o zaplacení 178 244,20 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 21. května 2024, č. j. 77 C 199/2023 - 70

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně výrokem I žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně od [datum] do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku, výrokem II žalobu do částky [částka] s příslušenstvím zamítl a výrokem III žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.

2. V odůvodnění uvedl, že podanou žalobou se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení žalované částky s příslušenstvím s tím, že žalovaná jí předala dne [datum] do opravy vozidlo [jméno FO] [název], registrační značky [SPZ] (dále jen vozidlo), k jehož poškození mělo dojít při střetu vozidla s letícím dravým ptákem, o předání vozidla byl sepsán zakázkový list, náklady na opravu měly být hrazeny z havarijního pojištění vozidla u [právnická osoba]. Žalobkyně provedla opravu v rozsahu zakázky, žalovaná vozidlo převzala, fakturovanou cenu [částka], splatnou dle faktury [datum], nezaplatila. Po dobu opravy žalovaná užívala náhradní vozidlo, o čemž byla sjednána smlouva o nájmu se sjednanou cenou [částka] za jeden den bez DPH, nájem byl sjednán na dobu od [datum] do [datum], vozidlo bylo vráceno [datum]. Žalobkyně vyúčtovala půjčovné za 8 dnů ve výši [částka] s DPH fakturou, splatnou [datum], žalovaná požadovanou částku nezaplatila. Závazek v rámci korespondence uznala, přes předžalobní upomínku ho nezaplatila.

3. Žalovaná namítala, že škoda měla být uhrazena z havarijního pojištění vozidla, k čemuž nedošlo v důsledku nepravdivé informace sdělené pojišťovně žalobkyní, že na vozidle není žádné nesouvisející poškození, ač se takové pojištění na vozidle v souvislosti s poškozením vozidla dne [datum], hlášené dodatečně jako samostatná pojistná událost, nacházelo. Tato informace pojišťovnu vedla k odmítnutí pojistného plnění ve výši [částka] (pojistné plnění snížené o 5 % spoluúčast). Podle pojistné smlouvy také měla právo na úhradu půjčovného za náhradní vozidlo po dobu pěti dnů, což odpovídá částce [částka]. Svou pohledávku ve výši [částka] navrhla k započtení proti žalované částce. Dále namítala, že kapota vozidla nemusela být měněna.

4. Žalobkyně nesouhlasila s tím, že pojišťovna odmítla plnění v důsledku nepravdivého tvrzení jejího zaměstnance. Důvodem bylo to, že celkový rozsah poškození nemohl vzniknout při popsaném nehodovém ději a je technicky nepřijatelný. Započtení považovala za neplatné.

5. Soud prvního stupně po skutkové stránce zjistil, že podle zakázkového listu žalobkyně dne [datum] přijala zakázku žalované na opravu vozidla, cena byla odhadnuta na [částka] včetně DPH. Vozidlo po havárii mělo poškozenu přední část, znak [jméno FO], přední nárazník, přední chromové lišty nárazníku, masku, čelní sklo a přední víko. Odkazováno bylo na pojistnou událost [číslo]. Žalovaná žádala o výměnu předního nárazníku za nárazník AMG s tím, že cenový rozdíl doplatí. Listinu za žalobkyni podepsal [jméno FO] a za žalovanou jednatel pan Pecina. Podle zápisu o poškození vozidla k pojistné události [číslo] ze dne [datum] byla provedena prohlídka vozidla žalované v návaznosti na poškození vozidla, jehož příčina byla popisována jako poškození zrcátka o sloup. Prohlídka byla provedena bezkontaktně, odkazováno bylo na fotodokumentaci, pojistná událost byla hlášena dodatečně. Podle zápisu o poškození vozidla z tiskopisu pojišťovny ze dne [datum] ve věci pojistné události č. [hodnota] provedl mobilní technik prohlídku vozidla žalované v souvislosti s poškozením vozidla, jehož příčina byla popisována tak, že při jízdě vozidla po dálnici došlo ke střetu s letícím dravým ptákem. Prohlídka byla provedena v rámci likvidace pojistné události z havarijního pojištění. Kapota měla být vyměněna, čelní sklo zceleno. Žalovaná dne [datum] žádala pojišťovnu, aby pojistné plnění z pojistné události č. [hodnota] uhradila žalobkyni s tím, že případný rozdíl uhradí. Žalovaná převzala vozidlo z opravy dne [datum]. Podle výdejky bylo ze skladu žalované vydáno čelní sklo k vozidlu, sada lepení a čistič. Žalobkyně dne [datum] vyúčtovala k zaplacení částku [částka] včetně 21 % DPH se splatností [datum]. Z popisu fakturovaných položek vyplývá, že čelní sklo bylo vyměněno, rovněž kapota. Podle smlouvy o nájmu dopravního prostředku z [datum] přenechala žalobkyně žalované na dobu od [datum] do [datum] náhradní vozidlo za [částka] denně. Podle záznamu bylo vozidlo vráceno [datum]. Fakturou, splatnou [datum], žalobkyně žalované účtovala nájemné za náhradní vozidlo za 8 dnů po [částka] včetně DPH ve výši [částka]. Dopisem ze dne [datum] pojišťovna žalované k jejímu nesouhlasu se zamítnutím poskytnutí pojistného plnění týkajícího se pojistné události č. [hodnota] sdělila, že celkový uplatněný rozsah poškození nemohl vzniknout při uváděném nehodovém ději a je technicky nepřijatelný, poškození, které žalovaná uplatňovala, se podle pojišťovny na vozidle nacházelo z větší části již před datem údajného vzniku škody. Pojišťovna připomněla, že na otázku, zda vše souvisí s nahlášeným střetem s dravcem, žalovaná dvakrát odpověděla kladně a vyjádřila se tak, že vozidlo nebylo před nehodou hlášenou [datum] nijak poškozeno. Tvrzení žalované o tom, že se pomýlila při uvedení data vzniku události, která se správně stala [datum], bylo podle pojišťovny vyvráceno registračním hovorem z pojistné události č. [hodnota] ze dne [datum], kdy servis na otázku, zda je na pojištěném vozidle nějaké nesouvisející poškození, odpověděl, že není. V dopise ze [datum] pojišťovna k opakované stížnosti žalované sdělila, že celkový uplatněný rozsah poškození nemohl vzniknout při uváděném nehodovém ději a je technicky nepřijatelný, totéž je uvedeno v dopise pojišťovny z [datum] a z [datum]. E-mailem z [datum] se [tituly před jménem] [jméno FO] obracel na jednatele žalované [tituly před jménem] [jméno FO] s žádostí o uhrazení obou faktur, ten uvedl, že k úhradě dojde v pátek [datum] a za prodlevu se omlouval. Následně [tituly před jménem] [jméno FO] sděloval, že žalovaná bude schopna částky uhradit po [datum] a za prodlení se omlouval. V dopise z [datum] sdělil žalobkyni, že žalovaná úhradu neprovede, její právní oddělení mu platbu nedoporučilo a doporučilo jednání s pojistitelem, existenci pohledávky nezpochybnila. V dopise z [datum] jednatel žalované pohledávku nezpochybnil, poukázal na to, že pojišťovna plnění odmítla v důsledku nepřesně sdělených informací žalobkyní. Upomínkou z [datum] byla žalovaná o zaplacení žalované částky upomenuta. Soud prvního stupně provedl důkaz 20 fotografiemi, předloženými žalovanou, kde byla označena poškozená místa, dále 76 fotografiemi, které měly být pořízeny [datum], kde bylo zachyceno i poškození kapoty vozidla. Z pojistné smlouvy a všeobecných pojistných podmínek zjistil, že vozidlo žalované bylo pojištěno u [právnická osoba]., varianta [jméno FO], žalobkyně měla právo na úhradu za půjčení náhradního vozidla za maximálně 5 dnů. Z výpovědi [tituly před jménem] [jméno FO], jednatele žalované, zjistil, že hlásil pojistnou událost, pojišťovna odmítla vyplatit pojistné plnění pro chyby na jeho straně, nesprávně uvedl datum pojistné události z 10. 7. (nesprávně uvedl 10. 9.), pojišťovna sporovala nehodový děj, jak ho žalovaná popsala při hlášení pojistné události. Soudní spor s pojišťovnou žalovaná nevede. Popřel, že by mezi účastníky probíhala komunikace ohledně zvýšení ceny. Žalobkyně i dříve prováděla servis a opravy vozidla. Při předchozí pojistné události z června 2021, kdy došlo k poškození zrcátka a skla pravých předních dveří, pracovník žalobkyně sdělil pojišťovně, že na vozidle poškození není. K opravě došlo asi v srpnu 2021. Podle něho nebylo nutné měnit čelní sklo a kapotu. Nezjišťoval, kolik by stála oprava. Rozsah zakázky odpovídal opravě po pojistné události, žalovaná náhradní vozidlo užívala. Pokud žalobkyni ujišťoval o zaplacení, bylo to proto, že věřil, že pojišťovna vyplatí pojistné plnění. Před soudním sporem žalovaná žalobkyni nevyzývala k úhradě škody. Z výpovědi svědka [tituly před jménem] [jméno FO], vedoucího servisu žalobkyně, zjistil, že zakázku sepisoval jeho kolega, který byl ve zkušební době, který zakázku odhadl na [částka]. Vozidlo viděl v průběhu opravy. Původně se počítalo se zcelením čelního skla, v souvislosti s jeho výměnou došlo k navýšení ceny o [částka], což s žalovanou telefonicky řešil, zřejmě přímo s jednatelem [jméno FO]. Rozdíl v ceně svědek vysvětlil tím, že buď byly použity jiné komponenty nebo jeho kolega nepřesně odhadl cenu. Nebyl si vědom toho, že by jiné navýšení ceny bylo žalované oznamováno. Kapota byla hliníková a byla zlomená po celé délce. Žalovaná proti výměně kapoty a čelního skla nic nenamítala. Hlásil pojišťovně poškození pravého zrcátka vozidla a nějakých komponentů k tomu. S pojišťovnou řešil ohledání vozidla mobilním technikem. Poškození přední části vozidla hlásila pojišťovně sama žalovaná. Pořizoval fotodokumentaci poškození vozidla. Pojišťovna sporovala nehodový děj. Pokud jde o telefonický hovor, je možné, že uvedl, že na vozidle není související poškození.

6. Soud prvního stupně dále hodnotil rozdílné výpovědi [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] ohledně oznámení o zvýšení ceny za výměnu čelního skla. Výpovědi [tituly před jménem] [jméno FO] neuvěřil. Přihlédl k tomu, že je jednatelem žalované, že s touto obranou přišel až v průběhu řízení před soudem, před tím fakturovanou cenu nezpochybňoval, jeho výpověď je v rozporu s výpovědí slyšeného svědka. Vyšel proto z toho, že žalobkyně žalované zvýšení ceny o [částka] v souvislosti s výměnou čelního skla oznámila.

7. Dále uvedl, že další důkazy k objasnění obsahu telefonického rozhovoru a znaleckým posudkem neprováděl, neboť rozhodný skutkový stav byl řádně zjištěn.

8. Následně soud prvního stupně hodnotil věc právně. Citoval ust. §§ 2586, 2604, 2612, 2321, 1970 o. z. Dospěl k závěru, že žalobkyně se žalovanou uzavřeli smlouvu o dílo, v níž se žalobkyně pro žalovanou zavázala provést opravu vozidla v rozsahu zjištěném při prohlídce vozidla technikem pojišťovny. Od počátku se počítalo s výměnou kapoty, u čelního skla se počítalo se zcelením. Žalobkyně opravu provedla a vozidlo žalované předala, čímž došlo k provedení díla, žalobkyni tak vzniklo právo na zaplacení ceny díla. Soud prvního stupně dále uvedl, že původně sjednaná cena činila [částka], žalobkyně oznámila žalované zvýšení ceny za výměnu čelního skla o [částka], má tak právo na zaplacení částky [částka]. Jelikož se žalobkyně pomýlila při stanovení odhadované ceny, nemá právo na zaplacení větší částky. Soud prvního stupně odkázal na ust. § 2612 odst. 1 o. z., které upravuje možnost zvýšení ceny při zjištění takové potřeby po uzavření smlouvy, nikoli tedy v době jejího uzavření. Pokud se žalobkyně při stanovení ceny zmýlila, jde to k její tíži. Navíc uvedl, že i kdyby šlo o dodatečné zjištění potřeby překročení ceny, šlo by o překročení podstatné, neboť částka [částka] přesahuje 20 % z původně stanovené ceny [částka]. Svědek [tituly před jménem] [jméno FO] potvrdil, že došlo k pochybení kolegy při odhadu ceny. Soud prvního stupně nesouhlasil s žalobkyní, že žalovaná podle vzájemné komunikace dluh uznala. Z toho, že žalovaná přislíbila zaplacení a uvedla, že pohledávky nijak nezpochybňuje, že vznesla námitku započtení, nelze dovodit, že jde o uznání ve smyslu § 2053 o. z., neboť zde chybí vůle žalované dluh uznat. K tomu odkázal na judikaturu, podle níž odsouhlasení údajů z faktury není uznáním dluhu. Jinak při hodnocení věci přihlédl i k chování žalované, která opravené vozidlo převzala, nic nenamítala ve vztahu k ceně ani rozsahu opravy, výměnu kapoty nezpochybňovala.

9. Žalobkyni přiznal i cenu za pronájem náhradního vozidla ve výši [částka], když bylo zjištěno, že žalovaná vozidlo po uvedenou dobu užívala a za pronájem nezaplatila. Bylo bez významu, jaké měla žalovaná ujednání o platbách se svou pojišťovnou.

10. Soud prvního stupně tak žalované přiznal [částka] ([částka] + [částka]), a to včetně úroku z prodlení od [datum] (následující den po splatnosti faktury) ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a do částky [částka] s úrokem z prodlení žalobu zamítl.

11. Důvodným shledal požadavek na zaplacení částky [částka] jako paušalizovaných nákladů spojených s uplatněním pohledávky podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaná se ocitla v prodlení a šlo o závazek mezi dvěma podnikateli.

12. Námitku započtení soud prvního stupně shledal nedůvodnou. Uvedl, že se nejprve zabýval určitostí kompenzačního projevu, tedy tím, zda vyhovuje § 551 až § 553 o. z. Žalobkyně požadovala plnění ze smlouvy o dílo a ze smlouvy o nájmu. Žalovaná nevymezila, jaká pohledávka má zaniknout a která ne. Neurčité jednání je jednáním zdánlivým a nelze k němu přihlížet (§ 553 odst. 1, § 554 o. z.). Dále uvedl, že i kdyby bylo započtení určité, šlo by o pohledávku nejistou a neurčitou ve smyslu § 1987 odst. 2 o. z., jak namítala žalobkyně, a účinky započtení nemohly nastat. Soud prvního stupně dovodil, že taková pohledávka vůbec nevznikla. Důvod, pro který pojišťovna žalované odmítla poskytnout plnění, nespočíval primárně v tom, co pojišťovna zjistila z registračního hovoru, který vedla se zaměstnancem žalobkyně. Jak uvedl i jednatel žalované, pojišťovna odmítla plnění z několika důvodů, i proto, že pojišťovna zpochybnila jím hlášený nehodový děj. Totéž bylo zjištěno i z listin, kde pojišťovna uváděla, že rozsah poškození nemohl vzniknout při uváděném nehodovém ději a je technicky nepřijatelný. Zjištění z registračního hovoru nebyla tím zásadním, co pojišťovnu vedlo k odmítnutí pojistného plnění. Nešlo o příčinu podstatnou. Protože příčinou odmítnutí plnění byl nehodový děj, nemůže žalobkyně za škodu odpovídat. Pohledávka žalované tak neexistuje a nemohla přivodit zánik pohledávky žalobkyně.

13. O náhradě nákladů řízení soud prvního stupně rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. a uvedl, že procesně úspěšné žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení za 8 úkonů, které vyjmenoval, po [částka] podle vyhlášky č. 254/2015 Sb., dále náhradu cestovních výdajů ke dvěma jednáním u soudu prvního stupně 2 x [částka].

14. Proti tomuto rozsudku, a to proti výrokům I a III, podala žalovaná odvolání, kterým se domáhala jeho změny a zamítnutí žaloby. V odvolání namítala, že soud prvního stupně nedostatečně zjistil skutkový stav, neboť neprovedl jí navrhovaný znalecký posudek ke zjištění, zda provedené opravy odpovídají rozsahu poškození vozidla. Zdůraznila, že rozporovala nutnost výměny kapoty, za kterou bylo fakturováno [částka] s DPH. Podle fotodokumentace bylo poškození sotva seznatelné a výměna za nový díl byla neopodstatněná. Souhlasila se soudem prvního stupně, že bylo podstatné, co si účastníci dohodli. Žalovaná podepsala zakázkový list z důvodu nedostatku odborných znalostí. Spoléhala na žalobkyni, že bude reflektovat skutečnou nezbytnost výměny, nikoliv ekonomický zájem, který je podle ní zjevný. Podle ní je obecně známou skutečností, že autoservisy k zakázkám přistupují rozdílně podle toho, zda budou hrazeny ze soukromých zdrojů nebo z pojistného plnění. Dále poukázal na to, že nebyl proveden důkaz přepisem hovorů mezi panem [jméno FO] a pojišťovnou ze dne [datum] k pochybení zaměstnance žalobkyně, který pojišťovně sdělil, že na vozidle nejsou nesouvisející poškození, což byl jeden z důvodů zamítnutí pojistného plnění ve výši [částka] za škodu na vozidle poníženou o 5 % spoluúčast a za půjčovné za 5 dní ve výši [částka], na něž by žalovaná podle smlouvy měla nárok. Pochybení žalované při telefonickém rozhovoru považovala za nejzávažnější. Nesouhlasila s tím, že by žalobkyně oprávněně zvýšila cenu díla o [částka]. Trvala na tom, že telefonicky nebyla žalobkyní vyrozuměna o navýšení ceny o tuto částku. S navýšením ceny byla seznámena až zaslanou fakturou, kde byla cena navýšena o [částka]. V odvolání opětovně vznesla námitku započtení tak, že proti pohledávce žalobkyně ze smlouvy o dílo ve výši [částka] započítává částku [částka] a proti nároku žalobkyně ze smlouvy o nájmu ve výši [částka] započítává částku [částka] za nevyplacené půjčovné za náhradní vozidlo na 5 dnů. Nesouhlasila ani s výrokem o náhradě nákladů řízení, když částka [částka] představuje 13 %. Žalobkyni tak měla být přiznána náhrada nákladů řízení v rozsahu 73 %.

15. V doplnění odvolání žalobkyně zopakovala, že původně vznesenou námitku započtení považuje za určitou a znovu navrhla započtení jak ve výše uvedeném odvolání. K pohledávce uvedla, že pojišťovna pojistné plnění nevyplatila z důvodu nepravdivých údajů sdělených zaměstnancem žalobkyně, že škodu představuje nevyplacené pojistné plnění. Příčinná souvislost je dána, neboť pokud by zaměstnanec žalobkyně nesdělil nepravdivé údaje, pojišťovna by pojistné plnění vyplatila, zavinění z nedbalosti se presumuje. Trvala na tom, že důkaz přepisem hovoru měl být proveden, podle ní jde o důkaz s ohledem na uvedené klíčový. K možnosti vznést v odvolacím řízení námitku započtení odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]. Trvala i na tom, že ve smyslu ust. § 2612 odst. 1 o. z. žalobkyně neprokázala, že žalobkyně žalovanou o navýšení ceny informovala a ta s ní souhlasila, že k nutnosti výměny kapoty měl být zpracován znalecký posudek, když znalec by mohl posoudit oprávněnost rozsahu opravy a ceny. Zdůraznila, že její jednatel uvedl, že se o navýšení ceny dozvěděl až z faktury. Dále poukázala na procesně vadné výslechy svědků, které soud prvního stupně vedl nevhodně. Výslech jednatele žalované omezoval v možnosti vyjádřit se k podstatným okolnostem, výslech často přerušoval, kladl sugestivní otázky. Při hodnocení výpovědi svědka [tituly před jménem] [jméno FO] přehlédl nesrovnalosti, svědek přiznal, že tvrzenou skutečnost, že vozidlo před nehodou nebylo poškozeno, mohl uvést. Právního zástupce žalované soud prvního stupně omezoval při kladení otázek. Soud prvního stupně tedy vstupoval do výpovědí nadměrně aktivně.

16. Žalobkyně navrhla potvrzení napadeného rozsudku a žádala o přiznání náhrady nákladů odvolacího řízení. K návrhu na doplnění dokazování o znalecký posudek uvedla, že tento důkaz byl nadbytečný, neboť oprava byla provedena v rozsahu zakázkového listu, který byl podepsán oběma smluvními stranami. Rozsah či provedení opravy nikdo nerozporoval, žalovaná vozidlo bez vad a nedodělků převzala, což potvrdila svým podpisem. Rozsah opravy byl sjednán v rozsahu zjištěném ohledně poškození vozidla mobilním technikem pojišťovny, sjednaný rozsah žalobkyně nepřekročila. Výměna kapoty byla výslovně uvedena. K tomu, že žalovaná se musela spolehnout na odborné znalosti žalobkyně, uvedla, že žalovaná od počátku měla možnost vznést námitky k navrhovanému způsobu opravy, že je podnikatelkou, při své činnosti používá motorová vozidla, která běžně servisovala a uzavírala ohledně nich smluvní vztahy, měla tedy dostatečné zkušenosti. Tvrzení o ekonomickém zájmu žalobkyně nebylo nijak podloženo. Žalovaná opakovaně svůj závazek v korespondenci uznávala. Neprovedení důkazu přepisem hovorů nemá vliv na rozhodnutí věci, žalovaná neprokázala, že by pojišťovna odmítla plnit pojistné plnění z důvodu pochybení pracovníka žalobkyně. Škodní událost oznamovala pojistiteli žalovaná, celou dobu s ní disponovala a také ona se jí snažila uplatnit na základě změněného datumu škodní události. O tom, že by některé poškození vozidla nesouviselo s touto škodní událostí žalobkyně ani pojistitel nebyli informováni, proto tato skutečnost není nikde zaznamenána. Zápis o poškození vozidla provedl mobilní technik pojistitele. K zamítnutí poskytnutí pojistného plnění došlo proto, že žalovaná při uplatnění pojistné události uvedla nepravdivé údaje, když pojišťovna zjistila, že žalovanou uplatněný rozsah poškození nemohl vzniknout při uváděném nehodovém ději a je technicky nepřijatelný. Pojistitel v likvidaci pojistné události uvedl, že ve věci bylo dvakrát panem [tituly před jménem] [jméno FO], jednatelem žalované, na otázku pojistitele, zda žalovanou veškerá oznámená poškození vozidla souvisí se střetem s dravcem, odpovězeno tak, že souvisí a vozidlo nebylo před nehodou hlášenou na den [datum] nijak poškozeno a že disponuje fotodokumentací po nehodě [datum] a poškození na ní není zachycené. Žalobkyně tak za škodu nemůže odpovídat. Návrh na důkaz přepisem hovorů nemůže být rozhodný, když žalovaná neprokázala, že pojišťovna odmítla plnění v důsledku hovoru s panem [tituly před jménem] [jméno FO]. Důvodem odmítnutí bylo porušení ujednání ze smlouvy, že oprávněná osoba neuvede vědomě nepravdivé údaje o rozsahu pojistné události nebo že podstatné údaje zamlčí. Pojišťovna zjistila, že nehodový děj je technicky nepřijatelný. „Nepravdivé údaje“ sdělené pracovníkem žalované na tom nemohly nic změnit. Zdůraznila, že žalovaná se svého plnění soudně nedomáhá. To, že žalovaná s výměnou čelního skla a navýšením ceny souhlasila, vyplývá i z toho, že do [datum] cenu nerozporovala. Od počátku se mluvilo o zcelení a v případě nutnosti o výměně čelního skla. O nutnosti výměny čelního skla a zvýšení ceny byla žalovaná informována, což potvrdil svědek [jméno FO]. Žalovaná v následné korespondenci zvýšení ceny uznávala. Ohledně započtení souhlasila se závěry soudu prvního stupně, že projev žalované nebyl dostatečně určitý a zdůraznila, že vznesla námitku relativní neplatnosti započtení, že pohledávka žalované nevznikla. Jednatel žalované potvrdil, že pojišťovna odmítla plnit z několika důvodů, mimo jiné i pro pochybení jednatele žalované. Na těchto závěrech nemůže nic změnit ani nově vznesená námitka započtení. K tomu odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soud ČR sp. zn. [spisová značka], podle něhož u pohledávky žalované vzniklé před vyhlášením rozhodnutí soudu prvního stupně musí být tvrzeny a prokázány všechny rozhodné skutečnosti již před soudem prvního stupně. K rozhodnutí o náhradě nákladů řízení uvedla, že měla neúspěch jen v nepatrné části.

17. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), osobou oprávněnou (§ 201 o. s. ř.), postupem podle ust. § 212, § 212a o. s. ř. přezkoumal správnost napadeného rozsudku v mezích, vytyčených odvoláním (§ 206 odst. 2 o. s. ř. – s výjimkou výroku II) a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

18. Odvolací soud souhlasí se skutkovými a právními závěry soudu prvního stupně, proto na odůvodnění napadeného rozhodnutí odkazuje.

19. V daném případě byl proveden důkaz zápisem o poškození vozidla ze dne [datum], který byl podkladem pro zakázkový list z téhož dne, který byl uzavřen mezi účastníky, z něhož vyplývá, že žalobkyně převzala k opravě vozidlo žalované, která požadovala opravu vozidla po nehodě v souladu se zápisem technika pojišťovny a servisu. V tomto zápise bylo u kapoty uvedeno, že jde o díl na výměnu, u čelního skla mělo být posouzeno zcelení. Předběžná cena byla stanovena na částku [částka]. Na základě uvedených skutečností soud prvního stupně správně dovodil, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o dílo ve smyslu ust. § 2586 a násl. o. z. (kam spadá i oprava – viz § 2 587 o. z.), cena díla byla stanovena odhadem. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že oprava byla žalobkyní provedena, vozidlo bylo žalované předáno, žalobkyni tak vzniklo právo na zaplacení ceny díla (§ 2610 odst. 1 o. z.).

20. Žalovaná namítala, že stávající kapota vozidla mohla být opravena, že nebylo zapotřebí její výměny, ohledně této otázky a stanovení ceny navrhovala zpracování znaleckého posudku, odkazovala na nedostatek svých odborných znalostí. Jak ale bylo zjištěno, k uzavření smlouvy došlo po posouzení poškození vozidla technikem pojišťovny žalované panem [jméno FO], žalovaná u žalobkyně opravu výměnou kapoty s žalobkyní sjednala, žalobkyně tak byla povinna podle smlouvy plnit. V této souvislosti je třeba uvést, že přítomny byly dvě osoby s odbornými znalostmi, a to mobilní technik pojišťovny a pracovník žalobkyně, obě tyto osoby s výměnou souhlasily, žalovaná v té době proti takovému postupu nic nenamítala, naopak vozidlo po opravě převzala. Odvolací soud tak souhlasí se závěrem soudu prvního stupně, že žalobkyně opravu výměnou kapoty dle požadavku žalované řádně provedla a má tak právo na zaplacení ceny. Skutečnost, že žalovaná počítala s tím, že úhradu provede z pojistného plnění pojišťovny, na povinnost zaplatit cenu dle smlouvy o dílo nemá žádný vliv. Zpracování znaleckého posudku k tomu, zda bylo možné stávající kapotu opravit, by bylo nadbytečné, neboť žalobkyně byla smlouvou zavázána k její výměně. Soud prvního stupně proto správně tento důkaz neprováděl.

21. Žalovaná dále zpochybňovala skutkové zjištění soudu prvního stupně a následný právní závěr o tom, že jí byla oznámena potřeba výměny čelního skla vozidla a z toho vyplývající zvýšení ceny opravy. K tomu soud prvního stupně provedl účastnický výslech jednatele žalované [tituly před jménem] [jméno FO], který takové oznámení popřel, dále výpověď svědka [tituly před jménem] [jméno FO], který naopak vypověděl, že žalovanou prostřednictvím jejího jednatele o nutnosti výměny čelního skla a z toho vyplývajícím navýšení ceny informoval. Odvolací soud souhlasí se soudem prvního stupně, který uvěřil svědecké výpovědi [tituly před jménem] [jméno FO], který na rozdíl od [tituly před jménem] [jméno FO] vypovídal pod sankcí trestních následků za nepravdivou svědeckou výpověď. Je třeba uvést, že již v zápise pojišťovny, z něhož se při uzavření smlouvy vycházelo, bylo uvedeno, že možnost zcelení bude žalobkyní posouzena, tedy žalobkyně upozorňovala žalovanou, že možnost výměny čelního skla není vyloučena, že tato položka ještě bude řešena, a že následně žalovaná nenamítala, že výměnu čelního skla neodsouhlasila či že ji nechtěla. Za této situace odvolací soud souhlasí s tím, že žalobkyně má právo na zaplacení částky [částka], neboť žalobkyně žalovanou na zvýšení ceny v souvislosti s výměnou čelního skla upozornila a ta od smlouvy neodstoupila, vozidlo převzala.

22. Odvolací soud souhlasí i s tím, že žalobkyni vzniklo právo na zaplacení nájemného za zapůjčení náhradního vozidla dle smlouvy z [datum] za 8 dnů po [částka] bez DPH, s DPH v celkové výši [částka], které žalovaná přes splatnost faktury dne [datum] nezaplatila.

23. Protože se žalovaná ocitla v prodlení s úhradou pohledávek, má žalovaná také právo na úhradu částky [částka] dle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

24. Posledně uvedené dva přiznané nároky žalovaná v odvolání nijak nezpochybňovala. V odvolání vznesla novou námitku započtení, ve které uvedla, že proti pohledávce žalobkyně ve výši [částka] za opravu vozidla uplatňuje k započtení náhradu škody za nevyplacené pojistné plnění za opravu ve výši [částka], proti půjčovnému ve výši [částka] uplatňovala náhradu škody za nezaplacené půjčovné ve výši [částka].

25. V odvolacím řízení vznesla žalovaná novou námitku započtení, kde uvedla, jakou svou pohledávku proti které pohledávce žalované započítává. Za nynější situace tak nelze dovodit, že by námitka započtení, nově vznesená v odvolacím řízení, byla neurčitá a nelze k ní přihlížet.

26. Soud prvního stupně dále dovodil, že pohledávky žalobkyně nelze vzhledem k ust. § 1987 odst. 2 o. z. započítat, neboť jde o pohledávky nejisté. Soud prvního stupně správně vyšel z jím citované judikatury Nejvyššího soudu, podle níž nelze za nejistou či neurčitou pohledávku považovat tu, kterou dlužník neuznává nebo že je sporná její právní kvalifikace; musí zde být objektivní nejistota, zda pohledávka vznikla a z jakého důvodu, popř. zda je splatná, kdo je jejím věřitelem či dlužníkem, jaká je její výše apod. Odvolací soud souhlasí se soudem prvního stupně, že nebylo prokázáno, že by tvrzené porušení povinnosti žalobkyní vedlo pojišťovnu žalované k uplatnění výluky z pojištění a bylo tak možné učinit závěr, že žalobkyně žalované odpovídá za škodu tím způsobenou. V posuzovaném případě bylo zjištěno, že pojistnou událost hlásila žalovaná. Pojišťovna žalované opakovaně uvedla, že pojistné plnění nevyplatila proto, že celkový uplatněný rozsah poškození nemohl vzniknout při uváděném nehodovém ději a je technicky nepřijatelný, že poškození se nacházelo z větší části na vozidle před vznikem škody. Pojišťovna také zdůraznila, že sám jednatel žalované dvakrát potvrdil, že poškození souvisí s nahlášeným střetem s dravcem a uvedla i to, že servis odpověděl, že na vozidle není nesouvisející poškození a protože podané údaje byly nepravdivé, pojistné plnění odmítla vyplatit (dopis pojišťovny ze [datum]). Z uvedeného vyplývá, že důvodem odmítnutí pojistného plnění bylo to, že žalovaná při hlášení pojistné události uvedla nepravdivé údaje ohledně rozsahu poškození vozidla při pojistné události. Za nynějšího stavu proto nelze dovodit, že by případné uvedení nesprávného údaje o poškození vozidla žalobkyní bylo důvodem pro odmítnutí pojistného plnění. Navíc je třeba přisvědčit žalobkyni, že ze založených listin nevyplývá, že by žalovaná žalobkyni informovala, že nějaké poškození na vozidle s hlášenou pojistnou událostí nesouvisí, v zápise o poškození vozidla sepsaného pojišťovnou dne [datum] nic takového není. Nelze proto dovodit, že by žalobkyně vyplacení pojistného plnění žalované od její pojišťovny zmařila a tím jí způsobila škodu. Z pohledu ust. § 1987 odst. 2 o. z. tak jde o pohledávky nejisté, které nelze započítat. Soud prvního stupně proto správně dovodil, že k zániku pohledávek žalobkyně zcela nebo z části nedošlo a správně žalobkyni částku [částka] přiznal. Navíc je třeba uvést, že žalovaná vůbec netvrdila, že by její pohledávky byly splatné. V daném případě jsou pohledávky žalobkyně splatné na výzvu žalované adresované žalobkyni k zaplacení (§ 1958 odst. 2 o. z.). Aktivně lze započítat jen pohledávku splatnou, neboť jenom takovou pohledávku lze úspěšně uplatnit u soudu (§ 1987 odst. 1 o. z.). Žalovaná ale podle dosavadních zjištění přistoupila rovnou k započtení svých tvrzených pohledávek, aniž žalobkyni vyzvala k zaplacení a tím přivodila před započtením jejich splatnost.

27. Žalovaná dále namítala, že výslech jednatele žalované a svědka byl veden nesprávně, že nemohl uceleně vypovídat k věci a jeho výpověď byla často přerušována dotazy. Z ust. § 126 odst. 3 ve spojení s ust. § 131 odst. 3 o. s. ř. vyplývá, že výslech se provádí tak, že předseda senátu vyzve účastníka či svědka, aby vylíčil vše, co ví o předmětu výslechu, otázky se kladou po skončení jeho souvislé výpovědi. Pokud účastník či svědek odbíhá od předmětu výslechu, může ho předseda senátu usměrnit v tom směru, aby ho udržel ve směru dokazovaných skutečností. V posuzovaném případě předsedkyně senátu [tituly před jménem] [jméno FO] poučila, aby se k věci samé nejprve vyjádřil s tím, že poté mu budou kladeny otázky, protože začal vypovídat rovnou k pojistné události, nikoli k opravě vozidla, snažila se ho usměrnit a následně výslech probíhal formou kladení otázek a odpovědí na ně. Pokud jde o výslech svědka [tituly před jménem] [jméno FO], který uváděl, že je u soudu poprvé, ten od počátku odpověděl vždy na otázku předsedkyně senátu, ve výpovědi nepokračoval, předsedkyně senátu proto vedla jeho výpověď kladením dalších otázek. Ač tedy výslech obou neprobíhal zcela zákonem předpokládaným způsobem v tom smyslu, že by oba vyslýchaní vypovídali sami k předmětu celého řízení a následně jim byly kladeny otázky soudem a účastníky, probíhal podle názoru odvolacího soudu v mezích zákona a nelze dovodit, že by došlo k takovým pochybením, které by mohly vést k závěru o tom, že řízení provázaly takové vady, které mohly vést k nesprávnému rozhodnutí ve věci. Poukázat je třeba i na to, že jednání probíhalo dvě a půl hodiny, vyslýchané osoby byly na konci výslechu vždy dotázány, zda ještě chtějí samy něco uvést k věci, že účastníci měli možnost klást otázky, v tomto směru nebyli soudem nijak omezeni. I tuto odvolací námitku tak odvolací soud považuje za nedůvodnou.

28. S ohledem na uvedené dospěl odvolací soud k závěru, že rozsudek soudu prvního stupně je ohledně částky [částka] správným, a protože soud prvního stupně žalobkyni z této částky také správně přiznal úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti faktur v zákonné výši a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši [částka], odvolací soud výrok I napadeného rozsudku podle ust. § 219 o. s. ř. potvrdil.

29. Pokud jde o výši účelně vynaložených nákladů řízení žalobkyní, souhlasí odvolací soud s výpočtem soudu prvního stupně, na který odkazuje (žalovanou ani nebyl zpochybněn). Jestliže ale byla žaloba do částky [částka] s příslušenstvím zamítnuta, nelze souhlasit se závěrem, že žalobkyně byla ve věci plně úspěšná, ale je třeba souhlasit se žalovanou, že žalobkyně byla úspěšná do 87 %, neúspěšná do 13 %, má proto právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 74 %. Uvedený procentní neúspěch již nelze označit jako neúspěch nepatrný, když vede k závěru o úspěchu v rozsahu přibližně ¾. Odvolací soud proto výrok III o náhradě nákladů řízení ohledně výše nákladů podle ust. § 220 odst. 1 o. s. ř. změnil a žalobkyni na jejich náhradě přiznal [částka] (20 587,18 x 74 %), jinak tento výrok podle ust. § 219 o. s. ř. potvrdil.

30. Výrok II rozsudku soudu prvního stupně nebyl odvoláním napaden a samostatně nabyl právní moci (§ 206 odst. 2 o. s. ř.).

31. O náhradě nákladů odvolacího řízení odvolací soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 ve spojení s ust. § 224 odst. 1 o. s. ř. a plně úspěšné žalobkyni přiznal požadovanou paušální náhradu ve výši [částka] za 2 úkony po [částka] (vyjádření k odvolání, příprava a účast na jednání odvolacího soudu [datum]) dle § 2 vyhl. č. 254/2015 Sb., dále náhradu cestovních výdajů podle vyhlášky č. 398/2023 Sb. za 600 km ([adresa]) osobním motorovým vozidlem při spotřebě 5,5 l nafty na 100 km (cena za 1 km [částka], cena nafty za 1 l [částka]), tedy 5,60 x 600 + 33 (6 x 5,5) x 38,70 = [částka]. Po sečtení jde o částku [částka]. O lhůtě k plnění odvolací soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.