Přeskočit na obsah
Městský soud v Praze 53 CO 53/2022-261 ECLI:CZ:MSPH:2022:53.Co.53.2022.1 Rozsudek

pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]

Mgr. Richard Toman · Rozhodnutí ze dne 14. 4. 2022

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Richarda Tomana a soudkyň JUDr. Renáty Zimové a JUDr. Lady Záviškové ve věci

žalobců: a) [jméno] [příjmení], [datum narození]

bytem [adresa]

b) [jméno] [příjmení], [datum narození]

bytem [adresa]

oba zastoupeni advokátem Mgr. [jméno] [příjmení]

sídlem [adresa]

proti

žalované: [osobní údaje žalované]

[IČO]

sídlem [adresa]

o zaplacení částek [částka] a [částka] s příslušenstvím

k odvolání žalobců proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]


I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výrocích I., II. a III. potvrzuje.

II. Ve výroku IV. se rozsudek mění tak, že žalobcům se povinnost zaplatit náklady řízení státu neukládá.

III. Žalobci jsou povinni zaplatit žalované náklady odvolacího řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Soud prvního stupně shora označeným rozsudkem zamítl žalobu, kterou se žalobce a) (dále jen„ žalobce“) domáhá po žalované zaplacení částky [částka] se specifikovaným příslušenstvím (výrok I.), zamítl žalobu, kterou se žalobkyně b) (dále jen„ žalobkyně“) domáhá po žalované zaplacení částky [částka] se specifikovaným příslušenstvím (výrok II.), žalobcům uložil povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši [částka] ve lhůtě tří dnů (výrok III.) a žalobcům dále uložil povinnost zaplatit státu na účet Obvodního soudu pro Prahu 8 na nákladech řízení částku, jejíž výše bude stanovena v samostatném usnesení (výrok IV.). Takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobci domáhali zaplacení uvedených částek jako doplatku náhrady nemajetkové újmy za ztížení společenského uplatnění v souvislosti s poškozením zdraví, které utrpěli dne [datum] při dopravní nehodě, kterou způsobila řidička vozidla, které bylo pojištěno u žalované (pojištění odpovědnosti z provozu vozidla) na základě blíže označené pojistné smlouvy. Uvedených doplatků ztížení společenského uplatnění se domáhali na základě znaleckých posudků MUDr. [jméno] [příjmení] a MUDr. [jméno] [příjmení].

2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby, základní skutkové okolnosti věci učinila nespornými, avšak odkazovala na znalecké posudky svého revizního lékaře MUDr. [příjmení], na základě kterých bylo žalobci na ztížení společenského uplatnění vyplaceno celkem [částka] a žalobkyni [částka].

3. Protože mezi účastníky bylo sporné, v jaké výši má být odškodněna újma žalobců za ztížení společenského uplatnění, přistoupil soud za souhlasu účastníků k vypracování revizního znaleckého posudku MUDr. [jméno] [příjmení], který své odborné skutkové závěry dovozené v rámci znaleckého posudku přesvědčivě a kategoricky odůvodnil. Takto znalec vysvětlil, že [role v řízení] [anonymizováno 36 slov]). [role v řízení] [anonymizováno 36 slov] [role v řízení], [role v řízení] [anonymizováno 34 slov] [rok], [anonymizováno 11 slov] [role v řízení] [anonymizováno 10 slov] [role v řízení] [anonymizováno 8 slov]. Po zvážení těchto skutečností byly jednotlivé domény (kromě domén D 840 a D 850) hodnoceny jako lehká (mírná) obtíž. Ztížení společenského uplatnění podle Metodiky Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví zhodnotil znalec u žalobce na [částka].

4. Pokud jde o žalobkyni, její obtíže po úrazu jsou hlavně [anonymizováno] rázu, přičemž z nálezů [anonymizována dvě slova] MUDr. [příjmení] vyplývá, že žalobkyně trpí posttraumatickou stresovou poruchou a depresemi endogenního typu s nejistou prognózou a nepravděpodobným návratem do zaměstnání. Somatické problémy, které spočívají hlavně v závratích a nejistotě při různých činnostech, jsou spíše způsobené [anonymizována dvě slova], kterým sice žalobkyně trpěla již před úrazem, který však tento úraz zhoršil. Na zhoršení jejích obtíží se značnou měrou podílí i psychické problémy, které nastaly jednoznačně následkem úrazu. Jednotlivé domény (kromě domén D 840 a D 850) byly znalcem hodnoceny jako lehká (mírná) obtíž nebo středně těžká (větší) obtíž; ztížení společenského uplatnění podle Metodiky Nejvyššího soudu znalec ohodnotil u žalobkyně částkou [částka].

5. Revizní znalecký posudek dále hodnotil závěry znaleckých posudků MUDr. [příjmení] a MUDr. [příjmení]. Znalecký posudek MUDr. [příjmení] se u žalobce nezabývá zdravotním stavem před posuzovaným úrazem, ani jeho vlivem na hodnocení ztížení společenského uplatnění. Nezabývá se ani možností, že by posuzovaný úraz pouze způsobil zhoršení obtíží v oblasti bederní [anonymizováno]. Z tohoto pohledu je znalecký posudek nedokonalý a v jednotlivých doménách nadhodnocený. Znalecký posudek MUDr. [příjmení] se u žalobkyně nezabývá obtížemi, kterými trpěla před úrazem, nezohledňuje například, že závratě, pro které byla vyšetřována na klinice [anonymizováno], mohly být způsobeny i [anonymizováno] a cervikobrachiálním [anonymizováno], které byly žalobkyni diagnostikovány již před úrazem. Z těchto důvodů je podle revizního znalce znalecký posudek MUDr. [příjmení] neúplný a hodnocení ztížení společenského uplatnění nadhodnocené. Jde-li o znalecký posudek MUDr. [příjmení], ten u žalobce neobsahuje poznámky u jednotlivých domén, ve kterých by byl uveden důvod hodnocení a není zdůvodněna výše hodnocení jednotlivých domén. Zároveň není uvedeno, zda žalobce používá nějaké kompenzační pomůcky pořízené ze zdravotního pojištění – z těchto důvodů je znalecký posudek neúplný. Znalecký posudek MUDr. [příjmení] ohledně žalobkyně rovněž neobsahuje zdůvodnění výše jednotlivých domén, není v něm uvedeno, zda žalobkyně používá nějaké kompenzační pomůcky pořízené ze zdravotního pojištění. Revizní znalec konstatoval, že mu nepřísluší vyjadřovat se ke znaleckému posudku MUDr. [příjmení] z odvětví [anonymizováno], jako znalec z odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví však považuje znalecký posudek za neúplný.

6. Po právní stránce posuzoval soud prvního stupně věc podle ustanovení § 1 odst. 1 písm. a), § 3 odst. 1, § 6 odst. 2 písm. a), § 9 odst. 1, 2 zákona č. 168/1999 Sb., podle § 2927 odst. 1 o.z. a § 2957 (správně 2958) o.z. a dospěl k závěru, že žaloba nebyla podána důvodně. Vycházel ze závěrů revizního znaleckého posudku MUDr. [příjmení] a vzal za prokázané, že ohodnocení ztížení společenského uplatnění v důsledku dopravní nehody ze dne [datum] činí u žalobce částku [částka] a u žalobkyně částku [částka], přičemž jelikož žalovaná z daného titulu každému ze žalobců již vyplatila pojistné plnění ve vyšších částkách, nárok na doplatek pojistného plnění není důvodný. Návrh žalobců na doplnění dokazování výslechem znalce [příjmení] [příjmení] zamítl pro nadbytečnost. Výrok o nákladech řízení mezi účastníky odůvodnil procesním úspěchem žalované (§ 142 odst. 1 o.s.ř.) a výrok o nákladech řízení státu ustanovením § 148 odst. 1 o.s.ř., přičemž rozhodnutí o výši těchto nákladů vyhradil samostatnému rozhodnutí, protože dosud nerozhodl o znalečném za úkon spočívající ve výslechu znalce při jednání soudu.

7. Proti tomuto rozsudku podali žalobci včasné a přípustné odvolání. Soudu prvního stupně vytkli, že revizní znalecký posudek ve vztahu k tvrzenému předchorobí žalobce vychází pouze ze zdravotnické dokumentace, z níž vyplývá pouze skutečnost, že u něj byl proveden obstřik pod [anonymizováno][anonymizováno] [rok]. Z toho však nelze dovodit, že se jedná o předchorobí, navíc v takové intenzitě, aby došlo k podstatnému snížení nároku na ztížení společenského uplatnění. Žalobce nikdy nebyl pro [anonymizováno] problémy s páteří v péči specializovaného lékaře ani v pracovní neschopnosti. Jednalo se o subjektivní bolestivost zad, která je u dospělé populace běžná. Nelze pak souhlasit s obecným tvrzením, že obstřik [anonymizováno] podle znalce ukazuje na vážnější problémy s páteří před úrazem. Zdůraznili, že v rámci pohovoru žalobce se znalcem tento negoval jakékoliv závažnější a dlouhodobé [anonymizováno] problémy s páteří. V důsledku toho je podle žalobců řízení postiženo jinou vadou z pohledu procesu dokazování, kterou představuje revizní znalecký posudek vycházející z nedostatečných podkladů. Tento posudek je zároveň nepřezkoumatelný a nepředstavuje důkazní prostředek, ke kterému má být vždy přihlédnuto. Ve vztahu k tvrzenému předchorobí žalobce soud neprovedl navržený důkaz – znalecký posudek z oboru zdravotnictví se specializací na neurologii či neurochirurgii se zaměřením na problematiku [anonymizováno]. Nalézacímu soudu žalobci dále vytýkají, že zamítl návrh na výslech znalce – [anonymizováno] MUDr. [příjmení], když sám revizní znalec konstatoval, že mu nepřísluší vyjadřovat se ke znaleckému posudku MUDr. [příjmení] z odvětví [anonymizováno], neboť se jedná o jiný medicínský obor, na který nedopadá zaměření a odborná specializace revizního znalce. Je podle nich s podivem, že bylo i v tomto případě ze strany soudu bez dalšího přihlédnuto k reviznímu znaleckému posudku. Odůvodnění rozsudku v bodě 18. považují za nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, neboť soud se s celou věcí vypořádal pouhým odkazem na revizní znalecký posudek. Navrhli, aby byl rozsudek zrušen a věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

8. Žalovaná v písemném vyjádření k odvolání navrhla potvrzení rozsudku jako věcně správného. I nadále trvá na svém původním závěru, že znalecký posudek MUDr. [příjmení] v sobě již obsahuje také hodnocení domén z důvodu [anonymizováno] stavu žalobců, výslech MUDr. [příjmení] k obsahu jeho znaleckého posudku je tak nadbytečný. V řízení opakovaně uváděla, že žalobci nesprávně sčítají výši finančního odškodnění ztížení společenského uplatnění stanovenou ve znaleckém posudku MUDr. [příjmení] a ve znaleckém posudku MUDr. [příjmení]; pokud by újma měla být odškodňována tímto způsobem, byly by trvalé následky na zdraví v podobě psychických obtíží odškodněny 2×. Pokud jde o odbornost revizního znalce [příjmení] [příjmení], odkázala na Metodiku Nejvyššího soudu, podle níž se doporučuje, aby jako důkaz v soudních sporech byly využity znalecké posudky vypracované znalcem v oboru zdravotnictví, který splňuje dané kvalifikační předpoklady. Revizní znalec je znalcem z oboru zdravotnictví, odvětví chirurgie a dále odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví. Podle Metodiky má být za účelem stanovení odškodnění ztížení společenského uplatnění vypracován posudek jedním lékařem (s příslušným oprávněním), který vychází ze zdravotnické dokumentace lékařů ze specializovaných pracovišť, jako tomu bylo v případě revizního znaleckého posudku. Pokud tedy revizní znalec [příjmení] [příjmení] nedisponuje nezbytnou odborností k posouzení znaleckého posudku [anonymizováno] MUDr. [příjmení], je tento postup zcela v pořádku, neboť úkolem MUDr. [příjmení] bylo zejména provedení hodnocení ztížení společenského uplatnění žalobců. Jde-li o předchorobí žalobce, není pravdou, že by toto předchorobí mělo vyplývat pouze ze zápisu o tom, že u žalobce byl v [anonymizováno] [rok] proveden obstřik pod [anonymizováno]; v této souvislosti poukázala zejména na lékařskou zprávu MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum], která je obsahem revizního znaleckého posudku, a z níž vyplývá, že [role v řízení] [anonymizováno 9 slov] a tuto skutečnost dále akcentuje fakt, že přibližně dva měsíce před nehodou žalobce podstoupil obstřik [anonymizováno]. Z lékařské dokumentace je tak patrné, že [anonymizována tři slova] [role v řízení] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizováno] ([role v řízení]). Revizní znalec [příjmení] [příjmení] naopak upozornil na některá pochybení znalců [příjmení] [příjmení] a MUDr. [příjmení] a jejich nedostatky konkrétně vysvětlil.

9. Odvolací soud přezkoumal z podnětu podaného odvolání rozsudek soudu prvního stupně podle § 212 a § 212a odst. 1, 5 o.s.ř. včetně řízení, které předcházelo jeho vydání, a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

10. Odvolací soud předně uvádí, že rozsudek soudu prvního stupně nepovažuje za nepřezkoumatelný (jak namítají odvolatelé), neboť měřítkem přezkoumatelnosti rozsudku je to, aby s ohledem na jeho odůvodnění bylo odvolateli umožněno argumentovat tak, aby závěry vyjádřené v odůvodnění rozsudku mohl relevantním způsobem zpochybnit, což odvolatelům v posuzovaném případě zjevně umožněno bylo. Z odvolání je totiž patrné, že žalobci nesouhlasí s ohodnocením tzv. předchorobí žalobce a s tím, že revizní znalec posuzoval ztížení společenského uplatnění žalobců i z [anonymizováno] hlediska, ačkoliv podle nich nedisponuje potřebnou odborností.

11. Jde-li o skutková zjištění soudu prvního stupně, ta považuje odvolací soud za dostatečná, rovněž za úplné a správné považuje závěry revizního znaleckého posudku, který se vypořádal jak se znaleckými posudky, na které odkazovali žalobci, tak i se všemi okolnostmi, které jsou pro stanovení nemajetkové újmy za ztížení společenského uplatnění relevantní, znalec podal znalecký posudek i ústně při jednání soudu a na otázky, které jsou základem odvolání, také přesvědčivě a úplně odpověděl.

12. Podle § 2958 o.z. při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

13. Smyslem náhrady za ztížení společenského uplatnění je tedy odčinit peněžitou částkou obtíže a útrapy spojené s trvalým zhoršením zdravotního stavu, pro něž je poškozený zcela nebo z části vyřazen z možnosti zapojit se do obvyklých životních činností, zejména v oblasti pracovního či studijního zapojení, rodinných vztahů, obvyklých činností při péči o svou osobu a domácnost či rekreačních a volnočasových aktivit a podobně. Tato náhrada cílí k odčinění nemajetkové újmy vyvolané zásahem do zdraví, které je nejcennější složkou osobnostních práv každého člověka. S účinností od [datum] zákon č. 89/2012 Sb. (o.z.) neobsahuje zmocnění k vydání prováděcího předpisu obdobné tomu, jaké obsahovalo ustanovení § 444 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb. (občanský zákoník účinný do 31. 12. 2013) a určení výše náhrady ponechává na úvaze soudu. Taková úvaha však nemůže být nepodložená a libovolná, avšak musí být odůvodněna tak, aby bylo zřejmé, z jakých východisek soud vyšel a jaká kritéria použil. Zatím účelem soudní praxe od roku [rok] využívá jako jednu z možností výkladu § 2958 o.z. nezávaznou pomůcku, označenou též jako Metodika k náhradě nemajetkové újmy na zdraví, jejíž základní zásady byly publikovány pod [spisová značka]. Přístup k používání Metodiky je akceptován již i judikaturou trestních senátů Nejvyššího soudu v rámci tzv. adhezního řízení s tím, že uvedený systém byl vypracován za účelem objektivizace a medicínské klasifikace vytrpěných újem na zdraví a má plnit zákonný princip slušnosti (§ 2958 věta druhá o.z.) i požadavek legitimního očekávání (§ 13 o.z.). Z něj potom vyplývá nutnost vypracovat znalecký posudek znalcem z oboru zdravotnictví, odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví, který má být podkladem pro stanovení výše náhrady za ztížení společenského uplatnění. Použití uvedené Metodiky jako ústavně konformní a účel zákona naplňující způsob výkladu § 2958 o.z. přijal v obecné rovině za ústavně konformní i Ústavní soud např. v nálezu sp. zn. IV. ÚS 3122/15. U nároku na náhradu za ztížení společenského uplatnění přináší Metodika nový systém, který má vedle nezbytného odborného lékařského zatřídění újmy lépe zohledňovat definovaný a [anonymizováno] újmě přiřazený rozsah postižení z pohledu všech myslitelných stránek lidského života, tj. všech oblastí, v níž pro trvalé následky dochází k omezení či k úplnému vyřazení z možnosti se společensky uplatnit s přihlédnutím k individuálním odlišnostem každého jednotlivého případu. Východiskem k hodnocení závažnosti ztížení společenského uplatnění je potom Mezinárodní klasifikace funkčních schopností disability a zdraví (MKF) vypracovaná [anonymizována dvě slova] organizací, přičemž stupeň závažnosti trvalého zdravotního postižení prostřednictvím objektivní klasifikace funkčních schopností je pojat jako procentní vyjádření ztráty životních příležitostí (lepší budoucnosti ve smyslu § 2958 o.z.) v rozmezí 0 až 100 % pro jednotlivé položky (domény) v devíti oblastech společenského zapojení. Při posouzení obtíží poškozeného přitom znalci obvykle popisují [anonymizováno] stav poškozeného též s využitím pojmů obsažených v komponentách tělesné funkce a tělesné struktury MKF, aby bylo možné posoudit, zda uváděnému stupni poklesu aktivit odpovídá i stupeň poškození s těmito aktivitami souvisejících tělesných funkcí a struktur. Jinak se stav poškozeného hodnotí v rámci jednotlivých domén ve dvou kategoriích – tzv. kapacita a výkon. V případě kapacity jde potom o zjištění celkové ztráty potenciálu poškozeného bez kompenzačních pomůcek, a to v plném rozsahu všech domén (položek) kapacity; nehodnotí se však aktuální kapacita, nýbrž její snížení oproti předúrazovému stavu (tzv. předchorobí). Jednotlivé kvalifikátory se potom používají ve stupni omezení podle škály stupňů od 0 do 4 (žádná obtíž, lehká obtíž, středně těžká obtíž, těžká obtíž a úplná obtíž). Zjištěný procentní podíl (odpovídající zjištěnému stupni omezení poškozeného) z výchozí rámcové částky (400 násobek průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za rok předcházející roku, v němž se ustálil [anonymizováno] stav poškozeného) pak představuje základní ohodnocení náhrady nemateriální újmy při trvalých zdravotních následcích a je proporcionálním vyjádřením ztráty průměrného potenciálu pro určitý typ postižení.

14. Revizní znalec, který podával znalecký posudek v souzené věci (MUDr. [příjmení]) je přitom znalcem (mimo jiné) v odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví a kvalifikační kritéria pro podání znaleckého posudku jednoznačně splňuje. Právě za tím účelem, aby nemusely být podávány znalecké posudky z více medicínských oborů, vychází znalec pro odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví ze všech dostupných lékařských zpráv (z různých medicínských oborů) a na základě nich stanovuje výši náhrady za ztížení společenského uplatnění podle Metodiky a shora popsaným způsobem. Jak je patrno ze skutkových zjištění soudu prvního stupně i z obsahu spisu, revizní znalec [příjmení] [příjmení] oba žalobce osobně vyšetřil a vycházel z veškeré jejich dostupné lékařské dokumentace (i z oboru [anonymizováno]) a měl tak dostatek podkladů, aby na základě nich stanovil výši náhrady za ztížení společenského uplatnění. Pokud žalobci soudu prvního stupně, potažmo reviznímu znalci, vytýkali, že nesprávně hodnotil tzv. předchorobí žalobce, pak nutno zdůraznit, že revizní znalec vycházel důsledně z podrobných lékařských zpráv ošetřující lékařky žalobce, kde byly předchozí obtíže s páteří dostatečně popsány, a to jako obtíže dlouhodobého a závažnějšího charakteru. Závěr znalce o tzv. předchorobí žalobce tak není postaven jen na zjištění, že dva měsíce před úrazem byl u žalobce proveden obstřik pod [anonymizováno]. Zároveň znalec vysvětlil, že nemůže vycházet ze subjektivního pocitu žalobce ohledně uvedených zdravotních obtíží (tímto způsobem by de facto mohl každý poškozený na základě vlastního úsudku závěry o existenci tzv. předchorobí prakticky vyloučit). V této souvislosti není důvodná ani výtka, že ve věci měl být podán znalecký posudek se specializací [anonymizováno] či [anonymizováno] se zaměřením na problematiku [anonymizováno], neboť ten by rovněž musel (jde-li o období předcházející úrazu) vycházet z dostupné zdravotnické dokumentace, jako tomu bylo u revizního znaleckého posudku MUDr. [příjmení]. Soud prvního stupně rovněž správně zamítl důkazní návrh na výslech [anonymizováno] MUDr. [příjmení], neboť (jak rovněž vyplývá ze shora uvedeného) jeho lékařskou zprávu z oboru [anonymizováno] měl revizní znalec k dispozici a z jeho závěrů při podávání znaleckého posudku také vycházel. Žádné další okolnosti, které by měly mít vliv na výši náhrady za ztížení společenského uplatnění žalobci v průběhu řízení netvrdili a netvrdí ani v odvolání.

15. Odvolací soud z uvedených důvodů rozsudek soudu prvního stupně potvrdil ve výrocích I., II. a III. podle § 219 o.s.ř. jako věcně správný.

16. Ke změně (§ 221a o.s.ř.) přistoupil odvolací soud ohledně výroku IV. o nákladech řízení státu; vycházel přitom z toho, že žalobci splňují předpoklady pro osvobození od soudních poplatků (§ 138 odst. 1 a § 148 odst. 1 o.s.ř.), když žádný z nich i v důsledku úrazu nepracuje (žalobce má přiznán invalidní důchod) a již vyplacené náhrady za ztížení společenského uplatnění mají sloužit k jinému účelu, než k hrazení nákladů řízení státu. Přihlédnuto bylo v této souvislosti i k tomu, že žalobci při podání žaloby vycházeli ze znaleckých posudků, které měli k dispozici a samotné řízení nezahájili zcela neúčelně.

17. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 a § 224 odst. 1 o.s.ř., protože žalovaná byla v tomto stadiu řízení zcela úspěšná. Její náklady spočívají v paušální náhradě výdajů 3× [částka] (vyjádření k odvolání, příprava na ústní jednání a účast u ústního jednání) podle vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve spojení s § 151 odst. 3 o.s.ř.

Přípustnost dovolání proti tomuto rozsudku (§ 237 až § 238a o.s.ř.) je oprávněn zkoumat jen dovolací soud. Dovolání se podává do dvou měsíců od doručení rozsudku odvolacího soudu k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu, který rozhodoval v prvním stupni.