o odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]

1. Napadeným rozsudkem pro uznání soud prvního stupně uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně od [datum] do zaplacení (výrok I.) a rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku [částka] (výrok II.).

2. Rozhodl tak o žalobě, kterou se žalobce domáhá zaplacení příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla.

3. Soud prvního stupně vydal elektronický platební rozkaz, [číslo jednací] (dále jen„ EPR“), proti kterému žalovaný podal v zákonné lhůtě odpor. V elektronickém platebním rozkazu byl žalovaný poučen, že pokud žalovaný podá proti elektronickému platebnímu rozkazu včas odpor, a jestliže se bez vážného důvodu ve věci samé včas písemně nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, bude mít soud za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává.

4. Prvostupňový soud dospěl k závěru, že byly dány podmínky pro postup podle shora citovaných ustanovení. Žalovaný, který byl řádně poučen, se k věci nevyjádřil a neuvedl žádnou skutečnost, kterou by žalovaný nárok zpochybnil, ač byl o následcích své případné nečinnosti poučen. Nalézací soud měl tak v souladu s § 153a odst. 3 o. s. ř. za to, že žalovaný uznal nárok, který je proti němu uplatňován, pročež bez nařízení jednání rozhodl ve věci rozsudkem pro uznání, kterým žalobě vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně měla ve věci úplný úspěch.

5. Proti tomuto rozsudku podal žalovaný včasné odvolání. Namítal, že nebyly splněny podmínky řízení, jelikož mu nebyl řádně doručen EPR. Do dnešního dne neobdržel do své datové schránky návrh platebního rozkazu. Soud prvního stupně se pokoušel doručovat prostřednictvím České pošty, ale žalovaný si písemnost nestihl vyzvednout, nemohl proto v zákonné lhůtě reagovat a ani nebyl poučen o dalším postupu. O této skutečnosti příslušný soud informoval pomocí datové schránky. Domnívá se, že soudy mají komunikovat prostřednictvím datové schránky.

6. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek pro uznání z hlediska splnění předpokladů pro jeho vydání, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212 a § 212a o. s. ř. ve spojení s § 205b o. s. ř.), a aniž nařídil jednání (§ 214 odst. 3 o. s. ř. za použití § 101 odst. 4 o. s. ř.), dospěl k závěru, že odvolání žalovaného je důvodné.

7. Předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání v daném případě vymezuje § 153a odst. 3 ve spojení s § 114b odst. 5 o. s. ř., neboť soud prvního stupně vycházel z fikce uznání nároku. Jedním z předpokladů pro rozhodnutí rozsudkem na podkladě fikce uznání je skutečnost, že se žalovaný na výzvu podle § 114b odst. 1 o. s. ř. (v tomto případě byla součástí EPR) ve lhůtě tam stanovené bez vážného důvodu ve věci samé písemně nevyjádří a ani soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání. EPR i výzva přitom musí doručeny do vlastních rukou (§ 173 odst. 1 a § 114b odst. 4 věta první o. s. ř.)

8. V projednávané věci rozhodl soud prvního stupně elektronickým platebním rozkazem ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], kterým mimo jiné žalovanému uložil pro případ podání odporu povinnost vyjádřit se k žalobě ve smyslu § 114b o. s. ř., a to ve lhůtě do 30 dnů od uplynutí lhůty k podání odporu. EPR však žalovanému nebyl doručen, a to ani prostřednictvím provozovatele poštovních služeb (dvě vrácené obálky doručované dne 10. 6. a [datum]), ani do datové schránky. Přestože prvostupňový soud opakovaně kontroloval, zda má žalovaný datovou schránku s výsledkem, že nebyla nalezena (dne 10. 6. a [datum]), nelze přehlédnout, že žalovaný opakovaně činil vůči soudu podání počínaje dnem [datum] z datové schránky w5gksrp. Soud prvního stupně tento rozpor nevyjasnil, přestože následně byl do této datové schránky žalovanému doručen napadený rozsudek i další písemnosti soudu. Ze zprávy o kontrole datové zprávy pak vyplývá, že byly lustrovány pouze datové schránky pro podnikající fyzické osoby, a nikoli již pro osoby fyzické, ačkoli takový typ datové schránky má právě žalovaný.

9. Nastala-li však situace, že žalovaný, dříve než mu byl EPR řádně doručen, podal dne [datum] odpor, čímž došlo ke zrušení EPR, měl soud prvního stupně správně nařídit jednání v souladu s § 174 odst. 2 o. s. ř. Pro absenci řádného doručení EPR a v něm obsažené výzvy podle § 114b odst. 4 věta první o.s.ř. soud prvního stupně nemohl považovat podmínky fikce uznání podle § 153 odst. 3 o. s. ř. za naplněné.

10. Odvolací soud tak uzavírá, že nebyly splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání. Postupem podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. proto rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že se rozsudek pro uznání nevydává. Po právní moci tohoto rozhodnutí bude soud prvního stupně v řízení pokračovat, přičemž žalovanému předně řádně doručí návrh na zahájení řízení. V konečném rozhodnutí pak rozhodne i o nákladech tohoto odvolacího řízení.