o zaplacení 500 000 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 28. listopadu 2025, č. j. 24 C 147/2025-156

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně výrokem I žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyním 500 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku, výrokem II žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyním náhradu nákladů řízení ve výši 111 053 Kč k rukám právního zástupce žalobkyň do tří dnů od právní moci rozsudku a výrokem III žalované uložil povinnost nahradit [adresa] náhradu nákladů, která bude uvedena v samostatném usnesení, do tří dnů od právní moci usnesení.

2. V odůvodnění uvedl, že žalobou, podanou [datum], se žalobkyně po žalované domáhaly zaplacení žalované částky s tím, že vedly soudní spor o ochranu dobrého jména žalobkyň, v rámci něhož se domáhaly odstranění ze svého profilu na [webová stránka] videa obsahujícího závadná tvrzení ohledně žalobkyň, v průběhu sporu byla uzavřena dne [datum] dohoda o narovnání a následně usnesením ze dne [datum], č. j. [spisová značka], soudní smír, v němž se žalovaná zavázala ze svého profilu na platformě [webová stránka] do 3 dnů od právní moci usnesení odstranit video, pro případ porušení této povinnosti se zavázala zaplatit smluvní pokutu 500 000 Kč. Žalovaná přes výzvu video neodstranila, o čemž byl sepsán notářský zápis. Důvody pro moderaci výše smluvní pokuty neshledala, o odstranění videa se snažila řadu měsíců, přes uzavření smíru žalovaná video neodstranila, nyní účelově tvrdí, že nejde o její profil, ač to před tím nepopírala, dlouhodobě zasahuje do pověsti žalobkyň, měl by se tak naplnit převážně sankční charakter sjednané smluvní pokuty.

3. Žalovaná nárok neuznávala a navrhovala zamítnutí žaloby. Nesporovala dosavadní průběh sporu, ale tvrdila, že svou povinnost neporušila, neboť na platformě [webová stránka] neměla žádný oficiální profil. Profil „[právnická osoba]“, který se snaží prezentovat jako profil žalované, byl dle žalované dostupných informací zřízen nezávislou skupinou aktivistů mimo kontrolu žalované. Žalovaná ho tak nezřídila, nespravuje ho, nemá k němu přístup.

4. Soud prvního stupně z výpisu ze spolkového rejstříku žalované z [datum] zjistil, že žalovaná je odborovou organizací, jejímž účelem je chránit, obhajovat a všemi zákonnými a demokratickými prostředky prosazovat práva, potřeby a zájmy svých členů a zaměstnanců žalobkyň, zejména uchazečů o zaměstnání se zdravotním postižením, předsedou je od [datum] [právnická osoba]. Z e-mailové komunikace zjistil, že mezi účastnicemi, respektive právními zástupci, minimálně od roku 2024 probíhala komunikace ohledně smírného narovnání sporů týkajících se různých tvrzení žalované a jí zveřejněných článků a videí dle žalobkyň poškozujících jejich dobrou pověst, jednalo se i o odstranění videí z profilu [webová stránka]. Tehdejší právní zástupce žalované v e-mailu z [datum] sdělil, že situace je napravena, video i příspěvek odstraněny a k [podezřelý výraz] má již přístup pouze vedení odborů. V rámci komunikace žalobkyně zaslaly žalované návrh dohody o narovnání, podle níž mělo být mimo jiné odstraněno video na [webová stránka], dohoda byla [datum] uzavřena, žalobkyně od ní [datum] odstoupily z důvodu nestažení videa dle čl. II. bod 2 dohody o narovnání. Právní zástupci účastníků v únoru 2025 o smírném vyřešení věci dále jednali, žalobkyně požadovaly finanční náhradu 150 000 Kč, odstranění videa, sjednání smluvní pokuty ve výši 500 000 Kč pro případ porušení sjednaných povinností. Městský soud v Praze usnesením z [datum], č. j. [spisová značka], které nabylo právní moci [datum] a vykonatelnosti [datum], schválil výrokem I smír ve znění, že žalovaná je a) povinna odstranit ze svého profilu na platformě [webová stránka] video, které obsahuje tvrzení „[podezřelý výraz]“, a to do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení; b) povinna zaplatit náhradu nemajetkové újmy ve výši 50 000 Kč za neoprávněné zásahy do dobré pověsti žalobkyň; c) povinna podepsat a právnímu zástupci žalobkyň předat písemnou omluvu (tam přesně dále vymezeného znění); dále pro případ, že žalovaná nesplní některou z povinností dle výroku I. písm. a), b) nebo c), ani v dodatečné lhůtě 5 dnů ode dne, kdy lhůta dle příslušných výroků uplynula, byla sjednána povinnost žalované zaplatit žalobkyním smluvní pokutu ve výši 500 000 Kč do 15 dnů ode dne uplynutí lhůty k plnění dle příslušného výroku, který žalovaná nesplnila. Notář [tituly před jménem] [jméno FO] dne [datum] v notářském zápisu sp. zn. [spisová značka], [Anonymizováno] osvědčil, že k danému dni se jako součást příspěvku zveřejněného na sociální síti [webová stránka] uživatelem Disability [právnická osoba] Republic nacházelo video na internetové adrese [webová stránka] s tím, že dle popisku byl příspěvek zveřejněn před 1 rokem a v komentáři videa zazněla mimo jiné věta: „[podezřelý výraz]“. Žalobkyně výzvou z [datum] vyzvaly žalovanou k zaplacení žalované částky.

5. Soud prvního stupně dále uvedl, že vyslechl [tituly před jménem] [právnická osoba], [tituly za jménem], předchozího zástupce žalované, která ho ale nezbavila mlčenlivosti, proto k věci odmítl vypovídat. Potvrdil pouze, že mohl komunikovat se zástupcem žalobkyň z uvedených internetových adres. Znalecký posudek k ověření internetových adres proto neprováděl.

6. Následně soud prvního stupně věc hodnotil právně, odkázal na ust. § 2048 odst. 1 o. z., které stranám umožňuje sjednat si smluvní pokutu pro případ porušení sjednané povinnosti, a na ust. § 2051 o. z., podle něhož lze nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu na návrh dlužníka snížit. Zdůraznil, že v řízení bylo prokázáno a mezi účastníky nebylo sporu, že dne [datum] byl uzavřen soudní smír, v rámci něhož se žalovaná zavázala mimo jiné z platformy [webová stránka] odstranit příslušné video, ač rozhodnutí nabylo právní moci [datum] a vykonatelnosti [datum], podle notářského zápisu ze dne [datum] odstraněno nebylo. Mezi účastníky bylo sporným, zda video bylo zveřejněno na platformě žalované, která tvrdila, že na uvedené platformě žádný oficiální profil neměla. Podle soudu prvního stupně byla tato argumentace vyvrácena obsahem e-mailové komunikace právních zástupců z roku 2024, kdy žalovaná v rámci této mimosoudní komunikace nikdy a žádným způsobem nerozporovala, že by se nemělo jednat o její profil na dané platformě, naopak e-mailem z [datum] výslovně potvrdila, že k ní má již přístup jen vedení odborů. Poukázal na to, že i v uzavřené dohodě o narovnání bylo nezaměnitelně vymezeno jak video, tak profil. Obsah komunikace korespondoval i s obsahem soudem uzavřeného smíru, který byl uzavřen po rozsáhlém mimosoudním jednání účastníků. Žalovaná dobrovolně odsouhlasila převzetí tam uvedených povinností včetně zajištění smluvní pokutou. Argumentací žalované, že nikdy žádný vlastní profil na [webová stránka] neměla, považoval za odporující elementární logice, neboť žalovaná by nikdy nemohla splnit povinnost, k jejímuž plnění se výslovně dobrovolně zavázala výrokem I. písm. a) soudního smíru. Argumentaci tak považoval za účelovou a ve věci vyvrácenou. Proto také neprovedl dotaz na [webová stránka], když jde podle něj o dotaz neproveditelný a nadbytečný. I kdyby bylo prokázáno, že žalovaná účet nezřídila nebo že[Anonymizováno]ho nespravuje, nemělo by to vliv na trvání povinnosti, kterou na sebe žalovaná dobrovolně převzala, tedy odstranit video, přičemž to, jakým způsobem to zajistí, je v její dispozici. Soud prvního stupně tak uzavřel, že žalovaná měla video odstranit do [datum], protože svou povinnost ve lhůtě patnácti dnů (do [datum]) nesplnila, je povinna zaplatit smluvní pokutu, protože ji přes předžalobní výzvu nezaplatila, včetně úroku z prodlení dle § 1970 o. z. a vyhlášky č. 351/2013 Sb., od [datum], požadován byl ale od [datum] do zaplacení.

7. Důvody pro snížení smluvní pokuty dle § 2051 o. z. neshledal. Zdůraznil, že ji lze snížit, je-li prokazatelně nepřiměřená a vůči dlužníkovi tak nespravedlivá. Přihlédl k tomu, že o nápravu stavu se žalobkyně bezúspěšně pokoušely od roku 2024, kdy podaly žalobu na ochranu dobré pověsti. V průběhu sporu byla uzavřena dohoda o narovnání, kterou žalovaná nesplnila, přičemž již tehdy se jednalo o smluvní pokutě 150 000 Kč. Následně byl uzavřen soudní smír, kde se žalovaná zavázala zaplatit žalobkyním smluvní pokutu 50 000 Kč. Nyní, ač spor trvá téměř dva roky, k nápravě nedošlo. Zdůraznil, že žalovaná je odborovou organizací, jejímž účelem je ochrana osob se zdravotním postižením, že tato oblast je citlivá, například veřejné mínění reaguje citlivě. Nepravdivý příspěvek tak je schopen jakékoli právnické osobě podstatným způsobem poškodit dobrou pověst a ohrozit její podnikání. Žalovaná přitom sama svá pochybení uznala. Dále soud prvního stupně přihlédl k tomu, že smluvní pokuta byla sjednána ve prospěch 4 žalobkyň (na jednu připadá 125 000 Kč). Smluvní pokutu shledal za přiměřenou jak významu zajišťované povinnosti, tak její sankční a kompenzační funkci. Smluvní pokuta plní zejména funkci preventivní, tedy slouží k tomu, aby žalovaná v budoucnu přistupovala k plnění svých povinností poctivě a se vší vážností, což dosud nečinila. S ohledem na tyto závěry žalobě vyhověl.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. a plně úspěšným žalobcům přiznal jejich náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 20 000 Kč, dále za 7 úkonů právní služby advokáta, které vyjmenoval, po 10 300 Kč, 7 náhrad hotových výdajů po 450 Kč a za 21 % DPH z odměny a náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 15 803 Kč. Zdůraznil, že přiznal částku za zastupování advokátem požadovanou (za zastupování jedné osoby).

9. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná odvolání, kterým se domáhala jeho zrušení a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení, případně jeho změny a zamítnutí žaloby. V odvolání trvala na tom, že profil na platformě [webová stránka] není jejím profilem. Tuto skutečnost neprokazuje ani uzavření dohody o narovnání a schválení soudního smíru, ty nespecifikují profil žalované na platformě. Neprokazuje to ani internetová komunikace, kterou žalovaná učinila spornou a zpochybnila její pravost. Ani shoda profilu s označením žalované nemůže odůvodňovat závěr, že jde o její profil. Žalobkyně tak neunesly důkazní břemeno, že jde o profil žalované a nemohou požadovat zaplacení smluvní pokuty. Soud prvního stupně měl žalobkyně vyzvat k doplnění tvrzení a důkazních návrhů s tím, že jinak žalobu zamítne pro neunesení důkazního břemene. Jestliže vyzval žalovanou k prokázání negativních tvrzení, nepřípustně otočil důkazní břemeno a vystačil si pouze s tvrzením žalobkyň, aniž provedl žalovanou navrhovaný důkaz, který by postavil na jisto, že profil není profilem žalované. Na základě provedených důkazů tak dospěl k nesprávnému závěru. Dále soud prvního stupně dospěl k závěru, že žalovaná je povinna plnit objektivně nesplnitelnou povinnost. Takový výklad soudního smíru je nepřípustný a neslučitelný s principy soukromého práva, jde o nesprávné právní posouzení věci. Smluvní pokuta je podle žalované také zjevně nepřiměřená. Pro posouzení přiměřenosti smluvní pokuty je relevantní zejména reálný dosah videa, tj. počet jeho zobrazení, sdílení apod. Těmito otázkami se soud prvního stupně nezabýval, pouze v obecné rovině uvedl, že obsah je dostupný široké veřejnosti. I v tomto případě jde o nesprávné posouzení věci.

10. Žalobkyně navrhly zamítnutí odvolání žalované a požadovaly náhradu nákladů odvolacího řízení. K tomu, komu patří profil, uvedly, že jsou přesvědčeny, že jde o profil žalované, případně jde o profil, ke kterému měla přístup a mohla spravovat jeho obsah. Až do řízení o smluvní pokutě žalovaná tuto skutečnost nezpochybňovala. Nynější stanovisko žalované považovaly za účelové, ve snaze odvrátit negativní důsledky uzavřeného smíru. V průběhu jednání o uzavření smíru zástupci žalované nezpochybňovali, že jde o profil žalované. Žalovaná na sebe tuto povinnost smluvně, tedy dobrovolně, zastoupená právním zástupcem, převzala. Ztotožnily se proto s právními závěry soudu prvního stupně. K moderaci výše smluvní pokuty uvedly, že břemeno tvrzení a důkazní tíží žalovanou, která nic neprokázala. Pokud by žalovaná uzavřela smír, o kterém věděla, že ho objektivně nemůže splnit, šlo by z její strany o podvodné jednání vůči žalobkyním, které by nemělo požívat právní ochrany.

11. Při jednání před odvolacím soudem obě strany sporu odkázaly na obsah svých písemných podání.

12. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), osobou oprávněnou (§ 201 o. s. ř.), postupem podle ust. § 212, § 212a o. s. ř. přezkoumal správnost napadeného rozsudku a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

13. Odvolací soud se skutkovými a právními závěry soudu prvního stupně souhlasí, proto na odůvodnění napadeného rozsudku odkazuje.

14. V posuzovaném případě bylo zjištěno, že se účastníci v rámci soudního smíru ze dne [datum] dohodli, že žalovaná do tří dnů od právní moci usnesení (nejpozději v pondělí [datum]) na platformě [webová stránka] odstraní označené video s citovanou větou, pro případ porušení této povinnosti se zavázala žalobkyním zaplatit smluvní pokutu ve výši 500 000 Kč, notářským zápisem z [datum] bylo osvědčeno, že k odstranění videa nedošlo.

15. Podle ust. § 2048 odst. 1 věta prvá o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.

16. V posuzovaném případě si ve smíru účastníci sjednali, kdo, komu, za porušení jaké povinnosti a v jaké výši smluvní pokutu zaplatí. V řízení bylo prokázáno, že k porušení sjednané povinnosti odstranit označené video ve sjednané lhůtě došlo. Předpoklady pro uplatnění smluvní pokuty žalobkyněmi vůči žalované tak byly splněny, jak správně dovodil soud prvního stupně.

17. Žalovaná namítala, že nejde o její profil a nemůže s ním nakládat, jinak řečeno, že se zavázala k něčemu, co objektivně nemůže splnit. Jak ale bylo zjištěno, ujednání je obsahem soudního smíru, který byl shledán za souladný s právními předpisy. Má-li některý z účastníků za to, že smír je v rozporu s hmotným právem a v důsledku toho je neplatným, může podat návrh na zrušení soudního smíru (§ 99 odst. 3 o. s. ř.). Takový návrh ale žalovaná nepodala. Je proto třeba vycházet z toho, že smír má účinky pravomocného rozsudku, tedy z toho, že výrok usnesení je pro účastníky a soud závazný a v rozsahu závaznosti výroku nelze věc projednat znovu (§ 99 odst. 3, § 159a o. s. ř.). Soudy proto z výroku usnesení o schválení smíru musely vycházet, tedy i z toho, že byl sjednán v souladu s hmotným právem, a to včetně ujednání o smluvní pokutě. V řízení pak nebylo ani tvrzeno, že po vydání rozhodnutí došlo ke skutečnosti, která by žalované bez jejího zavinění znemožnila splnit to, k čemu se ve smíru zavázala. Navíc je třeba přisvědčit soudu prvního stupně, že obrana žalované vyznívá v kontextu s ostatními zjištěnými skutečnostmi účelově, neboť v původním řízení, trvajícím více jak jeden rok, nic takového nenamítala a smír výše uvedeného znění uzavřela, tedy svou schopnost disponovat s označenými internetovými stránkami nijak nezpochybňovala.

18. Žalovaná navrhovala snížení smluvní pokuty jako nepřiměřené. Soud prvního stupně správně odkázal na ust. § 2051 o. z., který za splnění tam uvedených předpokladů umožňuje snížení sjednané smluvní pokuty s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti. Předpoklad spočívající v podání návrhu byl splněn, soud prvního stupně se proto správně zabýval i naplněním předpokladů dalších, správně přitom vycházel z toho, že důkazní břemeno je na žalované, že snížení sjednané výše pokuty soudem je nástroj výjimečný, že důvody pro takový postup musí být žalovanou prokázány. V daném případě měla smluvní pokuta povahu sankce za nesplnění sjednané povinnosti. Soud prvního stupně správně připomněl, že již ve sjednané smíru byla sjednána smluvní pokuta ve výši 50 000 Kč, tedy že sjednaná výše pokuty reagovala na předchozí stav, kdy k nápravě nedošlo v rámci dohody o narovnání ani před uzavřením smíru, mělo se jednat o sankci za nedodržení soudního smíru. Správně bylo přihlédnuto k tomu, že chráněným zájmem byl zájem žalobkyň na dobré pověsti, který byl žalovanou podle smíru po relativně dlouhou dobu porušován, a to žalovanou, která je odborovou organizací chránící zájmy postižených osob, tedy v citlivé oblasti. Za podstatné odvolací soud považuje i to, že závadný příspěvek byl veřejně přístupný, jeho obsah se mohl šířit i jinak, údaj o počtu sledujících tak není údajem vypovídajícím o tom, komu všemu byl obsah videa sdělen. Jestliže za této situace každá z žalobkyň požaduje zaplacení částky 125 000 Kč, nejde o částku nepřiměřenou zjištěným okolnostem. Nebyly zjištěny žádné skutečnosti, na základě nichž by bylo možné dovodit nepřiměřenost požadované pokuty. Soud prvního stupně tak správně ke snížení smluvní pokuty nepřistoupil.

19. Protože správně bylo rozhodnuto i o náhradě nákladů řízení, neboť žalobkyně byly ve věci plně úspěšné a mají právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v požadované výši (zvýšení za zastupování více osob právní zástupce žalobkyň nepožadoval), a ve výroku bylo správně rozhodnuto i o náhradě nákladů státu (svědečné [tituly před jménem] [právnická osoba], [tituly za jménem], hrazené z rozpočtových prostředků), když tento výrok je v souladu s ust. § 148 odst. 1 o. s. ř., odvolací soud napadený rozsudek jako věcně správný podle ust. § 219 o. s. ř. potvrdil.

20. O náhradě nákladů odvolacího řízení odvolací soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 ve spojení s ust. § 224 odst. 1 o. s. ř. a plně úspěšným žalobkyním přiznal náhradu nákladů za jejich právní zastoupení advokátem, a to za dva úkony právní služby advokáta (sepis písemného vyjádření k odvolání, účast na jednání odvolacího soudu) po 10 300 Kč, dvě náhrady hotových výdajů po 450 Kč (§ 7, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. d/, g/, § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb.), celkem 21 500 Kč, s náhradou za 21 % DPH (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) ve výši 4 515 Kč jde celkem o 26 015 Kč. Navýšení za zastupování více osob (§ 12 odst. 4 a. t.) právní zástupce žalobkyň neuplatnil.

21. O lhůtě k plnění odvolací soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. a o tom, že tyto náklady je třeba zaplatit k rukám advokáta, podle § 149 odst. 1 o. s. ř.