pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], ve znění opraného usnesení ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]

1. Napadeným, v pořadí druhým rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku [částka], tj. úrok z prodlení ve výši 7,5% ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a částku [částka] na náhradě nákladů za uplatnění pohledávky (I. a II.), z důvodu zpětvzetí zastavil žalobu (správně řízení o žalobě), kde žalovaný (správně žalobce) požadoval zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení od [datum] do [datum] ve výši 7,5% ročně (III.) a žalované uložil povinnost zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení [částka] (IV.).

2. Takto rozhodl o žalobě zdůvodněné nároky žalobce z titulu obchodní provize plynoucí mu ze smlouvy o obchodním zastoupení ze dne [datum], který fakturoval žalované provizi za zprostředkované obchodní zakázky a ve výši žalované částky mu nebyla uhrazena. Fakturou č. [rok] ze dne [datum] fakturoval částku [částka], omylem v rozsahu [částka] již proplacenou, rozdíl ve výši žalované částky mu nebyl zaplacen.

3. Žalovaná nesporovala smlouvu o obchodním zastoupení, brojila proti nejasnostem ve fakturaci ze strany žalobce i proti duplicitní fakturaci s tím, že rozdíl mezi již fakturovanými provizemi a provizemi fakturovanými spornou fakturou činí [částka], nikoli částku žalovanou.

4. Po provedeném dokazování, jehož obsah a rozsah ozřejmil v bodech 4. až 13. odůvodnění rozsudku, vyšel prvostupňový soud ze skutkového závěru, že žalobce na základě smlouvy o obchodním zastoupení ze dne [datum] zastupoval žalovanou a v její prospěch vedl obchodní případy, které následně vyfakturoval fakturou č. [rok], která byla opravena fakturou č. [rok] na částku [částka], vypočítanou podle ceníku. Za jednotlivé obchodní případy měl žalobce podle obchodní praxe účastníků účtovat provizi ve výši 5,5%, smlouva mohla být měněna pouze písemně, ke změně obchodní praxe nedošlo. Pokud byla vystavena nesprávná faktura podle podkladů zaslaných žalovanou, byla následně nesprávná částka opravena.

5. Dále vyšel prvostupňový soud z toho, že podáním ze dne [datum], doručeným téhož dne soudu, uvedl žalobce, že žalovaný uhradil jistinu žalobou vymáhaného dluhu, konkrétně dne [datum] zaplatil ve prospěch bankovního účtu žalobce částku ve výši [částka], jako variabilní symbol platby uvedl číslo [rok], tedy číslo faktury, která byla předmětem tohoto řízení. Zaplacená částka přesahuje žalobou uplatněný nárok. Vzhledem k tomu vzal žalobce žalobu částečně zpět co do výše jistiny, tedy částky [částka] a navrhl, aby soud vynesl rozsudek, kterým by žalovanému byla uložena povinnost uhradit žalobci úrok 7,5% ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], tj. [částka], náklady spojené s uplatněním pohledávky a náklady řízení. V podání, doručeném soudu dne [datum], žalovaná uvedla, že zaplatila částku [částka] jako zálohu na budoucí narovnání a při ústním jednání dne [datum] uvedla, že žalovaný uznal původní částku [částka], částku, odečetl duplicity, které se ve fakturách vyskytovaly a uhradil tuto částku plus část úroku a úrok z této částky ve výši [částka], který se počítal od [datum] do [datum], když dne [datum] dal příkaz bance k úhradě.

6. Za uvedeného stavu prvostupňový soud odkázal na ust. [ustanovení pr. předpisu] a [ustanovení pr. předpisu] a shrnul, že žalovaný (správně žalobce) tedy svou provizi vyúčtoval fakturou č. [rok] na částku [částka] po opravě a svým jednáním dne [datum], pokud žalobce (správně žalovaný) poukázal na účet žalovaného (správně žalobce) částku [částka] má soud za to, že žalovaný uznal dluh vůči žalobci, který současně uhradil. Svým podáním ze dne [datum] vzal žalobce výslovně v části žalované částky žalobu zpět. Pokud se týče výše úroku z prodlení, který žádal žalovaný zaplatit, tj. úroku ve výši 7,5% ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], tak soud má za to, že i tento úrok byl zaplacenou částkou uhrazen, když úrok z částky 7,5% ročně od [datum] do [datum] z částky [částka] činí částku [částka], proto byla žaloba v této části zamítnuta. Pokud se jedná o částku [částka], tak má soud za to, že žalobce má právo na náhradu nákladů, spojených s uplatněním pohledávky. O nákladech řízení rozhodl s odkazem na ust. § 142 dost. 1 o.s.ř. při závěru o úspěchu žalobce ve věci.

7. Rozsudek napadly včasnými a přípustnými odvoláními obě strany sporu.

8. Odvolání žalobce směřuje proti výrokům žalobu zamítajícím (I. a II.) a výroku o náhradě nákladů řízení (IV.) a vytýká rozsudku nesprávné vyhodnocení projevu vůle žalované ve vztahu k poskytnuté platbě [částka]. Podle žalobce platba přesně odpovídá výši jistiny původní faktury, jejím číslem je i variabilní symbol, platba nebyla nijak avizována ani vysvětlena. Tomu neodpovídá závěr soudu prvního stupně o úmyslu žalované uhradit jak jistinu, tak příslušenství, uvedenému závěru neodpovídá ani součet těchto položek v porovnání s výší platby, stejně tak výši plnění neodpovídá až následně podané vysvětlení žalované. Vůle žalované nebyla správně vyložena a její projev nemůže být následně modifikován. Navrhl změnu napadených výroků rozsudku zastavením žaloby (správně řízení o žalobě) co do povinnosti žalované zaplatit částku [částka] a uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci požadovaný úrok z prodlení z této částky za dobu od [datum] do [datum], tj. [částka], náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši [částka] a náklady řízení.

9. Žalovaná napadla rozsudek v jeho výrocích I. a III. s tím, že ohledně úroku z prodlení byla žaloba současně zamítnuta i zastavena, rozsudek je nedostatečně odůvodněný a nesrozumitelný. Pokud jde o platbu ze dne [datum] ve výši [částka], poukázala ji jako zálohu na budoucí smírné vypořádání všech aktuálních sporů účastníků, ve vztahu k předmětu sporu plnila na fakturu, kterou měla ve svém účetnictví, tedy na fakturu vystavenou k zaplacení částky [částka], s DPH celkem [částka], nikoli na fakturu předloženou žalovaným ve výsledku na částku [částka]. Po odečtení nesporné duplicity částky [částka] tak [částka] určila na úhradu jistiny dluhu, zbytek na úhradu příslušenství. Za nesprávný má i nákladový výrok rozsudku, neboť při takovém plnění na jistinu žalovaný ve sporu ohledně částky [částka] neuspěl, když vzal žalobu zpět co do částky [částka] a dále nedůvodně trval na vedení sporu ohledně příslušenství. Navrhla změnu rozsudku zastavením řízení ohledně jistiny a zamítnutím žaloby ohledně příslušenství.

10. Odvolací soud projednal věc při jednání, z titulu podaných odvolání přezkoumal napadený rozsudek soudu prvního stupně včetně řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a o.s.ř.), a dílem opodstatněnou shledal odvolací argumentaci obou stran sporu.

11. Soud prvního stupně se s projednávanou věcí vypořádal i ve svém druhém rozsudku zcela nedostatečně, hrubě nerespektoval požadavky předchozího zrušujícího rozhodnutí odvolacího soudu, nelze přehlédnout, že až na několik málo odstavců je napadený rozsudek doslovným přepisem předchozího nepřezkoumatelného rozhodnutí. Zcela nesprávně pak soud prvního stupně naložil s úkonem částečného zpětvzetí žaloby, což se nutně odrazilo v duplicitě výroků o úrocích z prodlení, mimo jakoukoli pozornost prvostupňového soudu zůstala zjevná nesprávnost výše kapitalizovaného úroku, kterou do výroku I. automaticky převzal z podání žalobce. Pouze nesporná tvrzení účastníků ohledně základních rozhodných skutečností, požadavek hospodárnosti a platba žalované ze dne [datum] umožnily odvolacímu soudu o věci rozhodnout a zabránily zrušení rozsudku.

12. Již v předchozím rozhodnutí odvolací soud zdůraznil, že je na žalovaném, aby tvrdil a prokazoval, jakou částku a z jakého důvodu po žalované požaduje, neboť samotná fakturace není dokladem existence jeho nároku. V tomto směru nebylo mezi stranami sporu o tom, že jednaly na základě smlouvy o obchodním zastoupení ze dne [datum]. Podle správného zjištění o obsahu smluvních ujednání strany sjednaly výši žalobcovy provize 5,5%, prokázána a zásadně nesporována byla obchodní praxe stran, podle které fakturace žalobce probíhala podle podkladů zastlaných žalovanou. Celý spor spočívá v neshodě stran ohledně podkladů pro fakturaci zaslaných žalovanou žalobci v červenci [rok], podle kterých žalobce fakturoval. Až po zaslání prvé faktury vystavené [datum] na částku [částka] podle podkladů odeslaných mu žalovanou [datum] se začala žalovaná domáhat opravy fakturace s odkazem na nové podklady. Žalobce se domáhal vysvětlení, požadavku žalované sice následně vyhověl a vystavil fakturu na částku [částka], nicméně s postupem žalované nesouhlasil a uzavření záležitosti vyhradil následnému vysvětlení.

13. Změnu podkladů pro fakturaci žalovaná sama vysvětlovala následnou dohodou o změně výše provize na 3,5% a teritoriálním omezením činnosti žalobce. Kvalifikovaná a smlouvou ze dne [datum] respektovaná změna smluvních vtahů účastníků však nenastala, neboť pouhé tvrzené ústní ujednání uvedených parametrů nemohlo změnu písemné smlouvy přivodit. Přitom podle výše uvedené dvojí fakturace je zcela zřejmý rozdíl pouze ve třech fakturovaných položkách v souhrnné částce [částka] (včetně DPH). Pokud žalovaná hodlala plnit v rozsahu o uvedenou částku nižším, nejednala v souladu se smlouvou, uvedené plnění žalobci náleží a zaplacení podle fakturace z [datum] (po odečtení duplicity) se domáhal důvodně. Nesprávnost argumentace žalované se ostatně projevila i ve výsledku dalšího sporu vedeného mezi účastnicemi, u zdejšího odvolacího soudu pod sp.zn. [spisová značka]. Přesto žalovaná nadále trvala na stanovisku, že je povinna plnit pouze podle faktury znějící na částku [částka] při odečtení duplicity z předchozí fakturace.

14. Mezi stranami pak není sporu, a zároveň bylo příslušným výpisem z účtu prokázáno, že dne [datum] žalovaná žalobci poukázala částku [částka]. Platba je dále identifikována pouze variabilním symbolem [rok], nebyla podložena žádným avízem nebo provázena bližší specifikací. Za uvedeného stavu se odvolací soud nemohl ztotožnit se závěrem soudu prvního stupně o tom, že uvedené plnění je plněním pokrývajícím předmět řízení. Bylo-li plněno na fakturu uvedeného čísla v rozsahu částky, která je v ní fakturována, nelze plnění vykládat jinak, než jako plnění takto fakturované částky, tedy částky provize za konkrétní prodeje ve faktuře specifikované. Žalovaná navíc stále setrvává na tom, že pokud jde o jistinu, plnila v rozsahu [částka], nikoli v rozsahu žalovaných [částka], které žalovaný žádá, plnění na příslušenství začala tvrdit až následně, co do výše tvrzená jistina v součtu s kapitalizovaným příslušenstvím zaplacené částce hrubě neodpovídá (opět i se zohledněním duplicity).

15. Ve vztahu k takto poskytnutému plnění pak nelze bez výhrady přijmout ani závěr žalobce, že žalovaná plnila na celou jistinu původní faktury, neboť původní faktura nebyla vystavena na zaplacenou částku, ale na částku [částka]. Pokud vzal žalobce žalobu zpět v rozsahu celé žalované jistiny, neučinil tak co do částky [částka] pro chování žalované, ale v důsledku vlastního úsudku.

16. Uvedené lze shrnout tak, že z důvodně požadovaných [částka] žalovaná po podání žaloby zaplatila [částka], ohledně zbývajících [částka] vzal žalobce žalobu na základě vlastní úvahy zpět. Na žalovaný úrok z prodlení a náklady spojené s uplatněním pohledávky plněno nebylo a toto plnění žalobci náleží.

17. Pokud jde o postup soudu prvního stupně ve vztahu k procesnímu úkonu zpětvzetí žaloby, žalobce v rámci podání ze dne [datum] požadovaný úrok za dobu od [datum] do [datum] nesprávně kapitalizoval částkou [částka], z jeho podání však rozhodně neplyne, že by se domáhal další částky v této výši. I pokud by tomu tak bylo, bylo namístě o takovém rozšíření žaloby odpovídajícím procesním postupem rozhodnout, což se nestalo, výrok I. rozsudku tak zcela postrádá hmotněprávní i procesní základ a ve vztahu k výroku III. je i přes nesprávnou kapitalizaci úroku výrokem duplicitním.

18. Ze všech výše uvedených důvodů odvolací soud napadený rozsudek podle § 220 odst. 1 o.s.ř. v jeho výrocích I. až III. změnil, řízení ohledně žalované jistiny zastavil a žalované uložil povinnost k zaplacení úroku z prodlení ze žalované částky za dobu od [datum] do [datum] a povinnost k zaplacení nákladů spojených s uplatnění pohledávky.

19. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1, § 142 odst. 2 a § 146 odst. 1 a 2 o.s.ř., když žalobce plně uspěl pouze ve vztahu k příslušenství pohledávky, ve vztahu k jistině vzal důvodnou žalobu co do částky [částka] zpět pro chování žalované, v rozsahu [částka] zpětvzetím žaloby zastavení řízení zavinil. Při uvedeném závěru tak žalobce v řízení neuspěl v rozsahu 10%, uspěl v 90%, a náleží mu 80% náhrady nákladů řízení.

20. Pokud jde o náklady žalobce za zastoupení advokátem před soudem prvního stupně, vynaložil žalobce náklady za odměnu za 11,5 úkonu právní služby po [částka], když předžalobní výzva neobsahovala ani základní právní rozbor a jednání [datum] neproběhlo, 12 paušálních náhrad po [částka], náhradu promeškaného času 9 x po [částka] za čas na cestě, 1 x [částka] za dostavení se k jednání, které neproběhlo a cestovné ve výši [částka], celkem [částka], spolu s DPH ve výši [částka] [anonymizována dvě slova], spolu se soudním poplatkem ze žaloby ve výši [částka] celkem [částka]. V odvolacím řízení bylo namístě vycházet pouze z tarifní hodnoty představované kapitalizovaným úrokem z prodlení ([částka]) a z částky [částka], tedy z hodnoty [částka], za jeden úkon právní služby tak náleží odměna ve výši [částka]. Žalobce v něm uspěl a náleží mu za dva úkony právní služby částka [částka], dvě paušální náhrady po [částka], náhrada za ztrátu času ve výši [částka], cestovné [částka], celkem [částka], spolu s DPH ve výši [částka] celkem [částka]. Na soudním poplatku za odvolání měl žalobce správně zaplatit pouze [částka], když i ten bylo namístě vyměřit pouze z částky [částka], celkem za odvolací řízení vynaložil [částka]. Za řízení před soudy obou stupňů tak žalobce vynaložil [částka] ([anonymizována dvě slova] + [anonymizována dvě slova]), [anonymizováno] z této částky činí [částka], které je žalovaná povinna uhradit.