o [částka] s příslušenstvím, k odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 11 C 34 / [číslo] – 193,

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně výrokem I. žalované uložil povinnost zaplatit žalobci částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku, výrokem II. žalované uložil povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobce.

2. V odůvodnění uvedl, že podanou žalobou se žalobce po žalované domáhal zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s tím, že s žalovanou uzavřel dne [datum] rezervační smlouvu na převod družstevního podílu v Bytovém družstvu Byty [ulice], spojeném s právem nájmu bytu [číslo] v domě [adresa] v ulici [ulice], [obec] – [část obce], za [částka], ve smlouvě se zavázal složit rezervační poplatek ve výši [částka] na účet zprostředkovatele, rezervační doba byla sjednána do [datum]. Žalobce od rezervační smlouvy dne [datum] odstoupil, neboť před podpisem smlouvy zjistil, že podle stanov není možné, aby byl byt převeden na společnost, podnajímání bytu pro zaměstnance společnosti žalobce by bylo téměř nemožné, jak mu sdělila Ing. [jméno] [příjmení], předsedkyně představenstva družstva. Dále uváděl, že byl ze stejných důvodů žalovanou uveden v omyl a rezervační smlouva je proto neplatná. Smlouvu uzavíral jako fyzická osoba, tedy jako spotřebitel, pro žalovanou z rezervační smlouvy nevznikly žádné povinnosti, oproti tomu bylo ve smlouvě sjednáno, že pokud odmítne uzavříti smlouvu do konce rezervační lhůty [datum], je povinen uhradit smluvní pokutu ve výši [částka], povinnost zaplatit smluvní pokutu tak stíhá jen jeho, nikoli převodce či žalovanou a jde tak o smlouvu ve smyslu ust. § 1813 o. z. nevyváženou a tudíž neplatnou. Dále uváděl, že smlouva byla uzavřena prostřednictvím e-mailu, měl proto být poučen mimo jiné o právu od smlouvy odstoupit, což nebyl a mohl proto od smlouvy odstoupit bez uvedení důvodu. Protože k uzavření smlouvy o převodu družstevního podílu nedošlo, žalované nevzniklo právo na smluvní pokutu, rezervační smlouva je neplatná, byla zrušena odstoupením, má podle něho žalovaná povinnost z titulu bezdůvodného obohacení rezervační poplatek žalobci vrátit.

3. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby s tím, že uplatněný nárok odporuje smlouvě i dobrým mravům. Namítala, že až v průběhu procesu začal žalobce spekulovat, že podíl koupí na [právnická osoba], s.r.o., z důvodu příznivějších podmínek hypotečního úvěru. Na skutečnost, že zákon i stanovy vylučují nabytí podílu právnickou osobou, byl žalobce hned upozorněn. Potvrdila, že žalovaný se [datum] dostavil s tím, že byt nemůže užívat jako ubytovnu pro zaměstnance své společnosti, proto nebude podíl v družstvu kupovat. Odmítnutí uzavření smlouvy považovala za nekorektní, bezdůvodné. Smlouvu považovala za vyváženou, osud rezervačního poplatku za ve smlouvě zakotvený. Již při prvním telefonickém hovoru žalobce informovala, že podíl v družstvu nelze převést na právnickou osobu.

4. Soud prvního stupně zjistil, že žalovaná je zapsána v obchodním rejstříku, jednatelkou je [jméno] [příjmení] [příjmení], předmět podnikání výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 a 3 živnostenského zákona. Žalobce je se svým otcem [jméno] [příjmení] jednatelem [právnická osoba], s.r.o. a [právnická osoba] Dne [datum] došlo k uzavření rezervační smlouvy mezi převodcem [jméno] [příjmení], žalobcem jako nabyvatelem a žalovanou jako zprostředkovatelem, v níž převodce a nabyvatel prohlásili, že hodlají uzavřít smlouvu o převodu družstevního podílu v bytovém družstvu spojeném s právem nájmu bytu, který byl specifikován, za [částka], nabyvatel se zavázal složit rezervační zálohu [částka] na účet žalované. Smluvní strany sjednaly, že rezervační doba je do [datum]. Dále bylo sjednáno, že pokud žalobce neposkytne veškerou součinnost při uzavření smlouvy či bezdůvodně odmítne uzavřít smlouvu o převodu družstevního podílu do [datum], je nabyvatel povinen uhradit zprostředkovateli smluvní pokutu ve výši [částka] do 5 pracovních dnů ode dne písemné výzvy zprostředkovatele. Smluvní pokuta byla stanovena jako paušální částka za náhradu škody spojenou s neuzavřením smlouvy o převodu družstevního podílu se zprostředkovatelem. Zprostředkovatel započte na úhradu smluvní pokuty složenou rezervační zálohu ve výši [částka] uplynutím 5. dne ode dne vzniku nároku na smluvní pokutu. V opačném případě se rezervační záloha započítává na celkovou cenu. Bylo sjednáno, že smlouva se řídí právem České republiky. Účastníci učinili nesporným, že částka [částka] byla žalobcem zaplacena a žalovanou nebyla vrácena, což bylo doloženo i výpisem z účtu [právnická osoba] s.r.o. z [datum]. Ze stanov Bytového družstva Byty [ulice] zjistil, že členem družstva může být jen fyzická osoba, byt nebo jeho část může nájemce přenechat jinému do podnájmu jedině s přechozím souhlasem představenstva družstva. Souhlas se uděluje vždy nejdéle na dobu jednoho roku ve vztahu ke konkrétní osobě podnájemce s tím, že může být znovu udělen vždy opět na dobu nejdéle 1 roku. [právnická osoba], dne [datum] potvrdila, že [právnická osoba], podal dne [datum] žádost o poskytnutí úvěru [částka] 000 € za účelem financování koupě podílu v Bytovém družstvu Byty [ulice], úvěr [částka] € byl [datum] schválený. Jednatelka realitní kanceláře [právnická osoba] prohlásila, že byla kontaktována žalobcem z důvodu koupě bytu pro ubytování zaměstnanců firmy. Dne [datum] [právnická osoba], s.r.o., podle kupní smlouvy koupila bytovou jednotku [číslo] v k. ú. [část obce] za kupní cenu [částka], podle potvrzení jsou zde ubytováni zaměstnanci firmy. Z e-mailové korespondence mezi [jméno] [příjmení] a [email] zjistil, že žalovaná zaslala prostřednictvím své jednatelky e-mailem k podpisu rezervační smlouva na e-mail společnosti, žalobce smlouvu podepsal a zaslal zpět žalované [datum]. Z e-mailů zástupkyně žalobce a předsedkyně představenstva Bytového družstva Byty [ulice] zjistil, že zatím nikdo z členů o převod bytu do osobního vlastnictví nepožádal, rozhodnutí členské schůze nelze předjímat. Byt [číslo] byl již převeden. [jméno] [příjmení], otec žalobce, prohlásil, že [právnická osoba] s.r.o. sháněla byt v [obec] z důvodu ubytování zaměstnanců, byt sháněl jeho syn, zaujala ho nabídka žalované, byl ubezpečen, že je možný nákup na společnost a že je možné v bytě ubytovat zaměstnance, což byla i podmínka žalobce, na kterou se ptal hned při první komunikaci. Jelikož česká společnost nezískala úvěr, rozhodli se pro koupi přes slovenskou společnost. Následně žalobce zjistil, že není možný nákup přes společnost a je téměř vyloučený převod do osobního vlastnictví, proto od smlouvy [datum] odstoupil. Podle audiozáznamu, s jehož použitím následně [jméno] [příjmení] vyslovila souhlas, zjistil, že jí žalovaná sdělila, že v bytě bude bydlet žalobce se svou manželkou, žalobce jí sdělil, že byt chtěl pro ubytování zaměstnanců své společnosti. Dopisem ze [datum] žalovaná započetla rezervační poplatek na smluvní pokutu. Dopisem z [datum] žalobce žalovanou vyzval k vrácení rezervačního poplatku. V e-mailu z [datum] žalobce sděloval, že stanovy společnosti mu žalovaná poslala den před dohodnutým podpisem kupní smlouvy. Pokud by věděl, že podíl nelze převést na právnickou osobu, rezervační smlouvu by nepodepsal. Vyzval žalovanou k vrácení rezervačního poplatku. V další výzvě z [datum] poukazoval na to, že jej žalovaná ubezpečovala, že pronájem zaměstnancům společnosti nebude žádný problém. V dalším e-mailu z [datum] žalovaná sdělila, že žalobce ukončil smlouvu bez spravedlivého důvodu. E-mailem z [datum] [jméno] [příjmení] sdělovala žalobci na jeho firemní e-mail, za jakých podmínek lze čerpat úvěr od ČSOB na 2,8 milionu Kč, zároveň si vyžádala kopii dokladů žalobce a jeho manželky, jestliže je jednatelem. Z výslechu žalobce zjistil, že hledal ubytování v [obec] pro své dělníky. Zaujal ho inzerát žalované, volal paní [příjmení], ta sdělila, že je byt na prodej, že jestli tam chtějí ubytovat dělníky, že to tak dělají všichni, takže to tak mohou mít. Byt se mu líbil, měl dva záchody, byl blízko práce, po dohodě s otcem volal, že byt berou, že do toho půjdou jako firma. Byt si prohlédli, složil rezervační zálohu. Před uzavřením smlouvy se probudil, že musí zavolat paní [příjmení] z bytového družstva. Ta mu řekla, že byt do osobního vlastnictví jako firma nemůže koupit. Sdělil to paní [příjmení], ona říkala, že byt může koupit do osobního vlastnictví, žalobce jí vysvětloval, že podle stanov je to složitá věc, protože se musí dohodnout společenství bytů. Při prohlídce s panem [příjmení] se bavili o tom, že byt je fajn, že má dvě toalety, čtyři až pět lidí tam bude mít komfort. Žádné poučení o právech mu žalovanou doručeno nebylo. Na schůzku [datum] šel s tím, že byt nebudou brát, protože nemůže být v osobním vlastnictví, nemůže ho pronajímat a nemůže ho koupit ani jako firma. Jednatelka žalované říkala, že to není pravda, že jednatelka družstva tam bude krátce a všechno se dá udělat. Informace u paní [příjmení] ověřoval den před uzavřením smlouvy telefonicky, u paní [příjmení] byl s paní [příjmení] den po neuzavření smlouvy. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení], manželky žalobce, zjistil, že se s paní [příjmení] nesetkala, s manželem se doma bavili, že chtěl koupit byt v [obec] jako firma pro ubytování dělníků, protože mají v [obec] práci. Byla na prohlídce bytu, byl tam s nimi nějaký pán, bavili se o tom, že tam budou dělníci, kolik se jich tam vejde. Byt v [obec] pro soukromé účely nesháněli, ani o tom nepřemýšleli. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], dříve přítele, nyní manžela jednatelky žalované zjistil, že žalobci a jeho manželce předváděl byt. Poučil je, že jde o byt družstevní, o splácení anuity. Pochopil, že byt chtěli jako investici pro nájemníky. Dále řešili financování, žalobce mluvil o stavební firmě. Zajímalo je, kolik se vejde do bytu lidí, postelí. Líbilo se jim, že je tam víc záchodů a kuchyní. Žádné materiály o družstvu žalobce vidět nechtěl. Z výslechu jednatelky žalované [jméno] [příjmení] [příjmení] zjistil, že ji žalobce kontaktoval na doporučení kolegyně, která měla byt v inzerci. Žalobce se jí v telefonickém hovoru ptal, jestli je byt možné koupit na společnost, říkala mu, že to není možné, že to musí koupit na osobu. Prohlídku bytu zajistil tehdy kolega. Poté přistoupili k podpisu rezervační smlouvy, aby mu byt zůstal zajištěn. Naskenovali podpisy, uhradil rezervační poplatek. V [obec] na koupališti se ještě setkali a hodinu vše probírali, žalobce neměl zajištěno financování, domlouvali se, že jim pošle podklady české firmy. [příjmení] na českou společnost úvěr neposkytla, následně řešili úvěr na Slovensku. Schůzka [datum] byla podivná, žalobce přišel ještě s jedním pánem, říkal, že nemůže byt koupit, že kdyby tam někoho měl a kouřil by na balkoně, že by mu předsedkyně družstva mohla byt klidně sebrat. Podle ní žalobce od počátku věděl, že byt na společnost kupovat nemůže, navíc jsou stanovy na webových stránkách družstva. O webových stránkách se před uzavřením rezervační smlouvy nebavili. Někdy okolo [datum] jí přišla SMS, aby vrátila rezervační poplatek. Žalobci žádné písemné poučení ohledně odstoupení od smlouvy nedoručovala.

5. Soud prvního stupně vyšel z výpovědi žalobce a svědka [příjmení], výpověď jednatelky žalované považoval za nepřesvědčivou. Vyšel proto z toho, že byl žalobce ubezpečen, že byt může nabýt právnická osoba a že byl žalující ubezpečován ze strany žalované, že není problém v bytě ubytovat zaměstnance společnosti, o čemž svědčí i výpověď svědka [příjmení] a manželky žalobce. Výslech navrženého svědka [příjmení] neprovedl, neboť se opakovaně nedostavil a měl vypovídat pouze o jednání o úvěru mezi žalobcem a jeho společností.

6. S ohledem na ujednání o smluvní pokutě se soud prvního stupně zabýval tím, zda žalobce odmítl uzavřít smlouvu o převodu členských práv a povinností bezdůvodně a zda tak žalované vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty. Soud prvního stupně nejprve uvedl, že tím, že žalobce na jednání [datum] smlouvu odmítl uzavřít, od smlouvy ústně odstoupil, neboť kdyby věděl skutečnosti, které se následně dozvěděl, rezervační smlouvu by neuzavřel. K tomu odkázal na ust. § 564, § 1829 o. z. Smlouvu odmítl uzavřít proto, že byt nebylo možné převést na společnost, že nebylo možné v bytě bez problémů ubytovat zaměstnance společnosti, resp. že toto bylo dle stanov družstva možné za striktních podmínek vázaných na osobu podnájemce a podmíněno souhlasem představenstva družstva, že byt nebylo možné převést do vlastnictví (v reálnou dobu bez souhlasu družstva). Zdůraznil, že účel koupě bytu byl žalované znám a potvrzuje to i to, že rezervační poplatek byl zaplacen z účtu firmy, že žalobce podal za firmu [datum] žádost o úvěr za účelem financování koupě bytu, e-maily s ČSOB, s níž bylo řešeno poskytnutí úvěru společnosti, i čestné prohlášení Mgr. [příjmení], potvrzující, že společnost následně jiný byt koupila za účelem ubytování zaměstnanců, prohlášení [jméno] [příjmení] staršího, dále výpověď manželky žalobce. To, že byt chtějí pro zaměstnance, potvrdil i svědek [příjmení] a sama žalovaná potvrdila, že žalobce chtěl byt koupit na společnost, pouze uvedla, že mu sdělila, že to není možné. K tomuto tvrzení ale žádný důkaz nenavrhla. Naopak v dopise z [datum] uvedla, že podíl v bytovém družstvu byl v průběhu procesu přípravy smluvní dokumentace evidován na společnost, o čemž měla svědčit řada důkazů. Žalovaná tak neprokázala, že informovala žalobce před uzavřením rezervační smlouvy, že dle stanov družstva nemůže být účastníkem smlouvy o převodu družstevního podílu právnická osoba. Zdůraznil, že klíčovým bylo, že v řízení žalovaná neprokázala, že by před uzavřením smlouvy žalobce informovala o tom, že se převod práv a povinností členských práv nemůže uskutečnit na právnickou osobu a že podnájem je vázán na souhlas statutárního orgánu družstva. Soud prvního stupně uvedl, že žalovaná jako profesionál měla žalobci poskytnout veškeré podstatné informace, mezi něž patří i stanovy a podmínky podnájmu, práva a povinnosti člena, zvláště když žalobce měl postavení spotřebitele a navíc zahraniční osoby. To žalovaná neprokázala.

7. Soud prvního stupně dále žalobě vyhověl proto, že žalobce smlouvu uzavřel jako fyzická nepodnikající osoba, tedy spotřebitel. Ujednání o smluvní pokutě má povahu zakázaného ujednání ve smyslu ust. § 1813 o. z., neboť došlo k nerovnováze v právech a povinnostech v neprospěch spotřebitele. Smluvní pokuta stíhala jen žalobce, nikoli poskytovatele služby. Pokud žalovaná uváděla, že smlouva nevyvážená není, neboť pokud by žalované nevznikl nárok na smluvní pokutu, tak v případě neuzavření smlouvy by byl rezervační poplatek žalobci vrácen, soud prvního stupně uvedl, že žalovaná nerozlišuje ujednání o smluvní pokutě a ujednání o vrácení rezervačního poplatku, které ve smlouvě obsaženo není. Dále uvedl, že rezervační smlouva byla uzavřena na dálku (e-mailem), mimo prostor obvyklý pro podnikání žalované, žalovaná žalobci nesdělila údaje uvedené v § [číslo] odst. 2, § 1820 o. z., v písemné formě dle § 1828 odst. 1 o. z., žalobce proto mohl od smlouvy bez udání důvodu odstoupit. Ujednání o smluvní pokutě proto považoval za neplatné.

8. Soud prvního stupně proto uzavřel, že na straně žalované došlo k bezdůvodnému obohacení, proto má povinnost bezdůvodné obohacení dle § 2991 o. z. vydat žalobci.

9. O úroku z prodlení rozhodl podle ust. § 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. s tím, že žalovaná se dostala do prodlení uplynutím lhůty pěti dnů dle výzvy k vrácení ze dne [datum].

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. a plně úspěšnému žalobci přiznal náhradu soudního poplatku ve výši [částka], náhradu za 12 úkonů právní služby advokáta po [částka], 12 náhrad hotových výdajů po [částka], dále náhradu cestovného žalobce ve výši [částka] a nákladů za ubytování ve výši [částka].

11. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná nejprve blanketní, později doplněné, odvolání, kterým se domáhala jeho změny a zamítnutí žaloby. V odvolání namítala, že z provedených důkazů nevyplývá, že by žalobce požadoval, aby předmět převodu nabyla právnická osoba, požadoval byt nabýt do osobního vlastnictví za účelem ubytování zaměstnanců společnosti, ve kterých je žalobce jednatelem. Od samého počátku, kdy reagoval na inzerci žalované, byl srozuměn s tím, že byt [číslo] je bytem družstevním, je určen pro bydlení (nikoli ubytování zaměstnanců žalobce) a že tento byt, resp. družstevní podíl nelze nabýt do vlastnictví právnické osoby. Specifikace bytu byla v rezervační smlouvě, žalobce je jednatel dvou právnických osob, bylo možné očekávat, že pochopí rozdíl mezi samostatnou nemovitostí a bytem v režimu družstevního bytu. Nesouhlasila s tím, že žalobce nebyl seznámen se stanovami, jsou evidovány ve veřejném rejstříku. Smluvní dokumentace byla uzavřena na fyzickou osobu. O právnické osobě se mluvilo jen v souvislosti s financováním ceny převodu. Stanovy nevylučují nabytí družstevního bytu do osobního vlastnictví členovi družstva, který je současně oprávněným k užívání bytu, po doplacení anuity. Není zakázáno ani vyloučeno, aby družstevní byt byl užíván jinými osobami, než je člen družstva, s tím, že takové užívání je podmíněno souhlasem orgánu družstva. Do [datum] nevznesl žalobce jediný dotaz na žalovanou ohledně jím tvrzených vymíněných vlastností předmětu převodu. Není pravdou, že žalobce [datum] od rezervační smlouvy odstoupil. Ani v následné komunikaci nevymezuje důvod pro vrácení rezervační zálohy z důvodu odstoupení od rezervační smlouvy. O tom nesvědčí ani nahrávka ze schůzky žalobce s [jméno] [příjmení]. Podle něho dodatečným souhlasem nebylo možné legalizovat pořízení audiozáznamu. Trvala na tom, že o tvrzeních žalobce nesvědčí žádný důkaz, jeho výpověď je účelová. Soudu prvního stupně vytýkala, že neprovedl výslech svědka [příjmení], který jednal s žalobcem o zajištění finančních prostředků za účelem financování ceny za převod podílu v bytovém družstvu. Uzavřela, že je přesvědčena o tom, že žalobce odmítl uzavřít smlouvu zcela bezdůvodně. Tvrzení žalobce považovala za účelová a důkazy podle ní soud prvního stupně hodnotil jednostranně.

12. Žalobce navrhl potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného. Plně se ztotožnil se skutkovými a právními závěry soudu prvního stupně a plně odkázal na svůj závěrečný návrh.

13. Při jednání odvolacího soudu obě strany sporu setrvaly na svých stanoviscích.

14. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), osobou oprávněnou (§ 201 o. s. ř.), že splňuje náležitosti, uvedené v ust. § 205 o. s. ř., postupem podle ust. § 212, § 212a o. s. ř. přezkoumal správnost napadeného rozsudku a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

15. V posuzovaném případě jde již s ohledem na bydliště žalobce o věc s cizozemským prvkem. Příslušnost českých soudů k projednání a rozhodnutí věci vyplývá z článku 4 bod 1. nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 a skutečnosti, že žalovaná má bydliště (sídlo) v České republice. Věc se podle čl. 3 bod 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 řídí právním řádem České republiky, neboť si ho účastníci v rezervační smlouvě zvolili.

16. V posuzovaném případě účastníci uzavřeli dne [datum] rezervační smlouvu, na základě níž se žalovaná zavázala pro žalobce rezervovat označený podíl v bytovém družstvu do [datum], žalobce se zavázal zaplatit rezervační poplatek ve výši [částka]. Jde o smlouvu, která v občanském zákoníku není samostatně upravena, jde tak o smlouvu nepojmenovanou, jejíž uzavření připouští ust. § 1746 odst. 2 o. z. Žalobce při uzavírání smlouvy vystupoval jako nepodnikající fyzická osoba (§ 419 o. z.), žalovaná jako podnikatelka v daném oboru, na smlouvu proto zároveň dopadají ustanovení uvedená v § 1811 a následující o. z. na ochranu spotřebitele. Smlouva byla uzavřena na dobu do [datum], uplynutím sjednané doby tedy zanikla (§ 603 o. z.). Po zániku smlouvy mělo dojít k vypořádání vzájemného vztahu. V rezervační smlouvě bylo sjednáno, že v případě uzavření smlouvy o převodu družstevního podílu bude rezervační poplatek započten na celkovou cenu. Pro případ, že žalobce bezdůvodně odmítne uzavřít smlouvu do [datum], bylo sjednáno, že žalované vznikne právo na smluvní pokutu ve výši [částka], dále bylo sjednáno, že na její úhradu může v tomto případě žalovaná započítat rezervační poplatek. Situace, kdy žalobce důvodně odmítne uzavřít smlouvu, ve smlouvě není řešena. Není sjednáno, že by si v tomto případě mohla žalovaná rezervační poplatek ponechat. V takovém případě se tak stane částka [částka] bezdůvodným obohacením, které musí podle ust. § 2991 o. z. žalovaná žalobci vydat, jak správně dovodil soud prvního stupně. Otázkou zániku smlouvy odstoupením se soud prvního stupně zabýval nadbytečně. Z ust. § 2005 odst. 2 o. z. totiž vyplývá, že odstoupení od smlouvy se nedotýká práva na zaplacení smluvní pokuty, které již vzniklo.

17. S ohledem na uvedené bylo pro posouzení věci rozhodné posoudit, zda žalované vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty, neboť pokud by tomu tak bylo, mohla si podle smluvních ujednání na její úhradu ponechat zaplacený rezervační poplatek.

18. Účastníci si ve smlouvě sjednali, že pokud žalobce bezdůvodně odmítne uzavřít smlouvu do [datum], zaplatí žalované smluvní pokutu [částka] Smluvní pokuta byla uzavřena k utvrzení závazku uzavřít smlouvu o převodu družstevního podílu, jde tak o ujednání o smluvní pokutě ve smyslu ust. § 2048 o. z. Nárok žalované na smluvní pokutu podle ujednání nevznikne, pokud k odmítnutí uzavření smlouvy měl žalobce důvod. Důvod si ve smlouvě účastníci blíže nespecifikovali (zda má jít o vážný důvod bránící uzavření smlouvy či důvod jakýkoli). S ohledem na výkladová pravidla uvedená v § 556 o. z. odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně dospěl k závěru, že musí jít o důvod bránící dosažení účelu, pro který chtěl žalobce smlouvu uzavřít a který byl účastníkům smlouvy znám. Z provedených důkazů je zřejmé, že žalobce v [obec] sháněl byt za účelem ubytování zaměstnanců firem, kterých je jednatelem, neboť měli zakázky v [obec], proto sháněl byt, který lze takto pronajímat či podnajímat. S ohledem na to, že sám neměl finanční prostředky a od počátku tvrdil, že převod bude financován z úvěru, o který požádá firma, dále s ohledem na výpověď žalobce a svědků, lze uvěřit i tomu, že žalobce požadoval, aby se převod uskutečnil na některou z firem. Jestliže bylo zjištěno, že podle stanov lze byt jinému přenechat do podnájmu pouze s předchozím souhlasem představenstva družstva na dobu nejdéle jednoho roku, tedy za podmínek ztížených s výsledkem nejistým, nemohl být účel, pro který žalobce byt požadoval (operativní poskytování ubytovacích služeb pracovníkům firem, v nichž je jednatelem), naplněn. K tomu by mohlo dojít, pokud by bylo možné alespoň následně převést bytovou jednotku do vlastnictví žalobce či jeho firem. Ovšem ani na to by žalobce neměl právní nárok. Za této situace lze souhlasit se soudem prvního stupně, že žalobce měl vážný důvod, pro který smlouvu o převodu družstevního podílu neuzavřel, v důsledku čehož žalované právo na zaplacení smluvní pokuty nevzniklo.

19. Nelze také přehlédnout, že jednání žalobce bylo utvrzeno jen po sjednané období, tedy do [datum]. Žalobce ale odmítl smlouvu uzavřít až dne [datum], tedy již v období, na které ujednání o smluvní pokutě nedopadá.

20. Odvolací soud také souhlasí s tím, že ujednání o smluvní pokutě bylo pro nerovnováhu práv a povinností účastníků rezervační smlouvy nevyvážené ve smyslu ust. § 1813 o. z., proto se k němu dle § [číslo] nepřihlíží. Žalovaná se v rezervační smlouvě k ničemu nezavázala. K převodu družstevního podílu se zavázal převodce Ing. [jméno] [příjmení] Smluvní pokutou bylo postihováno jen jednání žalobce, nikoli žalované či převodce. Soud prvního stupně proto správně dospěl k závěru, že k ujednání o smluvní pokutě nelze přihlížet i z tohoto důvodu.

21. S ohledem na uvedené závěry nebylo třeba důkazní řízení doplňovat o výslech navrženého svědka [příjmení] k tomu, jak žalobce sháněl peněžní prostředky. Důkaz audiozáznamem ani odvolací soud nepovažuje za nezákonný, neboť také odvolací soud považuje dodatečný souhlas svědkyně za dostatečný pro jeho užití.

22. Z výše uvedeného vyplývá, že odvolací soud dospěl k závěru, že rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé je správné. Protože soud prvního stupně správně rozhodl i o úroku z prodlení a náhradě nákladů řízení mezi účastníky (tyto výroky konkrétní námitkou nebyly napadeny, odvolací soud proto na odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně zcela odkazuje), odvolací soud napadený rozsudek podle ust. § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil.

23. O náhradě nákladů odvolacího řízení odvolací soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 ve spojení s ust. § 224 odst. 1 o. s. ř. a plně úspěšnému žalobci přiznal plnou náhradu nákladů této fáze řízení za jeho právní zastoupení. Jeho zástupkyně učinila dva úkony právní služby advokáta (sepis vyjádření k odvolání, účast na jednání odvolacího soudu) dle § 11 odst. 1 písm. g), k) o. s. ř. po [částka] (§ 7 a. t.), k nim náleží dvě náhrady hotových výdajů po [částka], celkem [částka]. Náhrada za DPH nebyla přiznána, neboť zástupkyně žalobce v podání z [datum] sdělila, že není jeho plátcem.