pro zaplacení 2 516,80 EUR s příslušenstvím
Mgr. Richard Toman · předseda senátu · Rozhodnutí ze dne 28. 11. 2024
Městský soud v Praze rozhodl jako soud odvolací v senátu složeném z předsedy Mgr. Richarda Tomana a soudkyň JUDr. Lady Záviškové a JUDr. Andrey Venclíkové ve věci
žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta]
proti
žalované: [Jméno žalované]., IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované]
pro zaplacení 2 516,80 EUR s příslušenstvím
k odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 12.7.2024, č.j. 46 C 38/2024-66
I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku I. ohledně částky 2 516,80 EUR s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od 7.9.2023 do zaplacení a ve výroku III. potvrzuje.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady odvolacího řízení ve výši 4 791,60 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta [Jméno advokáta].
1. Soud prvního stupně shora označeným rozsudkem uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 2 655,63 EUR spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 2 516,80 EUR od 7. 9. 2023 do zaplacení (výrok I.), žalobu o uložení povinnosti žalované zaplatit částku 23,20 EUR a úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 2 516,80 EUR od 2. 9. 2023 do 6. 9. 2023 zamítl (výrok II.) a žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 25 691,75 Kč (výrok III.). Zaplacení uvedených částek se žalobkyně domáhala na podkladě následujících tvrzení.
2. Žalobkyně pro žalovanou zajistila přepravu nákladu z [místo] do ČR na základě objednávky ze dne 4. 7. 2023 za cenu 2 080 EUR + DPH, která byla realizována společností [společnost]. Žalobkyně za provedení přepravy vyúčtovala fakturou č. [číslo] sjednanou cenu 2516,80 EUR včetně DPH splatnou dne 17. 8. 2023, žalovaná však cenu přepravy uhradila až dne 26. 10. 2023. Žalobkyně proto požadovala zákonný úrok z prodlení ve výši 72,40 EUR. Dále žalobkyně zajistila pro žalovanou přepravu nákladu z [místo] do ČR na základě objednávky ze dne 19. 7. 2023 za cenu 2083 EUR + DPH. Dopravu realizoval dopravce [jméno FO]. Přeprava byla účtována fakturou č. [číslo], splatnou dne 1. 9. 2023, znějící na částku 2 516,80 EUR včetně DPH, na tuto fakturu žalovaná ničeho neuhradila. Dále žalobkyně zajistila pro žalovanou přepravu nákladu ze [stát] do ČR objednanou dne 25. 7. 2023 za cenu 2 380 EUR + DPH, která byla realizována společností [společnost 2] Přeprava byla účtována fakturou č. [číslo] splatnou dne 7. 9. 2023, znějící na částku 2879,80 EUR. Žalovaná tuto fakturu uhradila až 20. 11. 2023, proto žalobkyně po žalované požaduje úrok z prodlení ve výši 87,58 EUR. Žalobkyně vyzvala žalovanou předžalobní upomínkou k úhradě jejích závazků, žalovaná však ničeho neuhradila. K výzvě soudu žalobkyně dále doplnila, že mezi účastníky nebyla splatnost vyúčtování přepravy sjednána, proto bylo účtováno se splatností 30 dnů podle § 1963 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o. z.). U faktury č. [číslo], která byla uhrazena dne 26. 10. 2023, byla faktura doručena dne 3. 8. 2023, splatnost je uvedena 17. 8. 2023, ale v případě zákonné splatnosti byla splatná až 3. 9. 2023. Faktura č. [číslo] nebyla dosud uhrazena, vystavena byla dne 1. 8. 2023 a doručena 7. 8. 2023. Ačkoliv je splatnost uvedena dne 1. 9. 2023, je splatná až 6. 9. 2023. Faktura č. [číslo] byla vystavena dne 9. 8. 2023, doručena 11. 8. 2023, splatnost je uvedena 7. 9. 2023; v případě zákonné splatnosti tak mohla být splatná dne 10. 9. 2023.
3. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby a označila ji za předčasnou. Pokud jde o úrok z prodlení z faktury č. [číslo], která byla zaplacena 25. 10. 2023, tak ve výzvě k úhradě dluhu žalobkyně určila datum platby 30. 10. 2023 a žalovaná plnila ještě před tímto datem. Z výzvy k úhradě dluhu dále plyne, že žalobkyně bude požadovat úroky z prodlení pouze v případě nedobrovolného zaplacení při soudním vymáhání. Žaloba byla podána až 31. 1. 2024, tedy více než dva měsíce po zaplacení faktury a bez toho, že by žalobkyně k úhradě úroků z prodlení žalovanou vyzvala. Žaloba pro úhradu úroků je tak předčasná. Pokud jde o fakturu č. [číslo] ve výši 2 516,80 EUR, žalovaná takovou fakturu nikdy neobdržela a neuplatnila ji ve svém účetnictví. Ohledně nedoručené faktury (pravděpodobně i neuskutečněné objednávky) se s žalobkyní opakovaně snažila spojit s tím, že si není vědoma, že by objednávku učinila. Žalobkyně přislíbila podklady včetně faktury zaslat na e-mail žalované, k tomu však nikdy nedošlo.
4. Soud prvního stupně v odůvodnění rozsudku popsal svá skutková zjištění (body 5. až 24.) a dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci.
5. Mezi účastníky bylo v minulosti dohodnuto, že faktury budou zasílány e-mailem. Žalobkyně na základě dotazu žalované, zda je možné realizovat přepravu, sdělila, že toto je možné a sdělila částku, za kterou je s to přepravu realizovat, na což žalovaná vždy odpověděla že děkuje a objednává. Na základě objednávek pak žalobkyně zajistila mezinárodní přepravu (2× z [místo], 1× ze [stát]). Žalovaná přepravené zboží vždy převzala a žalobkyně následně vystavila fakturu, kterou žalované zaslala e-mailem. Žalovaná se ocitla v prodlení s úhradou tří faktur, žalobkyně jí proto předžalobní výzvou vyzvala k jejich úhradě. Ze strany žalované však bylo s prodlením plněno toliko na dvě faktury.
6. Po právní stránce posuzoval věc soud prvního stupně podle čl. 1 odst. 1 Úmluvy o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě (CMR), podle čl. 5 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), podle § 1963 odst. 1 písm. a) a § 1970 o. z. a dospěl k těmto závěrům.
7. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o přepravě dle Úmluvy o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní přepravě, na základě které se žalobkyně zavázala obstarat pro žalovanou přepravu a žalovaná se zavázala za poskytnuté služby zaplatit odměnu. Žalobkyně svůj závazek vůči žalované splnila, když přepravu realizovala, žalovaná však svůj díl závazku porušila, když neuhradila sjednanou odměnu řádně a včas.
8. Žalobkyně za obstarání přepravy vystavila žalované faktury, které byly ve smyslu § 1963 odst. 1 písm. a). o. z. splatné do 30 dnů ode dne jejich doručení žalované. Faktura č. [číslo] na částku 2 516,80 EUR byla žalované doručena dne 3. 8. 2023, splatnost nastala 3. 9. 2023 a žalovaná byla v prodlení s její úhradou od 4. 9. 2023 do 25. 10. 2023, a je tak povinna za toto období uhradit žalované na úroku z prodlení v zákonné výši částku 54,81 EUR. Právo požadovat úrok z prodlení je vázán na existenci prodlení, a nikoliv na to, zda žalobkyně sdělila, že bude úrok z prodlení požadovat, nebude-li platba provedena v nově stanovené lhůtě. Obdobně je tomu u faktury č. [číslo], která byla žalované doručena 11. 8. 2023 a její splatnost nastala 10. 9. 2023. Žalovaná byla od 11. 9. 2023 v prodlení a fakturu uhradila až 16. 11. 2023. Žalobkyni proto náleží úrok z prodlení v zákonné výši za dobu od 11. 9. 2023 do 16. 11. 2023 ve výši 84,02 EUR.
9. Žalovaná dále dne 19. 7. 2023 oslovila žalovanou se svým požadavkem na mezinárodní přepravu s nakládkou [název] – firma [společnost 3], s vykládkou [adresa], [společnost 4], s nakládkou 27. 7. 2023, tentýž den bylo žalobkyní potvrzeno, že je schopna přepravu realizovat za částku 2 085 EUR bez DPH a žalovaná reagovala potvrzením objednávky. Je tak zřejmé, že žalovaná učinila objednávku mezinárodní přepravy za částku sdělenou žalobkyní. Z CMR listu je poté patrno, že samotná přeprava byla realizována a žalovaná jako odběratel převzetí zboží potvrdila dne 2. 8. 2023. Žalobkyně tuto přepravu žalované vyúčtovala fakturou č. [číslo] znějící na částku 2 516,80 EUR s DPH. Faktura byla žalované zaslána dne 7. 8. 2023 a následně též 22. 8. 2023 i s CMR listem. Splatnost faktury nastala 30. dnem od obdržení, tedy 6. 9. 2023 a od 7. 9. 2023 je žalovaná v prodlení s její úhradou.
10. Soud prvního stupně tedy shledal žalobu důvodnou co do kapitalizovaného úroku z prodlení s pozdní úhradou faktur ve výši 57,81 EUR a 84,02 EUR a co do částky 2 516,80 EUR ohledně faktury č. [číslo] spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 7. 9. 2023 do zaplacení. Tyto částky proto výrokem I. žalobkyni přiznal, jinak žalobu výrokem II. zamítl. O náhradě nákladů řízení rozhodl nalézací soud podle § 142 odst. 3 o.s.ř. a výši nákladů podrobně vyčíslil (bod 33. odůvodnění).
11. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná odvolání (podle jeho obsahu proti výroku I. ohledně částky 2516,80 EUR s příslušenstvím a proti souvisejícímu výroku III.). Zopakovala, stejně jako v řízení před soudem prvního stupně, že žalobkyně jí žádný e-mail s fakturou č. [číslo] nezaslala. Nemyslí si, že by měly nastat technické problémy, jelikož e-mailová komunikace probíhala zcela bezvadně a všechny jiné e-maily obdržela. Je tedy přesvědčena, že předložený důkaz je falzum. Předmětná faktura nebyla zmíněna ani v e-mailu ze dne 6. 9. 2023. Soud prvního stupně se tedy nevypořádal s její námitkou, že uvedenou fakturu neobdržela a spokojil se s falzem e-mailové komunikace, aniž by ověřil její pravost.
12. Žalobkyně v písemném vyjádření k odvolání navrhla potvrzení rozsudku jako věcně správného. Žalovaná svá tvrzení ve sporu po celou dobu ničím nedokládá, urgence k předmětné faktuře č. [číslo] proběhla o několik týdnů později, než e-mailová komunikace z 6. 9. 2024 (správně 6. 9. 2023 – poznámka odvolacího soudu). Obrana žalované je pouze účelovým zdržováním věci a podávaná tvrzení jsou nevěrohodná, o čemž svědčí i samotné zpochybňování realizace dopravy z [místo] do České republiky. Zasílání faktur elektronickou poštou je standardní postup a jiný se téměř nepoužívá. Taková komunikace může být zpochybňována, stejně však může být zpochybněn například obsah jednotlivé poštovní zásilky. Soud prvního stupně posuzoval komunikaci a jednání stran v celkovém kontextu a žalobkyně doložila celou komunikaci včetně úhrady faktury č. [číslo], jakož i jejího opětovného zaslání.
13. Odvolací soud přezkoumal z podnětu podaného odvolání rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. ohledně částky 2516,85 EUR s příslušenstvím a v souvisejícím výroku III. o nákladech řízení podle § 212 a § 212a odst. 1, 5 o.s.ř., přičemž dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.
14. Odvolací soud věc projednal při jednání postupem podle § 101 odst. 3 o.s.ř. bez přítomnosti účastníků, respektive jejich zástupců, když jak zástupce žalobkyně, tak žalovaná se z jednání omluvili a souhlasili s tím, aby bylo jednáno v jejich nepřítomnosti.
15. Odvolací soud podle § 213 odst. 4 o.s.ř. doplnil dokazování o žalobkyní navržené, ale soudem neprovedené důkazy, které se nacházejí na č.l. 27 a 28 spisu. Z těchto důkazů zjistil následující.
16. Z e-mailové adresy [e-mail] byl dne 21. 9. 2023 v 16:19 hodin na adresy [e-mail] a [e-mail] zaslán [jméno FO] e-mail, v němž je žalovaná upomínána k zaplacení faktur č. [číslo], [číslo] a č. [číslo] s tím, že žalované bylo nabídnuto, že pokud faktury uhradí k datům uvedeným v tomto e-mailu, nebude nutno přistoupit k soudnímu řízení. Téhož dne v 19:58:01 hodin byl z adresy [e-mail] na adresu [e-mail], [e-mail] a v kopii na adresu [e-mail] zaslán [jméno FO] ze společnosti [společnost 4] e-mail, v němž se uvádí, že bude zaplaceno a že pomalejší cash-flow je způsobeno pouze opožděním plateb na straně odběratelů a žádný jiný problém není. Na tento e-mail dále reagovala dne 26. 9. 2023 [jméno FO] s tím, že žádá o potvrzení dříve označených termínů plateb, jinak bude zadán platební příkaz.
17. Odvolací soud zcela odkazuje na skutková zjištění soudu prvního stupně a na jím provedené právní posouzení věci, kterému nemá v zásadě co vytknout. Žalovaná v průběhu řízení nijak nezpochybňovala (a bylo to zároveň provedeným dokazováním prokázáno), že ze strany žalované došlo dne 19. 7. 2023 k objednání přepravy zboží, k přijetí nabídky ze strany žalobkyně (cena 2 085 EUR bez DPH) a že zboží žalovaná na sjednaném místě určení rovněž převzala (srovnej bod 31. odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně). Tím bylo jednoznačně vyvráceno tvrzení žalované, že doprava (snad) nebyla vůbec realizována. Tvrzení, že e-maily ze dne 7. 8. 2023 a následně ze dne 22. 8. 2023 jsou falzifikáty, se ze strany žalované poprvé objevují až v odvolacím řízení (v řízení před soudem prvního stupně žalovaná zpochybňovala pouze to, že e-maily jí nebyly doručeny). Zároveň je zřejmé, že komunikace mezi účastnicemi ohledně objednávek a zasílání faktur probíhala dlouhodobě na stejných e-mailových adresách (žalovaná ostatně tuto komunikaci sama v odvolání označuje za bezvadnou). Argumentace žalované o tom, že shora zmíněné e-maily jsou falzem, jsou potom vyvráceny důkazy provedenými v odvolacím řízení. V e-mailu ze dne 21. 9. 2023 je totiž žalovaná upomínána mimo jiné k úhradě faktury č. [číslo] (2 516,80 EUR), přičemž reakce žalované za tento e-mail vyznívá pouze tak, že v současné době nemá na zaplacení dostatek hotovosti a zaplaceno bude (v tomto e-mailu není žádná zmínka o tom, že by faktury, respektive některá z nich, nebyly vůbec doručeny, případně že žalovaná neví, za co má být placeno). V kontextu těchto zjištění a všech zjištění učiněných v řízení před soudem prvního stupně tedy odvolací soud dospívá ke skutkovému závěru, že faktura č. [číslo] byla žalované doručena e-mailem dne 7. 8. 2023 a splatná byla do 6. 9. 2023 a žalovaná se tak s jejím placením dostala do prodlení od 7. 9. 2023. Žalovaná potom už vůbec řádně nezpochybnila samotnou povinnost k zaplacení této faktury, jelikož (jak je zmíněno výše) došlo jak k přijetí objednávky od žalované, tak i k její realizaci a doručení a převzetí zboží na žalovanou určeném místě.
18. Odvolací soud z uvedených důvodů rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. ohledně částky 2 516,80 EUR se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od 7. 9. 2023 do zaplacení, jakož i ve výroku III. o nákladech řízení potvrdil podle § 219 o.s.ř. jako věcně správný. V ostatním zůstal rozsudek soudu prvního stupně odvoláním nedotčen a nabyl samostatně právní moci (§ 206 odst. 2 o.s.ř.).
19. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 ve spojení s § 224 odst. 1 o.s.ř., protože žalobkyně byla v této fázi řízení plně úspěšná. Tarifní hodnotou pro výpočet odměny advokáta je částka 2 516,80 EUR, v přepočtu 63 650 Kč (ke dni 15. 11. 2024, kdy bylo sepsáno vyjádření k odvolání při kurzu 1 EUR= 25,29 Kč). Odměna za 1 úkon právní služby (vyjádření k odvolání) činí podle § 7 bod 5. ve spojení s § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif) 3 660 Kč, paušální náhrada výdajů činí podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu 300 Kč a 21 % DPH z těchto částek 831,60 Kč. Celková výše nákladů odvolacího řízení tedy představuje částku 4 791,60 Kč (3 660+300 +831,60).
Přípustnost dovolání proti tomuto rozsudku (§ 237 až § 238a o.s.ř.) je oprávněn zkoumat jen dovolací soud. Dovolání se podává do dvou měsíců od doručení rozsudku odvolacího soudu k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu, který rozhodoval v prvním stupni.