o [částka] s příslušenstvím, k odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 28 C 56/2016 – 321, doplněného rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 28 C 56/2016 - 362

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně výrokem I. žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši celkem [částka] [anonymizována dvě slova], [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,75% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a z částky [částka] od [datum] do zaplacení a kapitalizovaný úrok ve výši [částka], to vše do tří dnů od právní moci rozsudku, výrokem II. žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku a výrokem III. žalované uložil povinnost zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 5 na náhradu nákladů státu částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.

2. V odůvodnění uvedl, že žalobou, podanou [datum], se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s tím, že žalovaná na základě smlouvy o dílo ze dne [datum] realizovala stavbu„ Nápravná opatření vedoucí k odstranění krajně naléhavého případu společnosti [právnická osoba], v [obec]“, žalobkyně na stavbě působila jako subdodavatel žalované. Žalobkyně provedla pro žalovanou činnosti, které žalované fakturovala, žalovaná faktury zaplatila jen z části, ač jednatel žalované pan [příjmení] podepsal uznání závazků.

Podáním ze dne [datum] vzala žalobkyně žalobu zpět do částky [částka] bez příslušenství, požadovanou na základě faktury [číslo] [rok], a řízení bylo ohledně této částky zastaveno (usnesením soudu prvního stupně ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 28 C 56/2016-148 ve spojení s usnesením odvolacího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 39 Co 81/2018-187).

3. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby. Nepopírala, že měla uzavřenu smlouvu ze [datum], že s žalobkyní v roce [rok] spolupracovala při realizaci zakázek žalované, spolupráce ale byla ukončena po zjištění, že ji žalobkyně fakturuje práce neobjednané a neprovedené. Popírala, že by dokument z [datum] sepsala a podepsala.

4. Po skutkové stránce soud prvního stupně zjistil, že mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobkyně s žalovanou spolupracovala v oblasti stavební činnosti, konkrétně při dodávkách pracovní síly a strojů a zařízení na stavbách žalované, a to nejméně v období let [rok] [rok]. Žalobkyně vystavovala žalované za tuto činnost faktury, které žalovaná hradila. Žalobkyně vystavila na jméno žalované dne [datum] fakturu [číslo] [rok] znějící na částku [částka], splatnou dne [datum], za drcení odpadu, třídění, přesun hmot, nakládku, nápravná opatření k odstranění naléhavého případu [právnická osoba] [obec] III. Etapa - měsíc únor [rok]. Převzetí faktury potvrdil dne [datum] podpisem jednatel [příjmení] [jméno]. [příjmení]. Dne [datum] vystavila žalobkyně fakturu [číslo] [rok] znějící na částku [částka], splatnou dne [datum], za drcení odpadu, přesun hmot, nakládku, nápravná opatření k odstranění naléhavého případu [právnická osoba] [obec] III. Etapa - měsíc březen [rok]. Převzetí faktury potvrdil podpisem Z. [příjmení] dne [datum]. Dne [datum] vystavila žalobkyně fakturu [číslo] [rok] znějící na částku [částka], splatnou dne [datum], za služby a práci ve stavební výrobě v ČR dle zadání objednatele od [datum] do [datum] a od [datum] do [datum]. Převzetí faktury bylo potvrzeno podpisem Ing. Z. [příjmení]. Dne [datum] vystavila žalobkyně žalované fakturu [číslo] [rok], znějící na částku [částka], splatnou dne [datum], za služby a práci ve stavební výrobě v ČR za měsíc srpen [rok]. Na této faktuře není potvrzeno převzetí. Dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě neuhrazené části faktur. Předžalobní výzvu zaslal právní zástupce žalobkyně žalované dne [datum]. Na některé z faktur byly žalovanou provedeny dílčí platby, proto žalobkyně vystavila soupis těchto faktur a uvedla zde i částečné platby ke dni [datum]. Dokument byl označen jako Odsúhlasenie pohľadávok k [datum] a vyhotovil jej [jméno] [příjmení]. Na výzvu k úhradě ze dne [datum] reagovala žalovaná přípisem svého právního zástupce ze dne [datum], kde uvedla, že faktury uvedené ve výzvě [číslo] [rok], 4 [rok], 5 [rok] a 6 [rok] byly žalovanou uhrazeny. Fakturu [číslo] [rok] žalovaná podle svého vyjádření neeviduje ve svém účetnictví a sporuje rovněž vystavený dokument označený jako Odsúhlasenie zostatku-návratka ze dne [datum], které má podle žalobkyně dokládat existenci žalovaných pohledávek a které má obsahovat podpis jednatele žalované. Na předžalobní výzvu reagoval právní zástupce žalované dopisem ze dne [datum], kde uvedl, že žalovaná uplatněné nároky neuznává. Žalobkyně vystavila dne [datum] listinu označenou jako Odsúhlasenie zostatku - návratka, kde jsou uvedeny faktury [číslo] [rok], 04 [rok], 05 [rok], 04 [rok] a 06 [rok], celková fakturovaná částka [částka], z toho uhrazeno [částka], zbývá uhradit [částka]. Listina obsahuje razítko žalované a podpis jednatele žalované [příjmení] [jméno]. [příjmení]. Žalovaná uhradila ze svého účtu u [právnická osoba], na účet žalobkyně v období od [datum] do [datum] celkem částku [částka]. Žalovaná hradila žalobkyni na její účet i další částky, např. dne [datum] částku ve výši [částka]. Platba byla označena podle výpisu z účtu žalobkyně jako„ částečná úhrada faktury“. Žalobkyně přidělovala částečné platby žalované na vystavené faktury tak, jak je uvedeno v knize pohledávek žalobkyně. Žalobkyni byly vystaveny faktury společností [právnická osoba], sídlem [adresa], a to za drcení odpadů, jejich třídění a přesun na staveništi, nakládku za měsíc únor 2012 a dále za služby ve stavební výrobě.

5. Ze znaleckého posudku Mgr. [jméno] [příjmení], znalkyně v oboru písmoznalectví, bylo zjištěno, že podpis„ [příjmení]“ na písemnosti„ Odsúhlasenie zostatku – návratka“ ze dne [datum] je s vysokou pravděpodobností podpisem Ing. [jméno] [příjmení], jehož podpisy byly předloženy ke srovnání. Srovnávací materiály k provedení znaleckého zkoumání dodala žalovaná, další byly zajištěny soudem.

6. Z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] zjistil, že v minulosti pro žalobkyni zpracovával účetnictví. Není auditorem ani daňovým poradcem. V minulosti spolupracoval i s jednatelem žalované [příjmení] [příjmení]. V roce [rok] propojil žalobkyni a žalovanou, které začaly spolupracovat. Žalobkyně dodávala žalované podle její potřeby pracovníky pro její stavební činnosti. Byla uzavřena ústní smlouva. To zajišťoval v minulosti sám svědek, žalobkyně tuto činnost po něm převzala. Fakturace probíhala měsíčně, podle dohody s žalovanou. Byla dohodnuta hodinová odměna za kvalifikovaného pracovníka 180 Kč/hod, za nekvalifikovaného pracovníka 160 Kč/hod a dále odměna za provoz strojů a zařízení. Fakturaci odsouhlasil vždy jednatel žalované pan [příjmení], vystavené faktury přebíral osobně a převzetí potvrdil podpisem. Faktury vystavovala jeho zaměstnankyně na základě podkladů od žalobkyně. Platby žalované se přidělovaly k fakturám žalobkyně podle toho, zda byla platba identifikována číslem faktury, pak se započítala na danou fakturu, nebo pokud souhlasila fakturovaná částka, to bylo ale méně často. Jinak se přiřazovaly platby k nejstarším fakturám nebo dle dohody s žalovanou. Pro žalovanou zajišťovala účetnictví manželka jednatele, pokud sdělila konkrétní fakturu, byla platba přiřazena k ní. Odsouhlasování pohledávek probíhalo průběžně, žalovaná nikdy nesporovala přidělování jednotlivých plateb. Svědek předložil soudu originál listiny - Odsúhlasenie zostatku - návratka ze dne [datum], který byl v jeho držení. Uvedl, že tuto listinu před ním osobně podepsal jednatel žalované [příjmení] [příjmení]. Výše zůstatku odpovídá výši neuhrazených pohledávek žalované, je zde promítnuta platba [částka], která byla započtena na fakturu 04 [rok]. Odsouhlasení pohledávek k [datum] sám vyhotovil a poštou zaslal žalované.

7. Z účastnické výpovědi [jméno] [příjmení] zjistil, že byl jednatelem žalobkyně, v době výpovědi jednatelem nebyl, byl společníkem žalobkyně. S žalovanou společně podnikali, na základě jejích požadavků dodávali na stavby dělníky a stavební stroje. Nebyla uzavřena žádná písemná smlouva. Žalovaná, konkrétně pan [příjmení], dávala požadavky na zajištění určitého počtu zaměstnanců různých profesí, případně požadavek na konkrétní stroje a zařízení. Ceník se dohodl předem s panem [příjmení]. Po zajištění požadavku žalované se vždy odsouhlasily počty odpracovaných hodin pracovníků nebo počet hodin práce strojů a zařízení a podle toho se vystavila faktura. Fakturováno bylo podle potřeby, vždy po dohodě s panem [příjmení]. [ulice] byla vždy seriózní. Nečekal, že žalovaná faktury neuhradí. Za žalovanou jednal vždy pouze jednatel pan [příjmení] nebo jeho manželka. Fakturace probíhala na základě dohody s panem [příjmení] nebo paní [příjmení], fakturovaly se vždy pouze částky, které se předem dohodly. Pokud platby souhlasily podle variabilního symbolu, kterým bylo číslo vystavené faktury, pak se platby započítávaly na konkrétní fakturu, totéž platilo, pokud souhlasila fakturovaná částka. Pokud nesouhlasila částka ani variabilní symbol, postupovalo se dle dohody s panem [příjmení] a započetlo se na dohodnutou konkrétní fakturu. Na faktury, které jsou předmětem řízení, byly částečné platby. Platby byly přiděleny k fakturám dle dohody s žalovanou. Listinu odsouhlasení zůstatku před ním osobně podepsal pan [příjmení]. Podepisovalo se v [obec], jel kvůli tomu do [obec]. Nebyl dohodnut konkrétní termín, do kdy se dlužné částky uhradí, bylo ale přislíbeno, že faktury budou uhrazeny. Všechny tam uvedené faktury jsou součástí jejich účetnictví, byla za ně uhrazena daň. Podepsané odsouhlasení zůstatku předal účetním. Účetní byli pan [příjmení] a paní [příjmení]. Vystavovali faktury, prováděli párování plateb. Firmu prodal někdy v roce 2015 kvůli dluhům.

8. Návrh žalované na doplnění dokazování doplněním znaleckého posudku Mgr. [příjmení] o posouzení, zda listina„ Odsúhlasenie zostatku – návratka“ ze dne [datum] je jako celek pravou listinou a zda tato listina nese stopy možné manipulace, soud prvního stupně pro nadbytečnost zamítl z důvodu, že tyto skutečnosti byly v řízení vyvráceny provedenými důkazy, zejména výpovědí svědka [příjmení] [příjmení] a bývalého jednatele [jméno] [příjmení], kteří oba potvrdili, že jednatel žalované tuto listinu před nimi osobně podepsal. Dále uvedl, že z ostatních provedených důkazů nezjistil rozhodné skutečnosti.

9. Následně soud prvního stupně věc hodnotil právně. Uvedl, že vzhledem k ust. § 3028 zák. č. 89/2012 Sb., [účinnost], věc hodnotil podle dříve platného obchodního zákoníku č. 513/1991 Sb. (dále obch. zák.), neboť předmětem sporu bylo plnění z roku [rok], [rok]. Dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena ústně smlouva o dílo dle § 536 obch. zák., jejímž předmětem byly dodávky pracovních sil a stavebních strojů dle požadavků žalované. Za provedené služby žalobkyně vystavovala faktury dle dohodnuté ceny za hodinovou odměnu pracovníků nebo hodin provozu strojů. Žalovaná částky hradila nepravidelně a částečně. Na vystavenou fakturu [číslo] [rok], znějící na částku [částka], splatnou dne [datum], za drcení odpadu a jeho třídění za měsíc únor, žalobkyně přiřadila platby žalované ve výši [částka], na jistině tedy zbývá uhradit [částka], na fakturu [číslo] [rok], znějící na částku [částka] za služby a práci ve stavební výrobě v ČR, žalobkyně přiřadila platby žalované ve výši [částka], na jistině tedy zbývá uhradit [částka], na fakturu [číslo] [rok], znějící na částku [částka], za služby a práci ve stavební výrobě v ČR za měsíc srpen 2013, žalobkyně přiřadila platbu žalované ve výši [částka], na jistině tudíž zbývá uhradit [částka].

10. K námitkám žalované uvedl, že pokud nejprve namítala, že služby nebyly poskytnuty, je to v rozporu s dopisem z [datum], kdy uvedla, že faktury byly uhrazeny. Pokud uváděla, že služby uhradila, což dokládala výpisem z banky, uvedl soud prvního stupně, že částka [částka] svědčí o tom, že spolupráce mezi firmami byla rozsáhlá. Jednotlivé platby žalované nekorespondovaly s vystavenými fakturami, platby nebyly identifikovány, nebylo, je možné přiřadit ke konkrétní faktuře. Zdůraznil, že žalovaná dluh [datum] odsouhlasila. K námitce, že listina je ve slovenštině, uvedl, že je zde minimum textu, toliko obchodní jména a sídla účastníků, dále čísla faktur a částky. Jediný text představuje jedna věta, jejíž význam nelze zaměnit ani při pasivní znalosti slovenštiny.

11. Soud prvního stupně tak uzavřel, že jednatel žalované odsouhlasil, že k [datum] žalovaná dlužila žalobkyni [částka]. Žalovaná pak neprokázala, že by tuto částku či její část zaplatila. Žalobě proto vyhověl. O úroku z prodlení rozhodl podle ust. § 517 odst. 2 zák. č. 40/1964 Sb. a úrok přiznal od vzniku nároku ve výši dle § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. a žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, přiznal plnou náhradu nákladů řízení za zaplacený soudní poplatek, zálohu na znalečné ve výši [částka] a právní zastoupení.

13. O náhradě nákladů státu rozhodl podle ust. § 148 odst. 1 o. s. ř. a neúspěšné žalované uložil povinnost zaplatit znalečné ve výši [částka], přiznané znalkyni usnesením soudu prvního stupně ze dne 6. 3. 2020, č. j. 28 C 56/2016-304.

14. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná odvolání, kterým se domáhala jeho zrušení a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení. V odvolání namítala, že o částce [částka] bylo rozhodnuto dvakrát, neboť žalobkyně požadovala zaplacení jistiny [částka] s příslušenstvím a kapitalizovaný úrok z jedné z faktur, soud prvního stupně tuto částku připočetl k jistině a ještě ji samostatně jako kapitalizovaný úrok přiznal. Dále namítal, že z odůvodnění rozhodnutí neplyne, jak k částce kapitalizovaného úroku dospěl. Rozhodnutí soudu prvního stupně je podle ní založeno na neúplných skutkových zjištěních. Poukázala na to, že navrhovala, aby znalecký posudek byl doplněn tak, aby znalkyně ještě posoudila, zda listina z [datum] je jako celek pravou listinou a nenese znaky manipulace s jejím obsahem. Nesouhlasila se závěrem soudu prvního stupně, který dospěl k tomu, že důkazní řízení není třeba doplňovat. Tím žalované zamezil účinně se bránit proti pochybné listině předložené žalobkyní, na které soud prvního stupně své rozhodnutí založil. Podle žalované soud prvního stupně nedostatečně zjistil způsob započítávání plateb žalované na faktury žalobkyně. Slyšení svědci vypovídali vágně, žádnou dohodu o započítávání plateb uzavřenou se žalovanou žalobkyně neprokázala. Žalovaná naopak výpisem z banky své platby a uhrazení faktur prokázala. Závěr, že platby nezapočtené žalobkyní na úhradu faktur, které jsou předmětem sporu, byly platbami na faktury jiné, považovala za nesprávný. Vytýkala soudu prvního stupně, že vyšel pouze z účetnictví žalobkyně a nevzal v úvahu, že od počátku zpochybňovala fakturu [číslo] [rok] na částku [částka], kterou žalovaná nevede ve svém účetnictví. Měl tak žalobce vyzvat, aby existenci tohoto nároku prokázal. Na neexistující nárok nelze přiřadit žádné platby žalované. Skutkový závěr o započtení části plateb na fakturu [číslo] [rok] tak považovala za nesprávný. Žalovaná nesouhlasila ani s právním posouzením věci. Namítala, že aby žaloba měla naději na úspěch, musela by žalobkyně tvrdit uzavření smlouvy o dílo, celkový rozsah provedené práce v příslušném období s odsouhlasenou cenou díla, proti tomu postavit nesporné platby žalované. Teprve na porovnání celkové ceny díla a souhrnu plateb by bylo možné prokázat neuhrazené pohledávky žalobkyně. Dále poukázala na to, že v řízení vznesla námitku promlčení, zejména vůči faktuře 4 [rok], kterou se soud prvního stupně nezabýval. Věc měla být správně posouzena tak, že faktury, které jsou předmětem sporu, byly uhrazeny a další nároky jsou promlčeny. Konečně namítala, že listina z [datum] nemá náležitosti uznání dluhu.

15. Odvolací soud při prvním odvolacím jednání [datum] žalobkyni upozornil na rozpor v žalobě, když z faktury [číslo] [rok] požadovala kapitalizovaný úrok do doby poslední platby dne [datum], úrok ze zbylé částky ale požadovala od [datum], dále na to, že faktura [číslo] [rok] byla splatná [datum], úrok je ale požadován od [datum], dále na to, že ve spise není založena na prvé straně žaloby deklarovaná tabulka výpočtu kapitalizovaného úroku, a na to, že řízení bylo zastaveno jen ohledně částky [částka], ne do úroku z prodlení z této částky.

Na to žalobkyně upřesnila, že žalobu chtěla vzít zpět i ohledně příslušenství z částky [částka], že úrok požaduje z částky [částka] od [datum] a z částky [částka] od [datum].

16. Doplňujícím rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 28 C 56/2016 – 362, soud prvního stupně žalobu o zaplacení úroku z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení zamítl. Rozsudek podle vyznačené doložky nabyl právní moci dne [datum].

17. Při jednání odvolacího soudu žalovaná setrvala na svém odvolání, žalobkyně navrhovala potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného.

18. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), osobou oprávněnou (§ 201 o. s. ř.), že splňuje náležitosti, vyplývající z ust. § 205 o. s. ř., postupem podle ust. § 212, § 212a o. s. ř. přezkoumal správnost napadeného rozsudku a řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání v zásadě není důvodné.

19. Nejprve je třeba uvést, že s ohledem na žalobkyni, která je slovenskou právnickou osobou, jde o věc s mezinárodním prvkem. Příslušnost soudů České republiky k projednání a rozhodnutí věci vyplývá z čl. 4 bod 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (přepracované znění), neboť žalovanou je česká právnická osoba se sídlem na území tohoto státu. Odvolací soud také souhlasí s tím, že na věc lze použít české právo, neboť smlouva o dílo je nejúžeji spjata s Českou republikou ve smyslu článku 4 bod 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy, neboť žalobkyně uzavřela smlouvu s českou firmou na práce v České republice, které jsou subdodávkou v rámci plnění jiné smlouvy uzavřené v České republice.

20. Žalovaná namítala, že soud prvního stupně částku [částka], požadovanou jako kapitalizovaný úrok z prodlení, přiznal žalobkyni dvakrát, tedy že v jednom případě ji přiznal, aniž ji žalobkyně požadovala. S touto odvolací námitkou odvolací soud souhlasí. Původní žalobou žalobkyně požadovala na jistině zaplacení částky [částka] ([částka] [anonymizována dvě slova] + [částka] [anonymizována dvě slova] + [částka] [anonymizováno] + [částka] [anonymizováno]), po zastavení řízení do částky [částka] zůstala předmětem řízení částka [částka]. Jestliže tedy soud prvního stupně žalobkyni přiznal [částka] ([částka] [anonymizována dvě slova] = [čát] [anonymizováno]) a následně ještě kapitalizovaný úrok ve výši [částka], přiznal ji tuto částku dvakrát, aniž ji žalobkyně dvakrát požadovala. Protože soud prvního stupně žalobkyni přiznal částku, kterou žalobou nežádala, jde o nedostatek podmínky řízení (absence žaloby ohledně této částky). Odvolací soud proto rozsudek soudu prvního stupně v této části podle ust. § 219a odst. 1 písm. a) o. s. ř. zrušil a řízení pro nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, podle ust. § 221 odst. 1 písm. c) o. s. ř. zastavil.

21. Obdobná je situace i ohledně požadovaného úroku z prodlení z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum] a z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum], když v tomto rozsahu byla žaloba pro rozpor mezi žalobními tvrzeními a žalobním petitem nesrozumitelná a po odstranění této vady žaloby se ukázalo, že žalobkyně úrok z prodlení za toto období nepožaduje, v obou případech v žalobě došlo k chybě v uvedeném roku. Ani v tomto případě po odstranění vady žaloby žalobkyně úrok z uvedených částek nepožadovala, proto i v tomto rozsahu odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně zrušil a řízení zastavil dle ust. § 219a odst. 1 písm. a), § 221 odst. 1 písm. c) o. s. ř.

22. Ohledně zbývající částky ve výši [částka] a úroku z prodlení shledal odvolací soud napadený rozsudek soudu prvního stupně věcně správným.

23. Žalovaná namítala, že soud prvního stupně měl zpracovat doplněk znaleckého posudku k jeho námitce, že s listinou, nazvanou odsouhlasení zůstatku ze dne [datum], mohlo být manipulováno. K tomu lze uvést, že žalovaná již na počátku zpochybňovala podpis jednatele žalované na této listině, soud prvního stupně proto ustanovil znalkyni, která dospěla po zkoumání originálu listiny a srovnávacího materiálu k závěru, že s největší pravděpodobností o podpis jednatele žalované jde. Ač jí bylo uloženo, aby uvedla případná„ další podstatná zjištění“, žádná neuvedla. Slyšený jednatel žalobkyně a svědek [příjmení] [příjmení] potvrdili, že listina v předložené podobě byla jednatelem žalované podepsána, listina sama, ve spise v originále založená, žádné známky manipulace se svým obsahem nenese. Žalovaná sama jen vyslovila podezření, nic konkrétního neuvedla. Za této situace, kdy nic nenasvědčuje tomu, že by s listinou bylo manipulováno, kdy jednatel žalobkyně a slyšený svědek potvrdili, že jde o listinu podepsanou jednatelem žalované, kdy znalkyně na žádné nesrovnalosti neupozornila, nebyl důvod pro zpracování doplňku znaleckého posudku. Blíže nezdůvodněná pochybnost žalované nepostačuje. Soud prvního stupně proto správně vyšel z toho, že z výpovědi tehdejšího jednatele žalované, výpovědi svědka a potvrzení jednatele žalované ze dne [datum] vyplývá, že dluh k tomuto dni činil na jednotlivé faktury právě částky tam uvedené. To, že faktury nejsou v účetnictví žalované, je sice možné, nelze ale přehlédnout, že s výjimkou faktury na částku [částka] jednatel žalované proti podpisu faktury převzal, šlo by tedy o interní pochybení na straně žalované.

24. Odvolací soud souhlasí se soudem prvního stupně, že věc je třeba i nyní posuzovat vzhledem k ust. § 3028 odst. 3 o. z. podle dříve platných právních předpisů, v daném případě tedy podle obchodního zákoníku, který byl [účinnost], konkrétně podle ust. § 536 a následující o smlouvě o dílo, neboť jde o plnění na základě smlouvy uzavřené před uvedeným datem. Také odvolací soud nemá pochyb o tom, že mezi účastníky byla ústně uzavřena smlouva o dílo, na základě které žalobkyně žalované dodávala na stavbu dělníky a stavební stroje, za provedené práce fakturovala sjednané částky. Aktuálně žalovaná nepopírala, že fakturované práce z faktur [číslo] [rok], [číslo] a [číslo], celkem na částku [částka], byly provedeny a fakturovány, spor byl o to, zda faktury byly zaplaceny, neboť žalovaná s odkazem na výpis z banky prokazovala, že částky byly zaplaceny, žalobkyně naopak s odkazem na svůj rozpis dovozovala, že faktury byly uhrazeny jen z části, zdůraznila i to, že s žalovanou spolupracovala několik let (od roku [rok]) a vystavila jí i jiné faktury, na které byly některé platby zaslané žalovanou započítány. Jestliže tedy nebyl spor o to, že žalobkyni vzniklo právo na zaplacení žalovaných částek, bylo na žalované, aby prokázala, že fakturované práce byly uhrazeny. K tomu žalovaná poukazovala na výpis z banky na č. l. 232 spisu, z něhož lze zjistit, kdy příslušná částka byla na účet žalobkyně zaslána (celkem [částka]), nikoli to, na úhradu jaké faktury. Žalovaná oproti tomu předložila svůj rozpis (č. l. 242), kde uváděla, na co byly zaslané částky započítávány. Slyšený svědek [příjmení] [jméno] [příjmení] i [jméno] [příjmení] vysvětlili, jakým způsobem žalobkyně postupovala při započítávání úhrad na vystavené faktury. Jestliže jednatel žalované sám potvrdil, že k [datum] dluh žalované existoval, na základě žalovanou předložených důkazů nelze dovodit, že vymáhané platby byly uhrazeny (až již před vydáním potvrzení či po něm), je třeba souhlasit se soudem prvního stupně, že žaloba byla žalobkyní ohledně částky [částka] podána důvodně.

25. Žalovaná kladla důraz na to, že žalobkyně neoprávněně započítala platby na fakturu [číslo]. Podle žaloby a vyúčtování ale na tuto fakturu na částku [částka] žalovaná zaplatila [částka]. [příjmení] toho, že nelze dojít k závěru, že k zaúčtování došlo nesprávně, je zřejmé, že tato platba by způsobila zánik vymáhaného závazku jen v nepatrné části. K námitce promlčení této faktury lze uvést, že tato faktura vystavená podle smlouvy o dílo byla splatná [datum], žaloba byla podána k soudu [datum], promlčecí doba je podle § 397 obch. zák. čtyřletá, k promlčení tedy dojít nemohlo. Stejně tak ohledně vymáhaných plnění, když splatnost faktur byla [datum], [datum] a [datum].

26. K námitce, že listina z [datum] není uznáním, odvolací soud uvádí, že s touto námitkou žalované souhlasí, neboť ze slov„ potvrzuji správnost zůstatku pohledávek k [datum]“ nelze dovodit, že žalovaná chtěla vyvolat důsledky uznání závazku ve smyslu § 323 obch. zák. Na druhou stranu závazek bylo možné v obchodních vztazích uznat i způsobem uvedeným v § 407 odst. 3 obch. zák. tím, že dlužník částečně svůj závazek plnil, jestliže lze usuzovat, že uznává i zbytek závazku. Jestliže žalovaná částečně plnila, aniž by bylo možné dovozovat, že ve zbylé části se závazkem nesouhlasí, naopak [datum] jeho existenci potvrdila, důsledky uznání nastaly (nový běh promlčecí doby, důkazní břemeno ohledně neexistence dluhu).

27. O úroku z prodlení soud prvního stupně rozhodl správně podle ust. § 369 odst. 1 obch. zák. a nařízení vlády č. 142/1994 Sb. v příslušném znění. Úrok přiznal správně od následujícího dne po splatnosti faktur a ve výši stanovené uvedeným nařízením. Pokud jde o výpočet kapitalizovaného dluhu z faktury [číslo] 2012, splatné [datum], na částku [částka], vycházel správně z výše úroku 7,75 % ročně, z toho, že byl požadován za dobu od [datum] do [datum] a dále z plateb žalované dne [datum] v částkách [částka] + [částka], dne [datum] v částkách [částka] + [částka], dne [datum] ve výši [částka], [datum] ve výši [částka] a dne [datum] ve výši [částka]. V případě této faktury pak byl úrok do budoucna správně přiznán od [datum] z dlužné částky [částka] do zaplacení.

28. S ohledem na uvedené odvolací soud napadený rozsudek ve výroku I. s výjimkou nároků, ohledně nichž nebylo řízení zastaveno, podle ust. § 219 o. s. ř. potvrdil.

29. Odvolací soud při formulaci svého výroku měl v úmyslu pro přehlednost zopakovat, v jaké části se rozsudek soudu prvního stupně potvrzuje (ač za prvou větu mohl dopsat,„ ve zbylé části se tento výrok potvrzuje“). Při přepisu potvrzené části výroku došlo ke zřejmé chybě, když odvolací soud opomněl uvést, že výrok potvrzuje i ohledně kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši [částka] Odvolací soud proto zároveň z uvedeného důvodu postupem podle ust. § 164 ve spojení s ust. § 211 o. s. ř. výrok svého rozhodnutí opravil.

30. Výrok o náhradě nákladů řízení odvolací soud postupem podle ust. § 220 odst. 1 o. s. ř. změnil. Žalobkyně byla neúspěšná ohledně úroku z prodlení z částky [částka] ve výši 7,75 % ročně od [datum] do zaplacení, což ke dni vyhlášení rozsudku soudu prvního stupně [datum] činilo [částka], úspěšná byla (při výpočtu úroku z prodlení k témuž datu) do částky [částka]. Za této situace dospěl odvolací soud k závěru, že úspěch účastníků byl ve sporu před soudem prvního stupně v zásadě stejný, proto tento výrok změnil a podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

31. S ohledem na to, co bylo uvedeno v předchozím odstavci, každého z účastníků stíhá podle výsledku řízení povinnost zaplatit polovinu nákladů zálohovaných státem. Soud ve věci ustanovil znalce, přiznané znalečné činilo [částka], z čehož polovina činí [částka]. Žalobkyně zaplatila zálohu na znalečné ve výši [částka] (č. l. 264), která byla vyplacena znalkyni (č. l. 308, 309). Na žalobkyni tak připadá k zaplacení částka [částka] – [částka] = [částka], na žalovanou [částka]. S ohledem na uvedené odvolací soud výrok III. o náhradě nákladů státu podle ust. § 220 odst. 1 o. s. ř změnil.

32. O náhradě nákladů odvolacího řízení odvolací soud rozhodl podle ust. § 146 odst. 1 písm. b), § 142 odst. 1 o. s. ř. K zastavení řízení ohledně částky [částka] a části příslušenství výrokem I. nedošlo vinou žalobkyně ani žalované, ale v důsledku chybného postupu soudu prvního stupně. V této části je proto třeba vycházet z toho, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Ohledně částky [částka] s příslušenstvím byla žalovaná se svým odvoláním neúspěšná, má proto povinnost nahradit náklady řízení žalobkyně za dva úkony právní služby advokáta (jeho účast na dvou jednáních před odvolacím soudem [datum] a [datum]). Tyto náklady představuje odměna advokáta 2 x [částka] dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., dvě náhrady hotových výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t., celkem [částka], což s náhradou za 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o. s. ř. činí [částka]. Odměnu za podání z [datum], jímž byly odstraňovány vady žaloby, odvolací soud nemohl žalobkyni přiznat i proto, že nešlo o účelně vynaložený náklad, když řádnou měla být již původně podaná žaloba.