o zaplacení 59 948,20 Kč s příslušenstvím,

1. V řízení o zaplacení částky 59 948,20 Kč s příslušenstvím a o vzájemném návrhu o zaplacení částky 103 403,28 Kč s příslušenstvím soud prvního stupně napadeným rozsudkem uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 59 948,20 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky ode dne 22.10.2021 do zaplacení v třídenní lhůtě od právní moci rozsudku (výrok I.). Výrokem II. zamítl vzájemný návrh žalované, jímž se po žalobkyni domáhala zaplacení částky 103 403,28 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky ode dne 25.2.2025 do zaplacení. Výrokem III. rozhodl o náhradě nákladů řízení mezi účastníky a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni z tohoto titulu částku 104 976,80 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám advokáta žalobkyně [tituly před jménem] [jméno FO].

2. Takto rozhodl o žalobě, jíž se žalobkyně po žalované domáhala úhrady částky 59 948,20 Kč s přesně specifikovaným příslušenstvím, neboť dne 19.9.2017 účastnice uzavřely smlouvu o operativním leasingu č. [číslo] včetně obchodních podmínek, jejímž předmětem byl operativní leasing vozidla [název], VIN: [VIN kód]. Ve smlouvě byla ujednána měsíční splátka ve výši 34 169,84 Kč. Tyto splátky se žalovaná zavázala hradit po dobu 48 měsíců a následně vozidlo vrátit ve stavu, odpovídajícímu běžnému opotřebení. Byl sjednán maximální nájezd kilometrů – 40 000 za každý kalendářní rok, a v případě překročení se žalovaná zavázala hradit částku[Anonymizováno]4,81 Kč za každý kilometr nad tento nájezd. Žalovaná neuhradila splátky za srpen a září 2021 s tvrzením, že je započetla na svoji pohledávku vůči žalobkyni za vynaložené náklady na zajištění náhradního vozidla v době odstávky užívaného vozidla. Žalobkyně tuto pohledávku neuznala. Neměla povinnost nahradit náklady spojené s přímou opravou vozidla. Poukázala na sjednanou silniční asistenci, podle níž měla žalovaná nárok na odtah vozidla do nejbližšího servisu, zajištění opravy na místě nebo náhradní vozidlo po dobu opravy vozidla. Žalovaná neprokázala, kdy došlo k poruše vozidla, v čem spočívala, kdy kontaktovala silniční asistenci, tím spíš, že dle informací žalované tak učinila v momentě, kdy již byla s vozidlem v servisu. Žalovaná tak nedodržela postup sjednaný ve smlouvě ohledně podmínek silniční asistence. Navíc použila servis, který není smluvním střediskem dle obchodních podmínek. Neinformovala žalobkyni, o jakou poruchu se jedná a nenechala si předem schválit provedené úkony na vozidle. Měla si nechat opravit pouze ty vady, které byly nezbytné pro zachování provozu vozidla. Faktura ze servisu obsahuje například i výměnu věcí typu regulační ventil chladící kapaliny. Navíc díky vlastní síti smluvních partnerů by žalobkyně zajistila levnější vozidlo s o dost nižšími náklady než učinila žalovaná. Po vrácení vozidla žalobkyně provedla vyúčtování smlouvy a vyúčtovala žalované nadměrné opotřebení ve výši 8 051, 65 Kč, dále částku 4 026,88 Kč za servis vozidla a částku 1 802,90 Kč za servisní služby, oproti tomu odečetla částku 12 100 Kč za menší nájezd kilometrů než byl sjednán. Žalovaná žalovanou částku přes výzvu neuhradila. V řízení tvrdila, že nárok neuznává. Poukázala na to, že již v roce 2021 žalobkyni informovala se svojí nespokojeností s poskytovanými službami. Reklamovala poskytnuté služby, domáhala se úhrady vynaložených nákladů spojených s jejich náhradním plněním a následně žalobkyni informovala o započtení pohledávek, kdy pohledávka žalované za žalobkyní pohledávku žalobkyně převyšuje. Žalobkyně námitky ignorovala. Žalovaná ukončila se žalobkyní obchodní vztah a uhradila pouze bezvadné služby. K uzavřeným smlouvám uvedla, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované mj. služby, spočívající v servisu a údržbě a servisních nákladech, zejména silniční asistenci [právnická osoba]. Žalovaná žalobkyni žádala o odstranění poruchy poskytnutého vozidla a přistavení náhradního vozidla v rámci EU na dobu pěti dnů v souvislosti se zahraniční cestou, žalobkyně to odmítla. Proto předseda představenstva žalované sám musel zajistit dopravu z [stát] do ČR formou zápůjčky náhradního vozidla. Náklady hradila žalovaná. Z toho důvodu proti žalovanému nároku žalovaná uplatnila jednostranný zápočet ve výši 32 412 Kč jako částku, kterou uhradila ze zapůjčení náhradního vozidla. Zajistila opravu v autorizovaném servisu, následně vozidlo převzala a dovezla do České republiky. Cenu opravy uhradila žalovaná, daňový doklad servis vystavil k tíži žalobkyně. Trvala na tom, že předseda představenstva postupoval dle manuálu řidiče. Uplatnila reklamaci, protože žalobkyně neposkytla sjednané služby. Z toho důvodu věc řešila zápočtem pohledávky vzniklé ze zapůjčení náhradního vozu za žalobkyní oproti leasingovým splátkám. Na to žalobkyně nereagovala. Žalovaná dále vůči žalobkyni uplatnila vzájemný návrh ve výši 103 403,28 Kč, představující náklady na opravu vozidla, které žalovaná užívala na základě smlouvy o úvěru, zdůraznila a zopakovala, že žalobkyně byla povinna poskytnout žalované asistenční službu v rámci programu (silniční asistence [právnická osoba]).

3. Mezi účastníky nebylo sporné, že dne 11.8.2014 uzavřeli rámcovou smlouvu o operativním leasingu č. [číslo] a dne 19.9.2017 smlouvu o operativním leasingu č. [číslo], přičemž její nedílnou součástí byla příloha č. 1.

4. Na základě provedeného dokazování soud prvního stupně vycházel z následujících zjištění:

- žalobkyně je právnickou osobou s předmětem podnikání výroba, obchod, a služby neuvedené v příloze 1-3 živnostenského zákona včetně zámečnictví, nástrojářství, montáže revizí a zkoušek elektrických zařízení a uzavřela se žalovanou nejprve rámcovou smlouvu, v níž byla sjednána pravidla pro uzavírání jednotlivých smluv o operativním leasingu, a dále smlouvu o operativním leasingu, týkající se předmětného vozidla.

- Driver Set je složka pro řidiče s uvedením příslušných kontaktů, postupů a informací k jednotlivým službám sjednaným dle smlouvy, mj. služby asistenční a úpravy náhradního vozidla.

- Podle obchodních podmínek žalobkyně mj. klient nenese povinnosti týkající se péče a hrazení nákladů spojených s předmětným vozidlem, které na sebe převzala společnost v rámci služeb, k jejichž poskytování se smlouvou zavázala. Žalovaná jako klient je povinna platit sjednané splátky i v době, kdy vozidlo z jakýchkoliv důvodů nemůže užívat. Klient je povinen provádět údržbu v autorizovaných servisech, které jsou smluvními partnery žalobkyně, jejichž seznam je uveden v Driver setu. V naléhavých případech může klient provést servisní zásah i v jiných autorizovaných servisech, avšak vždy se souhlasem žalobkyně. V zahraničí se provádí pouze neodkladné opravy závad, znemožňující řidiči pokračovat v jízdě, nebo závad, u nichž hrozí zvětšení rozsahu škody, nebudou-li nebudou okamžitě odstraněny. Je-li ve smlouvě sjednána služba technické asistence s platností v zahraničí, postupuje klient dle instrukcí uvedených v dokumentaci řidiče pro tuto službu. Není-li sjednána, je klient povinen neprodleně kontaktovat společnost. Ohledně asistenční služby je v obchodních podmínkách uvedeno, že je-li sjednána asistence, je klient oprávněn požadovat a společnost povinna na základě specifikace uvedené ve smlouvě zajistit asistenční službu v ČR, popřípadě ve všech zemích Evropy. Prostřednictvím této služby lze krýt náklady spojené s nutnými opravami vozidla, odtažením do servisu, ubytováním, náhradní dopravou apod. Je-li ve smlouvě sjednána služba náhradní vozidlo, je klient oprávněn požadovat a společnost povinna na základě specifikace uvedené ve smlouvě zajistit náhradní vozidlo.

- Podle manuálu řidiče, využívajícího služeb v rámci operativního leasingu [právnická osoba], jsou servisní služby v zahraničí upraveny tak, že je-li potřeba z důvodu nepředpokládané poruchy navštívit servisní středisko v zahraničí, může být využita garance výrobce nebo silniční asistence, je-li tato služba objednána. Jinak je-li sjednána služba servis a údržba nebo zaplacen předplacený servis, lze nechat fakturu za opravu vystavit na žalobkyni a uhradit ji vlastními prostředky. V případě výskytu asistenční události se má neprodleně kontaktovat silniční asistence [právnická osoba]. Servisní vozidlo provádí na místě opravy v případě drobných poruch, avšak pouze tehdy, nebude-li ohrožena bezpečnost a plynulost silničního provozu a bude-li přístup k vozidlu možný a právně přístupný. Služba dále nabízí odtah do nejbližšího servisu a parkovné, nelze-li vozidlo po nehodě nebo poruše opravit. Mezi doplňkové služby náleží zapůjčení náhradního vozidla na 5 až 10 dní podle zvoleného programu dle smlouvy. Je-li vozidlo nepojízdné z důvodu nehody, poruchy apod., má žalovaná kontaktovat asistenční službu, číslo tam je uvedeno. Žalobkyně a společnost [právnická osoba] mají uzavřenu dohodu o spolupráci, na základě které se tato společnost zavázala poskytovat asistenční služby klientům žalobkyně dle podmínek smlouvy.

- V řízení bylo dále prokázáno, že žalobkyně přenechala žalované k užívání předmětné vozidlo na dobu 48 měsíců, žalovaná se zavázala hradit pravidelné měsíční splátky. Podle přílohy č. 1, což je nedílná součást smlouvy, byl rozsah služeb vymezen. Byl vystaven protokol o předání a převzetí předmětu leasingu. Práva a povinnosti se řídí rámcovou smlouvou, uzavřenou mezi nimi, a obchodními podmínkami smluv o operativním leasingu. V dané věci k předání vozidla došlo dne 22.9.2017, žalovaná mj. převzala i instrukce pro řidiče. Žalobkyně se zavázala žalovanému poskytovat mj. servis a údržbu, servisní náklady a silniční asistence typu [právnická osoba]. Žalovaná v době od 27.10.2017 do 19.8.2021 platila řádně a včas sjednané leasingové splátky. Nezaplatila splátku za srpen 2024 ve výši 34 169,84 Kč, žalobkyně proto vystavila fakturu na částku 55 640,71 Kč splatnou dne 17.8.2021. Dále žalovaná nezaplatila splátku za září 2021 ve výši 23 996,93 Kč, žalobkyně vystavila žalované daňový doklad na částku 70 410,56 Kč se splatností ke dni 16.9.2021. Dále vystavila daňový doklad na částku 4 026,88 Kč se splatností ke dni 20.9.2021 za vyúčtování leasingu dle obchodních podmínek. Dále vystavila žalované vyúčtování smlouvy o nájmu dopravního prostředku a uplatnila částku 8 051,65 Kč za nadměrné opotřebení vozidla oproti dobropisu na částku 12 100 Kč za nižší nájezd kilometrů. Dále dne 7.10.2021 vyúčtovala žalované částku 1 802,90 Kč se splatností dne 21.10.2021 za vyúčtování leasingu dle obchodních podmínek – servisu vozidla. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě celkové dlužné částky 59 948,20 Kč.

- Z výslechu [tituly před jménem] [jméno FO] jako účastníka řízení to, že je předsedou představenstva žalované a v předmětné době on sám řídil vozidlo [název]. Po překročení hranic mezi [stát] a [stát] se objevilo hlášení chyby, kterou vyhledal v manuálu k vozidlu. Pokračoval do nejbližšího servisu, kde bylo zjištěno, že jde o vadu alternátoru a že s vozidlem může jet asi 50 až 100 km. Když zjistil, že vozidlo bude nepojízdné, kontaktoval asistenční službu se žádostí o náhradní vozidlo, to mu bylo odmítnuto. Opakovaně asistenční linku kontaktoval, odpověď zněla, že jeho situaci řešit nebudou. Sdělil proto, že následné vyúčtování opravy předloží žalobkyni. Jel do [adresa], kde si půjčil náhradní vozidlo, porouchané zanechal v servisu, neboť nemohlo být opraveno na počkání. Po návratu do ČR informoval p. [jméno FO]. Žalobkyně s ním ohledně pohledávek nekomunikovala. Postupoval podle manuálu, podle něhož má dojet do nejbližšího servisu. Šlo o manuál výrobce vozidla, nikoliv manuál žalobkyně. Následně si pro období od 6.8. 17:00 hodin do 11.8.2021 15:11 hodin půjčil náhradní vozidlo u společnosti [právnická osoba] za částku 1 240,85 EUR. Žalovaná uvedené společnosti dne 16.8.2021 uhradila částku 32 413,48 Kč. Cenu opravy vozidla [název] v servisu [právnická osoba] v [adresa] uhradila částkou 3 970,94 EUR.

- K okolnostem ohledně vzájemného návrhu a započtení bylo v řízení prokázáno, že předseda představenstva žalované [tituly před jménem] [jméno FO] jako řidič předmětného vozidla dne 6.8.2024 v 13:30 hodin informoval asistenční linku s tím, že potřebuje poradit s postupem, neboť na vozidle [název] je závada alternátoru a oprava bude trvat několik dní. Uvedl číslo smlouvy s tím, že mu v servisu [název] nedoporučili jet až do ČR, neboť by se mohla vybít baterie. Následně asistenční linka kontaktovala [tituly před jménem] [jméno FO] s tím, že je-li již automobil v servisu a neřeší se odtah ani oprava, má kontaktovat přímo žalobkyni. Současně uvedla, že řidič nedodržel asistenční podmínky, neboť neprodleně nevolal, že má poruchu, ale dojel až do servisu, a tedy nejde o asistenční zásah. V tom případě se neuplatní ani záruka mobility ani nárok na náhradní vozidlo. Poté [tituly před jménem] [jméno FO] opětovně volal asistenční linku, sdělil svůj problém a byl informován, že jeho záležitost bude předána dalším kolegům. Odvolací soud v tomto odkazoval na nahrávky ze dne 6.8. 2024 ve 13:30 hodin ve 13:48 hodin a 13:55 hodin. Při dalším hovoru ve 14:01 hodin, v němž řidič žádal poskytnutí náhradního vozidla, mu asistenční linka sdělila, že nemá nárok na náhradní vozidlo. V následném hovoru z téhož dne ve 14:33 hodin mu i žalobkyně sdělila, že nemá nárok na náhradní vozidlo. Řidič operátora asistenční linky informoval, že se zařídí sám a následně přefakturuje náklady na žalobkyni.

- Poté mezi účastnicemi probíhala e – mailová korespondence. Žalovaná doplnila, že po vypnutí spotřebičů řidič dojel s vozidlem do autorizovaného servisu. Zaslala daňový doklad za opravu poruchy vozidla a žádala žalobkyni o proplacení. Zaslala žalobkyni i dopis, kde jí sdělila odmítnutí asistence bez jakéhokoliv vysvětlení a informovala ji, že v srpnu započetla náklad na zajištění náhradního vozidla proti splatné faktuře č. [číslo] (částka 32 413,48 Kč) a že nebyl vyřešen problém úhrady za opravu vozidla. Žalobkyně na to uvedla, že vůči žalované má pohledávku a zápočet pohledávek není možný. Žalobkyně poté stornovala servisní fakturu na částku 32 413,48 Kč, vystavenou jako přefakturaci za půjčení náhradního vozidla.

- Dopisem ze dne 8.11.2021 žalovaná informovala žalobkyni, že obdržela poslední výzvu před podáním žaloby na zaplacení částky 59 948,20 Kč. Uvedla, že dne 7.8.2021 reklamovala porušení povinností plynoucích ze smlouvy o operativním leasingu – odmítnutí asistence, sjednané formou [právnická osoba]. Tím žalované vznikla pohledávka za žalobkyní za zapůjčení náhradního vozidla ve výši 32 413,48 Kč a za opravu vozidla, které bylo předmětem leasingové smlouvy, ve výši 103 400,28 Kč a bylo by na místě porovnat vzájemné pohledávky. Žalobkyně na to reagovala mailem ze dne 20.12.2022, uvedla, že faktura, jíž žalovaná započetla na pohledávku žalobkyně na částku 32 413,48 Kč, byla zamítnuta, neboť náhradní vozidlo nebylo součástí smlouvy a tento postup nebyl žalobkyní schválen. Žalovaná oznámila žalobkyni, že provedla zápočet pohledávky za zapůjčení náhradního vozidla v [stát] oproti pohledávkám žalobkyně, plynoucím ze splátek leasingových smluv, čímž mělo dojít k ponížení pohledávky žalobkyně na žalovaných 27 534,72 Kč. Upozornila na svou pohledávku ve výši 103 403,28 Kč za opravu vozidla. Tuto částku měla uhradit žalobkyně.

5. Na základě těchto skutkových zjištění učinil soud prvního stupně skutkový závěr, podle něhož žalobkyně poskytla žalované k užívání předmětné vozidlo po dobu 48 měsíců se sjednanými měsíčními splátkami. Žalovaná tuto svou povinnost řádně plnila v období od 27.10.2017 do 19.8.2021. Dne 6.8.2021 se na vozidle objevila porucha v momentě, kdy předseda představenstva žalované [tituly před jménem] [jméno FO] projížděl [stát]. Po signalizaci poruchy na přístrojové desce vozidla toto dovezl do nejbližšího servisu, tam mu bylo sděleno, že jde o poruchu alternátoru a nelze dojet až do ČR. Proto kontaktoval asistenční službu celkem 5 telefonními hovory. Ta mu sdělila, že pro porušení asistenčních podmínek nemůže být asistenční služba poskytnuta. Žalovaná na to reagovala tak, že bez předchozího schválení žalobkyně vozidlo [název] nechala opravit v autorizovaném servisu [právnická osoba] v [adresa], za opravu uhradila 3 970,94 EUR, což představuje částku 103 403,28 Kč. Daňový doklad nechala vystavit na žalobkyni. Zároveň si vypůjčila náhradní vozidlo zn. [název] u společnosti [právnická osoba], za což uhradila 1 240,85 EUR (32 413,48 Kč). Žalovaná neuhradila splátky za předmětné vozidlo za měsíce srpen a září 2021, v září došlo k ukončení smlouvy o operativním leasingu. Žalobkyně provedla vyúčtování a vystavila žalované daňové doklady za neuhrazené splátky za srpen a září, dále za nadměrné opotřebení vozidla, za servis vozidla a za servisní služby po převzetí vozidla, ve prospěch žalované vystavila dobropis za menší nájezd kilometrů než sjednaný ve smlouvě. Výsledná částka činila 59 948,20 Kč.

6. Žalovaná uplatnila reklamaci za neposkytnutí služeb sjednaných ve smlouvě, spočívající v neposkytnutí náhradního vozidla, částku 32 413,48 Kč jednostranně započetla na pohledávku žalobkyně. Ta zápočet neuznala a faktura, kterou žalovaná na tuto částku žalobkyni vystavila, stornovala.

7. Soud prvního stupně proto shrnul, že v dané věci se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení pohledávek z titulu smlouvy o operativním leasingu, konkrétně dvou neuhrazených splátek za užívání vozidla, jeho nadměrné opotřebení, servis včetně servisních služeb v celkové výši 59 948,20 Kč. Žalovaná proti žalobkyni uplatnila vzájemný návrh na částku 103 403,28 Kč jako neuhrazené náklady za opravu vozidla, a dále zápočet na částku 32 413,48 Kč za zapůjčení náhradního vozidla (oproti žalované částce).

8. Právně soud prvního stupně postupoval dle § 2321 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen o. z.) ve spojení s § 2324, 1746 odst. 2, 1751 odst. 1 téhož zákona.

9. Dospěl k závěru, že mezi účastnicemi byla sjednána smlouva dle § 1746 odst. 2 o. z. s prvky smlouvy o nájmu dopravního prostředku dle § 2321 o. z., jejímž předmětem byl operativní leasing shora specifikovaného vozidla na dobu 48 měsíců. Zopakoval obsah smlouvy s tím, že část obsahu smlouvy byla dle § 1751 odst. 1 o. z. určena odkazem na obchodní podmínky žalobkyně a Driver set řidiče, rámcovou smlouvu a přílohu č. 1, obsahující rozsah služeb sjednaných ve smlouvě. Součástí smlouvy byly i služby sjednané dle přílohy 1, konkrétně silniční asistence [právnická osoba] a servisní údržba a servisní náklady.

10. Žalovaná neplnila řádně a včas sjednané leasingové splátky, protože nezaplatila splátky za srpen a září 2021. Dále nesplnila svou povinnost vrátit vozidlo ve stavu odpovídajícímu běžnému opotřebení. Oproti tomu jí byla odečtena tam uvedená částka za nižší než sjednaný nájezd kilometrů. Dále žalobkyně účtovala částky za servisní [právnická osoba] po převzetí vozidla. Žalovaná na tyto nároky nezaplatila nic. Výši žalovaného nároku však nesporovala ani do výše ani do důvodu. V řízení namítala zánik části pohledávky započtením a ve zbytku uplatnila vzájemný návrh. O důvodnosti žalovaného nároku ohledně jeho vzniku tak soud neměl pochyby.

11. Žalovaná v řízení uvedla, že proti pohledávkám žalobkyně započetla svou ve výši 32 413,48 Kč, představující náklady za zajištění náhradního vozidla a uplatnila vzájemný návrh na částku 103 403,28 Kč za opravu vozidla, které bylo předmětem smlouvy. Zdůvodnila to tak, že jí ze strany žalobkyně nebyla poskytnuta silniční asistence dle uzavřené smlouvy.

12. Soud prvního stupně se proto zabýval tím, zda byla ve smlouvě sjednána asistenční služba, zda došlo k porušení smluvních podmínek a zda byla žalobkyně povinna poskytnout žalované náhradní vozidlo. Vzal za prokázané, že byla sjednána silniční asistence shora uvedeného typu. Poskytnutí této služby však bylo podmíněno konkrétním postupem žalované, vycházejícím z ujednání, obsažených ve smlouvě obchodních podmínkách a Driver setu. Tam byl uveden postup, jak měla žalovaná v případě vzniku poruchy vozidla či nehody postupovat. Seznámení s obchodními podmínkami žalobkyně vyplývá z parafy předsedy představenstva žalované. Driver set byl dle předávacího protokolu žalované předán spolu s vozidlem. V manuálu řidiče silniční asistence je uvedeno, že v případě výskytu asistenční události je povinnost neprodleně kontaktovat silniční asistenci [právnická osoba], která je k dispozici 24 hodin denně po celý rok, a řídit se jejími pokyny. V případě výskytu události vyžadující asistenci je povinnost neprodleně kontaktovat tuto asistenci. Soud dospěl k závěru, že řidič vozidla žalované takto nepostupoval. Jak žalovaná ve vyjádření, tak i předseda představenstva žalované při své výpovědi uvedl, že řidič po zjištění poruchy na vozidle z piktogramu na přístrojové desce vozidla nejprve nahlédnutím do manuálu vozu, tedy nikoliv do Driver setu jako manuálu žalobkyně, zjistil, že doporučeným postupem bylo vozidlo dopravit do autorizovaného servisu za účelem provedení diagnostiky. Teprve poté s ohledem na rozsah závady kontaktoval asistenční linku žalobkyně a sdělil, že vozidlo se může stát nepojízdným, je třeba je opravit, a domáhal se poskytnutí náhradního vozidla. Byť se z pohledu řidiče jednalo o logické řešení, nebyly dodrženy asistenční podmínky stanovené žalobkyní.

13. Žalovaná měla tedy ihned po výskytu poruchy kontaktovat asistenční službu žalobkyně a následně se řídit jejími pokyny. V úvahu přitom dle Driver setu přicházely dvě varianty, konkrétně buď oprava na místě či odtah do nejbližšího servisu. Žalovaná v průběhu řízení argumentovala nelogičností tohoto postupu, tato argumentace se však míjí podstatou toho, v čem žalobkyně spatřuje porušení smluvních podmínek. Tím, že žalovaná vyhledala autoservis sama a následně asistenční službu kontaktovala s tím, že vozidlo bude v servisu opraveno a vznesla požadavek na náhradní vozidlo, žalobkyni efektivně upřela možnost provést diagnostiku v jedné ze spřízněných společností s odkazem na bod 6, 7 obchodních podmínek. Žalobkyně tak neměla možnost ovlivnit řešení situace v rámci asistenční služby, což vyloučilo poskytnutí navazujícího plnění, spočívajícího v zajištění náhradní dopravy či zapůjčení náhradního vozidla. Tyto služby žalobkyně dle informací obsažených v Driver setu poskytuje za předpokladu, že se vozidlo nepodaří do dvou hodin opravit na místě či v autorizovaném servisu a pouze za předpokladu, že klient, konkrétně žalovaná, asistenční linku za účelem řešení nepojízdnosti či poruchy vozidla kontaktuje ihned po zjištění problému. Žalovaná zlehčovala porušení tohoto postupu, to nic nemění na tom, že sjednané podmínky nedodržela. Postupovala tak v rozporu s obchodními podmínkami i Driver setu. Ten byl nedílnou součástí smlouvy o operativním leasingu. Učinila tak navíc v situaci, kdy využívané vozidlo je ve vlastnictví žalobkyně a žalovaná jej měla užívat dle nastavených podmínek. Žalovaná tak měla v prvé řadě kontaktovat asistenční službu. O nedodržení správného postupu následně žalovanou informoval i operátor asistenční služby dne 6.8.2021 ve 13:48 hodin.

14. K jednostrannému zápočtu žalované ve výši 32 412 Kč, představujícímu náhradu nákladů vynaložených na zapůjčení náhradního vozidla, soud prvního stupně uzavřel, že ve smyslu § 1987 odst. 2 o. z. pohledávka není způsobilá k zápočtu za pohledávkou žalobkyně, je-li nejistá. Žalovaná porušením podmínek v podstatě znemožnila žalobkyni uplatnit jí zavedené a ujednané postupy při poruše vozidla.

15. Shrnul, že žalovaná svým jednáním způsobila, že jí nebyla poskytnuta asistenční služba či náhradní vozidlo. V důsledku toho žalovaná porušila další smluvní ujednání, neboť neuhradila žalobkyni splátky za měsíce srpen a září 2021, ač byla povinna, byť nemohla v důsledku poruchy vozidlo užívat, splátky hradit. Dále neuhradila částky za nadměrné opotřebení vozidla, servis a servisní služby, tyto částky byly poníženy o dobropis za nižší než sjednaný nájezd kilometrů. Výsledná částka činí 59 948,20 Kč, a protože žalovaná žalobkyni dlužnou částku ani po upomínkách nezaplatila, v řízení to ani nesporovala, a její zápočet na dlužnou částku byl shledán nezpůsobilým, soud prvního stupně proto žalované tuto povinnost uložil. O příslušenství pohledávky rozhodl dle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O lhůtě k plnění rozhodl dle § 160 odst. 1 věta první před středníkem o.s.ř.

16. Ke vzájemnému návrhu žalované ve výši 103 403,28 Kč, spočívajícímu v náhradě nákladů za opravu vozidla, soud prvního stupně uvedl, že námitka promlčení, kterou uplatnila žalobkyně, je důvodná. K prodloužené promlčecí době na 10 let dle obchodních podmínek, článku 18.17, soud uvedl, že toto ujednání se vztahuje pouze na pohledávky žalobkyně, nadto částka, kterou žalovaná vynaložila na opravu vozidla, nemá oporu ve smlouvě. Pohledávka žalované v uvedené výši byla uhrazena dne 13.8.2021, za situace, kdy žalovaná tento nárok uplatnila teprve dne 14.2.2025, učinila tak po uplynutí promlčecí lhůty, k čemuž došlo dne[Anonymizováno]13.8.2024.[Anonymizováno]Nebyly splněny ani podmínky § 617 či 649 o. z., neboť nárok žalované se nevztahuje ke smlouvě o operativním leasingu. Sama žalovaná tvrdila, že požadovaných částek se domáhá proto, že za žalobkyni plnila to, co měla žalobkyně po právu plnit sama. Navíc nejde o práva vztahující se k téže smlouvě, a neuplatní se tak pravidlo o stavění promlčecí lhůty dnem, kdy bylo ohledně tohoto práva zahájeno řízení. K tomu soud prvního stupně poukázal i na rozsah provedené opravy, neboť dle článku 6.[právnická osoba] podmínek se obsah obchodních podmínek uplatní i v zahraničí, tam se však provádí pouze neodkladné opravy závad, znemožňujících řidiči pokračovat v jízdě, nebo těch, u nichž hrozí zvětšení rozsahu škody v případě, že nebudou okamžitě odstraněny. Zopakoval, že žalovaná porušila obchodní podmínky, neboť žalobkyni předem neinformovala, jaké opravy budou nutné na vozidle provést. Pouze při telefonním hovoru s asistenční službou operátory informovala, že došlo k poruše alternátoru. Z předloženého vyúčtování servisu je zřejmé, že byly provedeny kromě toho i další opravy. Soudu nepřísluší hodnotit, zda šlo o opravy nutné či nikoliv, vycházel pouze z toho, že žalovaná předem nesjednala se žalobkyní dovolený rozsah oprav. Proto vzájemný návrh žalované zamítl.

17. O nákladech řízení rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř. a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni z tohoto titulu částku 104 976,80 Kč ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o.s.ř. a na zákonné platební místo (§149 odst. 1 o.s.ř.). Ohledně výpočtů výše náhrady odvolací soud odkazuje na body 75–78 odůvodnění napadeného rozsudku.

18. Proti tomuto rozsudku podala včasné odvolání žalovaná s návrhem na jeho zrušení a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Odkázala na odvolací důvody dle § 205 odst. 2 písm. b), e) a g) o.s.ř. V prvé řadě uvedla, že ve věci nespatřuje spor o finanční částku, ale o princip úhrady za skutečně a kvalitně poskytnuté smluvně ujednané služby. Těch se jí dne 6.8.2021 ze strany žalobkyně nedostalo. Zdůraznila, že leasingová smlouva byla uzavřena pro variantu kalkulace [název]. Soud prvního stupně se podle žalované ztotožnil s tvrzeními žalobkyně, podle nichž žalovaná neměla nárok na poskytnutí tzv. silniční asistenci typu [právnická osoba]. Neměla právo ani na jednotlivá dílní plnění včetně poskytnutí náhradního vozu, neboť žalovaná nepostupovala v souladu s ujednáními uzavřené leasingové smlouvy včetně manuálu, označeného jako tzv. Driver set. Ve prospěch žalobkyně přehlédl, že žádný ze smluvních dokumentů, konkrétně rámcová smlouva, smlouva o operativním leasingu, obchodní podmínky či Driver set neobsahují ustanovení o tom, že nesplnění jakýchsi postupů ze strany klienta bude nebo může být důvodem k zániku nároku na poskytnutí té které ve smlouvě ujednané služby. Jediná sankce s poskytnutím silniční asistence je obsažena v článku 9,4 asistenční služby, kdy se klient neprokáže předepsanými doklady. V dané věci bylo důvodem neposkytnutí služeb silniční asistence porušení postupu předepsaného v tzv. Driver setu. Soud prvního stupně přehlédl, že jedinou asistenční událostí dle tohoto manuálu je nepojízdnost vozidla z důvodu nehody, poruchy, odcizení nebo chyby řidiče v ČR nebo v zahraničí. V době, kdy žalovaná, resp. řidič vozidla výskyt asistenční služby oznámil, bylo vozidlo pojízdné. V té době byl hodnověrně informován, že je otázkou času, kdy nebude možno pokračovat s vozidlem v jízdě. Díky ochotě pracovníků autorizovaného servisu se řidič o konkrétní poruše vozidla dozvěděl včas. Bezprostředně poté kontaktoval operátora asistenční služby se žádostí o poskytnutí silniční asistence včetně zajištění náhradního vozidla. Byla mu však odmítnuta jakákoliv pomoc s tím, že na ni nemá nárok, protože nepostupoval v souladu s pokyny v Driver setu. Nebyl mu doporučen ani autorizovaný servis, s nímž poskytovatel služby či žalobkyně spolupracuje. Možnost poskytnutí náhradního vozidla byla odmítnuta s týmž odůvodněním. Podle žalované je průběh jednání s operátorem zřejmý ze zvukových záznamů komunikace mezi řidičem a touto asistencí. Záznam svědčí o nekompetentnosti a neochotě k poskytnutí služeb. Navíc žalovaná dané služby sama neposkytuje, za jejich poskytnutí v souladu se smluvním ujednáním však odpovídá. K tomu uvedla, že na internetových stránkách žalobkyně je přehled spolupracujících servisů, ale pouze v ČR. Tvrzení soudu prvního stupně, že žalovaná žalobkyni efektivně upřela možnost provést diagnostiku vozidla v jednom ze spolupracujících servisů, je zkreslením. Z tvrzení žalované, resp. předsedy představenstva a provedených důkazů, je zřejmé, že řidič asistenční službu kontaktoval poté, kdy v servisu se sídlem ve městě [adresa] zjistil, že důvod hlášení palubního systému vozidla spočíval ve vadě alternátoru. Diagnostika byla provedena před areálem servisu, zdarma, bez objednávky a na základě ochoty zaměstnanců. Řidič potom kontaktoval silniční asistenci se žádostí o pomoc a zajištění náhradního vozidla. Neuvedl, že vozidlo již předal do servisu. Teprve po bezvýsledném jednání informoval operátora o dalším postupu. Operátor proto mohl bez omezení zajistit veškeré úkony k tomu, aby vozidlo bylo odtaženo, převezeno nebo dojelo do spolupracujícího servisu. Tam mohlo bez problému dojít k ověření diagnózy. Dále uvedl, že soud prvního stupně všechny navržené důkazy ve věci formálně provedl. Nepřihlédl však k žalovanou tvrzeným skutečnostem ani důkazům, které navrhla, nepřihlédl ani k výpovědi řidiče, jímž byl předseda představenstva žalované, který přesně popsal všechny relevantní skutečnosti. Soud prvního stupně uvedl, že postup silniční asistence nehodnotil. Opomenul i korespondenci mezi účastnicemi stejně jako to, že nebyla vyřízena reklamace služeb asistence. K tvrzení soudu prvního stupně, že pohledávky žalované uplatněné proti žalobkyni jsou neurčité a nezpůsobilé k započtení, uvedla, že šlo o pohledávky určité, představující platby za bezvadně poskytnuté služby, doložené bezchybnými daňovými doklady. Pokud snad žalobkyně tvrdila, že na vozidle byly provedeny i opravy nikoliv nezbytné, i v tomto případě mohla jako vlastník vozidla kontaktovat daný servis, vyžádat si rozpočet a provést případnou korekci rozsahu plateb. Nesouhlasila s tím, že žalovanou uplatněný nárok na náhradu nákladů opravy vozidla se nevztahuje ke smlouvě o operativním leasingu. Zdůraznila účastníky zvolenou variantu fakturace [název] náklady na opravu a servis ve smyslu článku 16.1 obchodních podmínek.

19. Při jednání odvolacího soudu žalovaná dala v úvahu i změnu napadeného rozsudku, jemuž vytýkala, že soud rozhodl zcela ve prospěch žalobkyně. Odkázala i na jeho procesní postup, kdy v průběhu jednání byly důkazy provedeny formálně, neboť došlo ke změně věc projednávajícího soudce, kdy provedené důkazy byly pouze konstatovány. Žalovaná strana se k nim ani nemohla vyjádřit. Věcně poukázala na dlouhodobost spolupráce se žalobkyní, a i na nepřehlednost obchodních podmínek. Zdůraznila, že žalobkyně byla silnější stranou. Ohledně silniční asistence typu [právnická osoba] měla dojem, že je bude poskytovat žalobkyně a nikoliv někdo jiný. Ve skutečnosti je poskytoval [právnická osoba]. Řekl řidiči žalované, že nemá nárok na nic, ačkoliv řidič postupoval dle dokumentu ve vozidle. Řidič nezjistil poruchu, ale byla mu hlášena ve vozidle. Stalo se tak na dálnici, kdy auto může stát pouze na vyhrazeném místě nebo v případě nepojízdnosti v odstavném pruhu. Vozidlo však nebylo nepojízdné, proto nebylo třeba volat asistenční službu, proto řidič vozidla postupoval dle návodu. Zjistil, že jde asi o poruchu alternátoru, proto vypnul vše nepotřebné a dojel do nejbližšího servisu. Nikoli v jeho prostorách mu byla provedena diagnostika a zjištěno, že jde o poruchu alternátoru. Jel proto do autorizovaného servisu v [adresa] a již dříve kontaktoval asistenci. Teprve v [adresa] se dožadoval odstranění závady a náhradního auta. Zdůraznila i to, že vždy hradila své závazky, v dané věci uhradila poplatky za 46 měsíců. K manuálu uvedla, že není přesný. Ohledně námitky promlčení odkázala na § 98 o. z. Dále uvedla, že i z telefonních hovorů bylo zřejmé, že nepředala vozidlo do servisu k opravě, žalobkyně tak měla možnost učinit vlastní diagnostiku a nasměrovat jej do správného servisu. Pro pasivitu asistenční služby řidič sám musel navrhnout další postup.

20. K podanému odvolání žalované se vyjádřila žalobkyně s návrhem na potvrzení napadeného rozsudku. K poskytnutí služby silniční asistence uvedla, že nepovažuje poskytnutí či neposkytnutí této služby za relevantní ve vztahu k nároku žalovaného. Služba silniční asistence i její podmínky mají svůj základ v předmětné smlouvě o operativním leasingu včetně obchodních podmínek a Driver setu, což jsou nedílné součásti smlouvy. Žalovaná postupovala v rozporu se smluvními ujednáními, proto jí nebyla silniční asistence poskytnuta. Nevidí souvislost mezi neposkytnutím služby silniční asistence a vznikem nároku žalované. I kdyby byla žalobkyně povinna poskytnout službu silniční asistence, nijak to nepodporuje vznik nároku žalované na uhrazení faktury, kterou nechala vystavit na žalobkyni. Ze strany žalované došlo k porušení smluvních ujednání a nemohla jí tak být poskytnuta služba, neboť řidič vozidla se neřídil danými instrukcemi, uvedenými především v Driver setu a následně v článku 9.3 obchodních podmínek. Podstatou silniční asistence je provedení zásahu na místě, kde došlo k poruše vozidla, a odtah do nejbližšího servisu. Řidič vozidla již s autem do servisu dorazil, z podstaty tak nebylo možno služby silniční asistence poskytnout. V tvrzeních uvedených v odvolání, podle nichž jedinou asistenční událostí uvedenou v souvislosti s poskytováním silniční asistence je nepojízdnost vozidla a v době, kdy žalovaná (řidič vozidla) výskyt asistenční události oznámila, vozidlo bylo pojízdné, žalobkyně vidí logický rozpor, neboť žalovaná nemohla oprávněně očekávat poskytnutí služby silniční asistence, když její tvrzení přímo odporují smyslu silniční asistence. K právnímu základu nároku uvedla, že žalovaná neuvedla, proč je rozhodnutí soudu prvního stupně nesprávné, neboť není schopna objasnit souvislost mezi poskytnutím služeb silniční asistence a nárokem na náhradu nákladů za opravu vozidla, který byl promlčen. Zdůraznila, že není odpovědná za jednání žalované. Ta jednala svévolně, když nechala provést opravy na vozidle bez souhlasu žalobkyně, která neměla možnost se s tímto jednáním seznámit. Opravy vozidla bez vědomí žalobkyně žalovaná nepopírala. Nechala opravit vozidlo bez vědomí žalobkyně a následně vystavila fakturu na cizí osobu. Žalobkyně neví, jaké konkrétní závady byly na vozidle odstraněny. Dle smlouvy a obchodních podmínek (článek 15.3) je žalovaná objektivně odpovědná za zničení, ztrátu, poškození a znehodnocení předmětného vozidla či jeho vybavení. Žalovaná neunesla důkazní břemeno ani břemeno tvrzení ohledně právního základu svého nároku, resp. pravosti a výše. Uvedla, že žalobkyně se obohatila na její úkor s tím, že za ni plnila to, co po právu měla plnit sama žalobkyně. Neuvedla však v čem spatřuje bezdůvodné obohacení žalobkyně. Byla to žalovaná, kdo poruchu vozidla způsobila, následně vozidlo nechala opravit a opravu uhradit. Žalobkyni není jasné, na jakém základě se žalovaná rozhodla náklady za opravu uhradit a na jakém základě je nárokuje po žalobkyni, když je žalovaná za takové jednání odpovědná. K bezdůvodnému obohacení uvedla, že by se musela obohatit bez spravedlivého důvodu. Žalovaná je však za stav vozidla objektivně odpovědná. Protože způsobila na vozidle škodu, žalobkyně by byla v jiné situaci oprávněna nárokovat vzniklou škodu po žalované. Žalovaná postupovala ve svém výlučném a osobním zájmu v rozporu se zájmy žalobkyně. Citovala právní úpravu § 2997 odst. 1 o. z. K tomu uvedla, že žalovaná nesla objektivní odpovědnost za stav vozidla, když s ním svévolně nakládala, byť bylo ve vlastnictví žalobkyně. Nechala provést opravy vozidla a vyfakturovat žalobkyni, bez vědomí žalobkyně však následně sama fakturu uhradila a následně požadovala její zaplacení po žalobkyni. K promlčení vzájemného návrhu žalované uvedla, že žalovaná se nevyjádřila ke skutečnosti, že nárok uplatněný vzájemným návrhem je promlčen. Žalobkyně považuje pohledávku žalované za neexistující, nevzniklou, neboť žalovaná odvozuje pohledávku z jednání, které bylo svévolné, rozporné se smluvními ujednáními. Proto nemůže jít o bezdůvodné obohacení. Odkázala na judikaturu Nejvyššího soudu, např. na jeho rozhodnutí ze dne 12.10.2022, sp. zn. 23 Cdo 3235/2021. I kdyby odvolací soud uznal pohledávku žalované za způsobilou k zápočtu, bude promlčena v návaznosti na učiněnou námitku promlčení žalobkyně.

21. Žalobkyně v odvolacím řízení zopakovala svůj návrh na potvrzení napadeného rozsudku.

22. Odvolací soud postupem dle § 213 odst. 4 dokazování doplnil. Z bodu 16.1 [název] obchodních podmínek smlouvy o operativním leasingu se servisem vzal za prokázané zejména, že v tomto typu kalkulace nedochází k vyúčtování zůstatkové hodnoty vozidla, jinými slovy klient se nepodílí na případném rozdílu mezi zůstatkovou hodnotou a cenou, za kterou bylo vozidlo prodáno. Náklady na služby jsou zahrnuty v leasingových splátkách a nejsou klientovi zvlášť vyúčtovány mimo nákladů dle bodu 8.5. Rovněž je zde upraven nájezd kilometrů, který bude klientovi vyúčtován jak v případě jeho navýšení tak i při jeho nenaplnění.

23. Odvolací soud po uvedeném doplnění dokazování přezkoumal napadený rozsudek soudu prvního stupně jako celek dle podaného odvolání žalované, postupem dle § 212, § 212a odst. 1 a 5 o.s.ř., a dospěl k závěru, že odvolací námitky žalované nejsou důvodné.

24. Odvolací soud v prvé řadě uvádí, že se zcela ztotožňuje se závěry soudu prvního stupně jak skutkovými, tak i právními, a pro stručnost na ně odkazuje. Soud prvního stupně rozhodl na základě úplného a řádného dokazování, z něhož dovodil správný skutkový závěr, který i správně právně hodnotil.

K jednotlivým odvolacím námitkám odvolací soud uvádí následující:

Nejprve k námitkám procesního charakteru:

25. Žalovaná při jednání odvolacího soudu poukázala na pouze formální provedení důkazů, neboť v průběhu řízení došlo k změně věc projednávajícího soudce, důkazy byly jen konstatovány a žalovaná neměla možnost se k nim vyjádřit.

26. Podle obsahu spisu při prvních jednání ve věci (ve dnech 14.5., 11.6., 18.10. a 25.10.2024) jednala soudkyně [tituly před jménem] [jméno FO], poté ve věci jednala a rozhodla soudkyně [tituly před jménem] [jméno FO]. Na změnu v obsazení soud pamatuje § 119 odst. 3 o.s.ř., podle něhož došlo-li ke změně v obsazení soudu, předseda senátu na začátku dalšího jednání sdělí obsah přednesů a provedených důkazů. Soudkyně [tituly před jménem] [jméno FO] při jednání dne 14. 2.2025 (č. l. 199 spisu) ve smyslu tohoto ustanovení účastníkům sdělila změnu v obsazení senátu, a kromě poučení ve smyslu § 15a o.s.ř. ve smyslu uvedeného ustanovení konstatovala podstatný obsah přednesů a již provedených důkazů. Tohoto jednání se na straně žalované zúčastnil jak předseda jejího představenstva, tak i její právní zástupce. Ke konstatování jak přednesů, tak i provedených důkazů neměl žádný z účastníků žádné námitky. Dokazování listinami soud prvního stupně prováděl při jednání dne 25.10.2024 (č. l. 154–155), účastníci k provedeným důkazům neměli dle protokolace ani dotazy ani připomínky, žalovaná strana (zastoupená advokátem) se k dokazování vyjádřila. Dokazování tak bylo provedeno zákonným způsobem (§122 odst. 1, § 122 o.s.ř.). Odvolací soud v tomto smyslu odkazuje i na závěry Nejvyššího soudu, vyjádřené v rozsudku ze dne 5.11.2004, sp. zn. 21 Cdo 1916/2004. Procesní námitky žalované vznesené při jednání odvolacího soudu tak nejsou opodstatněné.

27. Věcně žalovaná v odvolání stejně jako v řízení před soudem prvního stupně nesporovala žalobkyní požadované částky, v prvé řadě namítala, že se jí ze strany žalované nedostalo kvalitních sjednaných služeb. V tomto smyslu poukázala na ujednání [název]. Jak bylo v řízení prokázáno, ujednání [název] se týkalo jednak výhod při ukončení operativního leasingu (nepřihlédnutí k možné diferenci při prodeji vozu mezi zůstatkovou a skutečnou prodejní cenou vozidla), dále obsahu jednotlivých splátek a postupu při účtování překročení či nedosažení sjednaného nájezdu kilometrů. Podle rámcové smlouvy o operativním leasingu č. [číslo], účastníky uzavřené dne 11.8.2015, ve spojení se smlouvou o operativním leasingu č. [číslo] ze dne 19.9.2017 a přílohou č. 1 k této leasingové smlouvě, upravující rozsah služeb sjednaných v této smlouvě (§ 2321, § 1746 odst. 2 ve spojení s § 1751 odst. 1 o. z.), byla mezi účastníky mimo jiné sjednána asistence [právnická osoba] Postup pro poskytování servisních služeb v zahraničí je konkretizován v tzv. Driver setu tak, že dle sjednané silniční asistence je v případě vzniku asistenční události řidič povinen neprodleně kontaktovat silniční asistenci [právnická osoba], která je k dispozici 24 hodin denně. V Driver setu jsou uvedena i potřebná telefonní čísla včetně pokynů, jak s operátorem komunikovat. Servisní vozidlo, které se dostaví na místo poruchy, provede opravu buď na místě nebo zajistí odtah do nejbližšího autorizovaného servisu, kde bude předáno do opravy. Smyslem silniční asistence je poskytnutí okamžité pomoci řidičům v nouzových situacích na silnici (tedy i při poruchách) včetně zajištění dalších služeb (např. odtahu či opravy atd.). Došlo-li ke vzniku asistenční události na dálnici v [stát], a chtěl-li řidič vozidla využít sjednaných služeb, měl postupoval dle pokynů v Driver setu, a neučinil-li tak, porušil smluvní podmínky, a v důsledku toho mu sjednané asistenční služby ani nemohly být poskytnuty. Proto dojel-li s vozidlem do servisu, kde byla provedena diagnostika, fakticky žalobkyni zabránil v ujednaném postupu.

28. Z uvedeného je zřejmé, že postupoval-li předseda představenstva žalované při vzniku události nikoli dle manuálu – Driver setu, ale dle manuálu k vozidlu (jak žalovaná uváděla při jednání odvolacího soudu) nerespektoval skutečný stav věci, který manuál vozidla nemůže postihnout, totiž že není vlastníkem vozidla, rozhodujícím o jeho osudu, ale pouze jeho dlouhodobým nájemcem, jehož vlastníkem je však leasingová společnost. Ta je také jako jediná, případně prostřednictvím asistence, oprávněna rozhodovat o dalším postupu při zjištění asistenční události.

29. Zpochybňovala-li žalovaná v podaném odvolání samotný vznik asistenční události s odkazem na pojízdnost vozidla v době asistenční události, a na druhou stranu žalobkyni vytýkala neposkytnutí sjednané asistenční služby, jde o tvrzení rozporná, na která poukazovala i žalobkyně v podaném vyjádření k odvolání žalované, a ani z této námitky nelze dovodit nesprávnost napadeného rozsudku. Skutečnost, že asistenční služby provozuje nikoli žalobkyně, ale [právnická osoba], byla v řízení před soudem prvního stupně rovněž prokázána. Žalovaná dále poukazovala na to, že strana žalující nevyřídila reklamaci asistenčních služeb. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná služby reklamovala vystavením faktury na částku 32 413,48 Kč za zapůjčení náhradního vozu, kterou však žalobkyně zamítla se sdělením, že náhradní vozidlo nebylo součástí smluvních ujednání, a fakturu stornovala.

30. K pohledávkám, které žalovaná namítla k započtení proti žalované částce, odvolací soud shrnuje, že se domáhala částky 103 403,28 Kč za opravu vozidla, a dále proti žalované částce započítává částku 32 413,48 Kč za zapůjčení náhradního vozu.

31. Ohledně započítávané částky 32 413,48 Kč odvolací soud souhlasí se soudem prvního stupně, že žalovaná nedodržela smluvně sjednaný postup, na jehož základě je služba poskytována, sama a svým postupem tak vyloučila i poskytnutí navazujícího plnění, konkrétně úhradu zapůjčení náhradního vozidla. Pro posouzení, zda kompenzační úkon učiněný žalovanou (a odmítnutý žalobkyní formou stornování faktury) je v souladu s dikcí zákona, jsou rozhodné okolnosti v okamžiku, kdy nabyl kompenzační úkon účinnosti, odvolací soud v tomto smyslu odkazuje na zjištění soudu prvního stupně, uvedená v bodech 42 a 45, a závěr, uvedený v bodu 67 odůvodnění rozsudku. S ohledem na shora uvedené lze uzavřít, že v okamžiku započtení byla aktivní pohledávka (na částku 32 413,48 Kč) nejistá a neurčitá (nikoli pro její výši, ale samotný základ nároku), a žalobkyně z tohoto důvodu namítla neplatnost započtení z důvodu rozporu kompenzačního úkonu s § 1987 odst. 2 o. z. Proto uzavřel-li soud prvního stupně, že pohledávka žalované v uvedené výši za zapůjčení náhradního vozidla je pohledávkou nejistou, a tudíž nezpůsobilou k započtení (§1987 odst. 2 o. z.), odvolací soud s jeho závěrem skutkovým i právním souhlasí.

32. Ohledně vzájemného návrhu ve výši 103 403,28 Kč, představující náklady za opravu vozidla, odvolací soud rovněž ve shodě se soudem prvního stupně uzavírá, že vznesla-li žalobkyně námitku promlčení, je tato její námitka důvodná, neboť žalovaná své právo mohla poprvé uplatnit dne 13.8.2021 (§619 odst. 1 o. z.), a učinila-li tak teprve dne 14.2.2025, je její nárok promlčen (§ 629 odst. 1 o. z.). Odvolací soud souhlasí se soudem prvního stupně i v tom, že nejsou splněny podmínky pro aplikaci § 617 o. z. ani pro aplikaci delší než tříleté délky promlčecí doby, výslovně odkazuje na bod 72 odůvodnění rozsudku.

33. Ani námitce žalované, podle níž byla ona při uzavírání smlouvy slabší stranou, nemůže odvolací soud přisvědčit, protože smlouvu o operativním leasingu č. [číslo] ze dne 19.9.2017 uzavíraly dvě právnické osoby (akciová společnost a společnost s ručením omezeným), a na straně žalované tak obecně nelze hovořit o nevýhodnější pozici vůči druhé straně např. kvůli nižší odbornosti, hospodářské síle, tísni, nezkušenosti či závislosti. Navíc žalovaná ani žádný důvod pro své tvrzení neuvedla.

34. Lze proto shrnout, že odvolací námitky žalované ve smyslu § 205 odst. 2 písm. b), e) a g) o.s.ř. nejsou důvodné a nemohou tak zvrátit správné rozhodnutí soudu prvního stupně. Odvolací soud proto napadeným rozsudek soudu prvního stupně postupem dle § 219 o.s.ř. jako správný potvrdil včetně výroku akcesorického.

35. O náhradě nákladů odvolacího řízení odvolací soud rozhodl podle § 142 odst. 1 ve spojení s§ 224 odst. 1 o. s. ř. a přiznal plnou náhradu nákladů odvolacího řízení úspěšné žalobkyni. Při úvaze o výši odměny ve shodě se soudem prvního stupně vycházel ze součtu tarifních hodnot částek 59 948,20 – z částky 3 500 Kč za jeden úkon právní služby a u částky 103 403,28 Kč – z částky 5 260 Kč za jeden úkon právní služby. Při celkem dvou úkonech právní služby po 8 260 Kč za vyjádření k odvolání ze dne 4. 8. 2025 a účast na jednání odvolacího soudu dne 11.11. 2025, dále dvou paušálních náhradách hotových výdajů po 450 Kč a náhradě za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši 3 868 Kč (po zaokrouhlení), činí výše náhrady celkem 22 288 Kč (§ 7 bod 5, § 11 odst. 1 písm. g/, k/, § 13 odst. 4 a. t., § 137 odst. 3 o.s.ř.). O lhůtě k plnění odvolací soud rozhodl dle § 160 odst. 1 o.s.ř., o platebním místě dle § 149 odst. 1 o.s.ř.