o odvolání žalobkyně proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], a opravnému usnesení ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]

1. Napadeným rozsudkem ve znění opravného usnesení soud prvního stupně zamítl žalobu, kterou se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně od [datum] do zaplacení (výrok I.), žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši [částka] (výrok II.) a dále rozhodl, že se žalobkyně je povinna nahradit [země] na účet Obvodního soudu pro Prahu 1 na znalečném částku [částka] (výrok III.).

2. Rozhodl tak o žalobě žalobkyně na zaplacení shora uvedené částky z titulu pojistné smlouvy ze dne [datum], [číslo] o pojištění majetku, odůvodněné tím, že dne [datum], možná již 29. 5., došlo k pojistné události, poškození solární elektrárny„ [anonymizováno] [obec]“ (dále jen„ elektrárna“), jejímž vlastníkem i provozovatelem je žalobkyně, a to v důsledku atmosférického přepětí, příp. přímého úderu blesku. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, jelikož všichni znalci vyloučili příčinnou souvislost mezi poškozením elektrárny a přímým úderem blesku.

3. Soud prvního stupně na podkladě provedených důkazů včetně znaleckých posudků, výslechů znalců i svědků, dospěl ke skutkovým zjištěním, která popsal v odůvodnění přezkoumávaného rozsudku (bod 10. až 39.), přičemž zamítl návrh žalobkyně na doplnění dokazování revizním znaleckým posudkem, neboť skutkový stav měl za dostatečně zjištěný již provedeným dokazováním.

4. Soud prvního stupně po citaci § [číslo] odst. 1, § 2774 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) vyšel z čl. 2 pojistné smlouvy ve spojení s čl. 4 a čl. 9 odst. 4 doplňkových pojistných podmínek pro pojištění elektronických zařízení (dále jen„ DPP“), podle nichž se pojištění vztahuje na poškození nebo zničení způsobené živelním pojistným nebezpečím, kterým je mj. přímý úder blesku, který však všichni znalci vyloučili. Pokud jde o případný vznik škody v důsledku tzv. přepětí (elektrické napětí, vyšší než nejvyšší povolené provozní napětí pro zařízení), uvedl, že přepětí vzniká v elektrizační soustavě v důsledku provozních manipulací a změn, provázených přechodovými ději (např. tzv. spínací přepětí), v důsledku rezonance nebo v důsledku vnějších příčin (atmosférická přepětí). Elektrická zařízení jsou obvykle konstruována tak, aby vydržela určitou úroveň přepětí po určitou dobu. Proti přepětí, které by mohlo zařízení poškodit, je nutno zařízení chránit vhodnou ochranou (bleskosvody, zemnící lana, ochranná jiskřiště, svodiče přepětí). Nelze ho však podřadit pod živel. Znalci shodně vysvětlili, že přepětí je následkem nespočetně možných jevů počínaje provozem, od nesprávné činnosti, servisní chyby, nevyjímaje ani důsledek blízkého úderu blesku. Skutečnost, že blízký úder blesku mohl vyvolat tento jev, nejenže žalobkyně neprokázala, ale ani tak by takový stav nebylo možno podřadit pod živelné pojistné nebezpečí. Je to z toho důvodu, že jej lze eliminovat či přímo takto vyvolanému stavu přepětí zabránit (na rozdíl od následku přímého úderu blesku mimo hromosvod) preventivními konstrukčními prvky stavby. Soud prvního stupně přisvědčil i námitce žalované opírající se o výluku obsaženou v článku čl. 4 odst. 1 písm. a) a b) DPP, že„ se pojištění nevztahuje na poškození nebo zničení pojištěných věcí způsobené bezprostředním následkem koroze, eroze, kavitace, oxidace, opotřebením, trvalého vlivu provozu, postupného stárnutí, únavy materiálu, nedostatečného používání, dlouhodobého uskladnění, usazování kotelního kamene nebo jiných usazenin. Dále se pojištění nevztahuje na poškození nebo zničení pojištěných věcí přímým dlouhodobým vlivem biologických, chemických nebo tepelných procesů nebo znečištěním“. Většina znalců se shodla na tom, že poškozené komponenty byly opotřebené, zřejmě poškozené mechanicky či vlivem zatékání. Primárním důvodem zamítnutí žaloby je však zjištění, že žalobkyně neprokázala, že jí tvrzená škoda je v příčinné souvislosti se sjednaným pojistným nebezpečím. Prvostupňový soud nepřisvědčil žalobkyni ani v tom, že by se znalci v závěrech diametrálně rozcházeli. Všichni kategoricky popřeli příčinnou souvislost nastalé škody s přímým úderem blesku. Pouze jeden znalecký ústav připustil možnost příčiny spočívající v přepětí, jež mohlo nastat i v důsledku blízkého úderu blesku, ovšem nevyloučil, že stav přepětí mohl být vyvolán dalšími příčinami. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. s ohledem na úspěch žalované a o náhradě nákladů státu podle § 148 odst. 1 o. s. ř., když neúspěšné žalobkyni uložil nahradit státu znalečné, které platil.

5. Proti tomuto rozsudku i opravnému usnesení podala žalobkyně včasné odvolání. Předně namítala, že text rozsudku ve spojení s opravným usnesením je těžko srozumitelný, pro podstatné textové chyby a způsob jejich odstranění (zejména bod 51.). Dále zpochybnila nestrannost soudu prvního stupně, který od počátku přistupoval k nároku žalobkyně rezervovaně a tendenčně, i nestrannost znalců [příjmení] [příjmení], Ph.D. a Doc. Ing. [příjmení], kteří pro žalovanou vyhotovili znalecké posudky. Zdůraznila, že soud prvního stupně v průběhu celého řízení řešil zejména otázku přímého úderu blesku jako příčinu vzniku škody na elektrárně. Žalobkyně však ve své žalobě ani jindy neuváděla, že by ke škodě došlo přímým úderem blesku, vždy uváděla jako příčinu vzniku škody atmosférické přepětí. Znalci žalované výslovně vyloučili ve svých posudcích jako příčinu poškození přímý úder blesku i působení přepětí. Znalec žalobkyně se k příčinám poškození elektrárny vyjádřil odlišně, když jako příčinu s nejvyšší pravděpodobností určil přepětí při bouřkové činnosti. Je tak zjevné, že se znalci ve svých závěrech diametrálně liší, a proto žalobkyně navrhovala vypracování revizního znaleckého posudku. Soud prvního stupně však k jeho provedení nepřistoupil, čímž se dopustil procesního pochybení, neboť nezjistil úplně skutkový stav věci. Navrhla, aby odvolací soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, případně aby napadený rozsudek zrušil a věc vrátil prvostupňovému soudu k dalšímu řízení.

6. Žalovaná ve vyjádření k odvolání shrnula podstatné náležitosti pojistné smlouvy, přičemž zdůraznila, že živelním pojistným nebezpečím je mimo jiné přímý úder blesku. Za živelní událost způsobenou tímto pojistným nebezpečím se však ve smyslu obchodních podmínek nepovažuje poškození přepětím. Navíc ze smlouvy (čl. 2) vyplývá, že se pojištění nevztahuje na poškození nebo zničení způsobené živelním pojistným nebezpečím. Znaleckými posudky i výpověďmi znalců pak bylo prokázáno, že k poškození došlo v důsledku provozní závady. Znalci vyloučili poškození jak úderem blesku, tak i přepětím. Podrobně rozebírá možnou příčinu poškození elektrárny. Zdůrazňuje však, že přepětí jako příčina vzniku pojistné události je vyloučena z pojištění podle čl. 9 odst. 7 DPP. Navrhla potvrzení napadeného rozsudku a přiznání náhrady nákladů odvolacího řízení.

7. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek i opravné usnesení včetně řízení, které jejich vydání předcházelo (§ 212 a § 212a o. s. ř.), přičemž dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně do výroku III. opravného usnesení není přípustné podle § 202 odst. 1 písm. i) o. s. ř. (na tom nemění nic skutečnost, že soud prvního stupně odvolání i proti tomuto výroku připustil), pročež jej odmítl podle § 218 písm. c) o. s. ř. Ve zbývajícím rozsahu odvolání shledal nedůvodným.

8. Odvolací soud nepřisvědčil námitce žalobkyně, že soud prvního stupně pochybil, pokud neprovedl důkaz revizním znaleckým posudkem. Podle § 120 odst. 1 věta druhá o. s. ř. soud rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede. Není povinností soudu, aby prováděl veškeré důkazy, které účastníci navrhnou. Dokazování soud provede v takovém rozsahu, aby zjistil skutečnosti rozhodné pro posouzení věci. V projednávané věci odvolací soud shledal, že si soud prvního stupně pro své rozhodnutí opatřil postačující skutková zjištění, pročež na ně pro stručnost odkazuje. Vzhledem k tomu, že žalobkyně v projednávané věci uplatňuje nárok z pojistné smlouvy uzavřené mezi účastníky dne [datum], bylo pro posouzení věci rozhodující, na případ jakého pojistného nebezpečí a z něho vzniklé škody se sjednané pojištění vztahuje. Jen a pouze za účelem tohoto zjištění bylo nutné provádět dokazování, účelem tak nebylo úplné zjištění skutkového stavu věci. Znalecké posudky předložené účastníky byly pro posouzení dané otázky zcela dostačující. Odvolací soud přisvědčil závěru soudu prvního stupně, že všichni znalci se shodli v tom, že příčinou žalobkyní tvrzeného poškození nebyl přímý úder blesku. Tuto událost ostatně jako příčinu škody žalobkyně ani neuváděla. Podle žalobkyně bylo příčinou škody mimo veškerou pochybnost atmosférické přepětí.

9. V pojistné smlouvě v části 1 (pojištění živelní a přerušení provozu) je v čl. 1 uvedena specifikace pojištěných věcí – stavby (solární panely, rozvaděče, transformátory, nosná konstrukce, měniče, rozvodné domky, kabelové trasy zakončené odběrným místem VN, ostatní technologie a příslušenství elektrárny, oplocení, kamerový a bezpečnostní systém, osvětlení) s tím, že v bodě [číslo] je jako pojistné nebezpečí pod položkou Z01 uveden přímý úder blesku. Toto živelní pojištění se pak řídí především Všeobecnými pojistnými podmínkami pro pojištění majetku podnikatelů, doplňkovými pojistnými podmínkami pro pojištění staveb k podnikání a doplňkovými pojistnými podmínkami pro pojištění movitých věcí k podnikání (dále jen„ DPPMP“). Z Všeobecných pojistných podmínek ve spojení s doplňkovými pojistnými podmínkami jednoznačně plyne, že za pojistné nebezpečí„ přímý úder blesku“ se výslovně nepovažuje poškození pojištěných věcí nebo jejích součástí přepětím, které nastalo v souvislosti s úderem blesku (čl. 9 bod 4 DPPMP). V části 2. pojistné smlouvy týkající se pojištění elektronických zařízení, a to technologie elektronických zařízení elektrárny (měniče, střídače, kabeláž, proudové chrániče, přepěťové ochrany) včetně zabezpečovacího zařízení, transformátorů a FV panelů, je výslovně vyloučeno, že by se toto pojištění vztahovalo také na poškození nebo zničení těchto věcí v důsledku živelních událostí. I kdyby se však vztahovalo pojištění přímým úderem blesku i na tato elektronická zařízení, výluka pro přepětí je upravena i v doplňkových pojistných podmínkách pro pojištění elektronických zařízení v čl. 9 bod 7, a to shodně jako u staveb. Za situace, kdy přímý úder blesku byl jednoznačně vyloučen, resp. nebyl jako příčina ani tvrzen, a přepětí je vždy vyloučeno, nebylo nezbytné upřesnit, která z poškozených věcí spadá pod čl. 1 a která pod čl. 2 pojistné smlouvy.

10. Žalobkyni podle takto uzavřené pojistné smlouvy nemohl vzniknout nárok na pojistné plnění, ani kdyby bylo v řízení bezpochyby prokázáno, že příčinnou škody bylo atmosférické přepětí. Nebylo proto nutné provádět jakékoli další znalecké zkoumání, a to ani revizním znaleckým posudkem, protože zkoumání skutečné příčiny škody přesahuje zjišťování nutné pro posouzení otázky, zda škodu způsobilo živelní pojistné nebezpečí sjednané ve smlouvě.

11. Ze všech shora uvedených důvodů odvolací soud napadený rozsudek ve znění výroků opravného usnesení jako věcně správný potvrdil podle § 219 o. s. ř..

12. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. Procesně úspěšné žalované vznikly náklady odvolacího řízení spočívající ve 3 paušálních náhradách hotových výdajů á [částka] (vyjádření k odvolání, příprava a účast u jednání odvolacího soudu) podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. v celkové výši [částka].