pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č.j. 11 C 154/2019-165

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku [částka] spolu se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (I.) a povinnost nahradit žalobci náklady řízení ve výši [částka], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (II.).

2. Takto rozhodl o žalobě, v níž se žalobce peněžitého plnění domáhal s tvrzením, že jako zprostředkovatel s žalovaným (původně ORBIS AVIA) uzavřel dne [datum] smlouvu o zprostředkování, v níž se zavázal vyvíjet pro žalovaného činnost směřující k uzavření smlouvy s třetí osobou, na jejímž základě dojde k zajištění financování podnikatelských záměrů žalovaného se sjednanou provizí ve výši 2 % z celkové výše zajištěného financování. Dodatkem [číslo] byl předmět smlouvy rozšířen o finanční poradenství a metodické vedení při zpracování finančních podkladů nezbytných pro zajištění financování podnikatelských záměrů žalovaného, současně byl žalobce požádán, aby žalovaného zastupoval při jednání s bankami. S ohledem na rozšíření činnosti byla sjednána smluvní měsíční odměna za finanční poradenství a bonus k odměně ve výši 2 % z celkové výše zprostředkovaného financování a pro případ prodlení smluvní úrok 0,1 % denně z dlužné částky. Žalobce zprostředkoval financování projektu„ Evropské vývojové a výzkumné centrum moderních turbovrtulových leteckých motorů v [obec]“ (projekt) od Komerční banky na základě smlouvy o úvěru a vznikl mu nárok na odměnu [částka] vč. DPH, částku [částka] včetně DPH fakturoval žalobce se splatností dne [datum], tato faktura byla uhrazena po splatnosti ([datum]), druhá částka [částka] byla fakturována spolu s kapitalizovanými úroky z prodlení v částkách [částka] a [částka], celkem [částka], tuto fakturu žalovaný odmítl s tím, že odporuje dodatku [číslo] smlouvy, který měl být mezi stranami údajně uzavřen a ve kterém se žalobce měl vzdát práva na smluvní úrok z prodlení a poměrné části odměny za zprostředkování výše uvedeného projektu. O dodatku [číslo] bylo jednáno, ale nebyl uzavřen pro nedostatek písemné formy sjednaný smlouvou o zprostředkování. Fakturu na polovinu odměny žalobce vystavil proto, že v dané chvíli bylo o dodatku [číslo] jednáno, byl podmíněn další spoluprací stran, žalovaný následně sdělil, že již o ni nemá zájem. Dodatek [číslo] tak nikdy nebyl uzavřen.

3. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby, učinil nesporným uzavření smlouvy a dodatku [číslo] s poukazem na dodatek [číslo] nárok žalobce neuznal. V tomto dodatku se žalobce zavázal, že nebude požadovat žádný úrok z prodlení a bude vynakládat činnost na dalším projektu, kde odměna činí 1 % zajištěných finančních prostředků. Žalobce dodatek [číslo] navrhl, sepsal text a e-mailem jej zaslal žalovanému včetně faktury č. 2018, v níž je uvedeno, že je fakturována v souladu s uzavřenou smlouvou a dodatky k této smlouvě částka [částka] odpovídající 1 % dle dohody a dodatku [číslo]. Faktura byla uhrazena [datum] a potvrdila platnost dodatku. Žalovaný dodatek [číslo], podepsal a zaslal žalobci, ten si jej nepřevzal, ale přesto podle něj postupoval. Smlouva byla uzavřena, pokud strany sjednaly její obsah. Nárok na provizi ani nevznikl, když zprostředkování úvěru u Komerční banky bylo zajištěno zástupcem společníka žalovaného, [jméno] [příjmení] (PRAGA- [právnická osoba]), který se obrátil na bankovního poradce PRAGA- [právnická osoba] Žalobce žádnou činnost ve prospěch žalovaného nevyvíjel, pouze přeposílal e-maily žalovaného a podklady Komerční bance.

4. Soud prvního stupně v bodech 3. až 18. odůvodnění rozsudku, na které se odkazuje, ozřejmil rozsah a obsah provedeného dokazování a po skutkové stránce vyšel z toho, že žalované částky se žalobce domáhá v rozsahu [částka] na základě smlouvy o zprostředkování ze dne [datum] ve znění dodatku [číslo] ze dne [datum] a v rozsahu částek [částka] a [částka] jako kapitalizovaného úroku za pozdní úhradu vystavených faktur. Žalovaný nárok sporuje s odkazem na smluvní dodatek [číslo] případně s tím, že žalovaný pro něj žádnou zprostředkovatelskou činnost neprovedl, uzavření smlouvy zprostředkoval Ing. [příjmení]. Po právní stránce soud prvního stupně odkázal na ust. § 2445 a násl. o.z. a vzal za prokázané, že za účelem financování projektu žalovaný uzavřel mimo jiné dne [datum] smlouvu s Komerční bankou, na jejímž základě byl poskytnut úvěr ve výši [částka]. V řízení bylo prokázáno, a ani nebylo mezi účastníky sporným, že žalobce vyhledával pro žalovaného možnosti uzavření smlouvy za účelem financování projektu (např. ve vztahu k ČSOB, což žalovaný stvrdil v dodatku [číslo] ke smlouvě o zprostředkování, popř. ve vztahu k Českomoravské záruční a rozvojové bance, kdy provize za toto zprostředkování uhrazena byla) a také to, že prvotní kontakt mezi žalovaným a Komerční bankou zajistil pan [příjmení] [jméno] [příjmení], přičemž zásadní skutečností pro znovuotevření vyjednávání o financování ze strany Komerční banky bylo to, že zde nyní byla ochota ze strany [právnická osoba], s níž měla Komerční banka již předchozí zkušenosti, toto zaručit firemní zárukou, což vyplynulo ze svědecké výpovědi Ing. [příjmení]. Přesto, že k prvotnímu kontaktu došlo ze strany Ing. [příjmení], je žaloba důvodná, když bylo prokázáno, že provize náležela nikoli pouze za zprostředkování příležitosti, ale za činnost směřující k tomu, aby žalovaný s třetí osobou uzavřel smlouvu na zajištění financování projektu. Jednatelka žalovaného komunikovala s bankovní poradkyní, zajišťovala pro banku vyžádané podklady, ohledně jejich dodání komunikovala se žalovaným, vyvíjela činnost k zajištění lepších podmínek, zajistila navázání financování Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou, byla osobou zastřešující komunikaci, informovala žalovaného. Ostatně polovinu provize žalovaný zaplatil. Pokud jde o dodatek [číslo] o snížení provize na 1%, k jeho uzavření pro nedodržení písemné formy nemohlo dojít, a žaloba je tak důvodná, když zároveň částky fakturované za kapitalizované smluvní úroky žalovaný učinil nespornými. S takovými důvody soud prvního stupně žalobě vyhověl a o nákladech řízení rozhodl s odkazem na ust. § 142 odst. 1 o.s.ř.

5. Žalovaný napadl rozsudek včasným a přípustným odvoláním, ve kterém namítá, že je ve shodě s jeho závěrem, že žalovaná úvěr u [právnická osoba] pro žalovaného nezprostředkovala (učinil tak Ing. [jméno] [příjmení]) a její nárok opřel toliko o dodatek [číslo] kde je uvedeno, že má žalobce nárok na provizi bez ohledu na skutečnost, zda předmětnou smlouvu zprostředkuje (tj. zajistí samotnou příležitost), anebo zda v souvislosti s uzavřením takové smlouvy jednal s bankou na základě pokynu žalovaného a poskytoval své služby nebo toliko finanční poradenství. Nesouhlasí však s tím, že dodatek [číslo] je platný a dodatek [číslo] platně uzavřen nebyl. Ani jeden z dodatků nebyl podepsán řádně, ačkoliv podle něj smluvní strany v rámci svého smluvního vztahu postupovaly, plnily si z něj, a za platné je považovaly. [příjmení] nastal až v situaci, kdy žalovaný zajistil finanční prostředky pro svůj projekt bez přičinění žalobkyně, ta následně napadla platnost dodatku [číslo] dodatek. [číslo] považuje za platný, a to i přes skutečnost, že oba dva nesou totožné právní vady, tj. absentující podpis druhé smluvní strany. Dodatek [číslo] byl totiž na straně žalovaného podepsán toliko jedním jediným jednatelem, ačkoliv od [datum] je žalovaný právně zavázán společným jednáním všech jednatelů, tedy dodatek [číslo] měl být podepsán všemi třemi jednateli. Text dodatku [číslo] připravoval žalobce, který navíc do textu smlouvy připsal Komerční banku v době, kdy již bylo poskytnutí úvěru zprostředkováno Ing. [jméno] [příjmení], včetně textu o odměně. I kdyby úvěr nezprostředkoval žalobce, dodatek. [číslo] byl uzavřen dne [datum], tedy až po přijetí změny ve způsobu jednání za žalovaného a až po zveřejnění způsobu tohoto jednání ve veřejném rejstříku. Při výkladu dodatku [číslo] užil soud prvního stupně čistě formalistický výklad práva, který neodpovídá vůli stran při jeho uzavírání, jakož i jeho postupování podle něj. V řízení bylo prokázáno, že to byl žalobce, kdo navrhl uzavření dodatku [číslo] jeho znění odeslal e-mailem žalovanému, ten jej akceptoval, podepsal oprávněnými osobami a prostřednictvím České pošty odeslal žalobci na adresu uvedenou v záhlaví smlouvy o zprostředkování, která je totožná s adresou uvedenou ve veřejném rejstříku. Žalobce jej sice nepřevzal, nicméně postupoval podle něj, což lze dovodit z textu následné fakturace. Žalovaný má za to, že došlo k řádnému uzavření dodatku [číslo] když došlo k naplnění procesu uzavírání smluvního vztahu – nabídka, akceptace nabídky a poskytnutí informace druhé smluvní straně o akceptaci nabídky. Navíc v judikatuře je ustálen závěr, že hmotněprávní jednání je třeba považovat za perfektní (doručení) okamžikem, kdy se adresát tohoto jednání měl možnost se s ním objektivně seznámit. Doručení nelze vázat na okamžik, kdy je adresát ochoten tak opravdu učinit, tj. vyzvednout zásilku a seznámit se s jejím obsahem. Je ještě třeba uvést, že žalovaný návrh žalobce na znění dodatku [číslo] přijal bez výhrad. V této souvislosti je třeba uvést ustanovení § 6 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, podle kterého má každý povinnost jednat v právním styku poctivě. Podle odstavce 2 téhož ustanovení pak nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého činu. Žalovaný má za to, že pokud soud pro formální nedostatek neuznal platnost dodatku [číslo] pak nemohl uznat ani dodatek [číslo] za platný, neboť trpí stejnou vadou. Žalovaný uvádí, že pokud by byly platné oba dodatky smlouvy, pak by žalobní návrh nebyl důvodný, rovněž pokud by nebyl platný ani jeden dodatek, pak by žalovaný nárok nebyl důvodný za situace, že žalobce úvěr u [právnická osoba] nezprostředkoval – učinil tak Ing. [jméno] [příjmení], což bylo v nalézacím řízení prokázáno. Navrhl, aby odvolací soud odvoláním napadený rozsudek zrušil a nově rozhodl tak, že se žaloba zamítá.

6. Žalobce navrhl potvrzení rozsudku jako věcně správného s tím, že žalovaný se snaží ve svém odvolání opakovaně tvrdit, že žalobce poskytnutí úvěru nezprostředkoval (dokonce nepravdivě podsouvá, že by snad takový závěr byl uveden v odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně). Pojem zprostředkování je vymezen velmi široce, jak správně parafrázuje soud prvního stupně, jedná se o faktickou činnost zprostředkovatele, jejímž cílem je zajistit, aby měl zájemce reálnou možnost (příležitost) uzavřít určitou smlouvu. Žalobce činil (svojí faktickou činností) mnoho úkonů a jednání, které ve svém důsledku umožnily žalovanému smlouvu o bankovním financování uzavřít. K tomu, aby žalobce mohl pro žalovaného úspěšně vyjednat jakoukoli příležitost financování, potřeboval od žalovaného nezbytnou součinnost – předání kvalitně zpracovaných smluvních a finančních podkladů, teprve s těmito podklady mohl účelně oslovovat bankovní subjekty a vyjednávat konkrétní financování, tu žalovaný řádně neposkytoval, proto byl dne [datum] uzavřen dodatek [číslo] rozšiřující činnost žalobce rovněž o finanční poradenství a metodické vedení při zpracování finančních podkladů, v jeho úvodu strany shrnuly svou dosavadní spolupráci a výslovně učinily nesporným, že žalobkyně v souladu se smlouvou vede mj. jednání s [právnická osoba] a vyvíjí činnosti k zajištění možnosti financování podnikatelských záměrů žalovaného. Za zprostředkování financování Komerční bankou náležela žalobci provize ve výši [částka] včetně DPH, kterou nemohl po delší dobu fakturovat, neboť žalovaný mu neposkytoval součinnost se sdělením konkrétní výše poskytnutého financování, byla sdělena až [datum] na osobní schůzce s jednatelem Ing. [příjmení] včetně projevení zájmu žalovaného o další spolupráci podmíněného ale snížením již náležející provize a odpouštěním již náležejících úroků z prodlení. Proto bylo jednáno o možném uzavření dodatku [číslo] proto žalobce zaslal žalovanému koncept tohoto dodatku s výslovným setrváním na písemné formě, podepsaný návrh dodatku, který by mohl podepsat i žalovaný, žalobce nikdy neodeslal ani to nezamýšlel. Hodlal vyčkat na informace o přislíbené další spolupráci, z opatrnosti fakturoval alespoň polovinu náležející provize, a jakmile se dozvěděl o tom, že v další spolupráci pokračováno nebude, vyfakturoval druhou část odměny a úrok.

7. Odvolací soud z titulu podaného odvolání přezkoumal napadený rozsudek soudu prvního stupně včetně řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a o.s.ř.), za souhlasu stran postupem podle § 214 odst. 3 o.s.ř., a odvolání za důvodné nemá.

8. Soud prvního stupně na základě dostatečných skutkových zjištění rozhodl věcně správně.

9. Všechny pro posouzení věci podstatné listinné důkazy, tedy především smlouva, její dodatky, odmítnutá faktura, která je základem sporu, byly v řízení k důkazu provedeny a o jejich obsahu není sporu.

10. Pokud jde o smlouvu ze dne [datum], z jejího bodu 1. jasně plyne vymezení záměru žalovaného jako zájemce, a to zájem o zprostředkování získání/zajištění svých podnikatelských záměrů (1.1.), v návaznosti na takto vymezený zájem pak strany sjednaly závazek žalobce jako zprostředkovatele vyvíjet pro zájemce činnost směřující k tomu, aby zájemce uzavřel se třetí osobou smlouvu, na jejímž základě dojde k získání/zajištění financování, zejména formou úvěrů či zápůjček od finančních institucí a formou dalších uvedených prostředků (1.4.). Za uvedenou činnost se zájemce zavázal zaplatit zprostředkovateli provizi ve výši 2% z celkové výše zajištěného financování se vznikem nároku na provizi k okamžiku, kdy dojde k uzavření zprostředkovávané smlouvy (1.5., 2.1., 2.2.).

11. Při hodnocení těchto smluvních ujednání soud prvního stupně zcela správně odvodil, že pokud již ve smlouvě o zprostředkování bylo sjednáno, že žalobce bude vyvíjet pro žalovaného výše popsanou činnost, nebylo předmětem zprostředkování výhradně zprostředkování příležitosti (bod 24. odůvodnění rozsudku). S tímto jeho závěrem se odvolací soud bez výhrad ztotožňuje, ten spolehlivě plyne z citovaných bodů smlouvy, z nichž vyplývá povinnost vyvíjet jakoukoli činnost, která uzavření takové smlouvy umožní. Takový záměr se pak zjevně podává z popisu dosavadní spolupráce stran obsaženého v dodatku [číslo] ke smlouvě (k jeho platnosti níže), zároveň se z něj podává i dalším dokazováním prokázaná skutečnost, že žalobce sjednanou zprostředkovatelskou činnost náležitě vyvíjel. Dle náhledu odvolacího soudu samotná smluvní ujednání obsažená přímo ve smlouvě ze [datum] zakládala nárok žalobce na zaplacení provize v návaznosti na úvěrovou smlouvu ze dne [datum]. Podle výše uvedených závěrů by tak nemohl obstát argument žalovaného, že pro případ neplatnosti obou smluvních dodatků nemůže být žaloba důvodná, když v řízení bylo prokázáno, že žalobce činnost podle smlouvy, která následně vedla k uzavření úvěrové smlouvy, vyvíjel, úvěrová smlouva v příslušné výši byla uzavřena a povinnost 1% úročení provize pro případ prodlení s jejím zaplacením byla sjednána.

12. Podle bodu 7.3. smlouvy pak bylo výslovně sjednáno, že ji lze měnit a doplňovat pouze písemnými dodatky podepsanými oběma smluvními stranami.

13. Pokud jde o smluvní dodatek [číslo] ze dne [datum], jeho neplatnost pro absenci podpisů všech potřebných jednajících osob žalovaný namítl poprvé až v průběhu tohoto řízení, konkrétně u jednání soudu prvního stupně konaného dne [datum]. Podle obchodního rejstříku jednají počínaje [datum] [anonymizováno] [rok] za žalovaného jeho jednatelé společně, k jednání byli k datu [datum] oprávněni [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], dodatek [číslo] je podepsán za žalovaného pouze [jméno] [příjmení]. Písemná forma dodatku byla mezi stranami sjednána, jak uvedeno výše, dodržena byla, namísto tří jednatelů je však dodatek opatřen podpisem pouze jednoho z nich.

14. Podle § 559 o.z. každý má právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem.

15. Podle § 561 odst. věta prvá o.z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího.

16. Podle § 574 o.z. na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné.

17. Podle § 586 o.z. je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může vznést námitku neplatnosti jen tato osoba (odst. 1), nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání, považuje se právní jednání za platné (odst. 2).

18. Podle § 579 odst. 1 o.z. způsobil-li někdo neplatnost právního jednání, nemá právo namítnout neplatnost nebo uplatnit z neplatného právního jednání pro sebe výhodu.

19. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

20. Z výše citovaných ustanovení plyne, že podpis dodatku [číslo] pouze jedním z jednatelů nemohl vést k absolutní neplatnosti tohoto dodatku (§ 588 o.z.), když písemná forma byla sjednána smlouvou stran a nevyplývala ze zákonné úpravy. Pokud jde o neplatnost relativní, lze k ní přihlédnout pouze k námitce k tomu oprávněné osoby (§ 568 o.z.). Takovou osobou ovšem žalovaný není, neboť si nutně musel být vědom toho, které osoby jsou oprávněny za něj jednat a jakým způsobem, tvrzenou neplatnost absentujícími dvěma podpisy prokazatelně způsobil sám (§ 579 odst. 1 o.z.). Bez významu v projednávané věci pak jistě není, že dodatek byl sjednán již v lednu 2018 a až do jednání soudu prvního stupně v červnu 2021 jeho neplatnost prokazatelně namítnuta nebyla, žádná ze stran v průběhu sporu neuvedla, že by se jeho ujednáními neřídila, což je zřetelné zejména z ujednání o odměně žalobce uhrazené zpětně za období od [datum] do [datum].

21. Odvolací soud proto uzavírá, že dodatek [číslo] ke smlouvě o zprostředkování je platným smluvním ujednáním stran a nehledě na výše uvedený závěr o tom, že provize žalobci náležela již podle samotné smlouvy ze dne [datum], zjevně mu náleží podle bodu 2. (ii) uvedeného dodatku. Argumentace žalovaného jeho neplatností není důvodná.

22. Pokud jde o závěry soudu prvního stupně ve vztahu k dodatku [číslo] smlouvy o zprostředkování, je namístě je korigovat tak, že nedostatek písemné formy sám o sobě mohl přivodit pouze jeho neplatnost relativní, jak je hodnocena shora, nicméně je namístě závěr, že k uzavření uvedeného dodatku vůbec nedošlo.

23. Podle § 1725 o.z. smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah.

24. Z jednání žalobce se spolehlivě podává, že zaslání návrhu dodatku (viz email ze [datum]) žalovanému nebylo z jeho strany kvalifikovanou nabídkou smlouvy, když v konceptu zaslaném žalovanému zcela absentuje podpis žalobce a zároveň právě uvedený e-mail výslovně žádá o informaci o předání dodatku a podpisu ze strany žalobce. Oproti výše uvedeným závěrům týkajícím se dodatku [číslo] nelze ze skutečností, které vyšly dokazováním najevo, shledat, že by se strany shodly na obsahu dodatku [číslo] z jednání žalobce projeveného v emailové zprávě takovou shodu dovodit nelze, naopak z něj plyne jeho záměr teprve po projevení vůle žalovaného proces uzavření smlouvy podpisem žalobce dokončit.

25. Výše uvedené lze shrnout tak, že platné smluvní ujednání stran bylo platně doplněno pouze dodatkem [číslo] uzavření dodatku [číslo] pro absenci shody stran na jeho obsahu prokázáno nebylo a žaloba je proto důvodná.

26. Z výše uvedených důvodů odvolací soud napadený rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný podle § 219 o.s.ř. potvrdil včetně správného výroku o náhradě nákladů řízení.

27. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o.s.ř. a úspěšnému žalovanému byla přiznána náhrada za zastoupení advokátem v rozsahu odměny za jeden úkon právní služby (vyjádření k odvolání) ve výši [částka], jedné paušální náhrady ve výši [částka] a 21% DPH ve výši [částka], celkem [částka].