o zaplacení [částka] s příslušenstvím, k odvolání žalobkyně proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 8C 42/2020 – 43, ve znění opravného usnesení ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 8C 42/2020 – 51,

1. Výrokem I. shora označeného rozsudku soud prvního stupně uložil žalovaným zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně částku ve výši [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. Druhým výrokem zamítl žalobu co do nároku na zaplacení smluvní pokuty ve výši [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od [datum] do zaplacení. Výrokem III. soud prvního stupně rozhodl o nákladech řízení tak, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu právo.

2. V odůvodnění rozsudku soud prvního stupně nejprve rekapituloval obsah žaloby, podle níž se žalobkyně domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovaným uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] s příslušenstvím s tím, že dne [datum] žalobkyně se žalovanou [číslo] (dále jen„ žalovaná“) uzavřela smlouvu o pronájmu nebytových prostor, na základě které poskytla žalované k užívání kancelář a zprostředkovala souhlas s umístěním sídla na adrese [adresa], a to za úplatu v částce [částka] bez DPH za každých započatých 12 kalendářních měsíců umístění sídla na uvedené adrese. Žalovaná měla předplaceno umístění výše uvedeného sídla do [datum], přičemž úplata za následující období byla splatná vždy do 5. dne následujícího měsíce po uplynutí předplaceného období. V opačném případě byla žalovaná povinna změnit své sídlo a učinit k tomu potřebné kroky za účelem výmazu sídla z obchodního rejstříku. Žalovaná má nadále shora uvedené sídlo evidované v obchodním rejstříku, aniž by žalobkyni uhradila odměnu za další období. Dle smluvních ujednání se žalovaná zavázala v případě prodlení s úhradou úplaty za pronájem sídla zaplatit smluvní pokutu ve výši [částka] za každý kalendářní měsíc prodlení. Žalobkyně proto požadovala 2x dlužné nájemné ve výši [částka] (od dubna [rok] do dubna [rok] a dále za období od dubna [rok] do ledna [rok]) spolu se smluvní pokutou v částce [částka] za 20 měsíců prodlení, tj. za období od června [rok] do ledna [rok] včetně. Soud prvního stupně dále konstatoval, že usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 8 C 42/2020-39, bylo řízení zastaveno co do částky [částka] a úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Po poslední úpravě žaloby z [datum] žalobkyně požadovala po žalovaných zaplacení částky 2 x [částka] s příslušenstvím a smluvní pokutu ve výši [částka] s 10 % úrokem od [datum] do zaplacení.

3. Soud prvního stupně ze smlouvy o pronájmu nebytových prostor ze dne [datum] zjistil, že žalobkyně se žalovanou uzavřela smlouvu na dobu neurčitou, v níž se žalobkyně zavázala žalované poskytnout užívání prostor a rovněž i umístění sídla na adrese [adresa]. Žalovaná se zavázala za poskytnutí sídla na shora uvedené adrese zaplatit odměnu ve výši [částka] bez DPH za každých započatých 12 kalendářních měsíců trvání této smlouvy s tím, že splatnost byla sjednána do 5. dne kalendářního měsíce poté, co uplyne doba za předplacené období. Žalovaná se v čl. IV. bod 2. smlouvy zavázala k úhradě smluvní pokuty ve výši [částka] za každý byť jen započatý kalendářní měsíc prodlení s úhradou odměny.

4. Splatnost smluvní pokuty byla sjednána tak, že nastává bezprostředně poté, co je k její úhradě žalovaná žalobkyní vyzvána, nejpozději však do 14 dní ode dne doručení výzvy k její úhradě. Z ručitelského prohlášení, které je nedílnou součástí smlouvy, bylo zjištěno, že se žalovaný [číslo] výslovně zavázal uspokojit dluh žalobkyně v případě prodlení žalované, spočívající v úhradě sjednané odměny a případných smluvních pokut. E-mailem ze dne [datum] byla žalované zaslána zálohová faktura za prodloužení služby na další období. Výzvou a předžalobní upomínkou ze dne [datum] byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky. Žalovanými nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by něčeho plnili žalobkyni.

5. Soud prvního stupně dále věc posoudil právně a dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla platně uzavřena nepojmenovaná smlouva ve smyslu ust. § 1746 odst. 2 občanského zákoníku, na základě které žalobkyně poskytla žalované umístění sídla na výše uvedené adrese. Žalovaná však žalobkyni po uplynutí předplaceného období neuhradila odměnu za poskytnutí sídla za období od dubna [rok] do dubna [rok] a dále za období od dubna [rok] do ledna [rok], ačkoliv umístění sídla na dané adrese nadále užívá, resp. je evidované v obchodním rejstříku. Z tohoto důvodu žalobkyni podle čl. II. bodu 1 smlouvy náleží 2x odměna ve výši [částka] bez DPH (tj. [částka] s DPH) za každých následujících i jen započatých 12 kalendářních měsíců, ve kterých žalovaná [číslo] užívá sídla žalobkyně. Jelikož žalovaná neuhradila včas splatnou odměnu a služeb žalobkyně užívá (nedošlo k výmazu sídla z obchodního rejstříku), dostala se do prodlení s úhradou svého závazku, pročež žalobkyni vznikl nárok na úrok z prodlení dle ust. § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po dni splatnosti odměny. Soud prvního stupně zároveň rozhodl, že žalovaná je povinna dlužnou částku, představovanou neuhrazenou odměnou za poskytnutí služeb žalobcem, uhradit společně a nerozdílně s žalovaným [číslo] (dále jen„ žalovaný“), který vystupuje ve věci jako ručitel žalované.

6. Nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení soud prvního stupně zamítl s tím, že splatnost smluvní pokuty nastane až na výzvu žalobkyně k její úhradě. V řízení nebylo nikterak tvrzeno, natož prokázáno, že by k vyzvání došlo. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení soud odůvodnil s odkazem na ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že soud nepřiznal žádnému účastníkovi řízení náklady řízení, neboť žalovaní sice byli v řízení úspěšnější, avšak žádné prokazatelné náklady jim v řízení dosud nevznikly.

7. Podáním ze dne [datum] se proti shora označenému rozsudku proti výrokům II. a III. odvolala žalobkyně a navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil tak, že žalobě plně vyhoví. Žalobkyně namítala, že oba žalovaní jsou dlouhodobě nekontaktní. Poštu doručovanou na adresu sídla žalované si žalovaná nepřebírala, proto se žalobkyně obrátila s výzvou k úhradě přímo na žalovaného. Ani ten výzvu nepřevzal. Žalobkyně má za to, že učinila vše, co po ní lze spravedlivě požadovat a připojenými listinnými důkazy prokázala, že se oba žalované pokoušela vyzvat ke splnění dluhu. Žalobkyně dále argumentovala, že nejpozději podáním žaloby splnila svou povinnost vyzvat žalovanou k plnění. Nadto povinnost vyzvat dlužníka nepřipadá v úvahu, nelze-li dlužníka obeslat (§ 2021 občanského zákoníku).

8. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), osobou k tomu oprávněnou (§ 201 o. s. ř.), že splňuje náležitosti uvedené v ust. § 205 o. s. ř., způsobem vyplývajícím z ust. § 212, § 212a o. s. ř., přezkoumal správnost napadeného rozsudku, aniž nařizoval jednání (§ 214 odst. 3 o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

9. Odvolací soud konstatuje, že soud prvního stupně vyšel při posouzení důvodnosti žaloby ze správných skutkových zjištění. Protože odvolání ve věci samé směřuje toliko do zamítavého výroku II. rozsudku a závislého výroku III. o náhradě nákladů řízení, podstatou odvolacího řízení je v daném případě posouzení otázky důvodnosti nároku na zaplacení smluvní pokuty ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení.

10. Soud prvního stupně žalobu v odvoláním napadené části předmětu řízení zamítl, protože měl za to, že pohledávka ze smluvní pokuty doposud není splatná. Odvolací soud při posouzení této otázky vyšel z článku IV. odst. 2 smlouvy o pronájmu nebytových prostor, uzavřené dne [datum], z níž žalobkyně svůj nárok odvozuje. Žalovaná je podle tohoto ujednání povinna zaplatit smluvní pokutu ve výši [částka] za každý započatý kalendářní měsíc prodlení se splněním povinnosti zajistit do 30 dnů od počátku prodlení s úhradou odměny výmaz adresy sídla klienta. V souladu s ustanovením § 2048 občanského zákoníku si tedy strany ujednaly smluvní pokutu pro případ porušení smluvní povinnosti vymazat sídlo společnosti z obchodního rejstříku. Z výpisu z obchodního rejstříku plyne, že do zahájení řízení před soudem k výmazu zapsaného sídla žalované doposud nedošlo. Žalovaná jej, jak plyne i z žalobních tvrzení, nezajistila. Podmínkou splatnosti smluvní pokuty je podle smlouvy výzva žalované k jejímu plnění. Že byla žalovaná vyzvána k plnění smluvní pokuty, ovšem žalobkyně netvrdila, ani neprokazovala. Žalovaná byla e-mailem ze dne [datum] pouze upozorněna na konec předplacené doby služby, jenž měl teprve nastat. Další výzvy k úhradě dluhu, v nichž byl uplatněn i nárok na smluvní pokutu (ze dne [datum] a [datum]), žalobkyně adresovala až žalovanému jako ručiteli dluhu.

11. Potud jsou tedy závěry soudu prvního stupně správné, v dalším však již nikoli. Nárok na plnění smluvní pokuty za celé období, předcházející podání žaloby, lze mít přesto za splatný, neboť k výzvě věřitele o plnění beztak došlo, byť teprve procesní cestou – zasláním stejnopisu žaloby oběma žalovaným k vyjádření (k tomu srov. ust. § 41 odst. 3 o. s. ř. a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 23 Cdo 2842/2007, dostupný pod [webová adresa]). O jeho řádném doručení (včetně pozdějších doplnění žaloby) oběma žalovaným svědčí doručenky, založené v nalézacím spisu na č. l. 40. Že žalobkyni vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty za 20 měsíců prodlení plyne ze skutečnosti, že se žalovaná ve smyslu článku II. odst. 1 smlouvy dne [datum] dostala do prodlení se zaplacením odměny za poskytování administrativních služeb. Protože do 30 dní od tohoto data nezajistila výmaz adresy sídla z obchodního rejstříku, s počátkem prvního následujícího kalendářního měsíce (od června roku 2018), v němž se ocitla se splněním této povinnosti v prodlení, jí vznikla povinnost platit sjednanou smluvní pokutu ve výši [částka] měsíčně. Do ledna roku [rok] (včetně), kdy byla předmětná žaloba podána, uplynulo 20 měsíců. Jak plyne z doplnění částečného zpětvzetí žaloby ze dne [datum] a [datum], žalobkyně uplatnila nárok na smluvní pokutu právě za toto období. Žalovaná na smluvní pokutě ničeho neuhradila, je proto se zaplacením smluvní pokuty v prodlení. Nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši [částka], uplatněný žalobou proti žalované, je proto opodstatněný.

12. Částečně důvodný je i požadavek na zaplacení zákonného úroku z prodlení ze smluvní pokuty. Žaloba, která je zároveň výzvou k zaplacení, byla doručena žalované [datum], ve smlouvě sjednaná 14 denní lhůta k zaplacení tedy uplynula dne [datum], od [datum] je tedy žalovaná v prodlení a má povinnost zaplatit také úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od tohoto data do zaplacení.

13. Žalobkyně se domáhala splnění celého žalobou uplatněného nároku rovněž po žalovaném s návrhem, aby soud uložil povinnost oběma účastníkům na straně žalované společně a nerozdílně. Vůči žalovanému uplatnila žalobkyně tento nárok z titulu ručení, které žalovaný za všechny splatné závazky ze smlouvy převzal podpisem ručitelského prohlášení, přiloženého ke smlouvě. Odvolací soud v tomto ohledu dospěl k závěru, že nárok uplatněný vůči žalovanému jako ručiteli je po právu, neboť ručitelské prohlášení splňuje potřebné náležitosti ve smyslu ustanovení § 2018 občanského zákoníku, tj. že písemné prohlášení bylo ručitelem podepsáno, dostatečně určitě je označen věřitel, jakož i zajištěná pohledávka.

14. Výzvami a předžalobní upomínkou ze dne [datum] a [datum] byl žalovaný vyzván k zaplacení nárokované částky s příslušenstvím. Tato výzva byla však vzhledem k nedostatku předchozí řádné výzvy dlužníka (žalované) předčasná. Žaloba proti žalovanému jakožto ručiteli je však přesto důvodná, neboť písemná výzva dlužníku ke splnění splatného dluhu, jež je zákonným předpokladem pro vymáhání jeho plnění na ručiteli, může být obsažena i v žalobě, jíž se věřitel domáhá proti dlužníku zaplacení dlužné částky. Tento závěr přijal Nejvyšší soud v rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 29 Odo 583/2004, k výkladu ustanovení § 306 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (ve znění do [datum]). Není přitom důvod se od něj nyní odchylovat, neboť úprava obsažená v obchodním zákoníku byla v tomto nynějším občanským zákoníkem zcela převzata (srov. ustanovení § 2021 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník). I zde proto postačí, byla-li podána žaloba proti ručiteli a dozvěděl-li se o jejím obsahu procesní cestou. Tato podmínka proto byla splněna tím, že žaloba byla dne [datum] žalovanému doručena (viz doručenka na č. l. 40 nalézacího spisu). Protože žalovaný doposud na dluh nic nesplnil, je uplatněný nárok oprávněný i vůči němu.

15. K žalobnímu návrhu, aby soud uložil žalovaným povinnost splnit žalobní nárok společně a nerozdílně, odvolací soud podotýká, že mezi dlužníkem na straně jedné a ručitelem na straně druhé nemůže jít o závazek solidárního charakteru, proto není možné soudním rozhodnutím vyslovit povinnost obou žalovaných zaplatit dluh společně a nerozdílně. S ohledem na zvláštní úpravu ručení a na povahu právního poměru mezi věřitelem a dlužníkem může být tato povinnost uložena jedině tak, že plněním jednoho z žalovaných zaniká v rozsahu plnění povinnost druhého z žalovaných (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 8. 2017, sp. zn. 32 Cdo 669/2017, dostupné pod [webová adresa]). Soud však není vázán ani právním posouzením účastníka, ani není povinen do výroku rozhodnutí převzít doslovné znění žalobního petitu. Odvolací soud tomu proto výrok I. svého rozhodnutí odpovídajícím způsobem přizpůsobil.

16. Odvolací soud tedy shledal žalobou uplatněný nárok na smluvní pokutu důvodným. Zákonný úrok z prodlení pak žalobkyni náleží teprve počínaje dnem [datum], a to v sazbě stanovené v souladu s ust. § 1970 občanského zákoníku ve spojení s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. V souladu s těmito normami výše zákonného úroku z prodlení k prvnímu dni prvého pololetí roku 2021, v němž prodlení žalovaných počalo, činila 8,25 %, tj. nižší sazbu, než jakou žalobkyně nárokovala v žalobě. Odvolací soud proto postupem podle ust. § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. napadený výrok II. změnil, ohledně nepřiznané části zákonného úroku z prodlení rozsudek soudu prvního stupně podle ust. § 219 o. s. ř. potvrdil.

17. O nákladech řízení před soudy obou stupňů odvolací soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 3 ve spojení s ust. § 224 odst. 2 o. s. ř., když žalobkyně měla ve věci nepatrný neúspěch. Žalobkyně učinila v řízení v prvním stupni celkem čtyři úkony právní služby (převzetí a příprava, předžalobní výzva ze dne [datum], podání návrhu na zahájení řízení, částečné zpětvzetí žaloby ze dne [datum], v řízení před odvolacím soudem pak jeden úkon (podání odvolání). Za úkony spočívající v doplněních žalobního návrhu a žalobních tvrzení ze dne [datum] a ze dne [datum] odměna nenáleží, neboť ze strany žalobkyně nešlo o účelně vynaložené náklady (ust. § 142 odst. 1 o. s. ř.). Nedostatky návrhu na zahájení řízení nemohou jít v tomto případě k tíži žalovaných. Za odměnu za celkem čtyři úkony při tarifní hodnotě [částka] (tj. za jeden úkon [částka]) a za jeden úkon při tarifní hodnotě [částka] (tj. [částka]) žalobkyni náleží náhrada podle ustanovení § 7 ve spojení s ustanovením § 11 odst. 1 advokátního tarifu celkově částka [částka], k tomu přísluší žalobkyni náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu při pěti úkonech právní služby 5 x [částka], celkově tedy [částka], s připočtením daně z přidané hodnoty v sazbě 21 % dle § 137 odst. 2 o. s. ř. ve výši [částka] jde o částku [částka]. Po zohlednění zaplacených soudních poplatků ze žaloby a odvolání ve výši [částka] činí náklady řízení žalobkyně celkem [částka]. Na každého ze žalovaných připadá polovina této částky, tedy [částka] O lhůtě k plnění odvolací soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. a o tom, že tyto náklady je třeba zaplatit k rukám advokáta podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.