o odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, kterou se žalobce po žalované domáhá zaplacení částky [částka] (výrok I.), žalobci uložil povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši [částka] (výrok II.) a dále rozhodl, že se České republice - Obvodnímu soudu pro Prahu 8 nepřiznává náhrada nákladů řízení (výrok III.).

2. Rozhodl tak o nároku žalobce na zaplacení shora uvedené částky z titulu pojistné smlouvy ze dne [datum], [číslo] s pojištěním nemovitosti na adrese [adresa] (dále také jen„ pojistná smlouva“), a to na částku plnění [částka]. Dne [datum] došlo k pojistné události – k požáru pojištěné nemovitosti. Dopisem ze dne xanon [číslo] žalovaná odstoupila od pojistné smlouvy bez výplaty pojistného.

3. Soud prvního stupně na podkladě provedených důkazů dospěl ke skutkovým zjištěním, která popsal v odůvodnění přezkoumávaného rozsudku (bod 4. až 18.), přičemž zamítl návrhy žalobce na doplnění dokazování k prokázání technické specifikace a stavu nemovitosti před požárem, jakož i stavu nemovitosti po požáru, a to pro nadbytečnost.

4. Soud prvního stupně po citaci § 1 odst. 1, § 2, § 4 odst. 4 a 5, § 23 odst. 1 a 3 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů (dále jen„ ZPS“) a čl. XII. odst. 7 Všeobecných pojistných podmínek pro pojištění majetku a odpovědnosti občanů M [číslo] dospěl k závěru, že žalovaná oprávněně odstoupila od předmětné pojistné smlouvy. Vyšel z toho, že v řízení bylo znaleckým posudkem znaleckého ústavu [právnická osoba] (dále také jen„ ústavní znalecký posudek“) ve spojení s výslechem zpracovatele znaleckého posudku ing. [příjmení] prokázáno, že konstrukční prvky pojištěného objektu nebyly k datu uzavření pojistné smlouvy udržovány, část konstrukčních prvků byla k datu uzavření pojistné smlouvy poškozená, a to zejména zdivo, ve kterém byly zjištěny trhliny, které mohly být přítomny na objektu až [anonymizováno] let. Taktéž střešní krytina byla tzv.„ dožilá“, na hranici životnosti. Žalobce však při sjednání pojistné smlouvy uvedl, že konstrukční prvky objektu byly udržované a nepoškozené, odpověděl tak na dotazy pojistitele týkající se sjednávaného pojištění nepravdivě. Žalovaná by při jejich pravdivém zodpovězení, tedy při zjištění skutečného stavu objektu, pojistnou smlouvu neuzavřela.

5. Prvostupňový soud měl rovněž za prokázané, že k datu uzavření pojistné smlouvy nebyl rodinný dům trvale obýván, což vyplynulo z [anonymizováno 5 slov] [územní celek], územní odbor [obec] ze dne [datum] ve spojení s výslechem svědka [příjmení], podle nichž bylo na základě místního šetření po požáru objektu zjištěno, že dům je bez přípojky plynu, vody a elektrické energie. Prvostupňový soud považoval tvrzení žalobce o dodávkách elektrické energie pomocí kabelu z restaurace Kotor za nevěrohodné, jelikož svědek [příjmení] jednoznačně a přesvědčivě vypověděl, že pokud by se na místě šetření v objektu po požáru nacházel nějaký kabel, zcela jistě by byla hasičským záchranným sborem jeho přítomnost zaznamenána. Absence dodávek vody k datu uzavření pojistné smlouvy byla prokázána odpovědí [anonymizováno] [právnická osoba] – [právnická osoba] ze dne [datum], podle níž nebyla v období od [datum] do [datum] dodána a odebrána v pojistném objektu žádná voda a následně dne [datum] byl odběr na žádost odběratele ukončen, byl odebrán vodoměr a přípojka zaslepena. V kontextu výše uvedených skutečností prvostupňový soud shledal výpovědi svědků [příjmení], [příjmení], [příjmení] a [příjmení] nevěrohodnými, když stav nemovitosti uváděný svědkem [příjmení] neodpovídá stavu, který zjistil znalecký ústav. Stav obyvatelnosti, jakož i možnost odběru energií v objektu uváděné svědky [příjmení], [příjmení] a [příjmení] jsou v přímém rozporu se skutečnostmi zjištěnými při místním šetření [anonymizována tři slova] a skutečnostmi sdělenými vodohospodářskou společností. Žalovaná zjistila skutečnosti opravňující ji odstoupit od smlouvy nejdříve dne [datum], kdy byl vyhotoven znalecký posudek znaleckého ústavu [právnická osoba], ze kterého bylo možné zjistit stav dané nemovitosti. Vzhledem k tomu, že odstoupila od smlouvy dne xanon [číslo], bylo dané právo uplatněno v souladu s § 23 odst. 1 zákona o pojistné smlouvě ve lhůtě 2 měsíců od zjištění takové skutečnosti. Soud prvního stupně tak uzavřel, že odstoupením od smlouvy byla pojistná smlouva zrušena od počátku, a žalobci tak právo na pojistné plnění nevzniklo. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. s ohledem na úspěch žalované.

6. Proti výroku I. a II. tohoto rozsudku podal žalobce včasné odvolání. Nesouhlasil se závěrem soudu prvního stupně, že pojištěná nemovitost byla dlouhodobě neudržovaná a celkově ve špatném technickém stavu, a to již v době sepsání pojistné smlouvy. Má naopak za to, že bylo částečně prokázáno a dalšími navrženými důkazy chtěl prokázat, že hlavní konstrukční prvky předmětného domu byly udržované a nepoškozené. Soud prvního stupně však k tomu předloženou fotodokumentaci jako důkaz naprosto pominul. Argumentuje rovněž proti závěrům znaleckého posudku a jeho hodnocení prvostupňovým soudem, když žalobce tvrdil a chtěl prokazovat, jaké práce na předmětném domě byly provedeny. Měl za to, že bez provedení těchto důkazů není možné učinit objektivní závěr o stavu předmětného domu, a tedy o oprávněnosti žalované odstoupit od předmětné pojistné smlouvy. Rovněž nesouhlasil s tím, že bylo prokázáno, že k datu uzavření pojistné smlouvy nebyl rodinný dům trvale obýván, ani s tím, jak byla hodnocena věrohodnost v řízení slyšených svědků. Prvostupňový soud navíc zcela pominul Dohodu o spolupráci uzavřenou dne [datum] mezi paní [jméno] [příjmení] a žalobcem, kterou byl v řízení proveden důkaz. Má za to, že prokázal, že do předmětného domu měl po celou dobu (tj. od uzavření předmětné pojistné smlouvy až do požáru tohoto domu) zajištěnu dodávku potřebných energií pro jeho obývání, a to elektrické energie a vody z vedlejšího objektu, že předmětný dům vytápěl přenosnými plynovými kamny na plynové bomby a že dům obýval v době sjednání pojistné smlouvy i později, až do předmětného požáru. Žalobce odmítá závěr, že žalovaná oprávněně odstoupila od předmětné pojistné smlouvy, pročež byla smlouva zrušena od počátku, a žalobci nevzniklo právo na pojistné plnění. Navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení nebo jej změnil tak, že žalobě vyhoví.

7. Žalovaná ve svém [anonymizováno] k odvolání žalobce zdůraznila, že pro účely odstoupení bylo prokázáno, že žalobce jako pojištěný uvedl v pojistné smlouvě dva nepravdivé údaje, a to že pojišťovaná nemovitost byla trvale obývána a že hlavní konstrukce rodinného domu byly udržované a nepoškozené. Z objektivních zpráv obsažených v usnesení Policie ČR, Krajského ředitelství policie Středočeského kraje, dále z [anonymizována dvě slova] téhož orgánu, z protokolu o ohledání místa, stejně jako z [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [územní celek] vyplynulo, že předmětný dům nebyl po dobu cca 6 let před pojistnou událostí užíván. Tento závěr se dále opírá i o zprávy dodavatelů služeb, zejména [anonymizováno] [právnická osoba] – [obec], podle níž od [datum] do [datum] nebyla do předmětného domu dodána žádná voda. Přestože od [datum] do [datum] byla nemovitost ještě připojena k vodovodní síti, nebyl čerpán ani 1 litr vody. Ze sdělení [právnická osoba], a. s. dále vyplynulo, že v kritické době do předmětného domu nebyla dodávána žádná elektřina. Žalovaná považuje tvrzení žalobce ohledně odebírání elektrického proudu ze sousední nemovitosti ve shodě se soudem prvního stupně za účelové. Z výpovědi [jméno] [příjmení], pracovníka [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], se podává, že pokud by nějaký kabel vedl do požárem zasažené nemovitosti, museli by hasiči takovou skutečnost při hasebním zásahu zjistit. Závěr, že hlavní konstrukční prvky rodinného domu byly neudržované a poškozené, se pak opírá o znalecký posudek znaleckého ústavu [právnická osoba] a výslech zpracovatele posudku Ing. [jméno] [příjmení]. Pokud by žalobce uvedl v pojistné smlouvě pravdivé údaje ohledně toho, zda dům je trvale obýván a v jakém stavu jsou hlavní konstrukční prvky, k uzavření pojistné smlouvy by nedošlo. Prvostupňový soud správně hodnotil výpovědi svědků jako nevěrohodné, neboť byly v příkrém rozporu se zjištěními získanými od shora uvedených subjektů. Ani výpovědi žalobcem navržených svědků by na závěrech soudu nemohly nic měnit, neboť by nemohly zpochybnit závěry znaleckého posudku.

8. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212 a § 212a o. s. ř.), načež dospěl k závěru, že odvolání žalobce není důvodné.

9. Soud prvního stupně zcela správně v projednávané věci aplikoval ustanovení zákona o pojistné smlouvě č. 37/2004 Sb., s ohledem na datum uzavření pojistné smlouvy dne [datum].

10. Podle § 14 odst. 1 ZPS pojistník a pojištěný jsou povinni pravdivě a úplně odpovědět na všechny písemné dotazy pojistitele týkající se sjednávaného soukromého pojištění. To platí i v případě, že jde o změnu soukromého pojištění. Stejnou povinnost má pojistitel vůči pojistníkovi a pojištěnému.

11. Podle § 23 odst. 1 ZPS zodpoví-li pojistník nebo pojištěný při sjednávání pojistné smlouvy úmyslně nebo z nedbalosti nepravdivě nebo neúplně písemné dotazy pojistitele týkající se sjednávaného soukromého pojištění, má pojistitel právo od pojistné smlouvy odstoupit, jestliže při pravdivém a úplném zodpovězení dotazů by pojistnou smlouvu neuzavřel. Toto právo může pojistitel uplatnit do 2 měsíců ode dne, kdy takovou skutečnost zjistil, jinak právo zanikne.

12. Odvolací soud považuje skutková zjištění, která si soud prvního stupně pro své rozhodnutí opatřil, za zcela postačující pro rozhodnutí věci. Odvolací soud se s nimi plně ztotožňuje a pro stručnost na ně odkazuje. Odvolací soud přisvědčil závěru soudu prvního stupně, že žalobce jako pojistník při sjednávání pojistné smlouvy nepravdivě zodpověděl dotazy žalované jako pojistitele týkající se sjednávaného soukromého pojištění. Žalobce ve smlouvě uzavírané dne [datum] výslovně uvedl, že předmět pojištění, kterým je rodinný dům na adrese [adresa], je trvale obýván. Rovněž uvedl, že jeho hlavní konstrukční prvky jsou udržované a nepoškozené, přičemž se mělo jednat o nosné konstrukce (zdivo, stropy, krov apod.), střešní krytinu, klempířské prvky (parapety, žlaby, svody apod.) a dále elektroinstalaci a vodovodní a kanalizační instalaci. Soud prvního stupně pro posouzení, zda hlavní konstrukční prvky domu byly ke dni uzavření smlouvy udržované a nepoškozené, vyšel správně ze závěrů ústavního znaleckého posudku a výslechu jeho zpracovatele Ing. [příjmení]. Ten uvedl, že základy domu, které patří mezi rozhodné konstrukce, byly se statickými poruchami, krov byl v neutěšeném stavu, omítky zdiva degradované, střešní krytina na hranici své životnosti. Tyto prvky tak nelze hodnotit jako udržované. Krytina a konstrukce krovu však nebyly poškozené, trhliny zdiva představují jeho poškození, jejich rozsah neohrožuje statickou stabilitu objektu. Okolnost, zda narušují statiku domu či nikoli ale není rozhodná, neboť pro závěr o porušení § 23 odst. 1 ZPS stačí, že nebylo ze strany žalobce pravdivě odpovězeno na dotaz, zda hlavní konstrukční prvky domu jsou udržované a nepoškozené. Poukazuje-li pak žalobce na fotodokumentaci domu, tato se znaleckými závěry plně koresponduje. Dovozovat na jejím základě, že dům byl v udržovaném stavu a nepoškozený, lze skutečně jen stěží. Za popsané situace nebylo namístě doplňovat dokazování výslechy svědků navržených žalobcem k prokázání technické specifikace a stavu nemovitosti před požárem a po požáru, neboť tento stav byl již dostatečně zjištěn znaleckým zkoumáním. Na základě právě uvedeného nelze ničeho vytknout ani na posouzení nevěrohodnosti svědků ([příjmení], [příjmení], [příjmení] a [příjmení]), neboť jejich výpovědi ke stavu nemovitosti jsou v zásadním rozporu se zjištěními znaleckého ústavu.

13. Odvolací soud považuje za přesvědčivé i prvostupňovým soudem provedené posouzení otázky obydlenosti domu ke dni uzavírání pojistné smlouvy včetně hodnocení hodnověrnosti slyšených svědků. I zde soud prvního stupně správně vycházel zejména ze zpráv Policie ČR, [anonymizována tři slova] a zpráv dodavatelů služeb a v souvislosti s těmito zjištěními uzavřel, že výpovědi svědků nejsou věrohodné. Přestože je namístě přisvědčit žalobci v tom, že se soud prvního stupně skutečně v napadeném rozhodnutí nevypořádal s důkazem, a to listinou Dohoda o spolupráci ze dne [datum], sama tato listina pro odlišný závěr svědčit nemůže. Svědek [příjmení] při svém výslechu uvedl, že hasiči by při zásahu museli zjistit, že ze sousední nemovitosti vedl do domu elektrický kabel, což se však nestalo. Samotná existence hodin měřících spotřebu elektrické energie taktéž neprokazuje, že by do domu byl zajištěn přívod elektrické energie. Zcela nepřesvědčivé je pak tvrzení, že na základě této Dohody měl žalobce ze sousední nemovitosti zajištěnu i dodávku vody do domu, což mělo pak podle žalobce odůvodňovat, že v období od [datum] do [datum], kdy byl odebrán vodoměr a zaslepena přípojka vody, do domu nebyl odebrán ani litr vody. Jednak to časově nesouhlasí, neboť Dohoda byla uzavřena až v květnu [rok], a voda nebyla odebírána již od začátku roku [rok] ale navíc považuje odvolací soud za zcela nelogické, aby si žalobce do domu složitě donášel vodu, včetně vody nezbytné pro fungování toalety či mytí rukou, když byl do domu zavedený vodovod. I v této souvislosti je nevěrohodná výpověď sestry žalobce svědkyně [příjmení], která tvrdila, že jejich matka bydlela v domě až do své smrti v létě [rok] Ani ta by totiž nemohla v roce [rok] užívat vodu v domě, ačkoli ji tam měla zavedenu a navíc byla vážně [anonymizováno]. Jako věrohodnější se tak jeví v tomto směru výpověď syna žalobce svědka [příjmení], který uvedl, že zhruba rok před smrtí bydlela babička v panelovém bytě a nikoli v domě. Ze všech těchto zjištěných skutečností a při hodnocení věrohodnosti, resp. nevěrohodnosti provedených důkazů, nelze než ve shodě se soudem prvního stupně uzavřít, že žalobce při uzavírání smlouvy neuvedl pravdivou informaci ani o tom, že dům je trvale obýván. Tuto skutečnost ostatně při požáru připustila i svědkyně [příjmení], když uvedla, že objekt byl v té době 6 let odpojen od energie, plynu a vody. Sám žalobce pak při podání vysvětlení u [anonymizováno] uvedl, že v domě bydlel naposledy v roce [rok], tedy před požárem. Nelze přitom přehlédnout ani tu skutečnost, že na konci roku [rok] žalobce podstoupil [anonymizována dvě slova], když byl dlouhodoběji vážně [anonymizováno]. Tato zjištění pak zjevně nekorespondují s jeho dalším tvrzením, že měl v plánu po požáru dům, který nadto nebyl ve vlastnictví žalobce, ale jeho sestry, rekonstruovat. I odvolací soud tak má za prokázané, že již v době uzavírání pojistné smlouvy nebyl dům trvale obýván. Ze zvláštních pojistných podmínek přitom vyplývá, že předmětem tohoto pojištění má být právě trvale obývaný rodinný dům, a nikoli dům neobývaný. Žalovaná by při pravdivém a úplném zodpovězení dotazů žalobcem k uzavření pojistné smlouvy nepřistoupila. Byly proto splněny podmínky pro odstoupení žalované od pojistné smlouvy podle § 23 ZPS. Přitom byla dodržena i lhůta pro takové odstoupení, neboť žalovaná odstoupila dne xanon [číslo], tj. 2 měsíce po vyhotovení znaleckého posudku dne [datum]. V důsledku tohoto odstoupení došlo ke zrušení pojistné smlouvy od samého počátku. Žalobci tak nemohl vzniknout nárok na pojistné plnění.

14. Ze všech shora uvedených důvodů odvolací soud napadený rozsudek včetně výroku o nákladech řízení potvrdil podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný.

15. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 224 odst. 2 o. s. ř., jelikož žalovaná v něm byla zcela úspěšná. Náleží jí proto plná náhrada nákladů, jež účelně vynaložila v tomto stadiu řízení. Náklady řízení představuje v souladu s vyhláškou č. 177/1996 Sb. (dále jen„ AT“) odměna za zastupování za 2 úkony právní služby á [částka], a to za [anonymizováno] k odvolání a účast u odvolacího jednání, 2 náhrady hotových výdajů á [částka], tedy částku [částka]. Cestovné v souladu s § 157 zákona č. 262/2006 Sb. a vyhláškou č. 511/2021 Sb. za cestu zástupce žalované na jednání konané dne [datum] osobním vozidlem z [obec] do [obec] a zpět v rozsahu 420 km (průměrná spotřeba 5,3 l/100km, sazba základní náhrady [částka] za 1 km jízdy, cena pohonných hmot [částka]) činí částku [částka]. Zástupci žalované dále vznikl nárok na náhradu za promeškaný čas podle § 14 odst. 1 písm. a) a 3 AT ve výši [částka] (10 započatých půlhodin při cestě ze sídla advokátní kanceláře zástupce na jednání k soudu a zpět). Náklady odvolacího řízení činí částku [částka] a 21% DPH ve výši [částka], celkem částku [částka].