pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, ve výši 9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, ve výši 9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] zaplacení, ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to vše v pravidelných měsíčních splátkách ve výši [částka], splatných vždy k 25. dni každého příslušného měsíce, počínaje právní mocí rozsudku až do úplného zaplacení, pod ztrátou výhody splátek (I.) a rozhodl, že se žalobkyni nepřiznává náhrada nákladů řízení (II.).

2. Takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky uvedené v záhlaví rozsudku se zdůvodněním, že mezi účastnicemi byla dne [datum] uzavřena nájemní smlouva, na jejímž základě žalovaná užívala byt ve vlastnictví žalobkyně s měsíčním nájemným [částka] a zálohou na služby [částka], celkem [částka], splatnými nejpozději do 20. dne příslušného měsíce. Žalovaná od dubna 2018 za užívání bytu nic nehradila, žalobkyně nájem vypověděla dopisem ze dne [datum], doručeným žalované dne [datum], přesto žalovaná byt nevyklidila a nadále jej užívala bez právního důvodu. Naposledy žalovaná uradila žalobkyni částku [částka] dne [datum], po zápočtech přeplatků z vyúčtování služeb žalovaná dluží na nájemném za měsíc říjen 2018 částku [částka], na nájemném za měsíce listopad a prosinec 2018 částku [částka] měsíčně, na nájemném a zálohách na služby za období od ledna do dubna 2019 po [částka] a za období od [datum] až [datum] ve výši [částka]. Pokud žalovaná namítala vady bytu, řádně je neoznámila, nárok na slevu z nájemného tak nemá. Nájemné bylo zvyšováno v souladu s nájemní smlouvou jednostranně podle zákona č. 107/2006 Sb., žalovaná nepodala v prekluzivní lhůtě žalobu na určení neplatnosti zvýšení nájemného a částka jí musela být známa, neboť nájemné a zálohy na služby podle zvýšení hradila až do začátku roku 2018. Oznámení o zvýšení nájemného bylo žalované zasláno doporučeným dopisem dne [datum]. Počínaje dnem [datum] žalovaná užívala byt bez právního důvodu, aniž za jeho užívání cokoliv hradila. Žalobkyně proto požaduje částku [částka] z titulu bezdůvodného obohacení za období od [datum] do [datum], předžalobní výzvu doručila žalované dne [datum], byt žalovaná předala až [datum] a svůj dluh uznala co do důvodu i výše.

3. Žalovaná se žalobou nesouhlasila s ohledem na četné nedostatky bytu s tím, že dle nájemní smlouvy bylo nájemné sjednáno ve výši [částka] a zálohy na služby ve výši [částka] a žalobkyně neprokazuje, jakým způsobem bylo nájemné zvyšováno. Evidenční list nájemného platný od [datum] není podepsán žalovanou a není neprokázáno, že jí byl doručen, rovněž nebylo prokázáno, že nájemné bylo zvýšeno v souladu se zákonem. Žalovaná sice dluh uznala, ovšem s ohledem na svůj zdravotní stav tomuto úkonu neporozuměla.

4. Soud prvního stupně v bodě 5. odůvodnění rozsudku, na který se odkazuje, uvedl skutková zjištění, která opatřil provedeným dokazováním a po skutkové stránce uzavřel, že žalobkyně se žalovanou uzavřely dne [datum] nájemní smlouvu, na jejímž základě žalovaná užívala byt ev. [číslo] na adrese [adresa]. Nájemné spolu se zálohami na služby činilo po zvýšení [částka] měsíčně, zvýšení nájemného bylo žalované oznámeno. Žalobkyně zaslala žalované výpověď z nájmu bez výpovědní doby, která jí byla doručena dne [datum], žalovaná byt předala dne [datum] Poslední platbu ve výši [částka] provedla žalovaná ve prospěch žalobkyně dne [datum]. Na vyúčtování služeb za rok 2015 vznikl žalované přeplatek ve výši [částka], za rok 2016 přeplatek ve výši [částka], za rok 2017 přeplatek ve výši [částka] a za rok 2018 přeplatek ve výši [částka]. Žalovaná uznala svůj dluh co do důvodu a výše, předžalobní upomínka byla žalované doručena dne [datum].

5. Na uvedeném skutkovém základě odkázal soud prvního stupně na ust. §§ 2201, 2251, 2291, 2295 a 2991 o.z. a uzavřel, že je žaloba důvodná, když byla prokázána existence nájemního vztahu a závazek žalované platit nájemné a zálohy na služby, platby dlouhodobě poskytovány nebyly, v důsledku výpovědi proto nájem k [datum] skončil, od uvedeného data žalovaná užívá byt bez právního důvodu. Za dobu trvání nájmu proto žalobkyni náleží dlužné platby nájemného a záloh za služby, po jeho skončení pak náhrada ve výši nájemného z titulu bezdůvodného obohacení. Zvýšení nájemného bylo žalované řádně oznámeno, žalovaná je hradila. Dlužnou částku žalovaná uznala co do důvodu i výše, její svéprávnost není nijak omezena, proti vyčíslení dlužné částky ničeho nenamítala. S takovými důvody soud prvního stupně žalobě vyhověl včetně požadavku na úrok z prodlení u dlužných měsíčních plateb za trvání nájemního vztahu podle data jejich splatnosti a u bezdůvodného obohacení podle data doručení předžalobní výzvy. S ohledem na sociální a majetkovou situaci žalované umožnil splácení dluhu ve splátkách a výrok o náhradě nákladů řízení podřídil ust. § 150 o.s.ř.

6. Žalovaná rozsudek napadla včasným a přípustným odvoláním, ve kterém namítá nesprávnost závěru soud prvního stupně o řádném zvýšení nájemného oznámením ze dne [datum], které neodpovídá zákonné úpravě, když zákon o jednostranném zvyšování nájemného stanovil přesná pravidla a postup, jak mohlo být nájemné každoročně jednostranně zvyšováno, nemohlo být zvýšeno libovolně. V projednávané věci je již na první pohled zřejmé, že pokud bylo nájemné zvýšeno více než dvojnásobně, nemohl tak být dodržen zákonný postup. Zvýšení nájemného je pro rozpor s veřejným pořádkem absolutně neplatné a nic na tom nemění skutečnost, že žalovaná nepodala žalobu na určení jeho neplatnosti, uznání dluhu žalobkyně na žalované podvodně vylákala. Dále namítla, že žaloba byla podána [datum], kdy již bylo zpracováno vyúčtování služeb za rok 2018, dle ustálené judikatury tedy neměly být žalovány zálohy na služby, ale nedoplatek z vyúčtování služeb. Z vyúčtování služeb za rok 2018 však vyplývá přeplatek ve výši [částka], žalobkyně uvedla, že žalovaná nehradila řádně nájemné a zálohy na služby a poslední platbu provedla ve výši [částka] dne [datum], a současně však tvrdí, že v roce 2018 žalovaná uhradila zálohy v celkové výši [částka] (8 x [částka]). Tvrzení žalobce ohledně plateb žalované jsou tudíž rozporná a zmatečná. Úrok z prodlení ze záloh pak mohl běžet jenom do dne, kdy mělo být provedeno vyúčtování, nikoli do zaplacení. Navrhla zrušení rozsudku a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

7. Žalobkyně navrhla potvrzení rozsudku jako věcně správného, když ve vztahu ke zvýšení nájemného žalovaná porovnává původní výši nájemného a nájemného stanoveného v oznámení o jednostranném zvýšení nájemného ze dne [datum]. Nájemné však bylo postupně zvyšováno i v předchozích letech, základem pro zvýšení nájemného od [datum rozhodnutí] na částku 127,17 [spisová značka] však bylo dosavadní nájemné ve výši 109,83 [spisová značka], tedy žádný dvojnásobek. Žalobkyně promeškala lhůtu podle § 3 odst. 6 věta druhá zák. č. 107/2006 Sb., jedná se o lhůtu prekluzivní a po jejím uplynutí nelze napadat ani obsahové náležitosti oznámení, což odpovídá konstantní judikatuře (např. rozsudek NS ČR sp. zn. [spisová značka]). Žalovaná také pomíjí tu skutečnost, že takto zvýšené nájemné platila do doby, než přestala platit vůbec. Sdělení o podvodném vylákání uznání dluhu má žalobkyně za tvrdě dehonestující. Pokud žalovaná nachází rozpor v tvrzení žalobkyně, že provedla dne [datum] poslední platbu ve výši [částka], a současně že v roce 2018 uhradila zálohy v celkové výši [částka] (8 x [částka]), v tomto jediném bodě žalobkyně s žalovanou plně souhlasí. Žalovaná totiž nejenže žádnou ze záloh neuhradila, ale dokonce na vyúčtování služeb za rok 2018 inkasovala v hotovosti od žalobkyně v její kanceláři nikoli částku [částka], ale dokonce [částka], tedy jako by zálohy v roce 2018 hradila. Tento rozpor však jde k tíži žalobkyně, která sama zápočtem snížila výši žalovaných pohledávek. Navrhla, aby byl rozsudek soudu prvního stupně potvrzen a přiznána jí náhrada nákladů odvolacího řízení.

8. Odvolací soud projednal věc při jednání, z titulu podaného odvolání přezkoumal napadený rozsudek soudu prvního stupně včetně řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a o.s.ř.), a odvolání za důvodné nemá.

9. Soud prvního stupně na základě dostatečných skutkových zjištění dospěl ke správným závěrům skutkovým i právním, odvolací soud se s nimi ztotožňuje a v podrobnostech na ně odkazuje, námitky, kterými žalovaná rozsudek v odvolání napadá, se týkají otázek, kterými se soud prvního stupně jako po skutkové, tak po právní stránce zabýval a náležitě se s nimi vypořádal.

10. Pokud jde o námitky týkající se zvýšení nájemného počínaje [datum], které bylo žalované sděleno oznámením ze dne [datum], které žalovaná sporuje až v průběhu tohoto řízení, lze jen uvést, že zákon č. 107/2006 Sb. nabyl účinnosti [datum] a jednostranné zvýšení nájemného pronajímatelem podle něj bylo možno opakovaně uplatnit od nabytí jeho účinnosti v [obec] a dalších velkých městech uvedených v § 3 odst. 1 až do [datum]. V celém takto vymezeném období byl pronajímatel oprávněn jednostranně zvýšit nájemné jedenkrát ročně počínaje 1. lednem 2007 vždy pro vymezené období 12 měsíců (§ 3 odst. 2). Podle § 3 odst. 6 citovaného zákona povinnost platit zvýšené nájemné vzniká dnem, který je uveden v oznámení o zvýšení nájemného, nejdříve však prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po uplynutí 3 kalendářních měsíců od jeho doručení nájemci. V této lhůtě je nájemce oprávněn podat žalobu k soudu na určení neplatnosti zvýšení nájemného.

11. V projednávané věci není sporu o tom, že nájemné ve výši [částka] měsíčně žalovaná v rozhodném období i v období mu předcházejícím platila, stejně tak není sporu o tom, že nikdy nepodala žalobu na určení neplatnosti zvýšení nájemného. Pokud tedy v tomto řízení namítá, že jí oznámení nebylo řádně doručeno, nemůže její obrana vyvolat zamýšlený účinek, zvýšené nájemné platila několik let, stejně tak nemůže uspět namítaná absolutní neplatnost takového zvýšení dovozovaná z jeho rozporu s veřejným pořádkem. Tyto námitky odporují chování žalované vůči pronajímateli, především pak odporují výše citované právní úpravě, když judikatura se shodla na závěru, že lhůta pro podání žaloby na určení neplatnosti oznámení je lhůtou prekluzivní ([spisová značka]) a i důvodová zpráva k citovanému ustanovení výslovně uvádí, že plní-li po doručení oznámení nájemce zvýšené nájemné, dohoda o nájemném je konkludentně uzavřena.

12. Tento okruh námitek žalované tak není opodstatněný a lze uzavřít, že žalobkyně v řízení prokázala, že jí pro sporné období svědčí na nájemném částky, které požaduje, stejně tak jí svědčí pro období po skončení nájmu a užívání bytu žalovanou bez právního důvodu z titulu náhrady podle § 2295 o.z.

13. Pokud žalobkyně dále namítá, že ve vztahu k roku 2018 byla žaloba podána v době, kdy již bylo zpracováno vyúčtování služeb za rok 2018 a nemohly proto být požadovány zálohy na služby pro toto období, lze jí ohledně takového právního závěru plně přisvědčit, když v rozsudku sp.zn. [spisová značka] Nejvyšší soud uvedl, že dluží-li nájemce bytu pronajímateli splatné zálohy na úhradu za plnění spojená s užíváním bytu, vzniká mu nárok na poplatek z prodlení z těchto dlužných záloh za dobu od jejich splatnosti do doby, kdy byly zaplaceny, popřípadě kdy měl žalobce provést jejich vyúčtování. Zaplacení samotných záloh se pronajímatel po datu, kdy mělo dojít k vyúčtování, již domáhat nemůže, ale do té doby vzniklý poplatek z prodlení těchto záloh mu nezaniká. Uvedená námitka žalované se však zcela míjí zde projednávanou věcí, neboť pokud jde o požadované a napadeným rozsudkem přisouzené platby za měsíce říjen, listopad a prosinec roku 2018, nejsou žádány zálohy na služby, ale dlužné nájemné, pro říjen pouze ve výši [částka], pro další měsíce v řádně sjednané výši [částka]. Nesprávné úročení tak není namítáno důvodně.

14. K námitce neplatnosti uznávacího prohlášení žalované obsaženého v protokolu o předání bytu ze dne [datum] se odvolací soud ztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně o tom, že žalovaná neprokázala, že by byla z titulu svého onemocnění nezpůsobilá právního jednání k takovému prohlášení, zároveň nelze nedodat, že žalobní požadavek by jako opodstatněný obstál i bez existence takového prohlášení, neboť žalobkyně svůj nárok dostatečně prokázala a žalovaná netvrdila ani neprokazovala, že by na uplatněné dlužné platby plnila.

15. Z výše uvedených důvodů odvolací soud napadený rozsudek jako věcně správný podle § 219 o.s.ř. potvrdil.

16. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o.s.ř. a úspěšné žalobkyni byla přiznána náhrada za zastoupení advokátem sestávající z odměny za dva úkony právní služby po [částka], dvou paušálních náhrad po [částka] a [částka] DHP z odměny a náhrad, celkem [částka] Odvolací soud již nezohlednil sociální a majetkovou situaci žalované ve vztahu k nákladům řízení odepřením jejich náhrady úspěšné žalobkyni, když důvodnost jejího nároku byla soudem prvního stupně dostatečně a přesvědčivě vysvětlena, zohlednil ji pouze poskytnutím delší pariční lhůty podle § 160 odst. 1 o.s.ř.