Přeskočit na obsah
Městský soud v Praze 53 CO 211/2022-668 ECLI:CZ:MSPH:2022:53.Co.211.2022.1 Rozsudek

pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]

Mgr. Richard Toman · Rozhodnutí ze dne 24. 11. 2022

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Richarda Tomana a soudkyň JUDr. Renáty Zimové a JUDr. Lady Záviškové ve věci

žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátkou [údaje o zástupci]

proti

žalovaným: 1. [jméno] [příjmení], [datum narození]

2. [jméno] [příjmení], [datum narození]

oba bytem [adresa]

oba zastoupeni advokátem JUDr. [jméno] [příjmení]

sídlem [adresa]

o [částka] s příslušenstvím

k odvolání žalovaných proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]


I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výrocích I. a II. zrušuje a řízení se v tomto rozsahu zastavuje.

II. Ve výroku III. se rozsudek potvrzuje.

III. Ve výroku V. se rozsudek mění takto:

Za řízení o žalobě se žalovaným nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.

Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení o vzájemném návrhu [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokátky Mgr. [jméno] [příjmení] [příjmení].

IV. Ve výroku IV. se rozsudek mění tak, že žalobce je povinen zaplatit státu na znalečném [částka] a žalovaní [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku na účet soudu prvního stupně.

V. Ve výroku VI. se rozsudek mění tak, že žalobce je povinen zaplatit státu na svědečném [částka] a žalovaní [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku na účet soudu prvního stupně.

VI. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobci na náhradě nákladů odvolacího řízení o vzájemném návrhu [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokátky Mgr. [jméno] [příjmení] [příjmení].

VII. Za řízení o žalobě se žalovaným nepřiznává právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalovaným povinnost zaplatit žalobci částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně od [datum] do zaplacení (I.), žalobu, aby žalovaní byli povinni zaplatit žalobci částku [částka] s příslušenstvím zamítl (II.), zamítl žalobu, aby žalobce byl povinen zaplatit žalovaným částku [částka] s příslušenstvím a částku [částka] s příslušenstvím (III.), žalovaným uložil povinnost zaplatit státu na náhradě nákladů řízení částky [částka] a [částka] (IV. a VI.) a povinnost zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku [částka] (V.).

2. Takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobce se po žalovaných domáhal zaplacení částky [částka] s příslušenstvím podle dodatku smlouvy o dílo dne [datum], navazujícím na předchozí smlouvu o dílo o zhotovení střešní krytiny na novostavbě rodinného domu žalovaných, které bylo dne [datum] žalovaným předáno a žalovanými uhrazena dohodnutá cena. Podle dodatku smlouvy se žalobce zavázal provést kompletní realizaci střešního podbití a dřevěný obklad části fasády za pevnou cenu [částka] včetně DPH nejpozději do [datum]. Žalobce dílo ve sjednaném termínu zhotovil, žalovaní ho však elektronickou zprávou ze dne [datum] informovali, že mají k dílu výhrady, následně vytkli žalobci vady obou děl. Žalobce vyzýval žalované k několika termínům schůzky v místě provádění díla, vyžadoval součinnost žalovaných, neobdržel jakoukoliv jejich reakci. Žalovaní oznámili žalobci, že mu umožní prohlídku díla, ale neumožní mu odstranění nedostatků. Následné výzvy k součinnosti při odstranění vad měli žalovaní za bezpředmětné, sdělili, že nemají zájem na nápravě ze strany žalobce. Pokud od dodatku smlouvy odstoupili pro podstatné vady díla, má žalobce jejich jednání za absolutně neplatné. Žalobce vyzval žalované dne [datum] k tomu, aby mu umožnili splnit jeho závazek, a to v náhradní lhůtě do [datum] s tím, že pro případ, že setrvají na dosavadním postoji, resp. neobdrží-li žalobce žádné stanovisko v uvedené lhůtě, pak ke dni [datum] od smlouvy odstupuje. Současně požádal žalované i o vyčíslení protinároku uplatňovaného v souvislosti s tvrzenými výhradami k vlastnostem díla. Žalovaní nereagovali, podle žalobce tak smlouva o dílo, resp. její dodatek, zanikla nejpozději dnem [datum] a na vypořádání mu náleží částka [částka].

3. Žalovaní navrhli žalobu zamítnout jakožto nedůvodnou, nesporovali uzavření smluv, převzetí díla dne [datum] podle prvé smlouvy (dále S1) a úhradu jeho ceny. Uvedli, že pro návaznost prací dílo nebylo do [anonymizováno] [rok] kontrolováno, až následně zjistili jeho nedostatky a reklamovali je v návaznosti na vady díla podle smluvního dodatku (dále S2). Dílo podle S2 nebylo nikdy dokončeno a předáno, proběhla jeho prohlídka a [datum] došlo k vytčení vad, do vyřešení vad žalovaní odmítli uhradit vystavenou fakturu. Na sjednanou schůzku [datum] se žalobce nedostavil. V rámci následné komunikace o řešení vad se ukázalo, že žalobce je k jejich odstranění zcela nekompetentní, po bezvýsledné schůzce konané [datum] žalovaní od S2 odstoupili dopisem z [datum]. Ještě [datum] reklamovali posledně zjištěnou vadu palubkového obkladu.

4. V průběhu řízení žalovaní vznesli vzájemný návrh sestávající z částky [částka] jako slevy pro vady podle S1, [částka] jako náhrady škody a nákladů na odstranění vad, [částka] jako nákladů na znalecké posudky a zkoumání, [částka] za nadhodnocení díla podle S1, [částka] slevy pro vady díla podle S1 v reakci na revizní posudek a [částka] nadhodnocení díla podle S2.

5. Žalobce ve vztahu k S1 zdůraznil, že převzetím díla bez vad a uhrazením jeho ceny smlouva zanikla splněním, pokud jde o vytýkané vady, jsou tvrzení žalovaných neurčitá co do charakteru vad a nebylo mu umožněno zjednání nápravy, nároky z odpovědnosti za vady tak žalovaným nesvědčí, nadhodnocení díla je vyloučeno, neboť cena byla sjednána jako pevná. Pokud jde o S2, i zde byla cena sjednána jako pevná, dílo nebylo předáno z důvodů na straně žalovaných, kteří vytkli vady, ale neumožnili jejich odstranění, neposkytli přiměřenou lhůtu a od smlouvy odstoupili. Nárok na náhradu škody ve výši [částka] zcela odmítl s tím, že nápravu bylo možné zjednat pouze v režimu vad, namítané vady byly podle popisu žalovaných odstranitelné, odstranění mu nebylo umožněno, od smlouvy ke dni [datum] odstoupil.

6. Účastníci učinili nesporným, že dílo podle S1 bylo dokončeno, předáno dne [datum], k čemuž existuje předávací protokol, upřesnili, že dílo bylo předáno, dokončeno a převzato. Dále učinili ve vztahu k S2 nesporným, že od smlouvy bylo odstoupeno, rozpor panuje pouze v tom, která ze stran tak učinila platně.

7. Prvostupňový soud v bodech 13. až 25. odůvodnění rozsudku, na které se odkazuje, ozřejmil rozsah a obsah provedeného dokazování, odkázal na ust. [ustanovení pr. předpisu] a shrnul, že účastníci uzavřeli dne [datum] S1, jejímž předmětem bylo zhotovení střešní krytiny na novostavbě rodinného domu žalovaných v k. ú. [obec], kdy cena byla sjednána ve výši [částka] včetně DPH, dílo bylo dokončeno a předáno ke dni [datum], žalovanými bylo žalobci zaplaceno. Dále dne [datum] účastníci uzavřeli S2, na jejím základě se žalobce zavázal provést pro žalované kompletní realizaci střešního podbití a dřevěný obklad části fasády, cena díla byla dohodnuta jako cena pevná ve výši [částka] včetně DPH a dílo mělo být žalobcem zhotoveno nejpozději do [datum]. Dílo nebylo žalovanými převzato a cena díla nebyla zaplacena. Žalovaní sdělili žalobci dopisem ze dne [datum], že od S2 odstupují s tím, že dílo vykazuje takové vady, že bude muset být zcela předěláno, vady vykazují i původní práce dle S1, které již byly uhrazeny s tím, že žalovaní nemají zájem na jejich nápravě, jak již byl žalobce informován. Písemnost obsahuje soupis hlavních vad díla s požadavkem slevy z ceny díla odpovídající zjištěným vadám a sdělení, že konkrétní vyčíslení včetně případných náhrad škod způsobených vadami bude zasláno následně, a to v návaznosti na vyčíslení novým dodavatelem prací. Této písemnosti žalovaných předcházely výzvy žalobce k obhlídce díla, jeho zpřístupnění a umožnění opravy. Žalobce písemností z [datum] opakovaně vyzval žalované k poskytnutí součinnosti, ke zpřístupnění nemovitosti s tím, že opravy budou provedeny do tří dnů, opět žádal umožnění splnění závazků písemností ze dne [datum] s tím, že nabízí náhradní lhůtu k provedení opravy do [datum] a pokud mu nebude umožněna, pak odstupuje od smlouvy o dílo s účinností ke dni [datum].

8. Podle soudu prvního stupně obě smlouvy o dílo jsou typově ujednáními o opravě a úpravě věci ve smyslu ust. § 652 obč. zák., na nároky z odpovědnosti za vady lze použít pouze speciální úpravu tohoto smluvního typu obsaženého v ustanoveních § 653 až 655 obč. zák. Pokud jde o S1, kdy dílo bylo dokončeno a předáno ke dni [datum], měli žalovaní právo na odstranění vad, když podle obou znaleckých posudků se jednalo o vady odstranitelné. Žalovaní sice vady uplatnili, však neumožnili žalobci jejich odstranění, což uvedli i v písemnosti datované dnem [datum], v níž sdělili, že si nepřejí odstranění vad u S1 i S2, neboť nemají k žalobci důvěru v jejich řádné odstranění a že požadují slevu, kterou však vyčíslí až poté, co si vady odstraní pomocí třetích subjektů. Tento postup potvrdila žalovaná při svém vyjádření při jednání po výslechu svědkyně [příjmení] dne [datum]. Prvostupňový soud odkázal na ust. § 655 obč. zák., podle kterého objednateli nesvědčí z titulu vadného plnění právo odstranit si vady plnění sám nebo je nechat odstranit a domáhat se na zhotoviteli úhrady takového odstranění, pokud nebyl takový způsob vypořádání práv odpovědnosti za vady ve smlouvě výslovně dohodnut, což se nestalo. V dané věci se jednalo o vady povahy odstranitelné a byli to žalovaní, kteří neumožnili žalobci jejich odstranění, ačkoli je k tomu vyzýval, výslovně se vyjádřili, že si odstranění vad nepřejí. Žalovaní nepostupovali v rámci uplatnění vad řádně, neumožnili žalobci vady odstranit a jejich odstoupení od smlouvy datované dnem [datum] není platné, neboť takovýto postup zákon nepředjímá. V důsledku tohoto postupu neměli právo na zrušení smlouvy S2, stejně tak na přiměřené snížení ceny opravy nebo úpravy podle S1, proto prvostupňový soud nevyhověl vzájemnému návrhu žalovaných. Pokud žádali nahradit škodu, není namístě užití ust. § 510 obč. zák., když újma spočívající ve vadném provedení opravy nebo úpravy je napravitelná pouze v rámci odpovědnosti za vady ve výše uvedeném režimu a sleduje, aby se objednateli dostalo plnění bez vad. Odpovědnost za vady je odpovědností za nedostatky vlastního plnění zhotovitele, škoda ve smyslu ust. § 510 obč. zák. představuje újmu, která vznikne až jako následek vadného plnění. Pokud žalovaní namítali částečnou neplatnost S1 s ohledem na výměry, cena díla byla stanovena pevně smlouvou, a to i v případě S2, ani tyto požadavky nemohly ve vzájemném návrhu žalovaných obstát a v této části musely být zamítnuty. Vzhledem k vadnému postupu žalovaných nemohla být přiznána ani částka [částka] spočívající v nákladech na uplatnění práv. Pokud jde o částečný úspěch žalovaných ve výši [částka], pak ten se týká pouze S2, avšak v režimu bezdůvodného obohacení, jehož výši postavil najisto až znalecký posudek zadaný soudem. Pokud jde o S2, od této smlouvy řádně odstoupil žalobce, neboť mu nebyla umožněna oprava vad podle § 457 a 458 odst. 1 obč. zák., proto jsou žalovaní povinni vydat mu bezdůvodné obohacení podle znaleckého posudku [právnická osoba] ve výši [částka], při slevě za vady díla ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení od účinku odstoupení od smlouvy, tedy ode dne [datum].

9. S takovými důvody prvostupňový soud dílem vyhověl návrhu žalobce, návrh žalovaných zamítl a o nákladech řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 a § 148 o.s.ř.

10. Žalovaní rozsudek ve všech jeho výrocích napadli včasným odvoláním. Namítli, že řadou listinných důkazů prokázali, že vady díla podle S1 uplatnili již [datum] a několikrát následně až do [datum] a řádně uplatnili právo na přiměřené snížení ceny díla. Výskyt vad plyne i z rozsáhlé fotodokumentace. Podle [ustanovení pr. předpisu] byl žalovaný povinen o reklamaci rozhodnout a vyřídit ji nejpozději ve lhůtě 30 dnů, což neučinil a podstatným způsobem tak porušil smlouvu, v důsledku čehož se vady staly neodstranitelnými a žalovaným svědčilo právo na zrušení smlouvy nebo slevu. I vady díla podle S2 byly od [datum] reklamovány opakovaně a reklamace nebyly vyřízeny, existenci vad prokazují znalecké posudky. K odstranění vad žalovaného opakovaně vyzývali, došlo ke schůzce [datum], tvrzení žalobce o tom, že neměli snahu umožnit odstranění vad, není pravdivé. Za správné nemají hodnocení svého nároku podle § 510 obč. zák., když žalobce porušil své smluvní povinnosti provést dílo řádně a v dohodnuté době, odpovídá proto za škodu odpovídající nákladům na odstranění vad. Za důvodné mají i požadavky plynoucí z částečné neplatnosti smluv co do rozdílu cen díla, v jejichž důsledku se žalobce bezdůvodně obohatil o celkem [částka]. I náklady na znalecké posudky zpracované v souvislosti s uplatněním vad mají za nutně vynaložené. Navrhli zrušení rozsudku a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Odvolání bylo podáno [datum].

11. Podáním ze dne [datum] vzal žalobce žalobu v celém rozsahu zpět se zdůvodněním, že žalovaní ještě před vyhlášením napadeného rozsudku podali insolvenční návrh spojený s návrhem na společné oddlužení manželů, v němž v rozporu se svou zákonnou povinností neuvedli žalobou uplatněný nárok, vstup do insolvence neoznámili v tomto řízení a udržovali soud v omylu, že jsou splněny podmínky pro pokračování v něm, ačkoli bylo ze zákona přerušeno. Po provedení oddlužení insolvenční soud rozhodl o osvobození žalovaných od neuhrazené části pohledávek, pohledávka žalobce se tak stala naturální obligací a nárok mu nelze přiznat. Pro toto jejich chování pak žalobce nemá jinou možnost, než vzít svůj návrh zpět, je však přesvědčen, že mu za uvedených mimořádných okolností svědčí právo na náhradu nákladů řízení k tomuto návrhu vázaných. Pokud jde o nárok uplatněný vzájemným návrhem, má za to, že o něm bylo věcně i procesně rozhodnuto správně. Navrhl, aby ohledně jeho požadavku bylo řízení zastaveno a přiznána mu náhrada nákladů řízení a ohledně požadavku žalovaných byl rozsudek potvrzen a žalobci přiznána náhrada nákladů řízení.

12. Žalovaní se zpětvzetím žaloby souhlasili. Namítli, že o insolvenčním řízení informovali soud prvního stupně podáním doručeným [datum], usnesením ze dne [datum] byli účastníci o přerušení řízení vyrozuměni. Insolvenční návrh podali [datum], insolvenční řízení skončilo [datum]. Konec lhůty k podání přihlášek připadl na [datum], žalobce přihlášku nepodal, účelově se [datum] domáhal zrušení oddlužení a řešení věci konkursem, jeho návrh byl zamítnut, odvolání proti zamítavému usnesení bylo odmítnuto, žalobce neuspěl ani s odvoláním proti usnesení o splnění oddlužení a osvobození od placení pohledávek. Žalovaným tak svědčí v souvislosti se zastavením řízení o nároku žalobce právo na náhradu nákladů řízení.

13. Odvolací soud projednal věc při jednání, z titulu podaného odvolání přezkoumal napadený rozsudek včetně řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a o.s.ř.), a odvolání neshledal důvodným.

14. Pokud jde o zpětvzetí žaloby, postupoval odvolací soud podle § 222a o.s.ř., a v jeho rozsahu (výroky I. a II.) rozsudek soudu prvního stupně zrušil a řízení zastavil, když odvolací řízení vůči výrokům rozsudku týkajícím se návrhu žalobce bylo zahájeno podáním odvolání dne [datum] úkon zpětvzetí žaloby učinil žalobce [datum] a žalovaní s ním vyslovili souhlas, sdělení, že odvoláním nenapadají výrok II. rozsudku žalovaní vznesli až v rámci odvolacího jednání dne [datum].

15. Pokud jde o vzájemný návrh žalobců, soud prvního stupně ve věci opatřil dostatek skutkových zjištění a na jejich základě dospěl ke správným závěrům skutkovým i právním.

16. Podle náhledu odvolacího soudu žádná z odvolacích námitek není způsobilá zvrátit správnost závěru o tom, že nároky vznesené vzájemným návrhem žalovaných nejsou důvodné.

17. Soud prvního stupně správně hodnotil nároky, které svědčí objednateli z titulu odpovědnosti zhotovitele za vady díla spočívajícího v opravě a úpravě věci v mezích speciální úpravy vázané na tento typ smlouvy obsažené v ust. §§ 653 až 655 obč. zák., podle nichž je objednatel předně oprávněn požadovat řádné, bezplatné a včasné odstranění vady v případě, že jde o vadu odstranitelnou.

18. Zhotovitel je povinen vadu odstranit v dohodnuté lhůtě. Nebyla-li lhůta dohodnuta, musí tak učinit bez zbytečného odkladu. Lhůtu„ bez zbytečného odkladu“ je třeba vykládat s ohledem na okolnosti konkrétního případu, tedy s přihlédnutím například k povaze vady, způsobu, složitosti a místu opravy a podobně. Zjištění, že šlo v případě obou smluv o vady v době reklamace odstranitelné ani nebylo sporováno, spolehlivě to vyplývá ze znaleckého posudku.

19. Žalovaní v odvolání argumentují tím, že postup žalobce v reklamačním řízení vedl ke stavu, kdy se vady staly vadami neodstranitelnými podle § 655 odst. 1 věta třetí obč. zák., podle kterého neodstraní-li zhotovitel vadu v dohodnuté lhůtě, anebo vyskytne-li se vada znovu, má objednatel právo na zrušení smlouvy nebo na přiměřené snížení ceny opravy nebo úpravy. Uvedené námitky zdůvodňují tvrzením, že žalobce jejich reklamace vůbec nevyřídil a přivodil tak marné uplynutí třicetidenní lhůty dané ust. § 19 zák. č. 364/1992 Sb., o ochraně spotřebitele. Tato jejich argumentace však nemá žádnou skutkovou oporu, naopak byla provedeným odkazováním spolehlivě vyvrácena, když ze vzájemné komunikace stran počínaje listopadem [rok] (již email žalovaných z [datum]) jednoznačně plyne, že odstranění vad žalovaní po žalobci nepožadovali, naopak je odmítali s tím, že v jeho práci nemají důvěru a nechtějí ani zkoušet, aby opravy prováděl. Takový jejich postoj potvrdil i výslech svědkyně [příjmení], na něj navazující vyjádření samotné žalované před soudem prvního stupně, na nezájem žalovaných o odstranění vytčených vad žalobce je odkazováno i v dopise z [datum], v němž žalovaní projevili vůli odstoupit od S2 („ jak jste již byl informován“). Současně žalovaní nikdy ani netvrdili, že by žalobci k odstranění vytčených vad poskytli jakoukoli lhůtu. Tvrzení, že žalobce nevyřídil reklamaci tak nemůže obstát, neboť prokazatelně mu k takovému postupu ze strany žalovaných nikdy ani nebyla dána možnost.

20. V návaznosti na tento závěr pak soud prvního stupně zcela správně nevyhověl požadavkům žalovaných na slevu z ceny díla podle S1, takový nárok v případě, že žalovaní neumožnili žalobci vytčené vady odstranit, jim nepřísluší. Pokud pak jde o S2, bylo prokázáno, že v důsledku výše uvedeného postupu žalovaným rovněž nemohlo příslušet právo na zrušení smlouvy, které by opět mohlo nastoupit pouze v případě, že by se jednalo o vady neodstranitelné, nebo o vady, které bylo možno odstranit, ale žalobce je neodstranil v dohodnuté době, případně vady, které se vyskytly opakovaně. Je tedy správný i závěr soudu prvního stupně o tom, že ke dni [datum] od smlouvy řádně a platně odstoupil žalobce podle § 638 odst. 1 obč. zák. pro nedostatek součinnosti ze strany žalovaných jako objednatelů, když zároveň bylo prokázáno, že je k této součinnosti opakovaně vyzýval již od prosince [rok].

21. Správně soud prvního stupně nevyhověl ani dalším požadavkům žalovaných. Pokud jde o požadavek na náhradu škody, jejíž vznik žalovaní dovozují z porušení povinnosti žalobce provést dílo podle obou smluv řádně a v dohodnuté době, neprovedení úpravy věci v dohodnuté době a kvalitě je vadným plněním a judikatura je dlouhodobě ustálena na závěru, že újma, která spočívá ve vadném provedení opravy nebo úpravy věci, je napravitelná jen v rámci odpovědnosti za vady a že nelze suplovat právo z odpovědnosti za vady právem na náhradu škody. Ust. § 510 obč. zák., na které žalovaní ve vztahu k tvrzené škodě poukazují, na jimi uplatněné nároky nedopadá, neboť zatímco odpovědnost za vady je dána za nedostatky vlastního plnění zhotovitele (opravy) a vede k tomu, aby sjednané plnění bylo odevzdáno bez vad, odpovědnost za škodu je dána za jinou újmu, než je vadné provedení samotného díla (opravy či úpravy). O vadu jde tam, kde újma spočívá ve vadném provedení díla. Škodou je újma, jež vznikla jako následek tohoto vadného plnění. Majetková újma, spočívající nikoliv ve vadnosti samotného předmětu opravy, nýbrž ve znehodnocení opravované věci v důsledku vadného plnění je škodou, která z vady vznikla a je odškodnitelná v rámci náhrady škody.

22. V návaznosti na nedůvodnost požadavků žalovaných z důvodu vad plnění ze smlouvy S1 a řešení nároků ze smlouvy S2 v režimu bezdůvodného obohacení po odstoupení od smlouvy žalobcem pak postrádá důvodnosti i požadavek žalovaných na náhradu nákladů, které vynaložili na znalecký posudek a odborné zkoumání, jak správně zhodnotil prvostupňový soud. Tyto náklady nemohly být účelně vynaloženy, neboť postup žalovaných v reklamačním řízení od samotného počátku neodpovídal zákonné úpravě. Navíc znalecký posudek nechali žalovaní vypracovat až [datum], tedy v době, když již věděli o tom, že se žalobce domáhá svých nároků žalobou podanou [datum] a že budou řešeny všechny sporné nároky stran. V případě sporu se oproti posudku zadanému jednou stranou vždy jako účelnější jeví postup vypracování posudku v rámci řízení za účasti obou stran, k čemuž nakonec došlo, přičemž žalovaní mohli logicky předpokládat, že jimi zadaný znalecký posudek bude druhou stranou sporu zpochybňován.

23. Jako nedůvodné správně prvostupňový soud zhodnotil i požadavky žalovaných na vydání bezdůvodného obohacení, které mělo žalobci vzniknout na rozdílech ceny každého díla oproti závěrům znaleckých posudků. Správně bylo zjištěno, že v obou případech byla cena sjednána jako cena pevná, její následná revize proto není namístě. Pokud pak jde o S2, nemohl by tento požadavek obstát ani v případě odlišného smluvního ujednání, neboť žalovaní ani netvrdili, že by z titulu této smlouvy žalobci cokoli zaplatili, stěží se tak mohl na jejich úkor jakkoli obohatit.

24. Z výše uvedených důvodů odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně v jeho výroku III. jako věcně správný podle § 219 o.s.ř. potvrdil.

25. Pokud jde o výrok rozsudku o náhradě nákladů řízení mezi účastníky (V.), odvolací soud jej s ohledem na zpětvzetí žaloby i jeho nesprávnost podle § 220 odst. 1 o.s.ř. změnil, neboť v případě, že ve věci jsou nároky uplatněny žalobou a vzájemnou žalobou ve stejném (společném) řízení, je třeba při rozhodování o náhradě nákladů řízení posoudit věc uplatněnou žalobou a věc uplatněnou vzájemnou žalobou samostatně (NS ČR [spisová značka]).

26. Žalobce vzal po podání odvolání žalovanými žalobu zpět výlučně v důsledku toho, že v řízení zahájeném společným insolvenčním návrhem podaným [datum] byli žalovaní osvobozeni od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení včetně nepřihlášené pohledávky žalobce. Podle § 146 odst. 2 věta prvá o.s.ř. by tak byl povinen žalobce hradit náklady žalovaným, když nejsou naplněny předpoklady požadované větou druhou citovaného ustanovení, neboť nelze dovozovat, že by ke zpětvzetí žaloby došlo pro chování žalovaných v procesním smyslu chápaném jako podrobení se žalobnímu požadavku. Žalovaným by tak svědčilo právo na náhradu nákladů řízení o nároku žalobce. Odvolací soud však v poměrech projednávané věci má za naplněné důvody hodné zvláštního zřetele ve smyslu ust. § 150 o.s.ř., které vedou k odepření tohoto práva žalovaným, neboť ti vlastním návrhem zahájili insolvenční řízení, aniž o tom informovali prvostupňový soud, [datum] bylo rozhodnuto o jejich úpadku. Pokud tvrdí, že informaci soudu prvního stupně poskytli, stalo se tak až [datum], prokazatelně až po vyhlášení napadeného rozsudku ([datum]), po podání odvolání ([datum]) a až v důsledku sdělení žalobce ze dne [datum]. Řízení tak bylo ze zákona přerušeno, probíhalo jako zatížené podstatnou vadou. Její vliv na rozhodnutí v důsledku zpětvzetí žaloby již není potřeba hodnotit, nicméně je namístě ve vztahu k důvodům jejího zpětvzetí žalovaným náhradu nákladů řízení odepřít. Žalobci však nelze právo na náhradu nákladů přiznat, jak požaduje, takový postup nemá oporu v procesním předpise, zároveň nutno dodat, že neuvedením pohledávky žalobce v insolvenčním návrhu žalovaní neporušili svou zákonnou povinnost, když s účinností od [datum] § 104 odst. 1 písm. b) insolvenčního zákona neukládá dlužníku v případě podání návrhu na oddlužení připojit jako jeho přílohu seznam věřitelů. Stěží však lze omluvit postup žalovaných, když v případě včasného oznámení rozhodnutí insolvenčního soudu o jejich úpadku soudu prvního stupně by k vyhlášení rozsudku o návrhu žalobce v tomto řízení nedošlo a zároveň by nebyla zmařena žalobcova možnost svou pohledávku do insolvenčního řízení přihlásit. Jakkoli tedy žalobce zpětvzetím své žaloby zavinil z procesního hlediska zastavení této části řízení, z důvodů hodných zvláštního zřetele je namístě žalovaným náhradu nákladů řízení ve vztahu k ní odepřít.

27. Pokud jde o náklady řízení o vzájemném návrhu, žalovaní úspěšní nebyli a stíhá je nákladová povinnost vůči žalobci podle § 142 odst. 1 o.s.ř. V tomto řízení žalobce vynaložil za dobu od [číslo] do [datum] náklady za zastoupení advokátem v rozsahu odměny za 14 úkonů právní služby po [částka], jeden po [částka] při tarifní hodnotě [částka] (v součtu [částka]), patnácti paušálních náhrad po [částka] (v součtu [částka]), za dobu od [datum] do [datum] odměny za 5 úkonů právní služby po [částka], jeden po [částka] při tarifní hodnotě [částka] (v součtu [částka]) a šesti paušálních náhrad po [částka] (v součtu [částka]). Celkem žalobci na odměně a náhradách náleží [částka], spolu s 21% DPH ve výši [částka] částka [částka]. Žalobce dále v řízení vynaložil na soudním poplatku za odvolání proti prvnímu rozsudku soudu prvního stupně o vzájemném návrhu [částka] a na záloze na znalečné částku [částka] Celkem žalobci za řízení o vzájemném návrhu náleží [částka].

28. Změnu vzhledem k výše uvedeným skutečnostem nutně zaznamenaly i výroky o náhradě nákladů státu na znalečném a svědečném. Na těchto nárocích se podle poměru úspěchu a neúspěchu podílí žalobce 37 % a žalovaní 63 %, ze znalečného placeného státem ve výši [částka] (odečtena záloha placená žalobcem) tak na žalobce připadá částka [částka] a na žalované částka [částka], ze svědečného ve výši [částka] na žalobce částka [částka] a na žalované částka [částka].

29. O nákladech odvolacího řízení o nároku žalobce bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 o.s.ř., a z důvodů uvedených výše v bodě 26. podle § 146 odst. 2 věta prvá a § 150 o.s.ř.

30. Za odvolací řízení o vzájemném návrhu náleží žalobci podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o.s.ř. náhrada za zastoupení advokátem v rozsahu odměny za jeden úkon právní služby ve výši [částka], jedné paušální náhrady ve výši [částka], spolu s 21% DPH ve výši [částka] celkem [částka].

Přípustnost dovolání proti tomuto rozsudku podle § 237 až § 238a o.s.ř. je oprávněn zkoumat jen dovolací soud. Dovolání se podává do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu k Nejvyššímu soudu České republiky u soudu, který rozhodoval v prvním stupni.