o odvolání žalobkyně proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit jí částku [částka] (výrok I.) a rozhodl, že žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení [anonymizováno] výši [částka] (výrok II.).

2. Rozhodl tak o nároku žalobkyně na zaplacení přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která jí měla vzniknout nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce konkursního řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka]. Žalovaná k žádosti žalobkyně poskytla konstatování porušení práva.

3. Městský soud v Praze prohlásil dne [datum] konkurs na majetek dlužníka [právnická osoba] v likvidaci (dále jen„ dlužník“). Dne [datum] přihlásila žalobkyně jako věřitelka [číslo] svoji pohledávku [anonymizováno] výši [částka], přičemž byla do částky [částka] uznána. Celková výše přihlášených pohledávek činila částku [anonymizováno] [tel. číslo], [částka]. Počet konkursních věřitelů dosáhl počtu [anonymizována dvě slova], přičemž část z nich jsou občané Slovenské republiky. Při přezkumném jednání bylo popřeno [anonymizována dvě slova] přihlášek, probíhají stovky incidenčních sporů v průběhu řízení a dochází k velkému počtu úmrtí věřitelů. V návrhu na částečný rozvrh ze dne [datum] bylo konstatováno, že lze očekávat, že pohledávky včetně žalobkyně budou uspokojeny poměrně [anonymizováno] výši [anonymizováno] až 8 %. V emailu ze dne [datum] bylo opětovně správcem sděleno, že předpokládaná výše uspokojení zjištěných pohledávek konkursních věřitelů činí 8 až 9 %. Řízení dosud není skončeno. Žalovaná k žádosti žalobkyně o předběžné projednání nároku ze dne [datum] shledala délku řízení nepřiměřenou a poskytla žalobkyni konstatování porušení práva, peněžitou náhradu nepřiznala.

4. Soud prvního stupně věc posoudil podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ OdpŠk“), zejména podle § [anonymizováno] odst. [anonymizováno], § [anonymizováno], § 3, § 5, § 7 odst. [anonymizována dvě slova], § 8 odst. [anonymizována dvě slova], 3, § 13 odst. [anonymizována dvě slova], § [anonymizováno] odst. [anonymizováno] a 3, § 15 odst. [anonymizováno], § 26 a § 31a odst. [anonymizována dvě slova], 3 OdpŠk. Na základě zjištěného skutkového stavu, citovaných zákonných ustanovení a judikatury Nejvyššího soudu dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Posuzované konkursní řízení dosud není skončeno. Řízení [anonymizováno] vztahu k žalobkyni trvalo od podání přihlášky dne [datum] do dne rozhodování soudu prvního stupně celkem 19 let a 3 měsíce. V přípravné fázi řízení (od podání návrhu dne [datum] do prohlášení konkursu dne [datum]) byl postup soudu plynulý. Tato fáze trvala pouze dva měsíce. Přezkumné jednání bylo nařízeno již na den [datum]. Realizační fáze konkursu (tj. od prohlášení konkursu) dosud trvá a je ovlivněna řadou okolností. Z pohledu složitosti řízení se jedná o konkursní řízení s počtem [anonymizována dvě slova] přihlášených věřitelů s pohledávkami [anonymizováno] výši [částka]. S takto vysokým počtem věřitelů souvisí problémy s doručováním, průběžné lustrace a probíhající dědická řízení, neboť někteří věřitelé v průběhu řízení zemřeli. Správce konkursní podstaty popřel pohledávky [anonymizována dvě slova] věřitelů, s čímž souviselo celkem [anonymizována dvě slova] incidenčních sporů s celkovou částkou dosud neskončených řízení o sporných pohledávkách [anonymizováno] výši [částka]. Součástí původního majetku úpadce byly budovy, administrativní komplex [právnická osoba] v [obec], ulice [ulice], stroje, dopravní prostředky, tažná zvířata, obchodní podíly, cenné papíry, zvířata, polotovary, pohledávka [anonymizováno] výši [částka], vypořádací podíly jiných úpadců, peníze na účtech a v pokladně. Konkursní soud v průběhu řízení povoloval konkursnímu správci čerpání záloh na činnost správce konkursní podstaty a věřitelského výboru, dále opakovaně uložil konkursnímu správci pořádkovou pokutu za včasné nesplnění povinnosti a dne [datum] nepravomocně rozhodl o zproštění funkce správce, což odvolací soud zrušil a věc byla přidělena jinému soudci.

5. Podíl žalobkyně na délce řízení soud prvního stupně neshledal. V souvislosti s postupem konkursního soudu vzal soud prvního stupně v potaz povahu nesprávného úředního postupu a postavení správce konkursní podstaty v konkursním řízení coby zvláštního procesního subjektu, jenž není státním orgánem nebo státní organizací [anonymizováno] smyslu zákona OdpŠk a nese vlastní majetkovou odpovědnost za škodu vzniklou porušením povinností, které mu ukládá zákon nebo které mu uloží soud. Konkursní soud vykonává dohled nad jeho činností a schvaluje významné úkony správce. Jak vyplynulo ze zkoumaného spisu, tyto své povinnosti řádně plnil. Nutno však konstatovat, že celková délka řízení 19 let a 3 měsíce je nepřiměřená. Význam předmětu řízení však prvostupňový soud hodnotil jako zanedbatelný. Poukázal na skutečnost, že u konkursního řízení a vzniku nemajetkové újmy je nutné pro jeho posouzení vycházet z konečné částky, které se má žalobkyni v rámci rozvrhového řízení dostat. Z rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], vyplývá, že v případě, že v řízení o přiznání přiměřeného zadostiučinění za porušení práva na přiměřenou délku konkurzního řízení nevyjdou najevo skutečnosti, z nichž by bylo možno dovodit, že konkurzní věřitel mohl v průběhu konkurzního řízení důvodně očekávat vyšší míru uspokojení přihlášené pohledávky, je z hlediska významu předmětu řízení pro tohoto věřitele, co do výše peněžitého nároku určující částka, jaké se mu v konkurzu dostalo na uspokojení jeho pohledávky. Za uvedené situace, kdy žalobkyně měla na základě návrhu na částečný rozvrh, jenž zahrnoval věřitele toliko do pořadového [číslo] dostat částku [částka] představující 3% její pohledávky, lze dojít k závěru, že význam řízení pro žalobkyni je zcela nicotný a žalobkyni nemohla vzniknout nesprávným úředním postupem žádná újma. Z průběhu konkursního řízení nevyplynuly žádné skutečnosti, které by odůvodňovaly závěr, že by žalobkyně mohla očekávat vyšší míru uspokojení přihlášené pohledávky, než které se jí má dostat. Prvostupňový soud vzal do úvahy všechna shora uvedená kritéria a dospěl k závěru, že v posuzovaném řízení došlo k porušení práva žalobkyně na projednání věci v přiměřené lhůtě, neboť celková délka řízení (zejm. realizační fáze konkursního řízení) nebyla s ohledem na shora uvedené závěry přiměřená (srov. rozsudek Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]). Tím došlo k nesprávnému úřednímu postupu představovanému jeho nepřiměřenou délkou a k porušení práva žalobkyně na projednání věci v přiměřené lhůtě a v důsledku toho ke vzniku nemajetkové újmy. Presumovaný vznik újmy žalovaná v řízení ani nevyvracela. Soud prvního stupně však shodně se žalovanou považoval samotné konstatování porušení práva, jehož se již žalobkyni dostalo na základě žádosti o předběžné projednání nároku, za dostatečné, když poskytnutí žalobkyní požadovaného zadostiučinění v penězích není důvodné a nenaplňuje požadavek přiměřenosti odškodnění. Tuto plní již konstatování porušení práva, které je v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu (srov. např. rozsudek ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] či usnesení ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]) plnohodnotnou formou morální kompenzace utrpěné újmy, jejíž poskytnutí předpokládá § 31a odst. [anonymizováno] OdpŠk. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř.

6. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně včasné odvolání. Nesouhlasila s posouzením věci soudem prvního stupně. Jeho závěr, že význam řízení je s ohledem na částku [částka], kterou může z konkursu očekávat, nicotný, ačkoli je žalobkyně důchodkyně, má za zcela nepřípadný. Argumentace bagatelností částky je účelová. Poukazuje na to, že konkurs trvá již dvacet let. Omluva není dostatečná, neboť konkurs stále trvá, nic se nezměnilo. Spravedlnost jde stranou. Výsledky sporů jiných věřitelů jsou pro ni nezajímavé. Za nesprávné považuje i rozhodnutí o nákladech řízení, neboť žalovaná se nezúčastnila jednání.

7. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212 a § 212a o. s. ř.), přičemž dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné.

8. Soud prvního stupně si pro své rozhodnutí opatřil postačující skutková zjištění, s nimiž se odvolací soud zcela ztotožňuje a pro stručnost na ně odkazuje. Správně také dovodil, že délka posuzovaného řízení není přiměřená. Odvolací soud zde pro stručnost svého rozhodnutí odkazuje na přiléhavé hodnocení kritérií § 31a odst. 3 OdpŠk soudem prvního stupně. Správným je i jeho závěr, že je namístě poskytnout žalobkyni odškodnění imateriální újmy, kterou v příčinné souvislosti s dlouhotrvajícím řízením utrpěla. [příjmení] nebyl ani průběh namítaného řízení, tedy řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka], a to ani v rovině jeho celkového trvání (od podání přihlášky žalobkyní dne [datum] do rozhodnutí soudu), když řízení dosud není skončeno, ani v rovině časové posloupnosti jednotlivých procesních úkonů, k nimž v řízení docházelo. Spornou otázkou zůstalo, jaká forma odškodnění odpovídá újmě žalobkyně při zohlednění kritérií vyplývajících z § 31a odst. 3 OdpŠk. Odvolací soud pak [anonymizováno] shodě se soudem prvního stupně přisvědčil žalované, že k odškodnění újmy způsobené žalobkyni postačuje konstatování porušení práva, které jí již bylo žalovanou poskytnuto.

9. Odvolací soud v této souvislosti zdůrazňuje specifičnost konkursního řízení, které nesměřuje primárně k vyřešení sporu mezi stranami, ale k uspořádání [anonymizováno] poměrů dlužníka, který je v úpadku. Konkursní řízení se člení na několik relativně samostatných fází, z nichž první, přípravná fáze počíná podáním návrhu na prohlášení konkursu a končí prohlášením konkursu, druhá, realizační fáze se v době od prohlášení konkursu do podání konečné zprávy správcem konkursní podstaty pojí s přihlašováním pohledávek věřitelů, zjišťováním majetku patřícího do konkursní podstaty a zpeněžováním tohoto majetku, a třetí, závěrečná fáze počínající rozvrhovým usnesením, postihuje vlastní rozvrh výtěžku konkursní podstaty mezi věřitele a zrušení konkursu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] nebo rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Z konstantní judikatury Nejvyššího soudu rovněž plyne, že právě povaha konkursního řízení (řízení, v němž věřitelé hromadně uplatňují své nároky vůči majetku, který tvoří úpadcovu konkursní podstatu a s vědomím, že z tohoto majetku budou uspokojeni jen poměrně a těmito nároky si též vzájemně konkurují) rozhodujícím způsobem snižuje význam předmětu řízení pro poškozeného pro účely posouzení přiměřenosti délky konkursního řízení, formy odškodnění i jeho případné výše. Z hlediska posouzení tohoto kritéria je podstatná též hodnota uplatněného peněžitého nároku, kterou však s přihlédnutím k popsané povaze konkursního řízení (v němž se prosazuje princip jen poměrného uspokojení věřitelů) nelze směšovat s nominální výší uplatněného nároku. Jestliže v řízení o přiznání přiměřeného zadostiučinění za porušení práva na přiměřenou délku konkursního řízení nevyjdou najevo skutečnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že konkursní věřitel mohl v průběhu konkursního řízení důvodně očekávat vyšší míru uspokojení přihlášené pohledávky, je z hlediska významu předmětu řízení pro tohoto věřitele co do výše peněžitého nároku určující částka, jaké se mu v konkursu dostalo na uspokojení jeho pohledávky (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]), případně v jaké výši je reálné budoucí uspokojení přihlášené pohledávky žalobkyně za situace, kdy konkurzní řízení do fáze faktického uspokojení přihlášených pohledávek ještě nedospělo.

10. V projednávané věci vyplynulo, že do konkursu prohlášeného na majetek dlužníka se přihlásilo [anonymizována dvě slova] konkursních věřitelů s tím, že celková výše přihlášených pohledávek představuje částku [anonymizováno] [tel. číslo], [částka]. Žalobkyně přihlásila svoji pohledávku [anonymizováno] výši [částka] dne [datum]. Při přezkumném jednání byla tato pohledávka uznána co do částky [částka]. V návrhu na částečný rozvrh ze dne [datum] bylo uvedeno, že lze očekávat, že pohledávky budou uspokojeny poměrně [anonymizováno] výši [anonymizováno] až 8 %. V emailu ze dne [datum] bylo opakovaně uvedeno, že předpokládaná výše uspokojení zjištěných pohledávek konkursních věřitelů činí 8 až 9 %. Posuzované konkursní řízení dosud není skončeno, to však nijak nebrání tomu, aby [anonymizováno] věci bylo rozhodnuto, aniž by přitom musela být žaloba posouzena jako předčasná (z důvodu, že konkurs dosud není ukončen). Z daných zjištění je zřejmé, že pohledávka bude v řízení uspokojena poměrně, a to v řádu jednotek procent přihlášené pohledávky.

11. Odškodnění za nepřiměřenou délku soudního řízení se poskytuje za nejistotu spojenou s právním postavením poškozeného, která je tím větší, čím větší je význam předmětu řízení pro poškozeného (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Má-li odškodnění kompenzovat nejistotu žalobkyně ohledně výsledku řízení, nelze než uzavřít, že tato nejistota vyvolaná objektivně nepřiměřeně dlouhým konkursním řízením zahájeným v roce 2002 je v tomto případě zcela minimální. Již ze samotné povahy konkursního řízení plyne, že míra nejistoty je značně limitována. Podstatou konkursního řízení totiž není individualizovaný spor o existenci pohledávky věřitele. V tomto případě byla výše pohledávky žalobkyně vyjasněna v rámci posuzovaného řízení v jeho zcela rané fázi. Žalobkyně tak v rámci konkursního řízení netrpí po celou jeho dobu nejistotou o výsledku řízení v tom smyslu, že by nevěděla, zda její pohledávka platně existuje. Žalobkyně již po přezkumném řízení věděla, že její pohledávka byla uznána, a současně že bude uspokojena v konkursu pouze poměrně (což plyne z jeho povahy, jak rozebráno výše). Následně byla upřesňována pouze výše uspokojení. Z návrhu na částečný rozvrh se podává, že lze očekávat uspokojení [anonymizováno] výši [anonymizováno] až 8 %, ze zprávy z roku 2020 [anonymizováno] výši 8 až 9 %. Nejistotu žalobkyně proto lze vztahovat pouze k tomu, jaké (malé) procento z přihlášené pohledávky jí nakonec bude vyplaceno, když již od počátku bylo zřejmé, že se konkurzním věřitelům dostane pouze minimálního odškodnění. Popsaná podstata nejistoty žalobkyně se přitom v průběhu času nijak nemění, když je od počátku zřejmé, že uspokojení dosáhne poměrně minimální výše. Na tomto závěru nemůže nic změnit ani skutečnost, že žalobkyně je důchodkyně, protože význam předmětu řízení se v jejím případě poměřuje částkou [částka] (3%), maximálně částkou [částka] (9%), jejíž poskytnutí lze v konkursu očekávat. Je to přitom právě soud, kdo je povolán k tomu určit, zda se jedná u toho kterého žalobce o význam nepatrný či nikoli. Z právě uvedeného je zřejmé, že význam předmětu řízení pro žalobkyni je nutné při takto nízké míře uspokojení hodnotit jako malý až bagatelní a konstatování porušení práva jako přiléhavou formu kompenzace.

12. Rovněž je třeba zdůraznit, že odškodnění nepřiměřené délky konkursního řízení neplní a ani nemá plnit funkci náhradního plnění za předmět posuzovaného řízení. Také nepředstavuje odškodnění za špatné rozhodnutí o investici ze strany žalobkyně a dalších osob.

13. Ze všech shora uvedených důvodů odvolací soud podle § 219 o. s. ř. potvrdil rozsudek soudu prvního stupně včetně výroku o nákladech řízení jako věcně správný. Přiznání paušální náhrady nákladů žalované za účast u jednání je správné, neboť z protokolu o jednání ze dne [datum] vyplývá, že se žalovaná jednání zúčastnila.

14. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 o. s. ř. a § 142 odst. 1 o. s. ř. Procesně úspěšné žalované vznikly náklady odvolacího řízení spočívající v paušální náhradě hotových výdajů [anonymizováno] výši [částka] za přípravu na jednání a účast u jednání podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.