka], s DPH [částka], černobílé kopie [částka], s DPH [částka], barevné kopie [částka], s DPH [částka], tedy celkem bez DPH [částka], DPH [částka], celkem znalečné [částka] včetně DPH po zaokrouhlení. K vyúčtování byl přiložen velký technický průkaz vozidla 8S21762.

4. Znalecký ústav dále vyúčtoval přípravu na ústní jednání v rozsahu 10 hodin práce po [částka] a účast na ústním jednání konaném dne [datum] v rozsahu 2 hodin po [částka], tedy [částka] bez DPH, a ztrátu času dopravou MHD v rozsahu 2 hodin po [částka], tedy [částka] bez DPH, spolu s DPH ve výši [částka] celkem [částka].

5. Soud prvního stupně shledal, že znalecký ústav dodržel lhůtu 90 dnů stanovenou k vypracování posudku, přihlédl k charakteru znaleckého zkoumání, kdy místním šetřením bylo ověřováno, zda a v jaké kvalitě žalobce vysázel tisíce stromů a prováděl terénní úpravy, posudek byl vypracován ve velmi obtížné věci týkající se velkého rozsahu, znalecký ústav je jedním z mála s potřebnou odborností, účtovaná výše odměny nevybočuje z mezí podobně obtížných znaleckých úkolů, když i znalec žalovaného za zkoumání podobné otázky účtoval částky [částka] a [částka]. Za odpovídající vzal i znalečné požadované za účast u jednání a přípravu k němu.

6. Usnesení v jeho výroku I. napadl žalobce odvoláním, ve kterém namítá, že posudek nebyl proveden řádně v souladu se zadáním a byly tak splněny podmínky pro mimořádné snížení nebo odepření znalečného, když v daném případě se jedná o zvlášť závažný případ nekvalitního provedení úkonu. Znalecký ústav vůbec řádně nesplnil úkol, který mu byl soudem zadán. Znalecký ústav si zadání nepřípustně modifikoval a v posudku určuje namísto obvyklých nákladů žalované skutečné náklady žalobkyně na realizaci náhradní výsadby, posudek řeší zcela odlišnou problematiku, než jaká mu byla uložena a jak je chápána judikaturou. O tom svědčí i podklady, z nichž čerpá, vychází z nákupních cen žalobkyně, nezabývá se porovnáním cen obdobných plnění. [příjmení], avšak jen částečnou, přinesl dodatek posudku. Za ten bylo přiznáno znalečné ve výš [částka], proti čemuž žalobce nebrojil. Posudek je postaven na neautorizované zkreslené fotodokumentaci, kriticky hodnotí žalobcem účtovanou cenu, nerespektuje, že kvalita náhradních výsadeb byla potvrzena sdělením obce Vchynice, že jejich kvalita nebyla rozporována ani znalcem [příjmení] už v roce [rok]. Posudek pomíjí, že stav výsadby v době jeho zpracování je výsledkem následné pěstební péče, která po dvě vegetační období nebyla prováděna vůbec, pomíjí upřesnění chyby v zadávacích řízeních týkající se stromů do výšky 2,5 m, nepřesně interpretuje údajná prohlášení jednatele žalobkyně při místních šetřeních. Přezkum nedostatků posudku nelze považovat výlučně za přezkum odborných závěrů, neboť je zřejmé, že znalecký ústav si nesprávně vyložil zadání úkolu, nevypořádal se se všemi relevantními podklady a použil nevypovídající neautorizovanou fotodokumentaci. Navrhl zrušení výroku I. usnesení.

7. Žalovaný ani znalecký ústav se k odvolání nevyjádřili.

8. Odvolací soud z titulu podaného odvolání přezkoumal napadený výrok usnesení soudu prvního stupně včetně řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a o.s.ř.), a dospěl k závěru, že odvolání je zčásti důvodné.

9. Vypracování posudku bylo zadáno usnesením soudu prvního stupně ze dne [datum rozhodnutí], č.j. 42 C 313/2012-496, a znaleckému ústavu bylo uloženo stanovit obvyklé náklady (cenu plnění), které by žalovaný musel v období od [datum] do [datum] vynaložit na realizaci náhradní výsadby za pokácenou mimo lesní zeleň podle rozhodnutí Obecního úřadu Vchynice ze dne [datum], sp. zn. [číslo], které bylo potvrzeno rozhodnutím Agentury ochrany přírody a krajiny – Správy chráněné krajinné oblasti [obec] středohoří ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [číslo] CS/2009, vyjma prací realizovaných [právnická osoba], a.s. na základě objednávky [číslo] ze dne [datum], jejímž předmětem byla náhradní výsadba [číslo] ks dřevin dle shora uvedených rozhodnutí. K vypracování posudku určil soud prvního stupně lhůtu 90 dnů od doručení spisu.

10. Spis byl znaleckému ústavu zaslán [datum] a předán soudu prvního stupně s vypracovaným znaleckým posudkem [číslo] dne [datum], vymezenou lhůtu tedy znalecký ústav dodržel. Posudek čítá 24 stran textu a 37 stran příloh včetně fotodokumentace. V úvodu části zodpovídající úkol soudu znalecký ústav uvádí, že dokumenty zhotovitele se jeví v daném místě a čase jako ne plně obvyklé, znalecký ústav a zpracovatel posudku však nemají k dispozici dostatek relevantních informací z předmětného období o nákladech na založení výsadeb dřevin v souvislosti s výstavbou dálnice v regionu, proto nelze otázku obvyklosti ceny zcela objektivně zodpovědět. Podle analýzy dokumentů však nebyly dodrženy navrhované velikosti sazenic stromů podle projektové dokumentace, což vedlo k využití jiného množství či velikosti ostatních použitých materiálů, ceny prací však úměrně tomu nebyly sníženy. Znalecký ústav uzavřel, že skutečné náklady žalobce na realizaci náhradní výsadby včetně přípravy území za pokácenou mimo lesní zeleň stanovuje ke dni provedení díla na částku [částka].

11. Na posudek reagoval žalobce celou řadou výhrad především co do zodpovězení znaleckého úkolu, další jednání soudu prvního stupně bylo za účelem doplnění posudku a výslechu znalců odročeno na neurčito, usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. 42 C 313/2012-639, soud prvního stupně uložil znaleckému ústavu vypracovat dodatek znaleckého posudku a uložil mu sdělit, zda listiny předložené žalobcem v podání ze dne [datum] a jejich posouzení v rámci původního znaleckého úkolu mohou změnit závěr posudku, jakým způsobem a v jakém rozsahu, výslovně uložil, aby si znalecký ústav vyžádal případně další potřebné listiny od účastníků a třetích subjektů. Dodatek posudku byl soudu prvního stupně doručen [datum] se závěrem, že další poskytnuté podklady, informace a listiny označené žalobcem nemění žádným způsobem závěr posudku [číslo] reálnou cenu díla stanovuje znalecký ústav stejnou částkou. Obsahově je z dodatku mimo jiné zjevné, že za součinnosti stran vycházel z porovnání nákladů žalobce s náklady dalších dvou subjektů a znovu provedl místní šetření. Podle vyúčtování znalečného vynaložil na dodatek posudku znalecký ústav 78 hodin práce, znalečné bylo přiznáno a proplaceno.

12. Podle § 17 odst. 1 zák. č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, znalec má za podání posudku právo na odměnu, podle odstavce 3 téhož ustanovení se odměna znalce stanoví podle množství účelně vynaložené práce. Odměna se může přiměřeně krátit, jestliže úkon nebyl proveden řádně nebo ve stanovené lhůtě.

13. Podle § 25 odst. 1 vyhlášky státní orgán, který si vyžádal znalecký posudek, rozhodne o odměně a náhradě nákladů, popřípadě náhradě mzdy znalce v rámci řízení, v němž byl znalecký úkon proveden.

14. Podle odst. 2 téhož ustanovení vyhlášky pro určování výše odměny za znalecký posudek se hodnotí především a) povaha a rozsah úkonu a stupeň odborné kvalifikace potřebné k jeho provedení, a to v každé z položek provedeného úkonu, b) charakter a účelnost pomocných prací; při znaleckém úkonu je studium spisu zpravidla součástí úkonu, c) přiměřenost doby trvání úkonu, a to též porovnáním s obdobnými podobnými úkony a částkami odměn za ně účtovanými, d) dodržení stanovené lhůty znalcem, zejména bylo-li uloženo spěšné provedení úkonu a e) zda úkon spočíval v přezkoumání posudku provedeného jiným znalcem.

15. Ze souhrnu všech výše uvedených skutečností se podává, že znaleckým posudkem [číslo] znalecký ústav nevyhověl zadání znaleckého úkolu soudem, když namísto určení obvyklých nákladů, které by na předmětné dílo musel žalovaný vynaložit, stanovil skutečné náklady žalobce na realizaci díla. Znalecký ústav sice vysvětlil uvedený závěr nedostatkem relevantních informací, podle dalšího postupu v řízení, zejména podle dodatku posudku, však takové informace nebyly nedostupné. Z posudku je ale zřejmé, že na jejich nedostatek znalecký ústav neupozornil soud, nevyžádal si jeho stanovisko k situaci, nevyvinul snahu informace opatřit, na posudku přesto pracoval a uzavřel znaleckou činnost zodpovězením dotazu, který nebyl požádán. Znalecký úkol tak nebyl proveden řádně.

16. Znalecký ústav za práci na posudku [číslo] účtoval na odměně celkem [částka], spolu s DPH [částka].

17. Celková časová dotace práce na znaleckém posudku nevedla k řádnému splnění znaleckého úkolu, zároveň ji však nelze považovat za zcela nevyužitelnou, když na podkladě závěrů posudku mohl být po opatření potřebných informací vypracován jeho dodatek, neboť při zpracování dodatku již byl znalecký ústav s podstatným základem problematiky seznámen. Při hodnocení otázky nakolik mohly být skutečnosti opatřené znaleckým posudkem využitelné pro zpracování jeho dodatku, popřípadě otázky, jaká celková dotace práce by byla zapotřebí ke splnění znaleckého úkolu posudkem jediným, dospěl odvolací soud k závěru, že za zpracovaný znalecký posudek [číslo] lze znaleckému ústavu přiznat odměnu pouze ve výši 50% účtované částky. Podle § 17 odst. 3 zák. č. 36/1967 Sb. proto odměnu znaleckého ústavu o 50% účtované částky krátil, po zaokrouhlení o částku [částka] (včetně DPH). Za odpovídající poměrům projednávané věci proto má přiznání znalečného za posudek [číslo] ve výši [částka] (78 539 – 37 601).

18. S dalšími výhradami žalobce ke správnosti posudku se bude muset vypořádat soud prvního stupně, a to nejpozději v rozhodnutí o věci samé.

19. Z výše uvedených důvodů odvolací soud podle § 220 odst. 1 o.s.ř. napadený výrok usnesení soudu prvního stupně změnil.