o odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni a) částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od [datum] do zaplacení (výrok I.), uložil žalované povinnost zaplatit žalobci b) částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od [datum] do zaplacení (výrok II.) a rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobcům a), b) náklady řízení ve výši [částka] (výrok III.).

2. Rozhodl tak o žalobě ze dne [datum], kterou se žalobci domáhají náhrady škody za zpožděný let č. [anonymizováno] dne [datum] z [obec] na [anonymizováno], a to podle [číslo listu] [anonymizována tři slova] a [ustanovení právního předpisu EU] (dále jen„ [anonymizováno]“). Žalovaná navrhla žalobu zamítnout, neboť výzvu ke kompenzaci uplatnila [právnická osoba], která z důvodu neplatnosti postupní smlouvy nedisponovala aktivní věcnou legitimací. Nárok žalobců tak nebyl uplatněn v šestiměsíční promlčecí lhůtě podle [ustanovení pr. předpisu]“).

3. Soud prvního stupně vzal za nesporné skutečnosti relevantní pro právní posouzení nároku, tj. že žalobci byli účastníky letu žalované, který byl zpožděn o více než 3 hodiny, a dále že žalobci předžalobní výzvou ze dne [datum] vyzvali žalovanou k úhradě dlužné částky.

4. Prvostupňový soud předně posuzoval spornou otázku, a to zda je nutné uplatnit právo na náhradu podle [anonymizováno] ve lhůtě podle § 2553 odst. 3 o. z., a rovněž zda toto právo bylo v daném případě řádně uplatněno. V této souvislosti uzavřel, že [anonymizováno] nelze chápat jako přepravní řád ve smyslu § 2553 odst. 1 a odst. 2 o. z. Přepravní řády jsou podzákonnými právními předpisy, přičemž § 2553 odst. 1 a 2 o. z. představuje odkaz na tyto předpisy přijaté na základě zmocnění speciálních zákonů týkajících se jednotlivých druhů dopravy. V současné době je jediným platným přepravním řádem ve smyslu tohoto ustanovení vyhláška č. 175/2000 Sb. pro oblast drážní a silniční dopravy. Přepravním řádem tak nemůže být přímo závazný právní předpis Evropské unie, kterým [anonymizováno] je. Opačný výklad by znamenal omezení doby pro úspěšné uplatnění nároků cestujících oproti [anonymizována dvě slova] ze dne [datum], publikované pod [číslo] Sb. m. s., kdy tato stanoví v čl. 35 promlčecí lhůtu k uplatnění práv cestujících na 2 roky. Připuštěním výkladu o [anonymizováno] jakožto přepravním řádu by tak došlo k situaci, kdy by nároky podle [anonymizováno] úmluvy bylo možné uplatnit ve stanovené 2leté lhůtě a nároky podle [anonymizováno] pouze po předchozím uplatnění v reklamační lhůtě podle § 2553 odst. 3 o. z. (pokud by tedy nebylo dle soudu opět nesprávně dovozováno, že přepravním řádem je nutno chápat rovněž [anonymizována dvě slova]). V této souvislosti podotkl, že nároky na náhradu podle [číslo listu] [anonymizováno] představují paušalizovanou náhradou nemajetkové újmy cestujících a nároků z [anonymizováno] úmluvy se nikterak nedotýkají, jak vyplývá z čl. 12 odst. 1 [anonymizována dvě slova] tak není přepravním řádem ve smyslu § 2553 odst. 1 a odst. 2 o. z., a tedy není nutným předpokladem pro úspěšné uplatnění nároků z něho předchozí reklamace podle § 2553 odst. 3 o. z. Za této situace považoval za nadbytečné zabývat se platností případného postoupení nároku žalobců na [právnická osoba].

5. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná včasné odvolání. Předně navrhla, aby odvolací soud řízení přerušil do rozhodnutí Nejvyššího soudu o dovolání do skutkově totožných případů. Rovněž aby (obdobně jako [anonymizována tři slova]) postupoval podle § 28 odst. 4 o. s. ř., jelikož má za to, že si žalobci nejsou vědomi vedení soudního sporu jejich jménem, když za žalobce stále vystupuje [právnická osoba] [anonymizováno]. Vytkla soudu prvního stupně nesprávnost jeho závěrů, když poukázala na ustálenou judikaturu Městského soudu v Praze i samotného soudu prvního stupně (rozhodnutí [spisová značka] nebo [spisová značka]). Zdůraznila, že povinnost cestujících nárok uplatnit vyplývá z [anonymizováno] (odst. [anonymizováno] preambule a čl. 5 odst. 1 písm. [anonymizováno]), které předpokládají další či jinou notifikační aktivitu cestujícího. Pokud jde o lhůty podle čl. 5 a 7 [anonymizována dvě slova] v rozsudku ze dne [datum], věc [anonymizováno] - [číslo] objasnil, že vyplývají z vnitrostátní úpravy každého jednotlivého členského státu. Jedná se o § 2553 odst. 3 o. z., podle něhož nebyla-li doprava učiněna včas, musí být u dopravce uplatněna bez zbytečného odkladu. Nebylo-li takové právo uplatněno nejpozději do šesti měsíců, tak jej soud nepřizná. Žalobci sice tvrdí, že notifikační povinnost byla splněna skrze výzvu [právnická osoba] [anonymizováno], se kterou uzavřeli smlouvu o postoupení pohledávky, avšak Městský soud v Praze shledal tuto smlouvu neplatnou (rozhodnutí [spisová značka] a [spisová značka]). Právní jednání činěné na základě neplatné postupní smlouvy je třeba rovněž považovat za neplatné a k takovému se nepřihlíží. Žalobci tak nesplnili notifikační povinnost podle § 2553 odst. 3 o. z., neboť žalovanou nenotifikovali v šestiměsíční lhůtě. Žalovaná poukázala i na rozhodnutí [příjmení] soudu v [obec] [anonymizována dvě slova] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], který rovněž stanovil, že smlouva o postoupení pohledávek je neplatná a [právnická osoba] [anonymizováno] nesmí vystupovat jako obecný zmocněnec na základě plné moci. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a vrátil mu věc k dalšímu projednání, případně jej změnil tak, že se žaloba zamítá.

6. Žalobci ve vyjádření k odvolání argumentovali pro správnost závěrů soudů prvního stupně, včetně poukazu na [anonymizována dvě slova], že [anonymizováno] nepředstavuje přepravní řád ve smyslu § 2553 o. z. Ve vztahu k námitkám žalované ohledně neplatnosti postupní smlouvy, promlčení, atd. poukázali na judikaturu Městského soudu v Praze (rozhodnutím [spisová značka]), z níž plyne, že námitka promlčení je v rozporu s dobrými mravy a že tvrzená neplatnost smlouvy o postoupení byla žalobci dodatečně zhojena jejich dalším postupem. Návrh žalované na přerušení řízení a předložení plných mocí opatřených úředně ověřenými podpisy žalobců považuje za obstrukční jednání. Navrhli, aby odvolací soud napadený rozsudek potvrdil.

7. Odvolací soud předně rozhodl o zamítnutí návrhu žalované na přerušení řízení, neboť neshledal důvody, pro které by bylo namístě přerušit řízení do rozhodnutí o dovolání podaných v obdobných věcech. Odvolací soud rovněž nepostupoval podle § 28 odst. 4 o. s. ř., jak navrhovala žalovaná, neboť z plných mocí založených ve spise vyplývá, že žalobce zastupuje shora uvedená právní zástupkyně, a nikoli [právnická osoba] [anonymizováno].

8. Odvolací soud následně přistoupil k přezkoumání napadeného rozsudku včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212 a § 212a o. s. ř.), a po doplnění dokazování výzvou ze dne [datum], uzavřel, že odvolání žalované není důvodné. K zopakování dokazování předžalobní výzvou ze dne [datum] odvolací soud nepřistoupil, neboť podle konstantní judikatury Nejvyššího soudu platí, že v případě listinných důkazů není porušením zásady přímosti občanského soudního řízení, vyvodil-li z nich odvolací soud jiné skutkové závěry než soud prvního stupně, aniž je sám zopakoval (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], a ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], či jeho usnesení ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

9. Podle § 2553 odst. 1 o. z. jedná-li se o pravidelnou přepravu osob, stanoví přepravní řády, jaká práva má cestující vůči dopravci, nebyla-li přeprava provedena včas. Podle odstavce třetího citovaného ustanovení musí cestující práva podle předchozích odstavců uplatnit u dopravce bez zbytečného odkladu. Nebylo-li takové právo uplatněno nejpozději do šesti měsíců, soud je nepřizná, namítne-li dopravce, že právo nebylo uplatněno včas.

10. Odvolací soud nesouhlasí se závěrem soudu prvního stupně, že [anonymizováno] není přepravním řádem ve smyslu § 2553 odst. 1 a odst. 2 o. z., a že tedy není nutným předpokladem pro úspěšné uplatnění nároků předchozí reklamace podle § 2553 odst. 3 o. z. Úvahy soudu prvního stupně o podobnosti s [anonymizováno] úmluvou odvolací soud nepovažuje za přiléhavé. Promlčecí lhůta podle [anonymizováno] úmluvy není pro žaloby podané podle [anonymizováno] relevantní a nedotýká se vnitrostátních právních předpisů členských států, jelikož opatření k náhradě škody stanovená v [anonymizováno] nespadají do oblasti působnosti zmíněné úmluvy. Odvolací soud i v této věci zastává názor, který opakovaně zaujal zdejší soud v totožných kauzách, vedených proti stejné žalované, se shodnou žalobní argumentací, že mezi práva, která musí cestující u dopravce uplatnit ve lhůtách vyplývajících z § 2553 odst. 3 o. z., patří i právo na náhradu, kterou cestujícím, jejichž let byl významným způsobem zpožděn, garantuje [anonymizováno], jakožto předpis, který upravuje práva cestujících vůči leteckému dopravci (§ 2578 o. z.).

11. Otázka, zda [anonymizováno] umožňuje aplikaci českého právního řádu v otázce notifikace předpokládané v § 2553 odst. 3 o. z., byla ostatně již vyřešena před Soudním dvorem Evropské unie (dále jen [anonymizováno]) v rozhodnutí sp. zn. [anonymizováno] - [číslo] ([jméno] [příjmení] [příjmení] proti [anonymizována čtyři slova]) tak, že [anonymizováno] musí být vykládáno v tom smyslu, že lhůtu, ve které musí být podány žaloby, jejichž předmětem je získání náhrady škody podle čl. 5 a 7 tohoto [anonymizováno], stanoví pravidla každého členského státu, která upravují promlčecí lhůty vztahující se k podání žaloby. Tuto záležitost tak upravují vnitrostátní právní předpisy jednotlivých členských států týkající se promlčení. Judikatura [anonymizováno] vychází z toho, že při neexistenci právní úpravy [anonymizováno] přísluší každému členskému státu (a jeho vnitrostátnímu právnímu řádu), aby určil pravidla pro uplatnění práv, která jednotlivcům vyplývají z unijního práva, musí však být v souladu se zásadou efektivity a rovnocennosti. Jinak řečeno, tato pravidla by neměla být formulována nebo uplatňována způsobem, který nadměrně ztěžuje či prakticky znemožňuje výkon práva na odškodnění, které je zaručeno unijním předpisem, či být formulována nebo uplatňována méně příznivým způsobem než pravidla, kterými se řídí obdobné situace ve vnitrostátním právu (např. věc [anonymizováno] [číslo]). Ustanovení § 2553 odst. 3 o. z. zásadu rovnocennosti a efektivity žádným způsobem neporušuje, když příslušná lhůta je rovnocenně stanovena pro práva cestujících bez ohledu na to, zda vyplývají z vnitrostátního nebo unijního práva, a výkon práv vyplývajících z [anonymizováno] v praxi neznemožňuje.

12. Z právě uvedeného se podává, že odvolací soud dospěl k odlišnému závěru, než soud prvního stupně, pročež se s ohledem na námitku žalované zabýval tím, jaké byly účinky výzvy ze dne [datum]. Žalovaná přitom učinila nesporným, že k úhradě kompenzace za předmětný let byla vyzvána prostřednictvím [právnická osoba], a to ve lhůtě 6 měsíců podle § 2553 odst. 3 o. z.

13. Z výzvy ze dne [datum] má odvolací soud za prokázané, že ji [právnická osoba] podala jménem obou žalobců jako svých klientů, ve výzvě jsou mj. uvedena jejich jména i číslo rezervace, datum a číslo letu, letiště odletu i příletu, požadovaná částka ([částka] za osobu, celkem [částka]) a lhůta k zaplacení 14 dnů. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] má odvolací soud za prokázané, že se v ní žalobci na tuto výzvu, učiněnou prostřednictvím [právnická osoba], odvolávají.

14. Namítala-li žalovaná neplatnost postoupení pohledávky mezi žalobci a [právnická osoba], odvolací soud konstatuje, že smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi [anonymizováno] a cestujícími byly shledány Městským soudem v Praze opakovaně neplatnými (např. rozsudky Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] a ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]). Proti těmto rozhodnutím sice byla podána tamní žalobkyní ([právnická osoba]) zastoupenou stejnou zástupkyní, jako mají žalobci v tomto řízení, dovolání, ta však byla Nejvyšším soudem odmítnuta. [anonymizována tři slova] nemá důvod se od těchto závěrů, podrobně zdůvodněných v citovaných rozhodnutích, odchylovat, a proto shodně považuje smlouvy o postoupení pohledávky za neplatné, a to podle § 125 [anonymizováno] ve spojení s § 126, § 126a a § 127 [anonymizováno] (pro nedostatek sjednané formy a nedostatek podpisu smluvních stran).

15. Tento závěr o neplatnosti postupní smlouvy však nemá vliv na úvahy o tom, zda výzva [právnická osoba] ze dne [datum] má či nemá účinky ve smyslu § 2553 odst. 3 o. z. Důvody neplatnosti postupní smlouvy jsou totiž dány výlučně z důvodu ochrany spotřebitelů. Odvolací soud proto nepovažuje za adekvátní takový výklad právního jednání žalobců, který jim s odkazem na ochranu spotřebitele možnost jejich nároku v podstatě znemožňuje.

16. Judikatura již dříve dovodila, že činí-li zmocněnec právní úkony jménem osoby, ačkoliv neexistuje platná smlouva o zastoupení, jedná se o nezmocněné jednatelství a v takovém případě je zastoupený (zde žalobci) vázán právním jednáním zástupce, pokud toto jednání dodatečně schválí (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka]). V tomto řízení přitom žalobci výslovně potvrdili, že projevili vůli, aby za ně [právnická osoba] uplatnila u žalované nárok na odškodnění; v textu výzvy ze dne [datum] je rovněž sděleno, že je činěna za klienty. Žalobci nejen nezpochybňují, že měli v úmyslu se prostřednictvím [právnická osoba] domoci na žalované náhrady za zpožděný let, ale zároveň ve svých dalších úkonech (předžalobní výzva, žaloba), učiněných poté, [anonymizováno] byla v jiných soudních řízeních před českými soudy shledána neplatnost smluv o postoupení pohledávky mezi cestujícími a [anonymizováno], se nadále výzvy učiněné prostřednictvím [anonymizováno] dovolávají. Byť tedy učinění výzvy [právnická osoba] za žalobce bylo jednáním osoby neoprávněné jednat za žalobce ve smyslu § 440 odst. 1 věta druhá o. z., žalobci později toto jednání svým konkludentním jednáním schválili (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Toto schválení přitom bylo učiněno bez zbytečného odkladu poté, [anonymizováno] české soudy začaly shledávat smlouvy o postoupení pohledávek cestujících na [právnická osoba] neplatnými. V důsledku tohoto dodatečného schválení (ratihabice) jsou žalobci učiněným jednáním [právnická osoba] (uplatněním nároku na náhradu škody u žalované) vázáni, a toto uplatnění nároku tak má i vůči žalované účinky ex tunc (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

17. Na základě shora uvedeného dospěl odvolací soud k závěru, že žalobci v tomto řízení důvodně uplatnili nárok na náhradu škody za zpoždění (zrušení) letu podle čl. 5 a 7 [anonymizováno], když dne [datum] (tedy včas) splnili podmínku včasného uplatnění nároku u žalované. Z důvodu nadbytečnosti se nezabýval argumentací žalobců, že žalovanou vznesená námitka promlčení je v rozporu s dobrými mravy.

18. Jelikož se však žalovaná se dostala do prodlení se zaplacením až v den následující po uplynutí lhůty 14 dnů ode dne vyhotovení výzvy, jež byla ve výzvě ze dne [datum] poskytnuta (tzn. dnem [datum]), je povinna podle § 1970 o. z. zaplatit žalobcům úrok z prodlení z dlužné až od uvedeného data, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

19. Z popsaných důvodů odvolací soud napadený rozsudek ve výrocích I. a II. ohledně úroku z prodlení za období od [datum] do [datum] změnil podle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř, ve zbývající části tyto výroky potvrdil (§ 219 o. s. ř.).

20. Vzhledem k tomu, že odvolací soud změnil napadený rozsudek ve výroku o věci samé, rozhodl i o nákladech řízení před soudy obou stupňů, a to podle § 142 odst. 3 a § 224 odst. 1, 2 o. s. ř. Žalobcům náleží plná náhrada nákladů řízení, jelikož byli neúspěšní pouze v poměrně nepatrné části sporu. Náklady řízení před soudem prvního stupně spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši [částka] a nákladech právního zastoupení podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/96 Sb. (dále jen„ [anonymizováno]“). Tyto náklady jsou tvořené odměnou za 3 úkony právní služby á [částka] a 3 režijními paušály á [částka] (převzetí zastoupení a příprava, výzva k plnění před podáním žaloby a sepis žaloby). Za úkon vyjádření k odporu žalované ze dne [datum] pak činí odměna podle § 7 a § 8 odst. 1 AT částku [částka] (tarifní hodnota [částka] x 25,507 tj. částka [částka]) spolu s režijním paušálem ve výši [částka]. Odměna za každého ze žalobců ve výši [částka] (3x [částka] + [částka]) snížená podle § 12 odst. 4 AT o 20%, pro společné zastupování více účastníků jedním zástupcem, činí částku [částka]. Náhrada nákladů za řízení před soudem prvního stupně u každého ze žalobců ve výši [částka] je tvořena odměnou ve výši [částka], ½ paušální náhrady (3x [částka] + [částka]) ve výši [částka], ½ zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a 21% DPH ([částka]).

21. Náklady odvolacího řízení jsou tvořené odměnou za 2 úkony právní služby podle § 7 a § 8 odst. 1 AT. Odměna za vyjádření k odvolání ze dne [datum] činí částku [částka] (tarifní hodnota [částka] x 25, [částka], tj. částka [částka]), za účast u jednání odvolacího soudu dne [datum] částku [částka] (tarifní hodnota [částka] x 24, [částka], tj. částka [částka]). Náhrada nákladů odvolacího řízení u každého ze žalobců ve výši [částka] je tvořena odměnou ve výš [částka] sníženou podle § 12 odst. 4 AT o 20% na částku [částka], ½ paušální náhrady (2x [částka]) ve výši [částka] a 21% DPH ([částka]). Žalovaná je tak povinna zaplatit každému ze žalobců náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů ve výši [částka].