trestní věc
Mgr. Lukáš Slavík · Rozhodnutí ze dne 22. 3. 2023
Městský soud v Praze rozhodl v hlavním líčení konaném dne [datum] v senátu složeném z předsedy senátu Mgr. Lukáše Slavíka a přísedících Ing. Pavla Hermana a Jiřího Kopince
I.
Podle § 314r odst. 4 tr. řádu se schvaluje dohoda o vině a trestu uzavřená dne [datum] v [obec] pod sp.zn. VZV [číslo] mezi státním zástupcem Vrchního státního zastupitelství v [obec] Mgr. [jméno] [příjmení] a obžalovaným [příjmení] [jméno] [příjmení], CSc., Ph.D., [datum narození], trvale bytem [adresa],
zastoupeným obhájci JUDr. [jméno] [příjmení], advokátem se sídlem v [obec], [ulice a číslo] a Mgr. [jméno] [příjmení], advokátem se sídlem v [obec a číslo], [ulice] nám. [číslo],
za přítomnosti poškozené [nemocnice], [IČO], se sídlem [adresa], [ulice a číslo], zastoupené zmocněnkyní [příjmení] [jméno] [příjmení], advokátkou se sídlem [adresa]
ve znění uvedeném pod bodem II. výroku.
II.
Obžalovaný
RNDr. [jméno] [příjmení], CSc., Ph.D., [datum narození], trvale bytem [adresa]
je vinen, že
společně s MUDr. [jméno] [příjmení], o jehož vině nebylo dosud zákonným způsobem rozhodnuto a jehož trestní stíhání bylo usnesením Městského soudu v Praze ze dne 2. 6. 2022, sp. zn. 4 T 17/2018, zastaveno, neboť trest, k němuž může trestní stíhání vést, je zcela bez významu vedle trestu, který pro jiný čin byl obviněnému již uložen, a MUDr. [jméno] [příjmení], CSc., o jehož vině nebylo dosud zákonným způsobem rozhodnuto a jehož trestní stíhání bylo usnesením Městského soudu v Praze ze dne 10. 9. 2020, sp. zn. 4 T 17/2018, zastaveno, neboť mu duševní choroba, která nastala až po spáchání činu, trvale znemožňuje chápat smysl trestního stíhání,
poté, co se MUDr. [jméno] [příjmení] po svém nástupu do funkce ředitele [nemocnice] dne [datum] seznámil se Smlouvou o dílo, kterou dne [datum] uzavřela [nemocnice] jako objednatel se společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen [příjmení] [jméno]), jako dodavatelem, jejímž předmětem bylo poskytování správy a vývoje aplikací za měsíční paušální odměnu 1 625 000 Kč bez DPH, s platností do [datum],
veden snahou získat pro sebe a MUDr. [jméno] [příjmení], CSc., zaměstnance a bývalého primáře oddělení neurochirurgie [nemocnice], neoprávněný finanční prospěch od RNDr. [jméno] [příjmení], CSc., Ph.D., jednatele společnosti [příjmení] [jméno],
výměnou za to, že jako nový ředitel [nemocnice] tuto smlouvu nevypoví a nezadá předmětnou veřejnou zakázku jinému dodavateli, prostřednictvím MUDr. [jméno] [příjmení], CSc. požádal v době od [datum] do [datum] RNDr. [jméno] [příjmení], CSc., Ph.D. o pravidelné poskytování úplatků ve výši 50 000 Kč za měsíc pro sebe a 55 000 Kč pro MUDr. [jméno] [příjmení], CSc. po dobu trvání smlouvy,
s čímž RNDr. [jméno] [příjmení], CSC., Ph.D. souhlasil s úmyslem zabránit tomu, aby veřejná zakázka [nemocnice] na poskytování správy a vývoje aplikací byla zadána jinému dodavateli než [právnická osoba] [anonymizováno], tedy v úmyslu zajistit prospěch této společnosti a bez úmyslu způsobit škodu [nemocnice],
a podle této dohody v období od [datum] do [datum] předával RNDr. [jméno] [příjmení], CSc., Ph.D. dohodnuté úplatky určené pro MUDr. [jméno] [příjmení], CSc. a MUDr. [jméno] [příjmení], které si z titulu své funkce zajistil od [právnická osoba] [anonymizováno], MUDr. [jméno] [příjmení], CSc., s nímž se dobře znal, který část určenou pro MUDr. [jméno] [příjmení] tomuto předával nejčastěji v [nemocnice] nejméně ve dnech [datum] v odpoledních hodinách ve výši 50 000 Kč, dne [datum] v odpoledních hodinách ve výši 50 000 Kč, dne [datum] v odpoledních hodinách v blíže nezjištěné výši, dne [datum] v blíže nezjištěné výši, [datum] v odpoledních hodinách v blíže nezjištěné výši, dne [datum] kolem 15.00 hodin v blíže nezjištěné výši, dne [datum] kolem 12.00 hodin v blíže nezjištěné výši, dne [datum] v blíže nezjištěné výši, dne [datum] v blíže nezjištěné výši, dne [datum] v odpoledních hodinách v blíže nezjištěné výši, dne [datum] v odpoledních hodinách v blíže nezjištěné výši, dne [datum] kolem 12.00 hodin v blíže nezjištěné výši, dne [datum] kolem 10.00 hodin v blíže nezjištěné výši, dne [datum] kolem 9.00 hodin v blíže nezjištěné výši, dne [datum] kolem 10.00 hodin v blíže nezjištěné výši, dne [datum] v odpoledních hodinách v blíže nezjištěné výši, dne [datum] v blíže nezjištěné výši, dne [datum] v odpoledních hodinách v blíže nezjištěné výši, dne [datum] v odpoledních hodinách v blíže nezjištěné výši, dne [datum] kolem 11.00 hodin v blíže nezjištěné výši, dne [datum] kolem 9.00 hodin v blíže nezjištěné výši, dne [datum] kolem 8.30 hodin v blíže nezjištěné výši, dne [datum] kolem 9.00 hodin v blíže nezjištěné výši, dne [datum] v odpoledních hodinách v blíže nezjištěné výši, dne [datum] v odpoledních hodinách v blíže nezjištěné výši a dne [datum] v době od 11.00 hodin do 13.00 hodin v blíže nezjištěné výši,
tedy RNDr. [jméno] [příjmení], CSc., Ph.D. za uvedené období předal MUDr. [jméno] [příjmení], CSc. nejméně 4 305 000 Kč, z nichž nejméně 2 050 000 Kč bylo určeno pro MUDr. [jméno] [příjmení],
a protože si MUDr. [jméno] [příjmení] a RNDr. [jméno] [příjmení], CSc., Ph.D. byli vědomi toho, že platnost smlouvy uplyne dne [datum], začali nejpozději dne [datum] společně jednat o možnosti prodloužení smlouvy o další rok, avšak nikoli uplatněním práva opce na prodloužení smlouvy za stávajících podmínek, ale uzavřením dodatku, kterým by došlo k navýšení měsíční odměny pro [právnická osoba] [anonymizováno] na částku 1 873 875 Kč bez DPH, za což MUDr. [jméno] [příjmení] požadoval od RNDr. [jméno] [příjmení], CSc., Ph.D., tentokrát již bez zapojení MUDr. [jméno] [příjmení], CSc., úplatek ve výši nejméně 1 500 000 Kč splatný do měsíce od uzavření smlouvy, s čímž RNDr. [jméno] [příjmení], CSc., Ph.D. souhlasil a dne [datum] nechal MUDr. [jméno] [příjmení] elektronicky zaslat návrh tohoto dodatku označeného jako Dodatek [číslo]
který společně ještě dne [datum] podepsali, aniž by MUDr. [jméno] [příjmení] nechal návrh dodatku posoudit příslušnými odbornými útvary [nemocnice], neboť byl primárně veden snahou získat úplatek za zadání zakázky,
jehož část ve výši 1 500 000 Kč původně pocházející z prostředků [právnická osoba] [anonymizováno] mu RNDr. [jméno] [příjmení], CSc., Ph.D. předal dne [datum] kolem 11.00 hodin, další část v blíže nezjištěné výši mu předal dne [datum] v dopoledních hodinách a zbývající část v nezjištěné výši pak dne [datum] v odpoledních hodinách, vždy v [nemocnice], přičemž MUDr. [jméno] [příjmení], CSc. již RNDr. [jméno] [příjmení], CSc., Ph.D. žádný úplatek nepředal,
tedy
sám a prostřednictvím jiného poskytl jinému a pro jiného úplatek v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu, a takový čin spáchal v úmyslu opatřit jinému značný prospěch,
čímž spáchal
zločin podplacení podle § 332 odst. 1 alinea první, odst. 2 písm. a) trestního zákoníku
a odsuzuje se
podle § 332 odst. 2 trestního zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 18 (osmnácti) měsíců.
Podle § 81 odst. 1 tr. zákoníku a § 82 odst. 1 tr. zákoníku se výkon uloženého trestu podmíněně odkládá na zkušební dobu v trvání 18 (osmnácti) měsíců.
Podle § 67 odst. 1 trestního zákoníku a § 68 odst. 1, 2 trestního zákoníku se obžalovanému dále ukládá peněžitý trest v počtu 250 (dvěstěpadesát) denních sazeb při výši denní sazby 4 000 Kč (čtyřitisíce Korun českých), tedy v celkové výši 1 000 000 Kč (jedenmilion Korun českých).
Podle § 73 odst. 1 trestního zákoníku se dále obžalovanému ukládá trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu, člena statutárního orgánu či prokuristy a osoby zmocněné k obchodnímu vedení obchodních korporací a družstev ve výměře 18 (osmnácti) měsíců.
III. Podle § 314r odst. 4 trestního řádu a § 229 odst. 1 tr. řádu se poškozená [nemocnice], [IČO], se sídlem [adresa], [ulice a číslo] odkazuje s nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.
1. Podle § 129 odst. 2 trestního řádu tento rozsudek neobsahuje, pokud se týká výroku I. a II. odůvodnění, jelikož se ihned po jeho vyhlášení vzdali státní zástupce i obžalovaný odvolání a prohlásili, že netrvají na vyhotovení odůvodnění a obžalovaný zároveň prohlásil, že si nepřeje, aby v jeho prospěch podaly odvolání jiné oprávněné osoby.
2. Pokud se týká výroku III. o odkazu poškozené [nemocnice] (dále také jen„ NNH“) s nárokem na náhradu škody z rozhodnutí soudu na řízení ve věcech občanskoprávních ve smyslu § 314r odst. 4 tr. řádu a § 229 odst. 2 tr. řádu, k tomu soud uvádí následující.
3. Obžaloba byla původně podána pro skutek jinak definovaný, než je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku, kdy obžalovanému bylo kladeno za vinu vedle spáchání zločinu podplacení podle § 332 odst. 1 alinea první, odst. 2 písm. a) trestního zákoníku i spáchání přečinu porušení povinnosti při správě cizího majetku podle § 220 odst. 1, odst. 2 písm. b) trestního zákoníku, spáchaný formou účastenství jako pomocník podle § 24 odst. 1 písm. c) trestního zákoníku. Obžaloba vycházela z konstrukce (zjednodušeně), že o částku, kterou obžalovaný poskytl jako úplatek MUDr. [jméno] [příjmení] a MUDr. [jméno] [příjmení], mohlo být sníženo plnění ze smlouvy uzavřené mezi společností [právnická osoba] a [nemocnice], kdy úplatek poskytnutý obžalovaným [příjmení] uvedeným osobám byl kompenzován zvýšenou cenou za poskytnuté služby.
4. V rámci jednání o dohodě o vině a trestu (dále také jen„ DVT“) však státní zástupce z uvedené právní kvalifikace ustoupil, kdy je třeba konstatovat, že ani ze shromážděných důkazů nelze dovodit pro původní právní kvalifikaci naplnění veškerých znaků skutkové podstaty přečinu porušení povinnosti při správě cizího majetku podle § 220 odst. 1, odst. 2 písm. b) trestního zákoníku, spáchaný formou účastenství jako pomocník podle § 24 odst. 1 písm. c) trestního zákoníku. Shromážděné důkazy jednak neodpovídají na otázku, zda plnění, které poskytovala NNH společnosti [právnická osoba] bylo adekvátní za (reálně) poskytnuté služby a zda případná výše úplatku by měla na adekvátnost takového plnění vliv, kdy se ve vztahu k výši poskytovaného úplatku jednalo měsíčně v průměru o zlomek plnění, které NNH poskytovala za takové služby. Je tak otázkou, zda vůbec lze určit, že výše úplatku poskytnutého obžalovaným mohla mít nějaký vliv na (odůvodnitelnost) výše plnění poskytované NNH za dodané služby, zda i přes poskytovaný úplatek nelze plnění NNH považovat za adekvátní. V tomto smyslu důkazy ve spisu absentují. Druhou zásadní otázkou je, zda spis obsahuje důkazy, ze kterých by bylo možné dovodit úmysl obžalovaného k uvedenému trestnému činu. Je zcela logické (a v tomto smyslu se vyjádřil i obžalovaný při jednání o uzavření DVT), že primárním zájmem obžalovaného bylo udržení smluvního vztahu mezi [právnická osoba] a NNH, kdy (teoretická) potencionální škoda ve formě eventuálně zvýšeného plnění ze strany NNH ve prospěch [právnická osoba] zjevně šla mimo volní složku obžalovaného. Otázka, zda výše plnění NNH byla právě v důsledku poskytování úplatku modifikována (oproti oprávněným nákladům na pořízení služeb) není shromážděnými důkazy prokazována, přičemž shromážděné důkazy tím spíš ani neprokazují, zda obžalovaný o takové eventualitě věděl nejméně v rovině srozumění, která je třeba pro uvedenou právní kvalifikaci.
5. Z výše uvedených skutečností vyplývá, že nárok poškozené [příjmení] není odvozen od skutku, který byl popsán ve sjednané DVT, která byla soudem schválena. Nárok poškozeného zůstal sporným, zjevně jak ze strany samotného obžalovaného, tak i ze strany dozorujícího státního zástupce, který prostřednictvím sjednané DVT ve výše uvedeném rozsahu spornost možné jiné (další) právní kvalifikace a z nich vyplývajících důsledků (včetně potencionálního vzniku škody poškozené [příjmení]) přistoupením na zúžení jednání oproti původně podané obžalobě vyjádřil.
6. I kdyby snad byla ve sjednané DVT zůstal zachován původní popis skutku a jeho právní kvalifikace, je zřejmé s ohledem na výše uvedené ohledně absence důkazů k vyčíslení škody, že dle recentní judikatury, konkrétně s odkazem na rozhodnutí Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 1420/22, by nebylo možné, aby soud učinil rozhodnutí ve smyslu ust. § 314r odst. 4 tr. řádu a § 228 tr. řádu a přiznal poškozenému vlastním rozhodnutím právo na náhradu škody. Z uvedeného rozhodnutí je totiž třeba poukázat na následující právní věty, které v podstatě zcela bezezbytku dopadají na projednávanou věc.
1. Podstatou právního institutu dohody o vině a trestu je dohodnutý kompromis mezi obviněným a státním zástupcem, obsahem kterého je doznání obviněného, že spáchal skutek, který je mu dáván za vinu, výměnou za dohodnutý mírnější trest. Obsahem této dohody je i rozsah a způsob náhrady škody nebo nemajetkové újmy nebo vydání bezdůvodného obohacení. Soudu je v řízení o schvalování dohody o vině a trestu přenechána role určité„ pojistky“, že sjednaná dohoda je v souladu se zákonem, je správná a vyjadřuje pravou a skutečnou vůli obviněného, který ji sjednal s plnou znalostí všech důsledků s ní spojených.
2. Není-li však skutkový stav spolehlivě prokázán opatřenými důkazy, resp. není-li podle výsledků dokazování pro vyslovení povinnosti k náhradě škody dán podklad nebo bylo-li by pro rozhodnutí o povinnosti k náhradě škody třeba provádět další dokazování, jež by podstatně protáhlo trestní řízení, odkáže soud poškozeného na řízení ve věcech občanskoprávních, popřípadě na řízení před jiným příslušným orgánem (§ 229 tr. řádu).
3. Souhlasí-li obviněný s popisem skutku, avšak rozsah a způsob náhrady škody nebyl součástí předložené dohody a rovněž vrchní státní zástupkyně (s ohledem na výhrady ke způsobu stanovení škody jak stěžovatele, tak i všech poškozených) uznala a označila vznesené nároky na náhradu škody za sporné, nelze mít za to, že byl skutkový stav spolehlivě prokázán opatřenými důkazy tak, jak předpokládá § 314r odst. 4 věta druhá za středníkem tr. řádu pro postup dle § 228 tr. řádu.
7. Se shora uvedených důvodů soud odkázal poškozeného s nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.
Proti rozsudku (výroku I. a II.) lze podat odvolání do 8 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení k Vrchnímu soudu v Praze. Odvolání se podává u Městského soudu v Praze. Odvolání lze podat pouze v případě, že rozsudek není v souladu s dohodou o vině a trestu, jejíž schválení státní zástupce soudu navrhl. Proti rozsudku, kterým soud schválil dohodu o vině a trestu, může poškozený, který uplatnil nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy nebo na vydání bezdůvodného obohacení, podat odvolání pro nesprávnost výroku o náhradě škody nebo nemajetkové újmy v penězích nebo o vydání bezdůvodného obohacení, ledaže v dohodě o vině a trestu souhlasil s rozsahem a způsobem náhrady škody nebo nemajetkové újmy nebo vydáním bezdůvodného obohacení a tato dohoda byla soudem schválena v podobě, s níž souhlasil. Práva odvolání se nemůže úspěšně domáhat ten, kdo se jej již jednou výslovně vzdal.
Proti tomuto rozsudku (výroku III.) lze podat odvolání do 8 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím Městského soudu v Praze. Rozsudek může odvoláním napadnout státní zástupce pro nesprávnost kteréhokoli výroku a obžalovaný pro nesprávnost výroku, který se ho přímo dotýká, zúčastněná osoba pro nesprávnost výroku o zabrání věci a poškozený, který uplatnil nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy nebo na vydání bezdůvodného obohacení, pro nesprávnost výroku o náhradě škody nebo nemajetkové újmy v penězích nebo o vydání bezdůvodného obohacení. Osoba oprávněná napadat rozsudek pro nesprávnost některého jeho výroku může jej napadat také proto, že takový výrok učiněn nebyl, jakož i pro porušení ustanovení o řízení předcházejícím rozsudku, jestliže toto porušení mohlo způsobit, že výrok je nesprávný nebo že chybí. Odvolání musí být ve výše uvedené lhůtě nebo v další lhůtě k tomu stanovené předsedou senátu odůvodněno tak, aby bylo patrno, v kterých výrocích je rozsudek napadán a jaké vady jsou vytýkány rozsudku nebo řízení, které rozsudku předcházelo. Státní zástupce je povinen uvést, zda odvolání podává ve prospěch nebo neprospěch obžalovaného.