pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]
Mgr. Richard Toman · Rozhodnutí ze dne 7. 4. 2022
Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Richarda Tomana a soudkyň JUDr. Renáty Zimové a JUDr. Lady Záviškové ve věci
žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci]
proti
žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem JUDr. [jméno] [příjmení], LL.M.
sídlem [adresa]
o zdržení se protiprávního jednání
k odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]
I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů odvolacího řízení [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta JUDr. [jméno] [příjmení] [jméno].
1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal, aby žalované byla uložena povinnost zdržet se snižování kapitálové hodnoty pojištění z pojistné smlouvy [anonymizována dvě slova] [číslo] uzavřené dne [datum] o rizikové pojistné a o počáteční, správní a inkasní náklady (I.) a žalobci uložil povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce [částka] (II.).
2. Takto soud prvního stupně rozhodl o žalobě zdůvodněné tím, že na podkladě pojistné smlouvy uzavřené mezi účastníky [datum] žalovaná provedla srážky na úkor kapitálové hodnoty pojištění a hodlá je provádět po celou dobu trvání pojistného vztahu, aniž by pojistná smlouva explicitně sjednávala výši rizikového pojistného a počátečních, správních a inkasních nákladů. Ujednání smlouvy o možnosti snižování kapitálové hodnoty pojištění o rizikové pojistné a uvedené náklady je pro neurčitost neplatné, jeho neurčitost nelze překonat ani výkladem, neurčitá a proto neplatná jsou i ujednání smlouvy definující formování kapitálové hodnoty pojištění. Žalobou se žalobce domáhá, aby se žalovaná zdržela nakládání se zaplaceným pojistným v rozporu se smlouvou.
3. Žalovaná sporovala důvody podané žaloby s tím, že její požadavek postrádá hmotněprávní základ, negatorní žaloba je využitelná tam, kde předmětná povinnost již existuje, vyplývá z právního předpisu, smlouvy nebo jiného právního titulu. Ze zákona o pojistné smlouvě, ani ze současného občanského zákoníku ovšem nevyplývá, že by se pojistník mohl domáhat zdržení se jakékoli činnosti v rámci trvání smluvního vztahu. Pokud žalobce vychází z předpokladu částečné neplatnosti některých ujednání pojistné smlouvy, jejím následkem není vznik povinnosti zdržet se souvisejícího právního jednání, ale možnost žalobce domáhat se vydání bezdůvodného obohacení. Žalobce na straně jedné argumentuje údajnou neplatností dílčích ujednání smlouvy, na straně druhé žádá, nechť se žalovaná zdrží určitého jednání do budoucna, což je možné pouze u existujícího právního vztahu. Pokud by přitom příslušná dílčí ujednání smlouvy byla neplatná, muselo by vzniknout na straně žalované bezdůvodné obohacení a mělo by se jednat o určení, v jaké výši bude pojištěnému žalobci vyplacena pojistná částka v případě pojistné události dožití se konce pojistné doby či při předčasném ukončení smlouvy. Pro takové určení není dán naléhavý právní zájem na straně žalobce.
4. Soud prvního stupně po skutkové stránce vyšel ze zjištění, že mezi účastníky byla [datum] uzavřena smlouva o životním pojištění s pojistnou dobou 37 let, v níž bylo sjednáno pojištění pro případ smrti nebo dožití žalobce v částce [částka] Součástí smlouvy byly [anonymizováno 12 slov]. V [anonymizována tři slova] je v bodě 1.6 upraveno rizikové pojistné, bod 3.1. se týká nákladů a poplatků a bod 3.2. se týká inkasních nákladů. V bodech [číslo] je upraveno formování kapitálové hodnoty pojištění. Vzhledem k nespokojenosti žalobce s plněním z pojistné smlouvy zaslal žalobce dne [datum] žalované předžalobní výzvu, na kterou žalovaná reagovala přípisem ze dne [datum], v němž popírala neoprávněnost snižování kapitálové hodnoty. Skutkově soud prvního stupně shrnul, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o životním pojištění, přičemž žalobce nesouhlasí se tím, aby žalovaná na jejím základě snižovala kapitálovou hodnotu pojištění o rizikové pojistné v článku 1 bod 1. 6. [anonymizováno], o počáteční a správní náklady v článku 1 bod 3.1. [anonymizováno] a o inkasní náklady v článku 1 bod 3.2. [anonymizováno], proto požaduje, aby se žalobce tohoto konání zdržel.
5. Na uvedeném skutkovém základě soud prvního stupně odkázal na ust. §§ 3028 a 3036 o.z. s tím, že právní vztah účastníků se řídí zákonem č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a občanským zákoníkem ve znění [účinnost]. Žalobu zhodnotil jako žalobu negatorní, tedy žalobu na plnění domáhající se splnění hmotněprávní povinnosti, která vznikla žalované neoprávněným zásahem do vlastnického práva žalobce. Uzavřel, že povinnost zdržet se strhávání nákladů a rizikového pojistného není stanovena ve smlouvě ani v právním předpise a proto se jí nelze negatorní žalobou domáhat, když žalobou na plnění lze žádat pouze splnění povinnosti vyplývající ze zákona nebo z právního vztahu. Podle textu žaloby i žalobního požadavku neshledal důvod hodnotit žalobu jako žalobu určovací.
6. Nad rámec uvedeného závěru soud prvního stupně uvedl, že pokud žalobce zpochybňuje platnost dílčích ujednání smlouvy, v četných rozhodnutích téhož soudu i Městského soudu v Praze byla předmětná pojistná smlouva zhodnocena jako absolutně neplatná pro absenci určitého a konkrétního smluvního ujednání o výši rizikového pojistného za pojištění pro případ smrti, když jeho výši nelze zjistit, a to ani výkladem, smluvní ujednání o výši rizikového pojistného je přitom neoddělitelné od ostatního obsahu smlouvy ve smyslu ust. § 41 obč. zák., neboť o ujednání o rizikovém pojistném, jehož určitá a konkrétní definice však absentuje, je opřena celá předmětná pojistná smlouva (§ 2 zákona o pojistné smlouvy), přičemž neplatnost ujednání o rizikovém pojistném pro případ smrti působí neplatnost ujednání o rizikovém pojištění pro případ smrti jako takovém a tedy i neplatnost celé smlouvy, neboť neurčitost a neplatnost tohoto ujednání má za následek, že nedošlo k platnému sjednání životního pojištění. Soud považuje za absolutně neplatné pro neurčitost (§ 37 odst. 1 obč. zák., § 41 obč. zák.) rovněž ujednání o výši odkupného a o počátečních a správních nákladech. S ohledem na závěr o absolutní neplatnosti pojistné smlouvy je ve smyslu ust. § 457 obč. zák. tedy spíše namístě přistoupit k vypořádání plnění, která si strany smlouvy poskytly, když tak ostatně právní zástupce žalobce činí v řadě obdobných sporů vedených u téhož soudu. Pokud žalobce žádal o poučení dle § 118a odst. 2 o.s.ř., shledá-li soud absolutní neplatnost smlouvy, uvedl soud prvního stupně, že v dané věci jeho potřeba nenastala, neboť okolnost, zda je či není žalováno splnění hmotněprávní povinnosti, která vyplývá ze zákona nebo z právního vztahu, bylo možno posoudit i za dosavadního skutkového vylíčení základu uplatněného nároku.
7. S takovými důvody soud prvního stupně žalobu zamítl a podle § 142 odst. 1 o.s.ř. úspěšné žalované přiznal náklady za zastoupení advokátem.
8. Žalobce rozsudek napadl včasným a přípustným odvoláním. Namítá, že závěr rozsudku o nemožnosti vyhovět zápůrčí žalobě za současného ignorování absolutní neplatnosti smlouvy je nesprávným právním posouzením věci, jediným relevantním důvodem zamítnutí žaloby je právě absolutní neplatnost smlouvy. V souvislosti s takto odlišným právním názorem se žalobci nedostalo poučení podle § 118a odst. 2 o.s.ř., bylo porušeno jeho právo na spravedlivý proces a rozsudek má za nezákonný. Závěry o absenci hmotněprávního základu odpůrčí žaloby a o absolutní neplatnosti smlouvy jsou vzájemně nekompatibilní, činí rozsudek vnitřně rozporným a nepřezkoumatelným. Pokud by odvolací soud neshledal správným závěr o absolutní neplanosti smlouvy, poukazuje žalobce na zásadu pacta sunt servanda, a podle [anonymizováno] podmínek má za to, že žalovaná nenakládala běžným pojistným zcela určitým způsobem, čímž tuto zásadu porušila a požadavek na zdržení se takového jednání je v souladu s právními předpisy. Jednání žalované má za rozporné s požadavkem poctivosti, odborné péče a obezřetnosti, když při vědomí absolutně neplatných smluv jejich významné množství udržuje ve svém pojistném kmeni, neboť je to pro ni výhodné. Podle rozhodovací praxe soudů si žalovaná neurčitosti ujednání mající za následek neplatnost celé smlouvy nutně musí být vědoma, přesto provádí neoprávněné srážky a pojistné alokuje v rozporu se smlouvou, udržuje pro sebe výhodný status quo, vědomě inkasuje bezdůvodné obohacení v podobě úhrad pojistného, vědomě udržuje žalobce v nevědomosti, že příjemce pojistného plnění pro případ smrti žalobce by byl příjemcem bezdůvodného obohacení a vystaven riziku, že je bude muset vrátit, vědomě udržuje zaměstnavatele žalobce v nevědomosti, že uplatnění příspěvků podle zákona o daních z příjmů na soukromé životní pojištění je neoprávněné. Žalovaná jedná ke škodě svých klientů i státního rozpočtu. Navrhl zrušení rozsudku a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
6. Žalovaná navrhla potvrzení rozsudku jako věcně správného s tím, že z doplnění odvolání žalobce je zjevné, že ten nemá zájem na žalobě a úspěchu ve věci, když v podstatě uvádí, že jestliže je předmětná pojistná smlouva neplatná, měl soud prvního stupně žalobu zamítnout bez dalšího. Žalobce nepřímo přiznává, že jeho zájmem je deklarace neplatnosti pojistné smlouvy, nikoli uložení zdržovací povinnosti žalované. Žalobce, respektive žalobní skupina spekulantů, která se snaží prostřednictvím spotřebitelů získat peněžní prostředky od žalované, pouze zneužívá institutu zápůrčí žaloby k další šikaně žalované. Z obsahu odvolání vyplývá, že žalobce se nesnaží zvrátit meritorní rozhodnutí, ale pouze změnit odůvodnění napadeného rozsudku. Odvolání do odůvodnění však ve smyslu § 202 odst. 3 o.s.ř. není přípustné. Setrvala na svém stanovisku k charakteru zápůrčí žaloby a nemožnosti jejího uplatnění v projednávané věci, procesní postup soudu prvního stupně má za zcela správný. Navrhla potvrzení rozsudku jako věcně správného.
7. Odvolací soud projednal věc při jednání, z titulu podaného odvolání přezkoumal napadený rozsudek soudu prvního stupně včetně řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a o.s.ř.), a odvolání nemá za důvodné.
8. O skutkovém základu sporu spočívajícím v konkrétní smlouvě, k ní náležejících smluvních [anonymizováno] a postupu žalované ve vztahu k nakládání s pojistným nebylo mezi účastníky sporu, sporným bylo pouze právní hodnocení určitosti ujednání týkajících se formování kapitálové hodnoty pojištění a možnosti žalované tuto kapitálovou hodnotu snižovat o rizikové pojistné a o počáteční, správní a inkasní náklady.
9. Soud prvního stupně, aniž se podrobněji obsahem smluvních ujednání, jejichž výklad je sporován, zabýval, vyloučil možnost žalobce domáhat se předneseného žalobního požadavku s ohledem na charakter negatorní žaloby s tím, že žalobní požadavek nemá oporu v hmotném právu ani ve smlouvě.
10. Takto obecný paušální závěr však dle náhledu odvolacího soudu není namístě, když soud prvního stupně si zjevně nepostavil najisto, jaký hmotněprávní základ nároku má za absentující. Ani v mezích jím odkazovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. [spisová značka] nelze ve zcela obecné rovině negatorní žalobu vyloučit, pokud se jí žalobce domáhá, aby byla splněna hmotněprávní povinnost, která vznikla neoprávněným zásahem do práva žalobce. Ona hmotněprávní povinnost totiž nespočívá ve splnění něčeho, co je ujednáno, nebo co je dáno zákonem, ale v tom, aby ustala činnost, která smluvní ujednání či zákonný pokyn narušuje. Žalobce definuje neoprávněný zásah, definuje jeho negativní důsledek, kterému má být zabráněno. Hmotněprávní povinností tak může nepochybně být ukončení zásahu, který není podle smlouvy oprávněný. V rozsudku sp.zn. [spisová značka] dovolací soud uvedl, že zápůrčí žaloba je žalobou na plnění, kterou je uplatňováno splnění hmotněprávní povinnosti, která vznikla žalovanému tím, že neoprávněně zasáhl do vlastnického práva žalobce. Na neoprávněný zásah do vlastnického práva, který spočívá v jiném rušení než v neoprávněném zadržování věci, váže hmotné právo povinnost zdržet se tohoto zásahu a odstranit jeho následky; rušiteli však nemůže vzniknout jiná povinnost než zdržet se a odstranit následky právě tohoto zásahu.
11. V projednávané věci by tak bylo možno negatorní žalobu připustit, pokud by do smluvního vztahu bylo neoprávněně zasahováno, žaloba by ovšem musela neoprávněný zásah přesně vymezovat a zároveň by musel panovat stav, kdy by i bez ujednání, která má žalobce za absolutně neplatná, mohl být zbývající obsah smluvních ujednání platný a smluvní vztah mohl podle projevené vůle stran i nadále fungovat. Taková situace však v této věci nepanuje, v důsledku žalobcem správně tvrzené neurčitosti některých smluvních ujednání totiž nemohu být určitými ani ujednání s nimi související, žalobce tak v podstatě nemá možnost vznést určitý žalobní požadavek. Doplňkové pojistné podmínky umožňují snižovat kapitálovou hodnotu pojištění o počáteční a správní náklady stanovené podle pojistně technických zásad pojistitele, o rizikové pojistné stanovené pojistitelem také podle těchto zásad, zároveň stanoví, že o tyto náklady a rizikové pojistné se kapitálová hodnota pojištění snižuje, naopak se zvyšuje o zaplacené pojistné, může se měnit s ohledem na vývoj cen podílových jednotek jednotlivých vnitřních fondů a může se snižovat o mimořádné výběry. Je-li ujednána možnost snížit kapitálovou hodnotu pojištění o přesně neurčené náklady a přesně neurčené rizikové pojistné, nelze určit, jaký vlastně je rozsah kapitálové hodnoty pojištění, má-li být snižován pouze podle pojistně technických zásad pojistitele, jde o rozsah zcela neurčitý. Jinak řečeno v projednávané věci se žalobce domáhá, aby bylo zamezeno snižování kapitálové hodnoty pojištění zcela neurčitého rozsahu o zcela neurčitý rozsah nákladů a pojistného. Takový žalobní požadavek nemůže uspět a není pochyb o tom, že ve svém důsledku neurčitost uvedených ujednání má nutně za následek neurčitost smlouvy jako celku, když uvedená ujednání nejsou oddělitelná od dalších ujednání smlouvy, neboť se od nich odvíjí rozsah výsledného plnění pojistitele. V tomto směru soud prvního stupně zcela správně poukázal na již vydaná rozhodnutí soudů, konkrétně lze uvést rozhodnutí zdejšího odvolacího soudu sp.zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], z nichž se mimo jiné podává, že závěr o absolutní neplatnosti smluv shodného základu opakovaně přijal ve svých nálezech i [anonymizována dvě slova] Stanovisko žalobce o důvodnosti žaloby pouze pro dílčí neplatnosti některých ujednání smlouvy, na němž žalobu postavil, je i s ohledem na uvedenou judikaturu neudržitelné, když není pochyb o tom, že bez sporovaných ujednání nemůže smlouva obstát. Jde i o stanovisko překvapivé, když sám přímo v žalobě rozhodnutí sp.zn. [spisová značka] výslovně zmiňuje, četných závěrů o absolutní neplatnosti smluv shodného základu si tedy byl nutně vědom. Negatorní žaloba tak, jak ji žalobce formuloval, je v projednávané věci vyloučena, a to právě v důsledku absolutní neplatnosti celé smlouvy.
12. Pokud žalobce namítal, že mu nebylo soudem prvního stupně z důvodu odlišného právního hodnocení věci poskytnuto příslušné procesní poučení, ani v tomto směru se s ním odvolací soud neztotožňuje, procesní postup byl zcela správný. Ustanovení § 118a odst. 2 o.s.ř. dopadá pouze na situace, kdy v důsledku odlišného právního posouzení věci je zapotřebí doplnit vylíčení rozhodných skutečností. V projednávané věci skutkový základ sporu spočívá v konkrétním smluvním ujednání a v tvrzení, že s plněním žalobce není nakládáno v souladu se smlouvou. Smyslem uvedeného procesního poučení je nepřipustit zamítnutí žaloby proto, že účastník neunesl břemeno tvrzení, aniž byl poučen, že takové břemeno má. Poučení podle § 118a odst. 2 o.s.ř. v této věci tak zjevně nebylo zapotřebí, pro účely hodnocení smlouvy jako neplatné dílem či neplatné jako celku, ani pro hodnocení přípustnosti či nepřípustnosti zápůrčí žaloby skutkový základ sporu zůstal stejný a napadený rozsudek zjevně na neunesení břemene tvrzení postaven není. K uvedené námitce lze dodat, že cílem poučovací povinnosti soudu je informace účastníka o tom, jaká má v procesu práva a povinnosti, aby jím provedené procesní úkony mohly vyvolat zamýšlené účinky a aby mohl splnit své procesní povinnosti. Do poučovací povinnosti tedy nepatří návod, co by účastník měl nebo mohl v daném případě dělat, aby dosáhl žádaného účinku, ale jen pomoc k tomu, aby mohl zákonem stanoveným způsobem dát najevo, co hodlá v řízení učinit (I. ÚS 63/96).
13. Odvolací soud proto uzavírá, že v řízení nezatíženém procesními vadami soud prvního stupně žalobu správně zamítl, proto je namístě napadený rozsudek jako věcně správný podle § 219 o.s.ř. potvrdit včetně správného výroku o náhradě nákladů řízení.
14. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o.s.ř. a úspěšné žalované byla přiznána náhrada v rozsahu odměny za dva úkony právní služby (vyjádření k odvolání a účast u odvolacího jednání) po [částka], dvou paušálních náhrad po [částka], spolu s 21% DPH ve výši [částka] celkem [částka].
Přípustnost dovolání proti tomuto rozsudku podle § 237 až § 238a o.s.ř. je oprávněn zkoumat jen odvolací soud. Dovolání se podává do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu k Nejvyššímu soudu České republiky u soudu, který rozhodoval v prvním stupni.