o 80 025,16 Kč s příslušenstvím
Mgr. Richard Toman · předseda senátu · Rozhodnutí ze dne 27. 2. 2025
Městský soud v Praze rozhodl jako soud odvolací v senátu složeném z předsedy Mgr. Richarda Tomana a soudkyň JUDr. Jitky Šimanové a JUDr. Lady Záviškové ve věci
žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta]
proti
žalované: [Jméno žalované]., IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované]
o 80 025,16 Kč s příslušenstvím
k odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 24. září 2024, č. j. 46 C 34/2024-91
I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady odvolacího řízení ve výši 11 410,30 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta [Jméno advokáta].
1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně vyhověl žalobě o zaplacení 80 025,16 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 22 421,23 Kč od 15. 9. 2021 do zaplacení, ve výši 11,75 % ročně z částky 23 813,93 Kč od 21. 4. 2022 do zaplacení, ve výši 15 % ročně z částky 33 790 Kč od 9. 8. 2022 do zaplacení a spolu s náhradou nákladů spojených s uplatněním pohledávek ve výši 3 600 Kč (I. výrok) a uložil žalované zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 56 131,60 Kč (II. výrok).
2. Takto soud prvního stupně rozhodl o žalobě na zaplacení celkem tří žalobních nároků, které se všechny týkaly škody vzniklé na vozidlech, jež žalovaná užívala na základě jejich nájmu a které soud posuzoval dle §§ 2201, 1751 odst. 1, 2894 odst. 1 a násl. a § 1879 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.). Žalobě bylo vyhověno ohledně nároku na zaplacení 22 421,23 Kč a 23 813,93 Kč z důvodu prokázání poškození vozidel žalovanou, která měla žalovaná v užívání na základě smluv o nájmu uzavřených s žalobkyní. Výši škody soud vzal za prokázanou náklady na opravu vozidel, přefakturovanými od společnosti [právnická osoba] (dále jen [právnická osoba]), kde vozidla byla opravována. Ohledně třetího nároku na zaplacení 33 790 Kč soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že pohledávka z poškození vozidla žalovanou vlastníku společnosti [právnická osoba] byla platně postoupena na žalobkyni a její výše, která přesahovala rozsah, v jakém byl žalobní nárok uplatněn, byla prokázána odborným posouzením nákladů na opravu vozidla.
3. Proti tomuto rozsudku podala včasné odvolání žalovaná a namítala, že náklady na opravy vyúčtované společností [právnická osoba] a přeúčtované žalované k náhradě neodpovídají v celém rozsahu poškození žalovanou, proto faktury č. [číslo] na částku 22 421,23 Kč a č. [číslo] na částku 23 813,93 Kč již dříve reklamovala. Navíc přímá povinnost žalované poskytnout žalobkyni toto přefakturované plnění by nastala pouze tehdy, pokud by mezi účastníky platily Obchodní podmínky společnosti [právnická osoba] (dále jen obchodní podmínky), které dle žaloby byly součástí rámcové smlouvy o nájmu uzavřené mezi účastníky. To však žalovaná zpochybňuje. K třetímu nároku namítala neplatnost postoupení pohledávky ve výši 33 790 Kč s odůvodněním, že v dohodě o postoupení je pohledávka charakterizována jako pohledávka za znehodnocení vozidla odpovídající minimálně částce ve výši 33 790 Kč. Není tedy zřejmé, zda nárok na náhradu škody je postupován v celé výši či pouze částečně. Nebylo také spolehlivě objasněno, dle jakého titulu mělo být toto vozidlo [název] registrační značky [SPZ] žalované zapůjčeno, zda bylo zapůjčeno společností [právnická osoba] či žalobkyní, čemuž by ale odporovalo ustanovení čl. I. odst. 2 rámcové smlouvy, kde se uvádí, že pronajímatel je vlastník předmětných motorových vozidel. Nebyl také dostatečně prokázán rozsah škody, kterou měla žalovaná v souvislosti s užíváním tohoto vozidla způsobit. Je podezřelé, že v kupní smlouvě, následně uzavřené mezi společností [právnická osoba] a panem [jméno FO], není tvrzené poškození vozidla žádným způsobem zmíněno, naopak je uvedeno, že předmět koupě je ve stavu odpovídajícím jeho stáří a počtu najetých kilometrů. Žalovaná zpochybňovala i výši zjištěné škody, neboť znalec [tituly před jménem] [jméno FO] uváděl ve svém odborném posouzení cenu opravy za účelem odstranění poškození, i když toto vozidlo v praxi opravováno nebylo. Navíc vozidlo nikdy fyzicky neviděl, neprohlédl a při svém posouzení vycházel pouze ze schematického nákresu údajného poškození vozidla. O nejasnostech, které provází vznik škody, podle názoru žalované svědčil i fakt, že společnost [právnická osoba] jako údajná poškozená nikdy žalovanou nevyzvala k náhradě škody.
4. Žalobkyně navrhovala potvrzení rozsudku a uvedla, že bylo prokázáno, že obchodní podmínky jsou součástí rámcové smlouvy, škoda na vozidlech způsobená žalovanou byla dostatečně prokázána a stejně tak bylo prokázáno postoupení pohledávky.
5. Odvolací soud přezkoumal z podnětu podaného odvolání rozsudek soudu prvního stupně podle § 212 a § 212a odst. 1, 5 o. s. ř. včetně řízení, které předcházelo jeho vyhlášení, a dospěl poté k závěru, že odvolání žalované důvodné není.
6. Odvolací soud vycházel ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, která jsou úplná a poskytují dostatečný základ pro právní posouzení věci, a neshledal důvody pro opakování či doplnění dokazování.
7. Odvolací soud shodně jako soud prvního stupně hodnotil předmětné právní vztahy dle zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o. z.).
8. Pokud jde o první dva nároky, týkající se vozidel tov. zn. [název], VIN: [VIN kód] a tov. zn. [název], VIN: [VIN kód], byla mezi účastníky uzavřena smlouva, kterou odvolací soud shodně jako soud prvního stupně posoudil jako smlouvu nájemní dle § 2201 o. z.
9. Předně námitku žalované, že obchodní podmínky společnosti [právnická osoba] nebyly součástí rámcové smlouvy o nájmu, protože nikde v ní není uvedeno, že jsou její součástí, odvolací soud shledal nedůvodnou. To, že tyto obchodní podmínky jsou součástí rámcové smlouvy, vyplývá z čl. VI. bod 3 této smlouvy, kde je uvedeno, že v případě rozporu s obchodními podmínkami má přednost smlouva, dále z označení obchodních podmínek jako přílohy č. 3 smlouvy a v neposlední řadě to vyplývá i z číslování stran rámcové smlouvy včetně tří příloh, které musela mít k dispozici i žalovaná. Je tedy nepochybné, že obchodní podmínky tvoří nedílnou součást rámcové smlouvy a jsou proto součástí smluvních ujednání dle § 1751 odst. 1 o. z.
10. Dle čl. IV. odst. 4 rámcové smlouvy nájemce je povinen odevzdat vozidlo zpět pronajímateli, a to na adrese pobočky společnosti [právnická osoba], [adresa], není-li smluveno jinak, vyčištěné, v bezvadném stavu s přihlédnutím k běžnému opotřebení, a to během provozních hodin pronajímatele, pokud se smluvní strany nedohodnou na jiném místě předání. Dle čl. IV. odst. 5 nebezpečí škody na motorovém vozidle nese po dobu trvání nájmu nájemce, s výjimkou případů, kdy škodu způsobil pronajímatel. Dle čl. V odst. 6 obchodních podmínek nájemce je povinen udržovat vozidlo ve stavu, v jakém vozidlo převzal, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení. Dle čl. V. odst. 9 veškeré náklady na odstranění závad, které nevyplývají z obvyklého opotřebení, hradí nájemce.
11. Žalovaná namítala, že rozsah škody na vozidlech reklamovala, a pokud nejsou obchodní podmínky součástí rámcové smlouvy o nájmu, nelze je automaticky uplatňovat jako náklady za opravu vozidel. Blíže však tuto svou odvolací námitku nekonkretizovala.
12. Ani tuto její námitku odvolací soud neshledal důvodnou. Pokud jde o vozidlo tov. zn. [název], VIN: [VIN kód], registrační značky původně [SPZ], nově EL [SPZ], to mělo v době předání žalované poškození, která jsou uvedena v předávacích protokolech ze dne 8. 10. 2018, a to odřená dvě kola, pravé zadní a pravé přední, odřený nárazník – zadní, pouze vpravo, škrábanec na levých předních dveřích, znečištěná sedačka levá a pravá přední, levá zadní. Při vrácení vozidla dne 2. 6. 2021 byla v protokolu zaznamenána nová poškození, a to levého zadního a levého předního kola (disk), levého předního zrcátka, zadního nárazníku – více částí, levého předního světla, pravého předního blatníku a pravého zadního boku; nová poškození byla zachycena popisem i grafickým záznamem. Dle daňového dokladu vystaveného autorizovaným servisem [právnická osoba] se oprava týkala pouze poškození, které způsobila žalovaná, jednalo se o opravu disků a lakování vozidla. Vozidlo tov. zn. [název], VIN: [VIN kód], registrační značky [SPZ] mělo v době předání žalované poškození, která jsou uvedena v předávacích protokolech ze dne 4. 6. 2020, popsaná jako zadní nárazník vlevo škrábance ve spodní části, levé přední zrcátko odloupnutý lak, pravé přední zrcátko škrábanec, levé zadní dveře škrábanec, víko kufru škrábanec, poškozená stropnice. Vozidlo bylo vráceno do dispozice žalobkyně dle předávacího protokolu a mezinárodního nákladního listu prostřednictvím odtahové služby dne 8. 7. 2021 s novými poškozeními, která vyplývají i z fotografií, popsanými jako odřený přední nárazník, nefunkční víko nádrže, znečištěný interiér včetně propálení sedačky u řidiče, vypadlý přední senzor, odřený zadní nárazník, poškozený zadní a přední levý disk. Dle daňového dokladu vystaveného autorizovaným servisem [právnická osoba] se oprava týkala pouze těchto poškození, které způsobila žalovaná.
13. Rozsah důkazní povinnosti je ve sporném řízení zásadně určen rozsahem povinnosti tvrdit skutečnosti, neboť aby mohl účastník nějakou skutečnost prokázat, musí ji nejdříve tvrdit (srov. např. rozsudek NS ČR sp. zn. 31 Cdo 619/2011, usnesení NS ČR sp. zn. 32 Cdo 1891/2014).
14. Žalovaná však netvrdila ohledně poškození nic konkrétního, pouze odkázala na to, že faktury reklamovala. Žalobkyně naopak svá tvrzení ohledně poškození vozidel žalovanou prokázala. Odvolací soud shledal, že škoda na vozidlech byla jednoznačně prokázána záznamy v protokolech, kde jsou poškození při vrácení vozidel podrobně popsána a jim koresponduje i soupis opravovaných poškození, které jsou přílohami daňových dokladů. Soud prvního stupně podrobně popsal svá skutková zjištění ohledně poškození při přebírání vozidel po skončení nájmu, včetně toho, v jakém rozsahu byla vozidla opravována, se kterými se odvolací soud proto zcela ztotožňuje.
15. Podle § 2913 odst. 1 o. z. poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.
16. Podle § 2951 odst. 1 o. z. škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.
17. Skutečná škoda spočívá ve snížení hodnoty vozu, vyčíslitelném též cenou provedené opravy (srov. usnesení NS ČR sp. zn. 21 Cdo 2620/2016).
18. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná porušila své smluvní povinnosti sjednané v čl. IV. rámcové smlouvy o nájmu ve spojení s čl. V odst. 6 obchodních podmínek, neboť nevrátila vozidla po skončení nájmu ve stavu odpovídajícímu běžnému opotřebení, a proto dle §§ 2913 odst. 1, 2951 odst. 1 o. z. je povinna vzniklou škodu odpovídající ceně provedené opravy poškození dle čl. V odst. 9 obchodních podmínek v penězích nahradit.
19. Podle § 2952 o z. hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu.
20. Náklady na opravu vozidel byly nejprve vyfakturovány žalobkyni autorizovaným servisem [právnická osoba], kde vozidla byla opravena. Té tak vzniklo proti žalované právo na jejich zaplacení dle § 2952 věta druhá o. z.
21. K zaplacení vzniklé škody ve výši nákladů na opravu byla žalovaná vyzvána fakturou č. [číslo] na částku 22 421,23 Kč se splatností dne 14. 9. 2021 a fakturou č. [číslo] na částku 23 813,93 Kč se splatností dne 20. 4. 2022. Je nepochybné, že tyto výzvy k zaplacení se dostaly do dispozice žalované, jelikož je sama reklamovala. Od prvního dne po splatnosti proto žalobkyni náleží z těchto částek i úroky z prodlení dle § 1970 o. z. v jejich zákonné výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. K nim náleží i paušalizované náklady spojené s jejich uplatněním ve výši 2 x 1 200 Kč dle § 3 cit. nařízení vlády.
22. Pokud jde třetí žalobní nárok, žalovaná namítala neplatnost postoupení pohledávky na náhradu škody ve výši 33 790 Kč.
23. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
24. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.
25. Požadavek určitosti smlouvy o postoupení pohledávek je naplněn též v případě, je-li souhrn postupovaných pohledávek označen osobou dlužníka a právním důvodem jejich vzniku (např. odkazem na příslušnou smlouvu, s tím, že se postupují všechny pohledávky z této smlouvy), aniž by postupované pohledávky musely být v postupní smlouvě výslovně jednotlivě identifikovány (srov. rozsudek NS ČR sp. zn. 32 Odo 1433/2006).
26. Dle dohody o postoupení pohledávky ze dne 18. 7. 2022 byla postupovaná pohledávka určena jako škoda, spočívající ve snížení hodnoty vozidla ve vlastnictví postupitele [právnická osoba], VIN: [VIN kód], registrační značky [SPZ], způsobeným poškozením žalovanou, která ho měla v užívání, když nejnižší míra znehodnocení odpovídá částce 33 790 Kč.
27. Odvolací soud shledal, že postupovaná pohledávka byla určena jak právním důvodem – škoda na určitém vozidle ve vlastnictví postupitele, tak osobou žalované jako dlužníka i přibližnou, minimální výší škody. Je třeba mít na paměti, že jde o pohledávku z titulu náhrady škody, a tudíž takto určená její výše nemůže znamenat neurčitost. Jedná se tak o dostatečně určité, a tudíž platné postoupení pohledávky ve smyslu § 1879 o. z.
28. Žalovaná namítala, že k náhradě škody nebyla vyzvána poškozenou společností [právnická osoba]. Ani tuto námitku odvolací soud neshledal důvodnou.
29. K postoupení jsou způsobilé i pohledávky, jejichž existence je sporná, či pohledávky, které vzniknou teprve v budoucnu, tj. takové pohledávky, u nichž výše peněžitého plnění zpravidla není k okamžiku uzavření smlouvy o postoupení pohledávky objektivně zjistitelná (srov. rozhodnutí sp. zn. I. ÚS 1980/08).
30. Splatnost pohledávky tedy nelze ztotožňovat s jejím vznikem a není předpokladem ani jejího účinného postoupení. Stejně tak oznámení postoupení dlužníku ovlivňuje pouze možnost přivodit zánik závazku jeho splněním i původnímu věřiteli, neboť věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. Dokud postoupení pohledávky není oznámeno dlužníkovi nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníkovi neprokáže, zprostí se dlužník závazku plněním postupiteli. Z toho jednoznačně vyplývá, že změna na straně oprávněného subjektu nastává pouhou smlouvou mezi věřitelem (postupitelem) na straně jedné a novým subjektem (postupníkem) na straně druhé, aniž by bylo zapotřebí souhlasu dlužníka (srov. rozhodnutí sp. zn. I. ÚS 1980/08).
31. Obecnými předpoklady vzniku nároku na náhradu újmy (§ 2894 o. z.), ať už újmy na majetku (škody), tak nemajetkové újmy, je protiprávní jednání, tj. porušení zákonné či smluvní povinnosti, vznik újmy a příčinná souvislost mezi protiprávním jednáním a vznikem újmy (kausální nexus). Tyto tři předpoklady pro vznik nároku na náhradu újmy musí být splněny současně.
32. Poškození vozidla žalovanou, zachycené v protokolech o vrácení ze dne 7. 12. 2020 a poté, co bylo opět převzato do užívání, ze dne 7. 4. 2022 a podepsaných osobou jednající za žalovanou, bylo soudem prvního stupně řádně zjištěno a rozebráno, odvolací soud se s takovým zjištěním ztotožňuje, a proto na něj ve stručnosti odkazuje (bod 8 rozsudku soudu prvního stupně). Okolnosti tohoto převzetí vozidla žalovanou do dalšího užívání však bylo nadbytečné zjišťovat a hodnotit, jelikož bylo prokázáno, že škoda byla způsobena žalovanou v rozsahu prokázaném předávacími protokoly na vozidle ve vlastnictví společnosti [právnická osoba], která ho původně předala do užívání žalované a jí také bylo vozidlo zpět předáno poškozené dne 7. 4. 2022 se záznamem v protokolu o převzetí, označeném logem této společnosti. Není rozhodné, vyplývá-li porušení právní povinnost ze smlouvy, nebo jde-li o povinnost mimosmluvní – zákonnou (srov. rozsudek NS ČR sp. zn. 29 Odo 379/2001).
33. Skutečná škoda spočívá ve snížení hodnoty vozu, vyčíslitelném též cenou provedené opravy. Škoda na věci (vozidle) však poškozenému vzniká bez ohledu na to, jak s poškozenou věcí (vozidlem) dále naloží, tedy zda ji opraví či nikoliv, neboť touto škodou je již zmíněné snížení majetkového stavu (srov. usnesení NS ČR sp. zn. 21 Cdo 2620/2016).
34. V řízení bylo prokázáno, že ke škodě došlo poškozením vozidla žalovanou, a tím samozřejmě k jeho znehodnocení. Tato škoda vzniká bez ohledu na to, jak poškozený s vozidlem dále bude nakládat, tedy zda ho prodá, opraví či si ho bez opravy ponechá. Pokud žalovaná souhlasila se stanovením výše škody odborným posouzením znalce [tituly před jménem] [jméno FO], který ji ocenil jako předpokládané náklady na opravu předmětného poškození ve výši 50 000 Kč, nelze tomuto postupu soudu prvního stupně nic vytýkat. Proto, pokud žalovaná s výsledkem takto určené škody posléze nesouhlasila, avšak žádné důkazy ani po zákonném poučení o neunesení břemene důkazního k výši škody soudu sama nenavrhla, odvolací soud i ohledně tohoto třetího nároku shledal rozhodnutí soudu prvního stupně za zcela správné a v souladu se zmiňovanou judikaturou.
35. Poté, co tato pohledávka byla dohodou o postoupení pohledávky ze dne 18. 7. 2022 postoupena na žalobkyni, žalobkyně vyzvala žalovanou k jejímu zaplacení fakturou č. [číslo] ze dne 25. 7. 2022 a stanovila splatnost na 8. 8. 2022. Stejně jako u předchozích dvou nároků proto žalobkyni vzniklo od prvního dne po takto určené splatnosti také právo na zaplacení příslušenství, úroků z prodlení dle § 1970 o. z. v jejich zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. K nim náleží i paušalizované náklady spojené s jejím uplatněním ve výši 1 200 Kč dle § 3 cit. nařízení.
36. Proto byl rozsudek soudu prvního stupně včetně správného výroku o nákladech řízení potvrzen dle § 219 o. s. ř.
37. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., jelikož žalobkyně byla v odvolacím řízení procesně zcela úspěšná. Její náklady spočívají v nákladech na zastoupení advokátem dle vyhl. č. 177/1996 sb., advokátní tarif (dále jen a. t.), sestávajících z odměny za 2 úkony právní služby ve výši 2 x 4 340 Kč, a to za písemné vyjádření k odvolání a účast na jednání před odvolacím soudem dle § 11 odst. 1 písm. g), k) a. t. ve spojení s §§ 7, 8 odst. 1 a. t. (z tarifní hodnoty předmětu odvolání celkem 80 025,16 Kč). K této odměně dále náleží paušální částka hotových výdajů ve výši 300 Kč a 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. ve znění účinném vždy k datu úkonu právní služby a 21 % DPH ve výši 1 980,30 Kč z přiznaných nákladů právního zastoupení dle § 137 odst. 3 o. s. ř., celkem tedy jde o náklady ve výši 11 410,30 Kč.
38. Náklady odvolacího řízení je třeba zaplatit k rukám advokáta dle § 149 odst. 1 o. s. ř.
Proti tomuto rozsudku lze podat dovolání do dvou měsíců ode dne doručení rozsudku k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu prvního stupně, jestliže rozsudek odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o. s. ř.).
Proti výroku II. rozsudku o nákladech odvolacího řízení není dovolání přípustné [§ 238 odst. 1 písm. h) o. s. ř.].